K-REPORT MOBILE 3.3

Diskuse K-report: Archiv diskuse Tratě kolem Pardubic a Hradce Kr... do 02. 6. 2020

Dolu v

Diskuze Témata Úvod


Tomáš_záruba#3580@12.5.2020 16:59:35 >>Obecně bych s Tebou i souhlasil, ale v případě Turnova a převažujícím směru nákladní dopravy MB - TU (úvrať) - LI by to asi nešlo.
Mohla by být za Turnovem. Nebo by se po spočítání, kolik taková dlouhá kolej "v rámci stanice" vlastně stojí, postavila raději rovnou ta spojka mimo Turnov. [happy]


Hroch#13486@12.5.2020 21:20:08 >>Honnzok:
Současný stav je trochu o hubu.
Naprostý souhlas.

T_._H_.:
"A cože to "nastavení" funguje třeba ve Znojmě, Staré Pace, Tanvaldu?"
A opravdu funguje stejně? Já tedy vidím v Turnově při stávajícím stavu tři vlaky ve skupině, které jedou skrz a musí přes přechod. Ani v jedné z vyjmenovaných stanic tomu tak není.
T_._H_.:
"Já jsem prostě toho arci nesměrodatného názoru v nesouladu s teoretickými megalomany a betonáři, že jde o zhoršení, protože nádraží a přístup na perón má především být "user-friendly" pro cestujícího. To znamená minimalizace změn úrovní"
Když bych přistoupil na tento (Váš obvyklý) styl diskuze, pak bych musel předpokládat, že požadujete přechody také třeba na hlavních nádražích v Ostravě, Brně nebo Olomouci.
T_._H_.:
"Zároveň není pravda, ... že to nedovoluje dopravní technologie (nějaké "dlouhé" osobáky jsou v Turnově dávno minulostí, zrychlení celé stanice přinese samotná modernizace zabzař, nad obsazením kolejí se dá přemýšlet a ne stavět vlaky pro nejsilnější přestupní relaci křížem přes celé nádraží) atd."
... tvrdí dopraní ignorant T.H. Protože kdyby nebyl ignorant, tak by tušil, že dopravní technologie není jen o délkách vlaků a nepsal by tu další podobné nesmysly.
Chcete nestavět vlaky křížem přes celé nádraží a přitom horujete za úrovňové přístupy, které determinují obsazení kolejí ne podle přestupů ale podle pořadí vjezdů a odjezdů. Tvrdíte, že zrychlení přinese modernizace zab. zař., ale horujete pro úrovňové přístupy, které povedou k více křížným vzájemně se rušícím a pomalým jízdám ve zhlavích. Opíráte se o zábradlí a přitom tu horujete za nádraží typu Stará Paka, kde snaha o alespoň nějaké zlepšení bezpečnosti vedla k řadě jednostranným nástupištím. Další podobný příklad je Raspenava (další oblíbený terč pro zábradlobijce).
T_._H_.:
"Tohle jsem si dovolil říct, u toho zůstanu"
To můžete. Můžete zůstat třeba také u zeleného sluníčka. Ale nic z toho pro nikoho dalšího neplyne.
Ešus:
"Stavět poloostrovy, aby je pak někdo musel střežit, je fakt nesmysl."
Souhlas.
Peva:
"Turnov hlavně potřebuje normální staniční zabezpečovací zařízení, to stávající vyrábí největší časová zdržení cestujícím už jen nemožností současných vjezdů dvou protisměrných vlaků."
Viz reakce na T.H. - nové zab. zař. není zárukou současných cest, pokud se stanice zmrší nutností skládat vlaky za sebe podle přístupu cestujících u budovy a ne podle koliznosti cest na zhlavích.
Petr_Šimral:
"Nenápadně předpokládám, že v Turnově fakt ETCS neé..."
Předpokládáte bohužel špatně.[crazy][crazy][crazy]
Bram:
"Tři dlouhé nákladní koleje by šlo udělat z dnešních 33, 35 a 37 v místech bývalého místního nádraží trati do Jičína. Byly by dlouhé cca 600 metrů,"
Ze zadních kolejí směr Jičín se 600 m rozumně dostat nedá, bohužel [sad] - leda nahradit přejezd nad Perchtou mimoúrovňovým křížením a zřejmě též rozšířit most přes Koškovu.

