K-REPORT MOBILE 3.3

Janek_lemoch#4823@14.9.2025 22:19:34 >>A měly i výrobní čísla nebo byly bez?

---

Zdepa#4105@14.9.2025 23:06:42 >>Výrobní čísla nebyla potřeba. Typ jako takový byl schválen ministerstvem. Lokomotiva měla číslo ČSD, což pro evidenci stačilo. A své číslo měl kotel pro kotelní dozor i evidenci.

---

Janek_lemoch#4824@15.9.2025 1:09:58 >>Děkuju moc za vysvětlení, to jsem nevěděl

---

Mladějov#25171@15.9.2025 5:16:23 >>>Stranické noviny Jihočeská Pravda

Hezky napsané.

Soudruzi Trnka s Papežem se usmívají - jeli jsme na zelenou ulici, osobáky dostaly 20 - 30 minut a rychlík jen 15. Ale zvítězili jsme a soudruzi mají u soudruhů malé bezvýznamné plus .

---

dědek_hank#6038@15.9.2025 10:30:05 >>

Takže P. Korbel se mýlí, když uvádí 52.791 -> 555.0176? A jaký byl tedy původ lok. 555.097 a 555.0102?

---

McBain#27621@15.9.2025 13:06:49 >>

Znamená něco použití výhradně sudých inventárních čísel?

---

McBain#27622@15.9.2025 13:07:51 >>

Tak na téhle části transverzálky to muselo být opravdu něco.

---

Janek_lemoch#4825@15.9.2025 13:17:29 >>Taky by mě zajímal původ 555.097 a 102. Nemohly taky vzniknout z náhradních dilů?

---

Zdepa#4106@15.9.2025 14:31:56 >>ad d_h - ministerské podklady uvádí, že 555.097 vznikla 1.4.1948 přeznačením z loko 555.0517
a 555.0102 v 06/1948 přeznačením z 555.0545

drobná poznámka - musíme si uvědomit, že seznamy lokomotiv ČSD, které vyšly jako 4. a 5. díl Encyklopedie železnice, už máme v knihovničkách skoro 25 let. A od té doby se posunulo vědění o něco dál, díky tomu, že se otevřely některé archivní šuplíky jak u pamětníků, tak ve státních archivech či podobně...

I já musím poopravit nepřesnost. Lokomotivy 555.0170 až 0175 byly sestaveny v dílnách Česká Třebová a dány do provozu v únoru a březnu 1952. Lokomotivu 555.0169 dělala Česká Lípa a 555.0167-168 dílny Plzeň

---

Janek_lemoch#4826@16.9.2025 8:59:04 >>Ještě jsem narazil na 555.0103, o tý se asi taky moc neví, která to byla 52.

---

dědek_hank#6039@16.9.2025 10:38:20 >>

52.2464 (Henschel 27632/1943) -> 555.0566 (1946) -> 555.0103 (1948)
Začátkem 60. let byla prodána do Jugoslávie.

---

Janek_lemoch#4827@16.9.2025 11:11:21 >>Jak se tu řeší 555.0102, tak z 52 4507 vzniknout nemohla neboť stránky www.dampflokomotivarchiv.de o ní říkají toto:

DWM / 823 / 1944 / KDL 1 / 1'E-h2 / 1435 mm
19.09.1944 Dodání DRB – Deutsche Reichsbahn [D] „52 4507“
21.09.1944 Převzetí
__.__.1945 ČSD – Československé státní dráhy [CSSR] „52 4507“ [není jednoznačně prokázáno]
__.__.1946 Přejmenování na „555.0545“
__.__.1946 na DR – Deutsche Reichsbahn [D] „52 4507“
01.06.1970 Přejmenování na „52 4507-1“
__.09.1977 vyřazení z provozu
26.09.1977 vyřazení [rozhodnutí 157/77] [žádost ze dne 19.09.1977]
15.10.1977 ++ [Raw Stendal]

---

Zdepa#4107@16.9.2025 16:40:22 >>555.0103 je od 7.6.1948. předtím 555.0557

---

Zdepa#4108@16.9.2025 16:45:59 >>Ad d_h : 555.0566 preznacena dle výnosu D-80272/48 z 16.11.1948 na 555.0131. stejný výnos preznacuje 555.0558 na 555.0130

---

dědek_hank#6040@16.9.2025 16:58:06 >>Zdepa: Děkuji.

