Zdepa#2958@04.12.2019 22:56:06 >>vlečky železárenské jsou dosti náročné a obzvlášť těch velkých provozů.... takže až na ty kolem Prahy, mám občas sem-tam nějaké schéma....
začátky byly vždy jednoduché - viz Poldi Kladno v roce 1900 
mašinka#29@04.12.2019 23:05:21 >>Zdepa : Paráda, uprostřed je Staré Kladno a nahoru vede kolej do: Kladno-Dubí 
(Příspěvek byl editován uživatelem Mašinka.)
mašinka#30@05.12.2019 0:10:26 >>poslal Vagonet :
https://www.k-report.nethttps://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=573892.jpg&httpre f=
Zdepa#2959@05.12.2019 22:35:31 >>ad mašinka - omlouvám se, ale to já samozřejmě vím. Šlo jen o drobnou reakci na to, jak z pár metrů, ještě úzkých kolejí, vznikl časem šíleně složitý systém, jehož zpracování je velmi pravděpodobně nad sílu běžných zájemců... (nebo vznikne mašinková publikace, která vývoj kolejiště moc neřeší...)
jinak plánek z roku 1900 je daleko větší a pro oba provozy.... 
mašinka#32@06.12.2019 8:59:20 >>Zdepa: Rozumím, jenom jsem chtěl naznačit pro ostatní co to neznají. To kolejiště bylo šílené, jezdil jsem u KND jako posunovač.
mašinka#33@06.12.2019 9:27:08 >>Zdepa - Koukám pořádně na to kolejiště, to je skoro celej Koněv. I kousek (vlečky) kolejí z Trojáku do hutí.Já v těch starej mapách moc hledat neumím.
Martin_ŽP#27@10.12.2019 14:36:03 >>Zdravím všechny, chtěl bych se zeptat, zda někdo z Vás neví, jak často se jezdí na vlečce ČKD v Kutné Hoře (přinejlepším v pátek)? ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
AllForOnepnzs#20@10.12.2019 23:03:01 >>Martin ŽP: Nevím jak často ale cca před čtrnácti dny (byl to s největší pravděpodobností pátek) se jelo z ČKD s jedním Es sunutím směr K.H. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
. Nejsem tam teď už tak často ale v létě se jezdilo ve fabrice (vnitropodnik) každý den ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]")
a firemní ranžír byl prázdnej. Od Tý doby tam jsou přestavěný vagóny co stály přes léto v nádraží a nějaký DB motoráky. Zkusím přidat pár foto z léta (každá je focená v jiný den) telefonní kvality... 
AllForOnepnzs#21@10.12.2019 23:10:45 >>P.S.: končí ale dost brzo cca mezi 1300-1400.
Vagonet#345@11.12.2019 15:20:52 >>Turnov kolem dokola s připomenutím (zaniklých) vleček 
nakonec korzo na známém viaduktu 
lokomotivy_bardotky#282@11.12.2019 23:19:52 >>Martin_ŽP Pravidelně to nejezdí, jezdí to nárazově. A ty AŽD 71 stejně aktuálně funkční nejsou. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
Martin_ŽP#28@12.12.2019 16:40:45 >>Měl jsem tam zálusk zajet 20.12. To je ještě přes týden, takže by už mohli být tou dobou uvedeny zpět do provozu.
(Příspěvek byl editován uživatelem Martin_ŽP.)
zeuke#3573@12.12.2019 20:17:45 >>no já si říkal že to vypadá jako točna...
Zdepa#2968@13.12.2019 0:46:26 >>
tohle je republikové zjednodušené kolejové schéma
a tohle z prováděcího předpisu rok 1929
Tchytil#791@13.12.2019 11:38:37 >>K Turnovu..
