Parmezano#3445@23.3.2026 10:33:56 >>Kamarád měl naftovou 603
dědek_hank#6290@23.3.2026 10:48:31 >>
WTF...?
pudr.kolsky#502@23.3.2026 11:26:15 >>A taky byla naftová kamna !
Tajemný_em#5073@23.3.2026 11:36:33 >>Já zas mám T603 s elektromotorem. Akorát je výrazně menší, lehčí a vejde se do poličky. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
Dejme tomu, že kamarád udělal přestavbu. Z čeho ten motor byl?
Jinak zapomínáte na tehdy běžně rozšířená domácí naftová kamna, to taky mohl být důvod k "odklánění" nafty.
Edit: Tak už nezapomínáte. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
(Příspěvek byl editován uživatelem tajemný_em.)
S4991023#6673@23.3.2026 13:28:40 >>Nafta do kamen byla na poukazy za devadesátník, to se ani nevyplatilo krást. Děda byl autobusák a pro naftu do kamen jsme chodili k pumpě.
O naftové 603 mám vážné pochybnosti ale naftové Volhy 21 i 24 s motory Indenor byly i legálně.
(Příspěvek byl editován uživatelem S4991023.)
pudr.kolsky#503@23.3.2026 21:39:11 >>Topná nafta za devadesát haléřů byla - ale do kterého roku ? Rodiče měli zkolaudovaný dům v roce 1974 s ústředním topením na naftový kotel a pamatuji, že velmi brzo to byl neúnosně drahý způsob topení.
dědek_hank#6292@23.3.2026 23:51:32 >>Topná nafta se začala prodávat v r. 1964 - po připojení Litvínova na ropovod Družba. Motorová nafta stála u pumpy už od měnové reformy (1953) 2 Kč, topná (LTO) s použitím poukázek vydávaných na poštách 0,90 Kč (ale nakupovala se taky u pump ze stejných stojanů jako motorová; kdo si ji nechal dovézt domů, platil 1 Kčs/l). Od roku 1974 (od 1. ropné krize) už byla jen jedna cena nafty - 2 Kčs/l. Dále se zdražila v r. 1981 ze 2 na 3,50 Kčs, 1984 na 5,30, 1986 5,50, 1989 7,50 Kčs/l.
S4991023#6676@24.3.2026 7:04:03 >>Dokdy přesně, to nevím ale v roce 1974 jsme se teprve vrátili z Německa a začal jsem s dědou pro tu naftu chodit. Asi o dva roky později jsme pro ni chodit přestali, protože dědovi se zhoršilo astma a musel s topením naftou přestat, protože z toho měl astmatické záchvaty.
S4991023#6677@24.3.2026 7:08:47 >>Tak žeby to chození pro naftu bylo ještě o prázdninách při návštěvách z Německa? Ještě podotýkam, že ani ta dvoukorunová nafta že stojanu se nedala koupit za hotovost. Musely se na poště koupit talóny a za ty tankovat. Naftové stojany neměly ani počítadlo na ceny.
dědek_hank#6293@24.3.2026 7:34:25 >>
S4991023:"Ještě podotýkam, že ani ta dvoukorunová nafta že stojanu se nedala koupit za hotovost. Musely se na poště koupit talóny a za ty tankovat."
To skončilo až při zdražení po druhé ropné krizi, tj. v r. 1981.
(Snad si ty letopočty pamatuju správně. Pokoušel jsem se to ověřit na internetu, ale furt se mi do toho pletly halucinace AI, tak nemohu vyloučit omyly zrádné vlastní paměti. Nicméně ty návaznosti tuzemského zdražování ropných produktů na blízkovýchodní ropné krize tady byly; i když jsme 100% spotřeby pokrývali bratrskou ropou, velmoc tábora míru a socialismu na ní taky potřebovala vydělat. Tuzemská státní kasa už v osmdesátkách některé maloobchodní cenové dotace nebyla schopna udržet a postupně je omezovala.)
pudr.kolsky#504@24.3.2026 8:19:25 >>K 1.dubnu 1974 se zvedly ceny benzínu a řidiči ve fabrikách si museli vyměňovat bločky na jejich nákup.
Topnou naftu rodičům vozila Benzina Smyslov malou autocisternou a stáčela do jejich nádrže v zemi. Jakým způsobem to platili již nevím.
S4991023#6678@24.3.2026 10:43:11 >>Tohle jsem naštěstí řešit nemusel, děda spotřeboval tak dva kanystry nafty měsíčně (naftová kamna byla jen v obýváku, aby tam nelétal mour na parádní ubrusy, v ostatních pokojích se topilo briketama a to byl zase úplně jiný příběh s uhelnými sklady).