Výhledový Turnov: vnější-2.-1.-ostrov s jazykem-5.-7.-9.-11.-ostrov-13.-15.-17. 2.-11. zapojeny směr MS, 11.-17. směr HS (11. tedy na oba směry).
Počet a délka kolejí pro nákladku dle požadavku nákladních dopravců - mj. proto 7. a 9. jak jsou, poněvadž dlouhé koleje pro úvratě směr Jičín by byly drahé.


Petr_Šimral#9634@12.5.2020 21:42:51 >>ad Hroch: Když bych přistoupil na tento (Váš obvyklý) styl diskuze, pak bych musel předpokládat, že požadujete přechody také třeba na hlavních nádražích v Ostravě, Brně nebo Olomouci.

Sice je to na T.H., ale dovolím si zareagovat.

I já jsem za řešení nádraží tak, aby měly pro cestující co nejméně výškových metrů. Z Mostu mě jímá hrůza.

V Turnově všechny vlaky zastavují a nejsou nijak dlouhé. Nikdo asi nemyslel (já určitě ne) nezabezpečený přechod dnešní, ale přechod zabezpečený.

Argument Ostravou či Olomoucí považuji za pro Vás nehodný. Na rozdíl od Turnova je tam množství projíždějících vlaků velmi nemalé.

Argument Brnem os.n. taktéž, tam jsou podchody kvůli konfiguraci terénu, hustotě provozu a množství cestujících velice vhodné, byť je tam rychlost o dost nižší než v novém Turnově.

Ad ETCS: No, je tam sice jedna trať, kde se dá uvažovat o rychlosti vyšší jak 100 km/h, ale to je přesně o tom, co se mi nelíbí.

Zrekonstruuji kousek tratě na rychlost vyšší jak 100 km/h a tím tam musím dát ETCS a hned začnu nutit všechny, že si to musí zcela zbytečně taky pořídit. Nešlo by ho ukončit před Turnovem jako je to Brně jak od Blanska, tak od Modřic? Zrovna minulý týden jsme tam fikli návěstidlo s lokomotivou s plně funkčním ETCS pouze proto, že pilotní projekt Kolín - Lanžhot jaksi neobsahuje Brno [sad].


Tomáš_záruba#3582@12.5.2020 22:02:31 >>Takže při přestupu z prvního ostrova na Jičín to bude podchodem pod 4 kolejemi, tj. žádné "dlouhé pochodové cvičení".


Ešus#472@13.5.2020 0:08:24 >>Pokud jednou bude výhradní provoz ETCS v Praze i Pardubicích (a třeba i Hradci, až se zdvoukolejní 020), velká část vlaků jezdících do Turnova tak jako tak bude muset být ETCS vybavena.

Raspenava (zejména) a Frýdlant v Čechách jsou naprosto odstrašující příklady rekonstrukce, jejímž výsledkem je sice předpisové nádraží, ale pro cestujícího naprosto pitomě uspořádané. Zlatě ten velký poloostrov vzor Smržovka. Doufám, že Raspenava se už nebude opakovat - podobně jako ty šikmé chodníky v Ústí n. O. a Dolních Beřkovicích.


Hajnej#22162@13.5.2020 10:41:02 >>Hroch: Výhledový Turnov: vnější-2.-1.-ostrov s jazykem-5.-7.-9.-11.-ostrov-13.-15.-17.
Chápu správně, že jazyk bude mezi 1. průběžnou a 3. kusou kolejí? A ta 3. kusá bude na které straně? Na západní?