Zde úzká k čemu?
https://mapy.cz/letecka?x=15.1275702&y=50.5890683&z=20&pano=1&sou rce=muni&id=2751
a zde ten betonový půloblouk je pozůstatek koleje?
https://mapy.cz/letecka?x=15.1429929&y=50.5855636&z=20&pano=1&sou rce=muni&id=2751
Tchytil#792@13.12.2019 13:26:32 >>Nemáte někdo info o této vlečce:
https://www.google.cz/maps/@48.5621107,19.3460666,3a,75y,9.87h,99.77t/data=!3m6!1e1!3m4!1sFB efzmgCjTdIDKOp3IIlIw!2e0!7i13312!8i6656
Zdepa#2969@13.12.2019 13:58:08 >>úzká v turnovském depu je novostavba a akce kamarádů s pár mašinkama a kiplorkama...z Nové Paky
mašinka#40@13.12.2019 17:10:27 >>Tchytil - Myslíte tuto vlečku?
Bezbarvý_petr#241@13.12.2019 17:24:49 >>Teplárna Malešice před chvílí: 
Robertcert#313@14.12.2019 3:45:13 >>Tchytil:Myslíte tu v Brodku u Přeorva:
Ruda_Pivrnec#133@14.12.2019 12:20:41 >>Ještě k tomu Turnov a jeho vlečkám: Čeho může být pozůstatkem tenhle oblouk odnikud nikam? https://mapy.cz/zakladni?vlastni-body&x=15.1430875&y=50.5857018&z =19&base=ophoto&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9iDnlx-75V&ud=50%C2%B035%27 8.235%22N%2C%2015%C2%B08%2736.032%22E
zeuke#3604@14.12.2019 13:07:47 >>to vypadá jako nějaký obyčejný chodník..
Honza_o#4888@14.12.2019 19:12:11 >>Dovolím si nesouhlasit a dovedu si představit kolej napojující se do nádraží někde vpravo .
BmbČ#8239@18.12.2019 22:32:26 >>Na poválečném leteckém snímku LMSA08.1946 není vidět, že by v označeném úseku vedla vlečková kolej. Možná později?
Vagonet#348@19.12.2019 20:59:13 >>Veleliby 
zeuke#3707@20.12.2019 15:20:30 >>a ta topírna vlastně už taky zmizela...![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]")
Zdepa#2976@20.12.2019 22:57:47 >>výtopna ve Velelibech byla zajímavá tím, že byť existují služební předpisy a smlouvy o připojení BCB k ÖNWB z roku 1882 a 1883, tak každá uvádí točnu u výtopny jinde 
kolejově byla odpojena dřív než je schéma z roku 1905 
zeuke#3714@21.12.2019 8:12:43 >>hmm...to je zajímavé....![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
Tchytil#793@24.12.2019 22:15:17 >>Viz můj dotaz na vlečku, ta je na Slovensku. Možná se odkaz z Googlu ne zkopíroval celý.
E499001#2831@25.12.2019 8:56:34 >>Pokud myslíte vlečku PPS Detva, odbočující v žst.Stožok, tak informací se dá na netu najít dost. Včetně kontaktu na správce vlečky.
E499001#2832@25.12.2019 11:45:18 >>Zdepa 2976: Mě to pro změnu připadá, že točna je zakreslena v obou plánech stejně, jen poloha výtopny je opačně. Takže formulaci točnu u výtopny bych spíše otočil na výtopnu u točny. Otázkou je, jestli na plánu ÖNWB je skutečně zakreslena výtopna (byť tomu vše nasvědčuje) nebo pouze popelová jáma.
Zdepa#2978@25.12.2019 17:08:57 >>ad E 499001 - zajímavý postřeh. Ale divil bych se, kdyby malovali popelovou jámu, když stejným stylem jsou ostatní budovy po stanici.
Někde jsem měl kopii kolejiště, sice po zestátnění BCB, ale je podrobnější.
Když BCB otevřela trať do Nymburka (město), tak přestala výtopna být potřeba. K dispozici byla velká výtopna v Nymburce (městě). A tím, že akciově BCB pohltil StEG, tak zájmy byly trochu jiné. Dokonce se ÖNWB s BCB dohadovaly o zrušení stanice Veleliby. Jako stanice byla pro BCB zrušena před rokem 1898, což se samozřejmě nelíbilo místním. Vznikly petice a v roce 1901 to řešilo ministerstvo i generální inspekce. Ale stanice zůstala deaktivována. Až po zestátnění soukromých drah se stanice rozšiřuje v roce 1911-12 a to díky podpoře (či tlaku) poslance Maštálky, který seděl i v železniční radě.
