K-REPORT MOBILE 3.3

Diskuse K-report: Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 14. 8. 2020

Dolu v

Diskuze Témata Úvod


Zdepa#3131@06.7.2020 23:42:22 >>Takto odbočovala v roce 1884 vlečka cukrovaru Obora z tratě ÖNWB před Ostroměří. Od počátku na ní sloužila vlastní parní mašinka, kterou po uzavření cukrovaru předali do Bašnice. Vlečka však zůstala a minimálně do konce 20.let na ní nový majitel používal benzínovou lokomotivu. Během krize lokomotivu předal dalšímu svému cukrovaru a vlečku konečně vytrhal.
Jinak vlečka i připojení měly během provozu svůj další vývoj a rozvoj.


Motoráček#1610@07.7.2020 18:22:14 >>Zdepa - zkoumali jsme to asi před 10 lety a zatímco trasování vlečky v krajině je z části patrné (kus jako cesta, část rozorána - ale na fotomapě to trochu patrné je). Uvnitř areálu jsme žádné stopy neobjevili.


Šmajchl#853@08.7.2020 0:02:06 >>A co ortofoto z roku 1936? Na poválečném z roku 1951 se už trasa ztrácí.


Zdepa#3132@08.7.2020 13:09:12 >>ad motoráček - mám naskenovaný celý projekt i s areálem cukrovaru. I když tam byla od počátku mašinka, tak v projektu chybí místo, kde vy mohla odpočívat...
tím, že pára dostala nový kotel, vydržela pak v Bašnici do 60.let a poté chvíli hnila v roští,kdy jí občas někdo vyfotil


Motoráček#1611@08.7.2020 17:57:56 >>Zdepa - souhlas. Já v Bašnici fotil už jen V60 a nějakou T211, když jsem tam jezdil školit lidi na vlečce. V Oboře prý kolej vedla i do areálu za silnicí, ale opět žádné stopy. Na plánku, co jsem viděl, však žádná kolej přes cestu nevedla.
Ještě odbočím - sháním výkresy k M120.3, aby jednou mohla vyjet. K řadě M120.2,3 by hodně pomohly výkresy koleček. (Osa, disky, ložiska, nápravová převodovka.) Skříň podle výkresu 1:10 z M120.2 dáme dohromady, ale kola se fakt takto udělat nedají. Je to běh na mnoho let, ale třeba za 5 let aspoň bude skříň ve vystavovatelném stavu. Bohužel z původní skříně krom kování a několika oken asi nic nezbude. Vše je shnilé, rozlámané, zkorodované.


Milancer#505@08.7.2020 20:46:32 >>Slíbené fotky z Modřan. Sneseny jsou koleje 6,4,3,5,7. Vlečka do strojíren v Komořanech je zatím připojená.

Praha Modřany 8.7.2020 Praha Modřany 8.7.2020 Praha Modřany 8.7.2020
Praha Modřany 8.7.2020 Praha Modřany 8.7.2020 Praha Modřany 8.7.2020
Praha Modřany 8.7.2020 Praha Modřany 8.7.2020 Praha Modřany 8.7.2020
Praha Modřany 8.7.2020


Luboš_3.21#2467@08.7.2020 20:51:08 >>Milancer-Diky, no ty to tam pěkně vzali od podlahy.


Milancer#506@08.7.2020 20:56:37 >>Ještě k tématu, vlečka Modřanských strojíren.

vlečka Komořany 8.7.2020 vlečka Komořany 8.7.2020 vlečka Komořany 8.7.2020
vlečka Komořany 8.7.2020 vlečka Komořany 8.7.2020 vlečka Komořany 8.7.2020
vlečka Komořany 8.7.2020 vlečka Komořany 8.7.2020 vlečka Komořany 8.7.2020
vlečka Komořany 8.7.2020


Milancer#507@08.7.2020 21:02:20 >>Pěkně to tam prokouklo. Přijde mi, že se položí vedle deváté ještě jedna, aby se zachovali dvě koleje a zbytek plochy se "přenechá" developerům, ti už si poradí.