Vojtěch#218@13.5.2020 16:30:27 >> 742 331 + 742 226 v Prachovicích v osobním nádraží


Hroch#13491@13.5.2020 21:34:21 >>

Petr_Šimral:
"Z Mostu mě jímá hrůza."
Mne také.
Petr_Šimral:
"Argument Ostravou či Olomoucí považuji za pro Vás nehodný."
Psal jsem také, cit. Když bych přistoupil na tento (Váš obvyklý) styl diskuze. Aneb jak se do lesa volá...
Petr_Šimral:
"Nešlo by ho ukončit před Turnovem jako je to Brně jak od Blanska, tak od Modřic?"
Zatím snad "jen" příprava. I to ale má jistá negativa třeba v polohách návěstidel.
Petr_Šimral:
"Nikdo asi nemyslel (já určitě ne) nezabezpečený přechod dnešní, ale přechod zabezpečený."
1) T.H. psal, že jakékoliv překopání stávajícího stavu je zhoršení.
2) I pro zabezpečený přechod zůstává většina argumentů stran omezení skládání vlaků, křížných (nesoučasných) jízd a nízkých rychlostí ve zhlavích v platnosti.


Hroch#13492@13.5.2020 21:41:19 >>

Ešus:
"Raspenava (zejména) a Frýdlant v Čechách jsou naprosto odstrašující příklady rekonstrukce,"
To si tedy nemyslím. Na rozdíl od toho Turnova v těchto případech není úrovňový přístup za realizované konfigurace nijak omezující.
Hajnej:
"A ta 3. kusá bude na které straně? Na západní?"
Ano. Od Sychrova/Příšovic.


Jamamoto#1513@14.5.2020 12:58:05 >>731.062-6 + 742.294-2, Heřm.Městec 14.5.2020


T_._H_.#11774@15.5.2020 11:11:38 >>pak bych musel předpokládat, že požadujete přechody také třeba na hlavních nádražích v Ostravě, Brně nebo Olomouci
Já na váš obvyklý styl diskuze s těmito podsuny a ad-absurdum argumentací nepřistoupím, takže fakáč.


Bram#10781@15.5.2020 18:16:04 >>T. H.:Já na váš obvyklý styl diskuze s těmito podsuny a ad-absurdum argumentací nepřistoupím, takže fakáč.

Jojo, Hroch s podsuny a ad-absurdum argumentací útočí i na mne. Na to je fakt asi nejlepší fakáč. Ostatně teď se ze mne Hrochovými podsuny a ad-absurdum argumentací stal stal z podporovatele odboček dělících dlouhé traťové úseky jejich úhlavní nepřítel [proud].


Hajnej#22169@15.5.2020 21:44:02 >>TH: Já na ... styl diskuze s těmito podsuny a ad-absurdum argumentací nepřistoupím
No, máš pravdu, že technicky vzato to už opravdu nejde...


T_._H_.#11776@16.5.2020 7:42:27 >>(Upřímně: Taky dost často seru Hajného nesprávnými názory a nedostatkem obdivu.)


juki#728@17.5.2020 11:36:56 >>Na idosu jsem si všiml u rychlíku zmínku, že ode dne vyhlášení lze na tarif IREDO dojet do Kolína.

Odkdy to bude? Nevíte někdo?

Nebo to možné i do Poděbrad rychlíkem od Hradce?


Wałbrzych#1281@17.5.2020 18:23:37 >>Taky dost často seru Hajného nesprávnými názory a nedostatkem obdivu apod.

Jo, pánové, moc toxický hezký prostředí jste si tu udělali. Jen sem kvůli tomu píše čím dál míň lidí.


Hajnej#22171@18.5.2020 0:32:18 >>TH: dost často seru Hajného nesprávnými názory a nedostatkem obdivu
Mně se hrozně líbí, jak projektuješ do druhých své vlastní mindráky v domnění, že tím u nich vznikne slabé místo, do kterého se pak budeš moci citelně trefovat. Jenže takhle to nefunguje a akorát se tím odkopáváš.
Zcela upřímně: kdyby mě obdivoval někdo jako Ty, byl by to pro mě signál, že bych se nad sebou měl vážně zamyslet...


T_._H_.#11789@18.5.2020 6:58:36 >>Zcela upřímně: Kdyby to nebyla pravda, využil bys v pátek večer jedinečné příležitosti jednoduše mlčet (a zůstat filozofem [crazy]), nikoli podniknout další úplně zbytečný ad-personam útok, čemuž jsi prostě nedokázal odolat.


mirek55#1669@18.5.2020 9:12:05 >>Turnov a podchody.
Vidím zde ještě jeden problém, a tím je spodní voda.
Stačilo vidět hloubení základů pro sousední terminál. (Případně pamětníci budování protileteckých bunkrů v prostorách nádraží a topírny). Cca ve dvou metrech se objevila voda. Ano i podchod se nechá odvodnit přečerpáváním do výše položené kanalizace, nebo hlubokým výkopem pro novou odvodňovací kanalizaci směrem k Jizeře nebo nově zrekonstruovanému "přepeřskému podjezdu".
Osobně jsem přesvědčen, že toto téma patří do diskusní skupiny o něco níže.