---

Janek_lemoch#4828@16.9.2025 17:27:43 >>Další čmoudilka která má nejasný osud - 555.072, ale našel jsem 52 3461 - Krauss Maffei 16587/1943 - 1945 na 555.0517

---

honzaklonfar#8381@16.9.2025 17:49:36 >>https://www.railtarget.cz/osobni-doprava/zrychluje-a-chce-dal-cit il-jsem-jak-se-zveda-albatros-drtil-rekordy-11152.html

---

Johny11#4412@16.9.2025 20:08:29 >>To je web nějakých kinderšotoušů? Obecné plky, fotka "022" k textu o rychlostním rekordu "106" (mimochodem, celá ta legenda o stošestce, která si odskočila mezi vlaky na okruh je hodně slabá, ale oni tam ani nejsou schopni tu konkrétní mašinu zmínit)...

Kliknul jsem si na článek o obrněných vlacích https://www.railtarget.cz/technologie-a-infrastruktura/ocelova-be stie-stalina-vlak-bp43-kosil-tanky-a-vzdoroval-letadlum-10909.htm l a dozvěděl jsem se takové perly jako, že "Cílem bylo vyvinout vlak, který by se dokázal účinně bránit proti letadlům a pozemním silám, které představovaly pro vlaky v boji často smrtelnou hrozbu. Podle odborníků bylo během druhé světové války vyrobeno přibližně 21 obrněných vlaků BP-43, které byly používány do konce války. Tyto obrněné kolosy byly klíčovým prvkem sovětské obrany. Jejich nevýhodou ale bylo, že se mohly pohybovat pouze tam, kde vedly koleje.(sic!)"

Neuvěřitelné...

---

Kuřil_p#3185@16.9.2025 20:24:51 >>Janek lemoch:
Lokomotiva 555.072 nikdy neexistovala. Toto označení mělo být přiděleno jedné lokomotivě v Podmoklech, avšak jednalo se o stroj ve vlastnictví Sovětského svazu. Česká část ČSD tehdy zapůjčila slovenské části ČSD několik nákladních lokomotiv. Tehdy slovenská část ČSD hospodařily odděleně od české části ČSD. I tato lokomotiva odešla na Slovensko. Do Podmokel se tedy číslo přidělit nestačilo, a výtopna už neměla co označit. Lokomotiva byla následně vrácena svému majiteli a číslo 555.072 tak zůstalo neobsazeno.

---

Zdepa#4109@17.9.2025 9:12:36 >>Ano, potvrzují informací kolegy Kuřila. S lokomotivou 555.072 má problém i ministerská evidence. Data uvádí původ v loko 52 7320, ale pak chybí info o přidělení v rámci ředitelství. A to jak v tabulkách 1946-48, tak i 1949-53. A tabulka z pozůstalosti Smíšek má u čísla uvedeno "neexistuje"

---

Janek_lemoch#4829@17.9.2025 9:30:08 >>Ještě je mi záhada 555.0120 (ORENSTEIN & KOPPEL 13901/1943)

---

Zdepa#4111@17.9.2025 11:39:01 >>555.0120 od 12/1948, předtím 52 147

---

Janek_lemoch#4830@17.9.2025 12:29:19 >>Díky, pěkná záhada je ta 555.0102 - nevznikla z náhradních dílů?

---

Zdepa#4112@17.9.2025 14:24:24 >>Uf. Kdyby byl nějaký schopný opisovač a IT v jednom, tak ty tabulky naskenuju ať z toho udělá nějaký Excel či podobně a pověsí to někam na web. O lokomotivách řady 52 už němečtí kolegové vydaly několik knih. Podobně i Poláci mají svou knihu. Bojím se že u nás na to není ani autor a pak ani vydavatel.
555.0102 od 06/1948, předtím 555.0545

---

Janek_lemoch#4831@17.9.2025 17:16:18 >>Takže jsme opět u 52 4507, protože ta byla přečíslovaná na 555.0545

---

Šari#17391@17.9.2025 23:04:03 >>Kterému depu, prosím, náležela v roce 1964 lokomotiva 475.135? Případně zda by byla nějaké další info o tomto stroji? Děkuji.

---

dědek_hank#6042@18.9.2025 0:30:02 >>475.135: TBZ 04/48 -> Přerov, 01/68 Veselí nad Moravou, zrušena tamtéž 12/76, 03/77 šrot.
Tendry: 935.0168, 935.0162, 932.330.