Na tu naftu si na poště koupil talóny proti potvrzení z národního výboru, že má naftová kamna a těmi pak u pumpy zaplatil.
McBain#27706@24.3.2026 11:25:39 >>
S4991023:"Ještě podotýkam, že ani ta dvoukorunová nafta že stojanu se nedala koupit za hotovost. Musely se na poště koupit talóny a za ty tankovat. Naftové stojany neměly ani počítadlo na ceny."
Viz můj oblíbený film Pumpaři od Zlaté podkovy.
S4991023#6679@24.3.2026 14:24:50 >>Jj. Můj také. Nenápadný Chrysler a tak.
Hajnej#35013@24.3.2026 15:25:28 >>S499: proti potvrzení z národního výboru, že má naftová kamna
A na to, že si je může pořídit, zas potřeboval potvrzení od MUDr. Šafránka...
Mořepetr#9445@24.3.2026 15:34:24 >>To bylo na akumulační kamna. Ale na plynové a naftové nejspíš také. Pro ústřední topení na uhlí, zas byl příslib uhlí od uhelných skladů. Už si nepamatuju, zda šlo uplatnit i deputátní uhlí. Na kotel jsme měli příslib 100 metráků.
Petr_vlček#18386@24.3.2026 17:52:56 >>My měli koupelnovej válec kterej táta nejprve někdy v šedesátkách předělal na naftu a pak zase zpět na brikety. Někdy po půli šedesátek dokonce pamatuju "rozvoz nafty" - nějaká menší cisterna měla v určitý dny a hodiny stanoviště (asi jak na vsi pojízdný prodejny...), pamatuju to na Karláku před poloklinikou mezi Ječnou a Žitnou.
Na to samodomo jsme samosebou žádnej glejt neměli a na poštu pro poukázky jsem chodil je normálně koupit.
Luboš_3.21#5158@24.3.2026 20:03:29 >>
Petr_vlček:"My měli koupelnovej válec kterej táta nejprve někdy v šedesátkách předělal na naftu a pak zase zpět na brikety. Někdy po půli šedesátek dokonce pamatuju "rozvoz nafty" - nějaká menší cisterna měla v určitý dny a hodiny stanoviště (asi jak na vsi pojízdný prodejny...), pamatuju to na Karláku před poloklinikou mezi Ječnou a Žitnou.
Na to samodomo jsme samosebou žádnej glejt neměli a na poštu pro poukázky jsem chodil je normálně koupit."
Na ten koupelnový válec existovala taková malá naftová kamínka, na které se ten válec usadil. Ty naftová kamínka měla ze předu dvířka, ve kterých byla nádržka na naftu, pak tam byl kohout, ten se otočil a potrubím tekla nafta do topeniště. To topeniště bylo kulaté a ze předu mělo otvor se zátkou, ta zátka se sundala, na kus drátu se navlékl knot, ten se po namočení v naftě zapálil a strčil tou dírou dovnitř topeniště. Po zahoření nafty se ten drát s tím knotem vyndal a otvor se zakryl tou zátkou. Mám dojem, že ty naftová kamínka vyrábělo nějaké kovodělné družstvo z Prahy. Strejda v nich topil až do roku 1989, pak je odstavil a dal tam kamínka na dřevo a uhlí.
(Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)
Canfranc#1144@24.3.2026 21:43:17 >>U nás byl koupelnovej válec na deputátní brikety.
Joe#1396@25.3.2026 21:51:09 >>
Ahoj Zdeňku, trochu opožděně se zeptám: zmíněné pasporty jsou někde archivovány? Díky.
Zdepa#4237@26.3.2026 17:49:39 >>ad Joe - některé, né komplet, jsou u Míry na Chodovci. Napiš mu. Ale jen ten přelom 40/50.let. Já koukal hlavně na obvod Pražské dráhy. NTM má ty z 60.let, ale hlavně jen obvod "košicko-bohumínské dráhy"
Bw_Ig#777@26.3.2026 18:39:06 >>Ad. Pasporty dep a vodáren.
Já mám za svoje depo - protože to leželo v místnosti nazývané "archiv" a když se místnost likvidovala (pronájem budovy jinému uživateli) tak se obsah celé místnosti vyhodil. Co jsem mohl odnést, to jsem odnes. Byly tam i papíry od 40.let.