Vagonet#437@09.7.2020 13:55:45 >>Dávno zapomenutá místa: Zdemyslice, drážní lom + štěrkovna a drážní pila (vše předválečné) a putování vlečkově-lanovkově-úzkokolejné (území obcí Žákava a Vlčtejn).
cestou ke štěrkovně vlevo začátek plochy pro vlečku, konkrétně odvratnou kolej, na úrovni šturcu odbočná výhybka z trati pohled do šturcu odvratu
před a za úrovní km 329,5 dvě výhybky na 3 větve (zleva 1 štěrkovna, 2 složiště dříví, 3 rampa pily kamenná rampa za štěrkovnou na větvi, odklánějící se od trati konec kamenné rampy
pokračování jako dřevěná rampa s pilíři za koncem štěrkové větve a vedle složištní větve domek s T(elefonem) vlevo šturc větve podél trati, za ním začínala pila, přímo v km 329,7 byl propustek
propustek pohledem zpět někde tady zaniklá pila, za ní prostor složiště dříví zbytek v místech štěrkovny
pohled od štěrkovny k trati trasa lanovky od štěrkovny k lomu u stromu zachovalé patky lanovkové podpěry
pohled po trase lanovky zpět další patky před lesem a pohled zpět


Vagonet#438@09.7.2020 14:09:10 >>omechovatělé patky v průseku pohled zpět další patky
plocha u lomu, někde tady byla horní stanice lanovky pohled zpět od horní stanice vedly koleje ouzké k jednotlivým místům lámání, zde k jihu
bližší pohled k jihu divočina v jižní části opačný pohled
nejsevernější lom, pohled zhruba k jihu výjezd úzkokolejky (?) z nejsev. lomu stoupání drážky (?) k stanici lanovky
blíž k stanici lanovky pohled zpět příjezd k stanici lanovky


Zdepa#3134@09.7.2020 14:19:46 >>ad motoráček - v Bašnici byla V 60 ? nebyla to z Bydžova ? Bašnice dostala v roce 1957 novou páru CS400 a už v roce 1960 nový prasátko. Tak šla nová pára do Bydžova, kde byla jen stará čouda. tu v roce 1964 nahradila od ČSD koupená 320.208, ale ta taky brzy skončila. tak se tu objevila na chvíli i kolbenka z Hostačova.
Nakonec přišla v r.1968 nová T212.0 a v roce 1981 nová V 60.
Je možná nějaká zápůjčka....


Zdepa#3135@09.7.2020 14:26:19 >>ad vagonet - až budeš mít v zimě opět cestu na Chodovec, tak v MŽ I. jsou k tématu tyto
kt.706 čj.50455/1928 – štěrkovna ČSD Zdemyslice, řešení rentability, plán lomu a lanovky, plán rozšíření lanovky;
kt.1400 čj.42613/1932 – provozní řád drážního lomu Zdemyslice, zápis o prohlídce (popis - lanovka i úzká) priora dodávka štěrku v r.1928
kt.2408 čj.15665/1937 – zrušení lomu ČSD Zdemyslice (1934-37), priora drážní lomy u řsd Plzeň


Vagonet#439@09.7.2020 16:40:26 >>Tak to jsem na tom dobře, když všechny 3 kt. jsem už probral.


Motoráček#1612@09.7.2020 16:51:14 >>Zdepa - zkusím během měsíce prohrabat negativy a kouknout na to, popř. udělám sken. Třeba na ní bude nějaké označení. Fotku jsem tam dělal a tuším, že to bylo na formát 4,5 x 6.


Zdepa#3136@09.7.2020 17:10:22 >>ad vagonet- netvrdím, že tam toho není víc, ale tyto znám, protože mi taky prošly rukama
nedávno jsem měl v rukou hezké plány lanovky z roku 1904, i s detaily, pro firmu Malík Žernoseky


Lokotraktor#263@10.7.2020 22:11:19 >>Obsluha ČDC na vlečce Raven v Brně-Chrlicích - stažení vyloženého plošinového vozu 9.7.2020




Milancer#510@12.7.2020 12:16:37 >>Pár fotek ze snesené vlečky Betonika Lužec nad Vltavou.

vlečka Lužec 11.7.2020 vlečka Lužec 11.7.2020 vlečka Lužec 11.7.2020
vlečka Lužec 11.7.2020


Karel_Z_Hermanaku#21@12.7.2020 15:20:32 >>Nebyl na luženské vlečce Betonika donedávna provoz? Na leteckých mapách jsem viděl na vlečce vozy...