E499001#2833@25.12.2019 21:56:28 >>Předpokládám, že zapsaná měřítka na mapách jsou platná. Proporcionálně tudíž neodpovídá objekt na koleji s točnou na mapě ÖNWB budově výtopny tak, jako na mapě BCB. V té době byly budovány točny o průměru cca 12m, čemuž odpovídá výkres ÖNWB. Na mapě BCB je točna kreslena cca 7-metrová. Při porovnání rozměrů obou zakreslených staveb jsem proto usoudil, že by se mohlo jednat i o "kanál". Šrafováním jsou totiž znázorněny všechny stavební objekty.
Ahmad_Šáh_Masúd#643@26.12.2019 10:29:52 >>Vlečka přádelny Ignáce Schmiegera, Svatava. Během posledních 15 let byl odstraněn most přes řeku: 
![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]")
Vagonet#352@30.12.2019 14:12:53 >>Když byly rozkopané Čachovice... 
zeuke#3899@30.12.2019 16:57:42 >>jojo..tam bývaly 2 koleje..pro cisterny..stáčely se tam PHM
Vagonet#354@02.1.2020 16:31:27 >>Liberec: býv. dílny, severní vlečka a býv. saská výtopna 
zeuke#3949@03.1.2020 10:54:11 >>komu nyní patří saská výtopna?
Zdepa#2990@03.1.2020 12:13:50 >>ad vagonet - no vidíš, já se Libercem díky velké přestavbě začátkem století moc nezabýval, a teď koukám, že saská výtopna s točnou je vlastně "nová", protože původně byla jinde...
před přestavbou 
stav 1914 
Martin_b#1089@03.1.2020 18:47:28 >>Zdravím, měl bych dotaz pro znalé. Na vlečce Impregnačního závodu v Soběslavi jsou i koleje užšího rozchodu s těmito dvěma stroji. Věděl by někdo o tom něco více? Není to můj obor, děkuji. 
kwasi#1155@03.1.2020 20:53:52 >>Odkaz Soběslav http://www.uzkorozchodky.hys.cz/drahy/sobeslav_impregnacni_zavod/ sobeslav_impregnacni_zavod.php
Němec_z_ova#4036@03.1.2020 23:43:25 >>Komu nyní patří saská výtopna?
Dnes Čechům
Poradím Vám, jak si majitele jednoduše najdete. Na www.mapy.cz si vyhledáte poptávaný objekt, klepnete na něj pravým myšítkem -> Co je zde? -> vpravo Informace o parcele v Katastru nemovitostí -> studujete údaje ke stavbě/pozemku.
Ke stejným údajům se doberete i na stránce www.ikatastr.cz .
Martin_b#1090@04.1.2020 7:33:09 >>kwasi: Děkuji
Zdepa#2994@04.1.2020 11:46:40 >>ad Martin_b - vlečka impregnačního závodu v Soběslavi je záležitostí roku 1914/15. V té době vzniklo i úzkorozchodné kolejiště pro zavážení impregnačního zařízení. I když je dnes uváděn rozchod 980 mm, když se schvalovaly plány křížení úzké a vlečky, tak tam má úzká psáno přesně 1 metr.
Lokomotivy jsou tam známé v důsledku 3. Nejstarší je ten Galy (to je záležitost 50. let, kdy se prodávaly ze staveb a třeba Jihočeské dřevařské závody jich od Železničního stavitelství Košice koupily skoro 10 kusů) , pak tam byla BN30R (rok 1961, odstavena cca 1998, v roce 2006 už na 600 mm po úpravě rámu v Mladějové) a od roku 1993 nová DNH-I-7-34, která je dnes vyfocená již jako DS 09-980. Takže asi po nějaké generálce. Ona ta hydraulika z Hliníku z počátku 90.let moc nefungovala....
