lelekhalo#645@06.3.2026 19:26:55 >>Depo České Budějovice-leden,únor 2026 
Stejnosměrné lokomotivy 
Leden 2026 Dvory nad Lužnicí 
Únor 2026 Suchdol nad Lužnicí 
Fotky z minulého roku 2025- odklony na trati České Budějovice-České Velenice
Radostice u Trocnova 
Borovany 
(Příspěvek byl editován uživatelem lelekhalo.)
Mirek_2037#1097@08.3.2026 9:57:43 >>751.161 a 751.209 v depu České Budějovice 2. října 1998. 
BmbČ#9660@09.3.2026 22:14:43 >>751 209 (T478.1209) byla první Barča, která přišla do budějckého depa z ČKD jako funglovka v lednu 1971. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
Po převratu byly do ní v Budějcích ve spolupráci s VUŽ Brno pokusně namontovány dva výkonné naftové bufíky Ebersprächer typu D 30W s řídícími jednotkami sloužící k temperování MVO a VVO proti zamrznutí při venkovním stání. Zároveň byla možnost temperovat i stanoviště, takže fíra mohl přijít na vyhřátou mašinu. MVO bufík vyhřál bez problémů, ale u VVO byly obrovské ztráty tepla i přes uzavřené žaluzie a uvažovalo se o tom, že budou při temperování bufíkem navíc překrývány plachtou.
Při samotné více méně pokusné montáži a následném zkoušení se vyskytlo několik problémů, které se podařilo odstranit a mašina byla nasazena do Volar... Jak tam s tím bojovali, nevím. ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]")
BmbČ#9661@11.3.2026 21:34:01 >>Ve vagóně objeven, do útulku odvezen ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
BmbČ#9662@12.3.2026 17:21:02 >>Pořád se něco děje. Firma ZEVO Vráto, a.s. (budoucí spalovna odpadu) odkoupila 22. 1. 2026 od pražské firmy P25, s.r.o. část rudolfovské vlečky vedené od 4. 4. 2023 pod názvem „Tranzit Vráto České Budějovice“ v celkové stavební délce 1 871 m, včetně železničního spodku a svršku.
Vlečka začíná v žst. České Budějovice, v seřaďovacím nádraží, jako pokračování manipulační koleje č. 106b za výhybkou č. 196 v km 213,621 tratě České Budějovice – Plzeň hl. n. = km 0,000 začátku vlečky a končí výhybkou Šk1 v km 1, 871. (Odbočka do bývalé budějcké Škodovky). Kupní cena - 35 mil. Kč. Takže se s vlečkou stále počítá pro návoz komunálního odpadu do spalovny.
Dobrou zprávou je, že ZEVO Vráto (býv. Výtopna Vráto) je dceřinou společností Teplárny Č. Budějovice, která je 100% vlastněna statutárním městem Č. Budějovice, kterému peníze hned tak nedojdou a je šance na druhý pokus o rekonstrukci této části vlečky vedoucí dříve k bývalým vojenským skladištím u Rudolfova.
Jednoduchý náčrtek celé Rudolfovské vlečky v současnosti: 
Vlečka do budoucí spalovny odbočuje z vlečky ROBSTAV. Vlečky GSCB Jazz, Groz-Beckert, Jihotank a Belis jsou vedeny jako provozní, ale jejich provozní život už leta končí před vlečkovými vraty těchto podniků. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]")
Trojaz#1653@13.3.2026 8:13:43 >>BmbČ:
Můžu potvrdit, že na vlečku se jezdí téměř denně. Houkání je slyšet až do Nemanic. Obsluhují se všechny tři kovošroty: 1) ten na úplným konci, 2) Group, 3) v areálu škodovky.
Do teplárny jsem dlouho nic jet neviděl, zejména také proto, že za vraty jsou odstaveny (byly před měsícem) vagony Flix, které opravuje (upravuje) 4Rail s provozovnou v areálu škodovky.