Milancer#512@13.7.2020 9:53:48 >>Podle fotomapy Googlu to vypadá na nedávné zrušení. Na mapě jsou viditelné základy nových mostů a na vlečce ještě stojí vozy.


Jena#13948@13.7.2020 19:40:52 >>Nějaké "hliníky", ale víc než cokoli jiného mi přijde, že si je tam někdo jen "zaparkoval"...


Vagonet#440@13.7.2020 22:56:35 >>Závišín - kolem r. 1920 tam byla krátce vlečka. Uvádí se, že ani nebyla zprovozněna z důvodu nepostavení projektované elektrárny.
zastávka už bez nákladiště (ale stále s romantikou), pohled k Březnici pohled k Blatné trasa vlečky z březnického zhlaví
za  přejezdem pod stromy je tohle od rozvalin pokračuje terénní odřez, vlečka spíš vpravo??


Pepi#375@14.7.2020 16:40:18 >>Na vlečku Betoniky v Lužci se jezdilo pravidelně do jara 2018. AWT, dnes PKPCI tam vozilo popel z kladenské elektrárny.
Na vlečce se přečerpával z vozů Uaccs do nákladních aut. Obsluha probíhala vždy v ranních hodinách v pauze mezi osobáky. Lužec je dle předpisu D1, takže na trati může být jen jeden vlak.
Po skončení této přepravy už jen deponie vozů a letos během výluky snesení a konec.[andel]
Našel jsem fotku z roku 2017, kdy jsem se tam podíval se 741.501, tehdy nasazovanou řadou.
741.501-1 vlečka Betonika Lužec nad Vltavou 11.5.2017


PetaZ#120@14.7.2020 18:10:03 >>Lokotraktor:pěkná fotodokumentace[ok]
Jsem překvapený,že lokomotiva čd carga zajíždí na vlečce Raven až nahoru.
Myslel jsem,že tam pořád jezdí prasátko[happy]


Joe#887@14.7.2020 19:34:13 >>PetaZ: ČD Cargo obsluhuje vlečku Raven od 3/2019.


Lokotraktor#269@14.7.2020 21:53:10 >>Joe díky[wink]

PetaZ
Prasátko 701.698-3 jelo obsloužit vlečku RAVEN v Brně Chrlicích na ul. Tovární naposledy přesně 28.2.2019.
Dopoledne byly na vlečku přistaveny dva vozy k vykládce a odpoledne došlo už jen ke stažení vyložených vozů do žst. Brno-Chrlice.


Od 3.2019 tuto vlečku obsluhují České Dráhy Cargo


E499001#3253@16.7.2020 12:04:29 >>V těchto dnech ukončila patrně svoji existenci vlečka ZŤS Dubnica n.Váhom. Kolej vytrhaná v areálu fabriky a přípojná kolej až do stanice, pokračuje likvidace předávacího kolejiště v žst.Dubnica.


Rosta_kolmix#4871@18.7.2020 10:35:52 >>E499001 - toto fakt člověk nepochopí [sad]


Vagonet#442@19.7.2020 17:20:50 >>Ještě že jsem do Dubnice vloni zavítal. Vlečka byla ještě v provozu. Asi skončil poslední přepravce, tak hned honem vytrhat.

Další vlečkově-různé z blatenských lokálek:
Zadní Poříčí: zaniklá vlečka mlynáře Bohumila Hrdiny, odbočující v km 5,26 nedaleko zastávky.
km 5,3 pohled k Rožmitálu, těleso vlevo km 5,3 pohled k Březnici těleso

Přední Poříčí: bývalá odbočka.

a jedna šotoušská

Hudčice: bývalá stanice, budova byla dříve zpustlá se starým nápisem.
býv. Hudčice, pohled k Březnici

Strakonice, zaniklá vlečka Benzina včera & dnes.