Ivosek#330@04.1.2020 13:00:12 >>Jak píše Zdepa. Na úzké v Soběslavi jsou známy tyto stroje:
http://www.uzkorozchodky.hys.cz/databaze/bn30r/bn30r_003.php
http://www.uzkorozchodky.hys.cz/databaze/dnh_1_7_34/dnh_1_7_34_00 1.php
A pak ta zmíněná zelená Gály
Redheat#430@04.1.2020 13:18:39 >>Sice nejde o vlečku, ale zajímalo by mě, jestli o tom bylo někde něco víc napsáno. Při stavbě Stalinova pomníku na Letné byla postavená kolej, po které jezdil parní jeřáb a byly dopravovány žulové kvádry. Paradoxně sice byly kvádry z Liberce dopravovány po silnici, ale poslední metry pak absolvovaly po železnici.
Pár fotek je ve fotobance ČTK a něco je vidět v dobovém dokumentu Pomník lásky a přátelství: 
honzaklonfar#3582@04.1.2020 13:43:55 >>Redheat: Jak tam asi dostali ten kolejový jeřáb? Určitě ho museli rozebrat, ale na jak malé kousky?
Martin_b#1091@04.1.2020 13:58:15 >>Zdepa a Ivosek: Děkuji za info.
Redheat#431@04.1.2020 14:53:02 >>Jeřáb na Letné - tak teoreticky to tam byli už tehdy schopný dostat v celku - viz třeba tady to mikádo nebo tady hrboun v 1:26 a to bylo vlastně hned vedle. Předpokládám, že odmontovat případně výložník by taky problém nebyl.
kolotuk2#165@04.1.2020 15:20:34 >>v příručce o kolejových jeřábech z padesátých let je foto přesně takového jeřábu na podvalníku
i s ramenem, které o hodně a hodně přesahuje tahač. Vzhledem k tomu, že dalších obrázcích jsou
přepravy T47.0, tramvaje T1, atd, je možné, že je to právě jízda na Letnou....
honzaklonfar#3583@04.1.2020 15:30:51 >>Redheat: Pěkný!!! Když projela lokomotiva, tak jeřáb bez ramene musel taky. Asi z Dejvic...
Zdepa#2996@04.1.2020 16:15:00 >>Mašina na do NTM musela z Buben, protože na to v Dejvicích nebyl plac a v bubenském depu či dílnách byly zvedáky. Jde o to, zda při přepravě jeřábu by nestačil silniční "hlubiňák", který ČSAD Holešovice mělo k dispozici také.
Nebo se našel inovátor, který navrhl, že by si jeřáb mohl sám-sobě-sám překládat kolejová pole. Ona ta Letná tehdy vypadala jinak. Takže nakonec překáželi už jen tramvajové dráty a prokličkování tehdejší zástavbou, protože na Hradčanské zmizelo od stavby metra docela dost domů. Speciálně na straně k nádraží...
kolotuk2#166@04.1.2020 16:32:44 >>jak jsem psal, ten jeřáb na fotce byl a colemeyeru, dokonce je tam tuším nějaký ten obrázek z nakládání - jeřáb se vlastní silou zvednul na patky /na nějaké vykládací koleji/, podval pod něj nacouval,
jeřáb se na něj posadil a hotovo... tu knihu jsem měl půjčenou, okopíroval, ale výsledek obrázků je bohužel nepublikovatelný pro příšernou kvalitu, je to škoda, protože je ta mnoho zajímavých zásahů jeřábování, jako třeba zvedání 434.?, která se zřítila do jezera v pískárně u Bratislavi, nebo seríál obrázků zvedání převrácené 475.0 v Z.Třebani!!!!!!a další. Před časem tu knihu někdo prodával na Aukru, a některé stánky s fotkama tam byly zobrazeny. Nevím, jestli to jde vytáhnout
z archivu ukončených aukcí, nebo ji má třeba někdo z Vás doma.....