Trojaz#1654@13.3.2026 8:17:52 >>
BmbČ#9663@13.3.2026 9:41:07 >>Ano, Rudolfovskou vlečku drží při životě už jen firma 4RAIL a kovošroty, zvlášť tu část vlečky za výhybkou Šk1 směrem k Rudolfovu. EGE nejspíš vlečku za výhybkou Šk1 vůbec nepotřebuje a za výhybkou JD1 (odbočka do býv. pily Vráto) byla částečně vytrhána. Teplárna ve Vrátě s jedním uhelným kotlem 100 t/h má být od počátku letošního roku už definitivně odstavena, tudíž bez návozu uhlí a čeká na přestavbu v rámci ZEVO. Ale to si nějaký ten pátek ještě počká... ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]")
BmbČ#9664@13.3.2026 12:03:27 >>Když jsme u Rudolfovských vleček, jestli by někoho zajímalo, tak zde je stav v roce 1970 v porovnání se stavem v roce 2025. Nevyužívané vlečky nejsou již mnoho let obsluhovány. Byť mají ÚP, tak jako by nebyly.
(spoluuživatelé vleček zde nejsou uvedeni).
| Poř. č. | Vlečka v roce 1970 | Vlečka v roce 2025 | Poř. č. | Vlečka v roce 1970 | Vlečka v roce 2025 |
| 1 | SFINX I | GSCB Jazz - Provozovaná, nevyužívaná | 2 | SFINX II (uhlí) | Zrušená |
| 3 | Zemědělský nákupní a zásobovací podnik | Býv. Agrotrend - Zrušená | 4 | IGLA | Groz-Beckert - Provozovaná, nevyužívaná |
| 5 | Benzina | Zrušená | 6 | Jihoč. velkoobchod potravin. zbožím | Jihotank - Provozovaná, nevyužívaná |
| 7 | Škoda | Robstav s navazujícími vlečkami*, Provozovaná | 8 | SFINX III | Belis - Provozovaná, nevyužívaná |
| 9 | Kovošrot | Kovošrot Group - Provozovaná | 10 | Jihoč. dřevařské závody | EGE Nové Vráto Provozovaná, nevyužívaná |
| 11 | Mototechna | Býv. Thorn Autotechnik - Zrušená, provozovanou část vlastní TSR | 12 | Krajská voj. ubytovací a stavební správa | Býv. konec vleč. Rudolfov - Zrušená |
*navazující vlečky: v km 0,309 výhybkou TV1 vlečná kolej Teplárna Č. Budějovice – Výtopna Vráto, v km 0,335 výhybkou Šk13 z koleje č. 3 vlečná kolej Toulky Č. Budějovice, v km 0,380 jako pokračování koleje č. 9 vlečná kolej Slévárna Rudolfov Č. Budějovice (SCB Foundry, a.s.), v km 0,920 jako pokračování koleje č. 9 Slévárna Rudolfov vlečná kolej FAST Kovošrot Č. Budějovice (spoluuživatel kovošrot REMET)
![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
Paveldacicky#6312@14.3.2026 22:44:38 >>Věřte tomu nebo ne,ale nedávno byla na vlečce dokonce ce i podbíječka.Kde se tlouklo můžu zjistit.
BmbČ#9665@14.3.2026 23:30:16 >>Pavle, tak to je zpráva z říše scifi. ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]")
Podbíječku jsem viděl na vlečce naposled v době, kdy po ní ještě běhali zající v helmách. Bylo by fajn, kdybys to zjistil.
BmbČ#9666@14.3.2026 23:52:09 >>Ještě k datu 14. 3. - boomeři vzpomenou, XYZAlfa vygooglí
14. 3. 1967 byl v budějcké stanici v rámci dálnopisné sítě ČSD instalován do zkušebního provozu dálnopis TESLA. Tím mohl být 1. 5. téhož roku ukončen provoz dosud používaného telegrafu MORSE.
Zdeněk#5008@18.3.2026 4:46:11 >>BmbČ: 9664 perfektní přehled
BmbČ#9668@19.3.2026 18:08:19 >>Zdeněk: dík.