Strakonice, zaniklá schwarzenberská vlečka, odbočovala hned za mostem přes Otavu.
vlečka odbočovala doleva


kubikczech#6@19.7.2020 20:43:53 >>Zdravím, měl bych na všechny určitou prosbu.
Před delší dobou jsem řešil téma kolejiště HO a jelikož mě v tu dobu velice začala zajímat Libeňská Lokomotivka ČKD rozhodl jsem se pro ni v postupných etapách. Ačkoliv jsem neměl možnost si ji sám nafotit díky mému věku, začal jsem čerpat z internetu, knih, časopisů nebo videí. I když jsem byl občas napálen pojmenováním článku nebo obsahem a bohatostí fotogalerie, byl jsem schopen sestavit velice hrubou maketu budovy, v které bývalá posuvna z dostupných zdrojů. Podařilo se mi i sepsat seznam vlečkových strojů. Zdroje mi však vyschly. Tudíž tímto způsobem žádám o jakoukoliv materiální podporu od vás. Budu také rád za jakékoliv nasměrování správným směrem. Mojí představou je vytvoření co nejvíc možné zmenšené repliky Lokomotivky s východním nádražím, vlečkovým provozem, vlečkovou obsluhou, podnikové měřící vozy a případně prezentovat kolejiště na modelářských akcích. Tak trochu si také pohrávám s myšlenkou o modelu Zličína, Smíchova a Vysočan pro které také sbírám podklady. Také bych měl otázku na rozsah zpřístupnění archivu ČKD veřejnosti ve státním archivu. Děkuji předem za jakoukoliv odpověď, která by mi pomohla se posunout a přikládám krom kecání i rozpracovanou mapu kolejového bohatství Lokomotivky a seznam podnikových lokomotiv a měřících vozů sloužících pod ČKD PRAHA.
Legenda je umístěna v levém horním rohu. Na některých místech jsou nepřesnosti. Legenda je umístěna v levém horním rohu. Na některých místech jsou nepřesnosti. Legenda je umístěna v levém horním rohu. Na některých místech jsou nepřesnosti.


Tajemný_em#4071@19.7.2020 21:33:01 >>Doprava v Kolbence je (dle mého názoru) téma pro partu badatelů a běh na hodně dlouhou trať, zejména pokud to chceš vymodelovat opravdu věrně a nefantazírovat. Čímž tě od toho samozřejmě nechci zrazovat, ba naopak.

Zkus se vetřít do (soukromé) skupiny "Historie elektrické a motorové trakce Č/M/SK" na Fejsu, tam občas ještě přispívají staří matadoři s dobovými (továrními) snímky, třeba tě někdo navede, jak dál.


dědek_hank#2599@19.7.2020 21:42:43 >>kubikczech 6: To není práce pro jednoho... [nene]

Tady
http://badatelna.eu/fond/7393/
ses už ptal?

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)


kubikczech#9@19.7.2020 23:04:59 >>

Tajemný_em:
"Doprava v Kolbence je (dle mého názoru) téma pro partu badatelů a běh na hodně dlouhou trať, zejména pokud to chceš vymodelovat opravdu věrně a nefantazírovat. Čímž tě od toho samozřejmě nechci zrazovat, ba naopak."

Toho jsem si vědom. V plánu mám však jen místa kam vedou koleje, tudíž budovy bez napojení na vlečku budou převážně detailní budovy bez interiéru (nejspíš i se střechou která bude schovávat dispečink vlečky nebo průchod do nepřístupných částí). Rozhodně počítám s dlouhou realizací. V tuto chvílí projektuju oblast posuvny s lakovnama a kouskem montážní linky (deska 90cm x 140 cm).


dědek_hank:
"kubikczech 6: To není práce pro jednoho... [nene]

Tady
http://badatelna.eu/fond/7393/
ses už ptal? "

Právě. Bohužel zájem o železnici je v mém okolí ojedinělost a možnost se o tom s někým mám od střední což jsou 3 roky nazpět. Co se týká odkazu tak o něm vím. Zhruba před rokem jsem na to koukal naposled i přes jiné stránky a měli to trochu jinak uspořádaný. Rozhodně ale zvažuji návštěvu. Zatím jsem se k tomu ale nedostal.