Paul2no#2050@18.5.2020 11:41:42 >>mirek55: proč se všude bazíruje na podchodech? Nebylo by lepší zbudovat nadchod?


Asdf#9383@18.5.2020 11:42:41 >>Paul2no: Podchod je oproti nadchodu prakticky polovica schodov.


T_._H_.#11790@18.5.2020 12:03:10 >>Nebylo by lepší zbudovat nadchod?
Ne - s nadchodem máte "podlahu" zhruba v sedmi metrech nad temenem kolejnice, s podchodem tak čtyři metry pod ní = menší "ztracené výšky" pro uživatele.
P.S. V Turnově není potřeba zbudovat ani jedno.


Hajnej#22173@18.5.2020 15:30:46 >>TH: podniknout další úplně zbytečný ad-personam útok
Ale houbeles. Prostě mi to, že mistr podsuvů vytýká jinému podsouvání, přišlo poněkud chucpe.


mirek55#1670@18.5.2020 16:15:30 >>Roku 1903 zbudovala na vlastní náklady místní dráha Jičín - Turnov ocelovou lávku k svému nádraží východně od dnešní nové staniční budovy. Údajně bylo i počítáno s využitím pro případná ostrovní nástupiště na společném kolejišti SNDVB a TKPE (BNB).
Po dostavění nové nádražní budovy v Turnově (1905) se uvažovalo při úpravách kolejiště í s postavením podchodů a peronizací ala Liberec. Bohužel k tomu nedošlo. Důvodů bylo několik. Spodní voda, což již píši výše, zestátnění SNDVB, Sarajevo a jeho následky. Po zestátnění (1908) bylo rozhodnuto zajíždět úvratí na nádraží přes přepeřské zhlaví, což bylo jediné spojení místní dráhy s Turnovskou stanicí. Dnešní spojka na 23 staniční kolej byla zbudována podstatně později (1942) po rozšíření kolejiště na bývalé pozemky výtopny TKPE. Od roku 2002 se nechalo z 23 jet k hlavní nádražní budově také přes maloskalské zhlaví.
Nakonec bylo rozhodnuto o snesení této lávky pro její špatný stav a drahou údržbu (2009). Hodně ji využívali pěší jako zkratku do města, místo ulice Nad Perchtou.

Přepeřská spojka. O její výstavbě bylo již mnohokrát uvažováno. Druhá světová válka, pak po roce 1960, následně po okupaci 1968. No a docela nedávno kolem roku 2009.


Hroch#13502@18.5.2020 20:47:33 >>Hajnej:
Jj, vlastní medicína pánům nechutná.

mirek55:
"Od roku 2002 se nechalo z 23 jet k hlavní nádražní budově také přes maloskalské zhlaví."
Asi proto jsem jel na Jičín přes maloskalské zhlaví už v roce 1995...


Turnovak#155@18.5.2020 21:07:36 >>Taky se mi zdá, že ty letopočty nějak nesedí


Pavel_vlček#602@18.5.2020 22:35:54 >>mirek55: Od roku 2002 se nechalo z 23 jet k hlavní nádražní budově také přes maloskalské zhlaví.
Nakonec bylo rozhodnuto o snesení této lávky pro její špatný stav a drahou údržbu (2009). Hodně ji využívali pěší jako zkratku do města, místo ulice Nad Perchtou.

Tohle fakt ne [nene]


Honzasl#4992@19.5.2020 11:16:32 >> Dnešní spojka na 23 staniční kolej byla zbudována podstatně později (1942)

Měl se líbí, jak se v různých "dvojstanicích" (Týniště, UnO, Turnov) roky a roky dumalo nad výstavbou spojek mezi kolejišti a teprve "jasná vize rozvoje" protektorátních drah to dokázala dotáhnout do konce.