Když se v tom hrabu, tak pro zajímavost ještě porovnání současnosti s rokem 1963 (směrem od ranžíru k Rudolfovu)
| Poř. č. | Vlečka v roce 1963 | Vlečka v roce 2025 | Poř. č. | Vlečka v roce 1963 | Vlečka v roce 2025 |
| 1 | Spojené smaltovny I | GSCB Jazz | 2 | Kubíček* | Zrušená |
| 3 | Hospodářské družstvo | Zrušená | 4 | Spoj. smaltovny I (uhlí) | Zrušená |
| 5 | Mlékařské družstvo | Zrušená | 6 | IGLA | Groz-Beckert |
| 7 | Keramika* | Zrušená | 8 | Grafo* | Zrušená |
| 9 | Rybena* | Zrušená | 10 | Benzinol | Zrušená |
| 11 | VDP | Jihotank | 12 | Kolej ČSD | Zrušená |
| 13 | ZVIL (Škoda) ve výstavbě | Robstav | 14 | Spojené smaltovny II | Belis |
| 15 | Tehdy ještě neexistovala | Kovošrot Group | 16 | Šumavské pily | EGE Nové Vráto |
| 17 | Tehdy ještě neexistovala | TSR (býv. Mototechna), část vlečky zrušená | 18 | Rudolfov | Od km 0,000 Tranzit Vráto, od km 1,871 EGE Nové Vráto, od km 3,132 zrušená |
*spoluuživatelé vlečky Rudolfov
Mirek_2037#1098@20.3.2026 19:42:12 >>751.164 a 240.065 v depu České Budějovice 2. října 1998. 
BmbČ#9669@21.3.2026 21:02:05 >>Stane se...
Martin_zlivský#76114@25.3.2026 16:13:44 >>Reportáž o budějckých vlečkách.
Paveldacicky#6315@25.3.2026 19:57:34 >>Bajpás v Nemanicích dnes: 
BmbČ#9673@26.3.2026 22:04:13 >>Paveldacicky: Zajímavé pohledy.
Když koncem 50. let 20. stol. budovali jednokolejné přemostění dnešní Pražské tř. kousek odtud, tak bajpásek udělali s ohledem na další stavební činnost dlouhý bajvoko 1,5 km.
Martin_zlivský#76137@27.3.2026 9:50:39 >>1,5 km? To bylo na plnou traťovou rychlost? Těleso stávajícího vedení tratě je snad ±původní, ne?
Paveldacicky:
Díky za fotky! Na schématech to tak zajímjavě nevypadalo. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]")
A to fotky ještě docela zkreslují, v reálu je to před podbitím ještě mnohem větší lochneska. ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]")
BmbČ#9674@27.3.2026 13:52:49 >>Martin: ano, těleso stávajícího vedení tratě je ± původní. Bajpas nebyl žádná divočina a tipnul bych si, že se po něm dalo jezdit traťovou rychlostí.
V téhle oblasti to bylo docela složité. Stavba mostu nad Pražskou byla zahájena v roce 1955 a (zatím) jednokolejné přemostění vzniklo ve stopě původní trati na místě železničního přejezdu. Z toho důvodu a s výhledem na předpokládané zdvoukolejnění tohoto úseku byla zhruba už od dnešního přemostění ul. Gen. Píky až po dnešní ul. H. Kvapilové trať přeložena do nové stopy (v podstatě budoucí druhá kolej) a v místě původní koleje začala stavba přemostění. To bylo dokončeno podnikem Vodní stavby Sezimovo Ústí 30. 11. 1958 a poté trať vrácena do původní stopy.
Začátkem roku 1962 začalo budování druhé koleje s využitím dřívějšího dlouhého bajpasu, stavba druhé koleje na přemostění, stavba výhyben s trianglem v Nemanicích a nové přemostění řeky Vltavy. Ale zhruba od přemostění Pražské po Nemanickou ul. byly obě koleje vedeny v nové stopě a původní pražská kolej, což je známé, byla využita pro nové napojení vlečky do Budvaru a Motoru, které byly původně napojeny na pražskou trať v km 2,891 (dnes jsou napojeny v km 216,717).