Zdepa#3000@04.1.2020 19:01:07 >>Máte pravdu, že před nějakou dobou mne někdo oslovil s fotkou parního jeřábu z Letné... A pokud si dobře pamatuji, byla to škodovka z pražského depa. Jelikož 50ti tunka už v té době nebyla ve Vršovicích, ale na nehodovém vlaku v Třebová, mohla to být jedině 25ti tunka z Masaryčky, čísla 127
Redheat#432@04.1.2020 20:00:00 >>Z toho ČTK jsem chtěl vlastně vložit tuto fotku: 
Film je ke stažení na ulož.tu.
Info o příručce o jeřábech je zajímavá, ale samostatně se tomuto tématu asi dosud nikdo nevěnoval?
kolotuk2#167@04.1.2020 20:07:32 >>hele, ono je to o všech nehodových prostředcích, pokud Vás to někoho zajímá, zítra až budu doma,
zjistím jak se to ofiko jmenuje, rok vydání atd. Třeba to má někdo doma a ani o tom neví.
Já si jen vzpomněl na tu přepravu jeřábu....
Bram#10141@07.1.2020 12:18:46 >>Pánové, rozklikněte si prosím dveprahy.cz, leteckou mapu z roku 1953 a hned uvidíte, co tam u staveniště Stalinova pomníku je - kupodivu parní jeřáb, respketive jeho hodně rozostřená silueta. Hned je také jasné, odkud kam až vedla i kolej .
Přiznám se, že mne nikdy nenapadlo na tato místa zaostřit zrak, ačkoliv jsem se na tuto mapu díval už několikrát ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]")
.
Lukáš_475.1142#1@07.1.2020 15:45:41 >>Zdravím vás. Nemáte někdo informace ohledně vzniku a vývoje tzv. Severního hostivařského vlečkového systému, resp. spojovací koleje č. 10 - kdo byl investor, kdy byla postavena (zřejmě počátkem 80. let) a jaký byl vývoj ohledně vlastnictví této vlečky po roce 1989. Na uvedenou vlečku bylo napojeno Depo Hostivař (mostem přes Jižní spojku a dále úvratěmi) a dále podniky v uvedené lokalitě např. Barvy a Laky, OSPAP (dnes Papyrus Bohemia). Spojovací kolej č. 10 je zaústěna do další vlečky (Kovošrot Group) zhruba v místě, kde se v současnosti nachází velké autovrakoviště a několik autoservisů vedle silnice Kutnohorské a pokračuje podél uvedené silnice severovýchodním směrem, kde se v minulosti dále rozvětvovala. Po roce 2006 přestal být tzv. Severní hostivařský vlečkový systém, včetně spojovací koleje č. 10 používán. Jakožto liniová stavba má uvedená vlečka (spojovací kolej č. 10) jednoho vlastníka. Vývoj vlastnických vztahů pozemků, na kterých se vlečka nachází, mohl být odlišný. Nevíte o někom, kdo je dobře obeznámen s historií tzv. Severního hostivařského vlečkového systému a byl by ochoten se podělit o tyto informace? Děkuji.
Tomas.cz#14@07.1.2020 16:34:14 >>Pokud by jste potřeboval úplně přesné informace tak leda zajít na katastrální úřad a nebo někoho s dálkovým přístupem a nechat si vyjet dle čísla pozemku, listu vlastnictví a katastrálního území informace, bude tam uveden i původní vlastník.
Nepovažuji se za pamětníka, ale pokud se nepletu tak provoz do BaL skončil někdy na podzim 2008 a do Ospapu jsem určitě viděl posun v roce 2006.
Nicméně kolejiště od nádraží Kovošrot - Vlečka až po "přejezd" na té silnici mezi Kondorem a zahradníkama bylo Kovošrotu ( https://mapy.cz/letecka?x=14.5476036&y=50.0659290&z=20&l=0 )dneska je majitelem investiční skupina Accolade stejně tak vlastní tamní areál Kovošrotu.
A nádraží Kovošrot - Vlečka od podzimu loňského roku vlastní firma RegioJet, která zde bude mít výhledově svojí základnu.
Vagonet#357@07.1.2020 21:25:16 >>Dávno zaniklá vlečka družstevního skladiště v Raspenavě: 