Se pak divte, proč lidi tíhnou k autoritativním režimům...[happy]


mirek55#1671@19.5.2020 13:12:40 >>Hroch, Turnovak, Pavel_vlček,
Čerpám a skládám střípky z různých materiálů. Ano mohou tam být chyby. Proto je třeba většinu údajů ověřit z více zdrojů. Pokud máte jiné informace, budu jen rád a určitě ne jen já.

Pokud se týká snesení lávky, také mi to moc nesedí. Před chvílí jsem hovořil s kamarádem, který potvrdil, že již před šedesáti lety lávka nestála.
Výše uvedený datum bude nejspíš dezinpretací z tohoto odkazu https://www.k-report.net/budova-16h/popis-foto/?id=6, týkající se snesení budovy bývalé místní dráhy. Za chybnou informaci se omlouvám.

K jízdám z dnešní 23 staniční koleje je dost navzájem si rozporujících materiálů.
V jednom materiálu je psáno "Před rokem 2002 kdy proběhla velká rekonstrukce maloskalského zhlaví, mohly vlaky od Jičína do Turnova vjíždět tak, že ukončily jízdu na koleji č. 23 u stavědla 2 (přízemí původní staniční budovy místní dráhy), sunuly za maloskalské zhlaví a odtud znovu úvratí popojely před hlavní staniční budovu." Ano je pravdou "před rokem 2002" to mohlo být i v roce 1995. V jiném materiálu je psáno ..od změny grafikonu 2001-2002 bylo umožněno....(dále je text prakticky shodný). Totéž je psáno na stránkách http://www.vlakregion.cz/trate/041/dopravny/turnov/turnov.html. Vše ale může pocházet z jednoho chybného zdroje. Z dalšího zdroj "... k nástupištím jezdí úvratí – do konce roku 2002 to byla dokonce jízda dvouúvraťová a to nejprve sunutím na trať 030 na staropacké zhlaví a posléze jízdou vpřed k nástupištím. V té době ojedinělá jízda vlaku do stanice na tratích ČD (dnes SŽDC). V současné době se jezdí jednoúvraťově přes liberecko-boleslavské zhlaví, tedy vlak nejprve po poslední koleji mine nádraží na boleslavské zhlaví a sunutím zpět se dostane k nástupištím.". Několikrát jsem znovu dnes pročítal materiály. Je mi to trochu záhadou. Zda se skutečně jezdilo do roku 2002 pouze přes maloskalské (někde uváděno staropacké) zhlaví a po roce 2002 převážně jednoúvraťově přes liberecko-boleslavské. Mám zafixována léta padesátá, že se jezdilo také jednoúvraťově, předpokládám po 23 koleji, nikoli již přes původní nádraží. Může prosím někdo věrohodně upřesnit?

Z historických materiálů po zestátnění SNDVB a TKPE (BNB) (1908) z tehdy ještě soukromé místní dráhy Jičín - Turnov, která byla zestátněna až roku 1925 ze zdrojů které mám k dispozici, ke konci roku 1910 došlo k propojení spojkou přepeřskou a po ní přes severní zhlaví začaly jezdit Os vlaky od Jičína k hlavní nádražní budově. Tedy ještě přes kolejiště místního nádraží "Jičínky".


mot#2426@19.5.2020 14:00:47 >>Na "Kontaminaci" (foto údajně 1953) žádná lávka není patrná.


T_._H_.#11799@19.5.2020 18:39:42 >>Proto je třeba většinu údajů ověřit z více zdrojů ... a očividně radši ne těch, ze kterých "čerpáte" vy [happy].
Lávka přes kolejiště "SNDVB" v Turnově k nádraží "místničky" byla snesena ještě za Rakousko-Uherska.


visitor#1@19.5.2020 21:04:32 >>Hele netušíte nějaké novoty o tom panu Kadrmanovi a jeho nádraží v Ústí nad Orlicí?
Prej se tam nic neděje a hádá se se společníkama či co. Tadyhle jsem našel článek
https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/zachranene-nadrazi-v-usti-n ad-orlici-bude-slouzit-jako-archiv-szdc.A140613_091100_pardubice- zpravy_jah
že tam jako SŽ bude mít archiv a přitom jim to po roce prodali za půldruhýho míče. To nevěděli co chtěj nebo má Kadrman nějaký konexe? Za tu cenu mi to přijde levný. Nevíte, kde on dělá, já o něm ne a ne něco najít


mot#2427@19.5.2020 21:21:40 >>Hned první věty: https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/nadrazi-budova-usti-nad-orl ici-pamatka-olga-sommerova.A200128_233756_pardubice-zpravy_lati
viceprezident Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Martin J. Kadrman
Ale třeba už je prezidentem Asociace [kecal].