Stavba trvala až do roku 1968, kdy sem byl s novým GVD 25. května převeden i provoz ve směru na Plzeň.
Martin_zlivský#76143@27.3.2026 16:01:43 >>Děkuji, zajímavé! Historické přípojové řády budvarské vlečky asi nemáš, co? Asi bychom se tam dočetli lecčeho zajímavého. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
Jinak teda když jsme u Budvaru - dneska se v Budějcích koná již několikátý pivovarský ples, poprvé i s jinými než všeemi 7 budějckými pivovary (minimálně třeboňský Regent by měl dorazit ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]")
).
J.M.#6989@27.3.2026 16:31:01 >>Jo, BmbČ je skvěle informován o dějinách ČB uzlu, včetně vleček Skoro bych řekl, že by bylo velká škoda nevydat nějakou publikaci k tomuto tématu. Nikdy myslím nic většího nevyšlo.
BmbČ#9675@27.3.2026 23:42:38 >>Martin: NMŠZČ. PPŘ vlečky Budvar mám jen z roku 2004, stáří tedy nic moc, ale můžu uvést stav vlečky v roce 1923.
Označení vlečky - Český akc. pivovar, vlečka odbočuje mezi stanicemi Č. Budějovice - Zámost. v Č. v km 2,891, obsluha vlečky prováděna podle jízdního řádu vlakovou četou, místo odevzdávky vozů za námezníkem odbočné výměny, vlečka může být pojížděna stroji 434.0, 523.0, které nesmí na kolejovou váhu v podniku. Rychlost na vlečce 15 km/h, v oblouku o poloměru R=150 m rychlostí 5 km/h, dovolený nápravový tlak vozů 14,5 tuny, nejvyšší přípustný pevný rozvor vozů 2,9 metrů, na vlečku možno přistavit 22 vozů, vlečka je vystrojena vraty v drážním oplocení, vraty v oplocení podniku a mostní váhou. Odbočná výměna je zabezpečena uzávorováním, platí místní zvonkové návěsti č. 136, 137.
Kde bylo uzávorováno netuším. ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]")
Možná ve str. stanovišti u Pražské silnice, které stálo nejblíž k odbočné výměně. Vlečka byla dvoukolejná, o zřízení třetí koleje se jednalo od roku 1937. V roce 1947 jsou v podniku již tři koleje a na koleji u budov točnice.
J.M.: když vynecháme knihy o koňce, tak v roce 2018 poprvé vyšla kniha o historii železnice na Českobudějovicku, spíš tedy přímo v CB, určená široké veřejnosti, v které se tedy nachází hodně fotografií a textově v podstatě základní věci. Přesto některé z nich nebyly do té doby nikde publikovány.
Historii budějckých vleček dávám dohromady, proto ty informace Zatím včetně fotografií 86 stran A4. Tak snad to do doby než vypustím benzín dopíšu a pošlu do "světa".
Chalkyn#160@28.3.2026 8:42:38 >>Vlečka do Budvaru bude do bajpásu napojena?
Paveldacicky#6317@28.3.2026 9:16:13 >>Chalkyn: ano,vlečka do Budvaru bude samozřejmě připojena.
Cbbubo#45@29.3.2026 23:15:42 >>Dnes opět probíhaly práce na trakčním vedení nad severní spojkou. 
J.M.#7007@30.3.2026 20:08:13 >>BmbČ: Tak to se budu těšit, to bude určitě dobré
Martin_zlivský#76149@31.3.2026 15:36:46 >>
Jen doplním, že by neměla být napojena přímo do přeložky (to by šlo jedině za cenu rozšíření mostního provizoria), ale do plzeňské koleje až za přeložkou. Původně měla být přeložka pouze jednokolejná (jen pražská kolej) a napojení mělo být přímo do toho času kusé plzeňské koleje ve směru k Budějcům (výhybka by byla pouze na vlečce v krajní koleji), tedy de facto by byla zapojena přímo do obvodu stanice České Budějovice (byla by kryta vjezdovým návěstidlem za severní zastávkou).