Tedy pokud chceš Brno - tak zajdi do ČD depa v Maloměřicích i depa Horní Heršpice, a nechej si dát klíče od jejich "archivu" a pokud už to někdo neodnes před tebou, tak to tam bude ležet. Jsou to takové černé tlusté desky, svázané černou šnůrou. Pravděpodobně by tam měly být i papíry z archivu depa Brno-dolní, mělo se to tam prý už v 90.letech svážet.
Ty pasporty tak jsou většinou založené již od roku 1946.
ladabohac#80@26.3.2026 22:29:02 >>V Časopise Turistů z 1. srpna 1900 je článek "Pamětní spis Klubu českých turistů k místodržitelství království Českého o povznesení turistiky" a je tam taky tato zajímavá pasáž se stížností na železnici té doby.
V první řadě podmíněn jest cizinecký ruch výhodným spojením železničním. A právě po této stránce jest o království České velmi nedokonale postaráno. Jednáť se turistům o spojení přímé a rychlé. A tu postrádáme veškerého spojení s východem na Krakov; není tu nijakého spojení přímého – tím méně rychlého! Jestliť jízda z Krakova do Prahy prostředkována těmito nejrychlejšími vlaky:
Odjezd z Krakova R 7:22h R 2:31h R 10:00h příjezd do Přerova 12:22 6:37 2:57 odjezd z Přerova O 12:31 O 7:45 O 3:15 příjezd do Olomouce 1:06 8:19 3:48 odjezd z Olomouce O 3:42 O 8:27 O 4:10 příjezd do Č. Třebové 5:46 11:19 6:25 odjezd z Č. Třebové O 6:47 R 3:00 O 7:00 příjezd do Prahy 9:30 5:45 12:15
Trvá tudíž jízda z Krakova do Prahy 503 km s dvojím (po případě trojím!) přesedáním nejméně 14:08 h. (14:15 a 15:14 h.) což se rovná průměrné rychlosti 33 až 36 km za hodinu. Přímým spojením rychlíkovým stačilo by k tomu pohodlně 10 i 9 hodin!
Podobně neurovnané jsou poměry přímého spojení přes Prahu, vznikající dílem ovšem ze vzájemné nevraživosti jednotlivých správ železničních, dílem pak z nedostatku ústředního nádraží v Praze samotné, kterouž okolností cestovatel jest nucen přejížděti od nádraží k nádraží, při čemž se velmi mnoho času ztrácí.
Avšak mnohé průjezdné spojení, na jehož přímé čáře Praha leží, není dosud ani provedeno. Tak na př. spojení Krakova s Norimberkem, Štutgartem a Paříží, zejména pak Mnichova s Vratislavou. Spojení světových českých lázní s Halíčí a s Ruskem jest pak přes Prahu tak nedokonalé a obtížné, že většina Polákův a Rusů jezdí raději oklikou přes Vídeň, Drážďany i Berlín do Mariánských a Františkových lázní, ano i do Karlových Varů. Z Mnichova do Vratislavi jezdí se pak Bavorskem a Saskem, tak že cestovatelé minou vůbec území rakouské.
Vedle výhodného spojení jest mocným prostředkem na podporu určité cestovní tvati výhodná sazba, zvláště pro cestovatele z ciziny přicházející. Má-li cizinecký ruch v království vůbec býti povznesen, přihlížeti nutno k jeho středu, k Praze. Jakou měrou výhodné sazby působiti dovedou na rychlý rozkvět města, nejlépe vidíme na Buda Pešti, na jehož výhodu celé osobní tarifnictví v Uhrách jest osnováno. Kdo jede Budapeštem, může nejdelší tratí přejet celou říši Uherskou z Rjeky přes Budapešt do Predealu na rumunské hranice (1365 km!) za 16 korun!
Značná nevýhoda plyne pro cestující také z okolnosti, že na c. k. státních drahách neplatí okružní lístky pro rychlovlaky. Chce-li cestovatel přec užíti rychlíku státních drah, jest nucen značnou část připlatiti. Následek toho jest, že samo ministerstvo železnic naplňuje rychlíky Společnosti státní dráhy a Severozápadní dráhy mezi Prahou a Vídní, své vlastní pak vyprazdňuje a o cestovatele připravuje, neboť příplatek činí 1 h za kilometr již ve III. třídě. Tím stávají se státní dráhy při okružních cestách veškeré konkurence neschopnými.