Tratovak#2642@20.7.2020 17:10:23 >>V súvislosti s regeneráciou výhybiek pre odbočku Černý Most dnes ožila vlečka Metrostavu v H. Počerniciach:


Tratovak#2645@23.7.2020 17:41:33 >>Na vlečke Keramostu sa správkové vozy "prehupli" (v pondelok?) cez most ponad cestu 611.


Panťák#626@24.7.2020 11:53:18 >>Vzpomínka na vlečku býv. Uhelných skladů v Čelákovicích, zaniklou při přestavbě nádraží v r. 2018


Krumpolc#2831@24.7.2020 23:03:32 >>Tak kdo občas jezdíval fotit důlní krokodýly Škoda 27E Mostecké uhelné na souběh tratě a silnice Třebušice - Hrabák, tak od 1.7. má definitivně smůlu .....
Silnice byla uzavřena a zrušena a tím zanikl poslední delší (pár set metrový) úsek, kde se na Mostecku daly tyhle důlní dříči na Mostecku legálně fotit a kde ještě něco jezdilo ...
Byť legálně ne vždy znamenalo bez problémů, protože aktivita místní ochranky bývala mnohdy bezmezná...

https://www.idnes.cz/usti/zpravy/uhli-komorany-bylany-mostecko.A2 00610_552469_usti-zpravy_pakr

Dokonce i mapy.cz tu silnici už neznají....

Tak sbohem "souběhu".... [fotic][smrt]


Zdepa#3137@25.7.2020 9:14:49 >>Vývoj libeňské vlečky "ČKD" nemusí být záležitostí party lidí, ale i jednotlivec si dokáže poradit. Jen musí pochopit historický vývoj továrny a železniční souvislosti v okolí. Například nejstarší kolejové plánky někdejší První Českomoravské nejsou v dokumentech někdejšího podnikového archivu, ale železniční společnosti StEG s kterou byla podepsána vlečková smlouva a skrze dozorčí orgány schválen obsluhovací řád.
V případě vývoje vozidel na vleček už na dané téma vyšel před xx lety článek v časopise Dráha.


Vagonet#445@25.7.2020 11:01:20 >>Obnova po výpadku: Z loňské KFJB: Tábor, vlečka sladovny
vlečka sladovny vlevo pohled od šturcu

Střezimíř, drážní vlečka a všeobecné
vlečka odbočuje vlevo výh. T1 někde tady byla pradávno točna
pohled zpět z vlečky levá kolej se noří do strašlivé džungle a končí u zídky pohled ku Praze v trase pův. hlavní koleje
St.2 nestojí na tak slavném místě jako St.1 nová a stará výpravní budova
esovité prodloužení kolejiště pohled k VnL slavné místo a St.1


Zdepa#3138@26.7.2020 10:29:30 >>Tak první vlečková smlouva mezi StEGem a libeňskou První Českomoravskou byla podepsána na přelomu let 1872 a 1873. Ze stejné doby je asi i toto jednoduché schéma. Prioritou vlečky byla doprava uhlí do kotelny a pak surovin či následných výrobků

Další rozšíření proběhlo až v roce 1887 a po několika letech opět. V roce 1897 proběhla další úprava kvůli zavedení vlastního lokomotivního provozu (to byl ten malý dvoukuplák Krauss, již po 10 letech se zde objevil od c.k. státních drah koupená starší tříosá lokomotiva ex ÖLEG (ta po sloučení s BrDa skončila ve Slaném), další pára byla CN 450 z vlastní produkce)

Stav vlečky poloviny 20.let z plánu Prahy....


Jinak bych doporučil v rámci vývoje lokomotivního parku se do roku 1945 držet původního rozdělení podniků (Libeň, Vysočany, Slané,...) Když v seznamu vidím hned skoro na začátku akumulátorové lokomotivy Ringhoffer, tak to je zvláštní....


kubikczech#10@26.7.2020 13:07:02 >>

Zdepa:
"Například nejstarší kolejové plánky..."