Přesné současné řešení neznám, ale geometrie napojení nejspíš zůstala stejná, jen bude napojena výhybkou.
BmbČ:
I tohle jsou velice cenné údaje.
BmbČ#9683@15.4.2026 23:29:55 >>Trocha historie z dobového tisku k dnešnímu datu.
Zábava železničních úředníků. Zprávu přineslo 15. 4. 1886 místní periodikum Budivoj na straně 3:
„Česko-budějovičtí úředníci c. k. státních drah uspořádali dne 10. tm. v sále budějovické pivnice společenskou zábavu, spojenou se slavností na počest Josefů. Program zábavy byl velmi pestrý a bohatý, střídalyť se hudební produkce s deklamacemi a zpěvy; ano i magické představení nescházelo. Provedení jednotlivých čísel obstarali železniční úředníci sesíleni některými pány ochotníky mimo jich kruh. Při volné zábavě proneseny byly některé přípitky, kterými vzdána čest zvláště panu Josefu Kubíkovi, který zábavě této byl přítomen. Vůbec byl zdejší dopravní řiditel předmětem četných ovací, které se s hlučným souhlasem přítomných potkaly. Společnost zábavy se účastnící byla velmi četná, dostaviloť se k ní téměř sto úředníků po většině se svými dámami. Nálada byla velmi svěží a vytrvala v proudu svém až do konce zábavy, kterou hosté v nejrůžovějším rozmaru opouštěli.“
Jednalo se o zábavu železničních úředníků ponejvíc z budějckého provozního ředitelství státních drah, které zahájilo činnost 1. 8. 1884. Vrchní inspektor Josef Kubík zde zastával funkci dopravního ředitele a později se stal dopravním ředitelem ředitelství státních drah v Linci.
Budějcké ředitelství státních drah obhospodařovalo v roce 1884 tyto tratě:
Budějovice – Veselí-Mezimostí (36,316 km), Budějovice – St. Valentin (118,467 km), Budějovice – Absdorf (170,0 km), Budějovice – Zdice (137,599 km) a Beroun – Rakovník (42,027 km). Celková délka všech tratí budějckého ředitelství státních drah rozdělených pod osm sekcí pro udržování trati činila 504,409 km (např. v roce 1886 to bylo 506,562 km).
Na samotném ředitelství pracovalo v roce 1886 80 úředníků, 15 zřízenců a 6 kancelářských sluhů v sedmi odděleních (oddělení pro udržování tratí, vozební služba, dopravní služba, oddělení kontroly příjmů, materiálové oddělení, sekretariát a pokladna).
Podřízenými služebnami bylo v roce 1885 8 železničních dopravních úřadů (Sigmundsherberg-Horn, Gmünd, Budějovice, Protivín, Písek, Příbram, Stará Huť, Gaisbach), 46 železničních stanic, 1 zastávka (Kaplice) a 8 sekcí (odborů) pro udržování tratí (Budějovice 3 sekce, dále Eggenburg, Gaisbach, Cmunt, Příbram a Křivoklát).
Provozní ředitelství státních drah v Budějcích však nezůstalo dlouho. Organizační změnou bylo K 1. 1. 1887 z provozních, obchodních, a hlavně z finančních důvodů zrušeno. Roční rozpočet ředitelství činil zhruba 144 000 zl.
Pod správu plzeňského ředitelství přešly od budějckého ředitelství státních drah tratě Protivín – Gmünd, Protivín – Zdice a Beroun – Rakovník (celk. 231 km). Pod správu pražského ředitelství tratě Veselí – Budějovice a Budějovice – St. Valentin (celk. 155 km). Pod správu vídeňského ředitelství přešla trať Gmünd – Absdorf (120 km). Spolu s budějovickým ředitelstvím bylo tehdy zrušeno i Provozní ředitelství státních drah ve Splitu.
Takhle dopadla budova býv. budějckého ředitelství státních drah po náletu v závěru 2. svět. války. Objekt na rohu Nádražní a Průmyslové ulice byl poté zlikvidován.
Zanechat zprávu