Zápověď kolportáže omezuje u přirovnání s cizinou veškeru vydatnou agitaci ve vlacích na prospěch domácích krajin. Za hranicemi dodávají se cestovatelům již do vlaků před každým větším městem cestovní nebo cizinecké listy, jimiž se upozorní na znamenitosti oněch krajin a jimiž se příchozí informuje o poměrech ubytovacích a pramenech nákupních. Toho všeho nedostává se krajinám našim.
Jen dodám pro srovnání, že dnes má nejrychlejší spoj Praha - Krakov čas jízdy 5 hodin a 49 minut (RJ 1023)
Evžen#2@16.4.2026 23:25:12 >>Zdravím všechny a mám dotaz ohledně daleké historie - netušíte někdo, kde by se dalo zjistit, kde bývala na FJ-Wilsonově-HLN nádraží lampárna? V archiváliích jsem našel pouze informace o hlavní budově, ale ani zmínku o podobném provozním a technickém zázemí... :-(
dědek_hank#6308@16.4.2026 23:50:26 >>Zeptám se ještě i tady, i když 15 let zpátky není zase taková historie, ale nechtěl bych, aby dotaz jinde zapadl. Už jsem se tu na to kdysi i ptal, ale bohužel to skončilo do ztracena.
Víte prosím někdo, ve kterém roce začala SŽ(DC) zamořovat zastávky (i některé dopravny) prefabrikovanými přístřešky typu antivandal made by ŽPSV a kde byly případně použity ty první? Ve zdejších diskusích byly poprvé zmíněny v r. 2011, nejstarší datovaná fotka, kterou jsem našel, je z r. 2014, ale nikde nedokážu dohledat nějakou zprávu z médií nebo jiných zdrojů, která by to upřesnila.
Jen tak pro zajímavost: Loni v létě, kdy jsem to z různých zdrojů počítal naposledy, jich bylo v síti už nejméně 206, a to určitě nevím o všech.
Děkuji předem za informace.
Plešoun#5034@17.4.2026 8:08:51 >>
Jediné co jsem dokázal zjistit je: Místnost sloužící jako lampárna byla situována v severním křídle historické budovy (vpravo při pohledu zvenčí směrem ke kolejišti)
Takže by to mělo být v téhle části budovy? A děkuji za info, první konkrétnější o lampárně, které jsem dostal!
Johny11#4548@17.4.2026 11:56:54 >>Lampárny tam byly dvě. Jedna tam, kde píše Plešoun, v přízení severní věže (teď je tam vchod na Drážní úřad, pokud se nepletu ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]")
) a druhá na jižním zhlaví vedle stavědla u tunelu. Pod rampou k Muzeu. Přeci jen by bylo při délce nádraží nepraktické běhat s lampami a pro lampy přes celé nádraží.
(platí pro přelom šedesátých a sedmdesátých let minulého století)
Hajnej#35126@17.4.2026 14:02:54 >>A nebyla tedy nakonec ještě třetí lampárna někde za mosty...?
Evžen#5@17.4.2026 16:40:38 >>Johny11: Díky moc za informace! Hledal jsem tu lampárnu u stavědla i na leteckých fotografiích na dveprahy.cz a hledám i staré fotografie toho jižního zhlaví. Takže přibližně byla druhá lampárna v místě šipky asi? Je to letecký snímek Prahy z roku 1966... 
Johny11#4549@17.4.2026 18:49:32 >>
Dávalo by to smysl. Ale nevím. Pro rychlíky směr Plzeň se chodilo tady do těch.
Netuším, jak to chodilo u vlaků, které se sestavovaly na hlavním, kdo je vystrojoval. Průvodčí od plzeňských rychlíků nosily basy do lampárny na jižním zhlaví, vlakvedoucí nesl vlakopis do DK. Při odjezdu se hlásil zase v DK, dostal vlakopis a v severní lampárně vyzvedli průvodčí basy a označili konce vlaku. To když byla četa 1+2. Na MR se často jezdilo 1+1 a když na Balmech nesvítily koncovky, tak nesl jednu basu vlakvedoucí a druhou průvodčí.
Ale je to 50 let, byl jsem kluk a jezdil jsem tak občana tátou, to berte s rezervou :-). Vzpomínky starých zbrojnošů.
A ano, v těch místech to bylo, jak je označeno na fotce. Jen jsem měl pocit, že ve směru od tunelu byla věž a pak lampárna, ale nejspíše se mýlím.
Nahoře na rampě byly takové podivné obchůdky se stahovacími roletami, v tu dobu už většina sloužila jako nějaké sklady a tak…
Zanechat zprávu