(Příspěvek byl editován uživatelem mot.)


visitor#2@19.5.2020 21:33:31 >>Ale jo, to jsem našel taky, ale vznešenej název prostě jenom takovej spolek a neplacenou funkci značí. www.asorkd.cz A pořád je jenom "vajs". Za fackování Italama se asi moc platit nebude.


Pavel_vlček#603@19.5.2020 22:11:10 >>mirek55: Podle mě v roce 2009 došlo ke zbourání budovy původního nádraží Turnov místní dráha.
Co vím, tak lávka přes nádraží byla zbourána za první republiky (na fotce z roku 1921, kdy do Turnova přijeli legionáři z ní lidé mávali).
Pokusím se zjistit více.
Turnov - bývalé nádraží místní dráhy (2. dubna 2006)


maaaca#28@20.5.2020 19:48:57 >>Podvečer v Medlešicích


mirek55#1678@21.5.2020 9:42:31 >>Pavel_vlček, mot,
moc díky.
Nyní sehnat ještě nějaké další důkazy, kdy lávka v Turnově stála a kdy už ne.
Další informací kterou jsem obdržel, že byla pravděpodobně snesena v průběhu druhé světové války po dostavbě nové výtopny, zrušení výtopny TKPE (BNB) při rozšíření kolejiště. Není to informace na 100%, ale určité indicie to jsou.


Hajnej#22191@21.5.2020 15:37:03 >>M55: sehnat ještě nějaké další důkazy, kdy lávka v Turnově stála a kdy už ne
Pominu-li, že nevidění (natožpak nepamatování) není důkazem neexistence, tak lze mít za to, že v 80. letech tam už ta lávka nebyla.
A podle LMS tam nebyla ani v letech 1951, 1946 a nejspíš ani 1938...


K._A._F.#662@21.5.2020 20:29:38 >>Když si nalistujete v 98. Tuláku po drahách strany 15 až 17 s tradičně výbornou exkursí do historie p. Přibyla, tak se dozvíte, že lávka v Turnově byla demontována v roce 1923. A k tomu spoustu podrobností, jako třeba co se s lávkou stalo pak.
[kladivo]


Zdepa#3106@21.5.2020 21:59:35 >>Tak tak, kolega Přibyl vychází ze spisů ministerstva železnic, takže není co řešit.
A tak jen nějaký drobné schéma z r.1931


mirek55#1683@25.5.2020 10:37:05 >>K._A._F.
Díky. Bohužel časopis nevlastním, ale pokusím se jej sehnat.


mirek55#1699@27.5.2020 14:59:57 >>Kdysi tu někdo tvrdil, že autobus v úseku Pardubice - Hradec je rychlejší než vlak.
Proč tedy dnešní NAD jezdí o cca 10 minut déle než R a mezi Rosicemi a Hradcem o cca 7 min déle.
Nebýt absence Kuksu, tak by mohl alespoň protijedoucí R přijíždět do Hradce téměř na čas.


Radekedar#2518@27.5.2020 19:02:00 >>

mirek55:
"Nebýt absence Kuksu, tak by mohl alespoň protijedoucí R přijíždět do Hradce téměř na čas."
Nebýt absence vratné soupravy, mohly ty R jako všechny normální vlaky jet odklonem přes Plačice a žádná náhradka se dělat nemusela.


Honnzok#2474@27.5.2020 19:08:09 >>Radekedar: Jste si jist, že zrovna toto by bylo dobré řešení? Ono ty Plačice nejsou časově zas tak lepší.... Nehledě na časový problém s Os z/do Chlumce nad Cidl.



(Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)


mot#2445@27.5.2020 19:10:20 >>Úvrať zabere kolik času? Navíc, jak píšete "jako všechny ostatní vlaky", tak holt někdo musel z kola ven.

(Příspěvek byl editován uživatelem mot.)


Petr165#1178@27.5.2020 19:43:03 >>Dobrým fírům zabere úvrať na panterech 4-6 minut. Odpozorováno během COVID grafikonu při obratech souprav v HK a PA...


Rosťav#843@27.5.2020 19:44:49 >>Dneska jsem přes ty Plačice jel (z HK 17:37). Nabrali jsme cca 9 minut, takže žádná hrůza. Přestup na rychlík na Choceň v pohodě.
Navíc ty "liberecké rychlíky" tratí další zbytečné minuty tím, že cestující musí v HK přestoupit do/z busů...


Rosťav#844@27.5.2020 19:45:59 >>Samotná úvrať byla tak 3 minuty, zbytek je na úkor delší trati a pomalejší rychlosti na spojce/přes stanici Pohřebačka.


Honnzok#2475@27.5.2020 19:56:36 >>Rostav: Z čehož se dá odvodit, ze rozdíl mezi NAD a odklonem je v podstatě 2-3 minuty na preskok lidí, což tedy priznejme si to, neni největší rozdíl....


Kvojta#203@27.5.2020 23:06:00 >>440 009, Os 6248


471015#922@28.5.2020 15:24:33 >>810.296 přejíždí Pardubickou ulici v Chrudimi na cestě z Heřmanova Městce do Chrudimi města dne 27.11.2007:
}


Rosťav#845@28.5.2020 17:05:23 >>což tedy priznejme si to, neni největší rozdíl
Právě že to není kdoví jaký rozdíl, takže je škoda, že lidi musí přestupovat, i když jim to oproti jízdě odklonem nic nepřinese.
Z hlediska konfliktu s Os na Chlumec je situace v 15:37/17:37 stejná jako 14:37/16:37...
Dneska jsem jel zase (15:37 z HK) a změřil jsem si dobu potřebnou na úvrať. 2 minuty 50 sekund.


Telini#631@29.5.2020 11:04:32 >>Rosice - Stéblová má (znovu) nepravomocné ÚR.


juki#740@30.5.2020 9:34:43 >>Tak od června na IREDO do Kolína [ok]. Ale to jen v tabulce trati 010 pro osobní vlaky. Ale nejspíše to bude platit i u rychlíků a některých okrajových Ex nebo ne? Ale v tabulce rychlíkových končí zóny v Přelouči tak to asi zapomněli u Kolína doplnit...


Vandr#413@31.5.2020 17:25:28 >>juki čp.740: Tak od června na IREDO do Kolína. Tedy z Přelouče prodlouženo do Kolína.
Dotaz: Je také od června na IREDO do Kolína, prodlouženo z Chlumce n/C přes V.Osek do Kolína ?


juki#743@31.5.2020 20:13:00 >>Vandr: To by mě taky zajímalo, říkal jsem si jestli náhodou třeba nebudou za integrovány do IREDA rychlíky z Chlumce do Poděbrad, ale vypadá to že asi ne...


mot#2454@31.5.2020 20:29:33 >>A IREDO/OREDO zatím mlčí....


Ešus#478@31.5.2020 21:22:38 >>V případě Chlumce bych čekal spíše protažení PID až do Chlumce, z Choťovic to už není daleko. Zato Poděbrady jsou z pohledu KHK dost mimo.


Vandr#414@02.6.2020 12:01:51 >>juki, Vandr: na IREDO do Kolína. Dotaz směřoval z Chlumce přes V.Osek do Kolína, kde Sp vlaky z (Trutnova jede přes St.Paku - Chlumce n.C.na IREDO)-dále přímo až do Kolína a i zpět. Z R Hradečanu od/do HK se na Sp.vlaky v Chlumci do Kolína přestupuje. Takle se musí jet na IREDO Os,Sp,R do Kolína přes Pardubice.


471015#924@02.6.2020 18:07:59 >>IREDO do Kolína zatím nebude. Je to chyba v tabulce u trati 010.


 ^ Nahoru

Diskuze Témata Úvod