Je pravda že tohle mi tak trochu uniklo.

Zdepa:
"V případě vývoje..."

Díly dráhy s obsahem Lokomotivky mám 5,8,11/1995,3/1996,5/97 a 1,2/2002 se zmíněným obsahem Vlečkového plánu Lokomotivky. K tomu mám svět železnice díly 3,11 a knihy Fenomén ČME3, zmizelá Praha, 30 let Elektroniků a 50 let lokomotiv typu 1435 CN 400. Pak jen zdroje z internetu.

Zdepa:
"Jinak bych doporučil v rámci vývoje lokomotivního parku..."

Seznam je v tomto rozdělení díky zdrojům. Ve chvíli kdy bude více vozidel bude seznam upraven. V tuto chvíli spíše vycházím pozpátku, tudíž podniky v Praze jsou v jedné kolonce díky sloučení podniků, které vydrželo do konce existence Lokomotivky. A je pravda, že Slané jsem opomněl.[proud]

Děkuju i za drobné objasnění vývoje vlečky. V plánu mám v tuto chvíli období 1990-2000. Popřípadě časem s více podklady i podobu v době ukončení výroby parních lokomotiv a před přestavbou montážní linky lokomotivky tudíž cca 1953. Pokud by časem bylo místo i čas a chuť, tak i První českomoravskou. Ale to jen možná.


Zdepa#3140@26.7.2020 14:25:29 >>ad ČKD - já zůstanu před rokem 1945 a dovolím si pár poznámek k parním lokomotivám vlastní výroby.
Stroj uváděný jako typ BN 50 čísla 2444/1921 je lokomotivou továrního čísla 952. Číslo 2444 je jejího kotle. Je jednou z deseti lokomotiv o výkonu 50 koní pro normální i úzký rozchod, kterou v Libni postavili během roku 1920-1921 z pozůstatků, a díky přípravkům, po výrobě série lokomotiv RIIIc pro c.k. armádu. Jenže ve výrobě a prodeji průmyslových lokomotiv u nás v tom ještě PČM/ČMK neuměla chodit a hlavně tu byla velká konkurence německých lokomotivek, které díky svým zástupcům obcházely celní bariéry a dokázaly být levnější. Takže z normálněrozchodných byla prodána přímo jen jediná a ostatní zůstaly na sklad. Lokomotiva 952 byla několikrát najata. Posledním nájemcem byla v roce 1925 Elektrotechnická továrna Kolben ve Vysočanech, která v prosinci 1925 stroj koupila. Její sestra, tovární číslo 951, byla tak dlouho skladem, až si jí účetně v roce 1937 koupilo samo ČKD pro vlastní vlečku, kde pravděpodobně už nějaký čas sloužila. V knize výroby ale dostala nové číslo 1754 a původní 951 zůstalo neobsazeno.
Podobně to bylo i se sérií lokomotiv o výkonu 450 koní (později známé jako CN 450). V rámci zakázky na 3 lokomotivy z konce roku 1928, bylo do výroby zadáno najednou 6 lokomotiv, aby se hromadnou výrobou ušetřilo. Jenže zákazníci pro lokomotivy tov.č.1482 až 1484 se hledaly, díky hospodářské krizi, velmi těžko. Prodej dvou strojů proběhl až v roce 1935 a z poslední (tov.č.1482) se zhruba v roce 1937, především po účetní stránce, opět stala oficiální vlečkovou lokomotivou.
V té době už obě staré lokomotivy Krauss byly předány pobočným závodům. Parní lokomotiva č.1482 vydržela na vlečce ČKD do roku 1958, kdy byla prodána na vlečku VTŽ Chomutov.
Akumulátorová lokomotiva E 202.01 byla vyrobena pro vlečku ve Vysočanech.

Přesto jednu drobnost z doby po roce 1945 - v knize Zmizelá Praha je snímek z období přelomu 40/50.let, opět z Vysočan, kde je vidět parní lokomotiva Henschel. Šlo o lokomotivu z vlečky Škoda Plzeň předanou až v době po znárodnění


Jakub_Cikhart#171@28.7.2020 9:11:29 >>Ahoj, pri vcerejsim cyklovyletu jsem zabrousil i na kousek byvale vlecky lomu Holy vrch u Moriny. Tady jsou nejake fotky - https://mr-desert-storm.rajce.idnes.cz/27.07.2020_-_Vlecka_Holy_v rch
A rovnou dotazy - byl tu skvely fotoreport po techto vleckach, Kuchar, Trneny Ujezd, Morina atd. Bohuzel at hledam jak hledam, asi se spatne ptam. Poradite ?
Jeste by me zajimalo, jak u tohoto lomu bylo kolejiste, protoze to co konci radoby sturcem je o mnoho vys nez stavajici cesta - byl nasem odbagrovan a vse upraveno pro nakladaky ?
Diky moc.


Rosta_kolmix#4876@29.7.2020 18:25:21 >>Konečně jsem se dostal k tomu, abych prolezl už několik let vyloučenou vlečku RASINA (státní hmotné rezervy) v Chropyni. Vlečka dnes patří Správě železnic a je nesjízdná především kvůli totálně shnilým pražcům bývalé výhybky údajně vojenské vlečky, ke které se mi ale nepodařilo nic zjistit. Říkal jsem si, že si ji dnes projdu, ale neuvěřitelné množství komárů v tom podmáčeném lese mne od toho odradilo...
Vlečka by byla naprosto skvělé místo pro deponii např. historických vozidel nějakého spolku, ale byla by nutná její oprava, kterou si asi spolek těžko může dovolit. Haly státních hmotných rezerv ale prázdné nejsou, tedy využitelné by byly jen venkovní koleje. Zato ale místa je na nich dost...




Rosta_kolmix#4877@29.7.2020 18:26:12 >>RASINA pokračování...



Honza_o#5137@29.7.2020 18:51:24 >>Kdysi se tu probíralo, že tam byla jen výhybka a krátká kusá kolej se stáčírnou pro letiště v Bochoři.


Rosta_kolmix#4878@29.7.2020 20:39:56 >>Honza_o - ke konci ano, to jo ostatně i vidět na fotomapách z roku 2003 (viz snímek) a osobně si pamatuju, že než provoz tamtoho legislativě nevyhovujícího stáčiště ukončili, přispěli na úpravu stáčiště v areálu Technoplastu, kde pak stáčeli ještě pár let...

Škodaže nejsou nějaké fotomapy ještě mezi těmi 50. lety (na kontaminace.cenia) a rokem 2003 (na mapách.cz) [uhoh]



(Příspěvek byl editován uživatelem Rosta_Kolmix.)


Joe#894@29.7.2020 21:01:32 >>

Rosta_kolmix:
"Škoda že nejsou nějaké fotomapy ještě mezi těmi 50. lety (na kontaminace.cenia) a rokem 2003 (na mapách.cz)."

Sice to není ortofoto, ale letecké snímky ze 60. let jste zkoušel? - odkaz

(Nezkoumal jsem, jestli nějaké jsou zrovna v tomto místě, ale je jich tam hodně, tak zkuste [happy])


Miram#1705@29.7.2020 22:19:29 >>Zatím jen roky 1960 a 1962:
Chropyně 1960 Chropyně 1962


kubikczech#11@29.7.2020 22:44:11 >>Já také přispěju k diskuzi. Bohužel spíš protikladně k existenci vlečky. Na přiložených fotkách map z katastrálního a zeměměřického ústředního archívu. Teprve na mapě z roku 1997 je vidět vyhrazení pozemku pro stáčírnu a těleso vojenské vlečky není ani na jedné mapě krom vlečky do areálu rezerv.
Rok 1966 Rok 1997 se zvýrazněnou stáčírnou Rok 1982


Vagonet#447@30.7.2020 20:20:10 >>Rohatec kolonie (Maryša) včera & dnes:






Vagonet#448@30.7.2020 20:38:45 >>Strážnice, zaniklá vlečka:
vlečka odbočovala doleva mezi přízemní stavbu a (růžový) strážní domek několik pražců několik pražců, pohled zpět
do dvora šla pravá větev, levá vedla kdesi vlevo na složiště dřeva, původně nákladiště cukrovaru


Vagonet#449@04.8.2020 19:13:44 >>Podvečerní nálada v Rovni - připomínka zaniklé vlečky rolnického družstva:
opuštěné skladiště rolnického družstva, pohled k Moravanům sloupek brány severního vjezdu vlečky pohled k Borohrádku
vpravo brána jižního vjezdu vlečky mezi Rovní a Holicemi


Mim.#42@06.8.2020 11:59:27 >>Vagonet: Tím traktorem tam tahají vozy na vlečku a z ní? To jsem ještě neviděl........


Vagonet#451@06.8.2020 17:35:08 >>To bude asi jen posun v areálu, ven těžko.


Robertcert#317@08.8.2020 19:15:58 >>K té Rasině:Ta vojenská vlečka opravdu není fikce.Ještě koncem 90 - tých let tu byly dvě kusé koleje a takový malý vybydlený domeček.To vše ovšem vykazovalo opravdu dlouhou dobu nečinosti.Mockrát jsem kolem toho prošel.


310097#277@08.8.2020 19:57:32 >>Vlečka, po níž jezdily stovky lidí i letadla v bednách, míří do šrotu

Letošním rokem definitivně končí historie železniční vlečky, po níž kdysi jezdily tisíce pracovníků do letecké továrny v Kunovicích i kusy letadel. Aircraft Industries se rozhodl koleje, které už řadu let neměly využití, odstranit. Úvahy na turistické využití tím definitivně padly.


kwasi#1226@14.8.2020 18:55:15 >>Zlín Svit 2020-08-14 posunovací lokomotiva 711


Vagonet#458@14.8.2020 20:52:20 >>Toulání ve Strašnicích, spíše nevlečkové. V období bez vegetace zachyceno to staré, odcházející.
vlevo most severní (hostivařské) dálkové koleje přes ul. V Korytech u budovy býv. místního dozoru dálková kolej vých. od mostu
pohled zpět pokrač. dálkové koleje pohled zpět
konec koleje pohled zpět pohled zpět po sousední koleji (kdysi spojovací)
spojovací kolej dálková kolej záp. od mostu pohled zpět k místnímu dozoru
dálková kolej ku Praze ani v zachovalém úseku není kompletní pohled zpět
stále dálková kolej ku Praze pohled zpět, v pozadí Lidl, místo něho byla vlečka Dřevony, pův. Čs. Červ. kříže pro zdravotní vlak
vpravo pod dálkovou kolejí je strašnická výtažná kolej pohled zpět, vlevo výtažná kolej výtažná kolej, pohled k Lidlu
pokr. výtaž. koleje není, kdysi z ní odb. vlečka ČSČK pro zdrav. vlak (remíza byla místo Lidlu) výtažná kolej, pohled ku Praze ještě dálková kolej


Vagonet#459@14.8.2020 21:25:07 >>dálková a výtažná kolej,z ní odb. koleje do vlastního nákladiště Strašnice rozvětvení kolejí do nákladiště zachovaly se jen tři (nejstarší) koleje
pravá kolej pokračovala přes ulici jako vlečka (pův.  firma Hydroxygen) pohled z nákladiště na odbočení opět pohled z dálkové koleje
odbočení koleje č.5 do nákladiště, z protilehlé, kdysi pracovní koleje zbyla jen výhybka odbočení koleje č.5, výhybka má číslo 513 beze změny téměř 100 let!
pokrač. koleje č.5 začíná džungle
výhybka, větvení na koleje 7 až 13, resp. kdysi 7 a 9 a 3 vlečky (ČSAD, Praž. obchod potr., Chema) totální džungle, případné koleje dál stejně nevidět
pohled z tělesa zaniklé vlečky rozvodny v Michli na budoucí zastávku Eden pohled z tělesa ke Strašnicím z vlečky rozvodny odbočovala vlečka Kreibichova, zde poslední kolejové pole z ní
trasa ku rozvodně pohled zpět, zcela vlevo byla rampa Kreibichova


 ^ Nahoru

Diskuze Témata Úvod