---

Janek_lemoch#4832@18.9.2025 12:46:50 >>U mazutek jsem narazil na chybějící výrobní číslo 52 650 (SCHICHAU ?/1944) u 555.3212 a u 555.3211 jsem nenašel její původ, akorát že v roce 1952 dostala označení TЕ-8024, což by odpovídalo 52 8024, která ovšem nemá výrobce ani v.č.

---

Zdepa#4113@18.9.2025 21:16:48 >>ad 52 4507 - ano, viz příloha

---

Zdepa#4114@18.9.2025 21:26:56 >>555.3212 ex 555.0212 (kotel Schi. 4203/1944)
555.3211 ex 555.0211 (kotel ? rok 1950)

---

Kuřil_p#3190@19.9.2025 4:44:26 >>TE-8024:
Byla to lokomotiva sestavená v říjnu 1950 v opravárenském závodě v Ivano-Frankovsku na Ukrajině z dílů vraků, které po válce zůstaly v Sovětském svazu.

---

Jurek_fm#3997@19.9.2025 13:49:17 >>Jedny splašený kamna

---

Janek_lemoch#4833@19.9.2025 15:26:22 >>Inventární čísla tendrů u 555.1, 02 a 3 bxly shodné s lokomotivou, se kterou byly spojeny?

---

Cobram#1590@20.9.2025 4:39:14 >>V Lužné v muzeu přímo naproti vchodu jsem včera při průjezdu kolem z okna vlaku zahlédl vytaženou páru, částečně černá, částečně v základu, předpokládám, že to musela být částečně poskládaná 365.024. Nic jiného mě nenapadá.

---

Janek_lemoch#4835@20.9.2025 12:18:53 >>U který stanice vybuchla 555.3231? Vím jen že to bylo na trati Brno - HavlBrod. Diky

---

dědek_hank#6045@20.9.2025 14:09:08 >>

/discus.php?addr=www.k-report.net/presmerovani/%3Fprispevek=1387832

---

Janek_lemoch#4836@20.9.2025 18:40:27 >>U všech případů výbuchů to bylo způsobeno suchým tendrem nebo jenom u 3277?, Tam u toho ucpanyho vodoznaku, bych si to typnul, že ukazoval vodu a tendr byl suchej a u 3231 bych to odhadoval, špatně odezíraný vodoznak, podobný pripad jako 3277?

---

Tomas_064#1164@21.9.2025 9:51:00 >>DEN ŽELEZNICE 2025 - Nymburk

VIDEO - https://youtu.be/MlHDpFCNo70?si=S2IA6Bl9dbq0w2V2

---

starý_Ivoš#330@21.9.2025 10:44:51 >>Dotaz laika: parní lokomotivy mají za komínem malou "trysku", ze které uniká pára. Proč/k čemu tam je? Děkuji.

---

Johny11#4414@21.9.2025 11:43:11 >>Lemoch: Tendr může být plný vody a kotel prázdný. Když hajcr zapomene vodu natáhnout, sama se tam nedostane.

starý_Ivoš: výfuk turbínky dynama.

---

E499001#6241@21.9.2025 11:51:51 >>Setkání dobrých přátel 2025 - Zvolen. Doufám, že někdo přidá víc obrázků, já na to tentokrát neměl čas.

---

Mladějov#25234@21.9.2025 11:53:52 >>Hm, ta první fotka je naprosto atmosférická, ani ti fotiči ve stínu neruší.

---

E499001#6242@21.9.2025 12:10:55 >>Nejlepší atmosféra byla na točně nebo jedenáctém kanále po "zavíracích hodinách".

---

Janek_lemoch#4837@21.9.2025 16:37:05 >>Diky za informace. Vím že jsem se už na to ptal ale inventární čísla tendrů 555.1, 02 a 3 byla shodná s lokomotivou se kterou jezdily? Díky moc

---

Johny11#4415@21.9.2025 17:18:26 >>A u jiných řad byla?

Viz třeba:

---

Pražec#113@21.9.2025 20:37:11 >>Janek_lemoch (4836): Zasvěcené chemicko-technické vysvětlení a několik příkladů výbuchů Mazutek jsou popsány v novinách politické strany č. 3 (volby 2025) v rámci diskuse na téma "Voda jako palivo". I s fotografií stroje. Je to asi světový unikát tak detailní popis jednoho tématu parních lokomotiv ve volebních novinách. I když celkové vyznění dalších textů v těch novinách k různým otázkám je - jak ostatně oni uvádějí - cimrmanovské...

---

starý_Ivoš#331@21.9.2025 20:49:40 >>Johny: aha! Dík.

---

Mořepetr#9269@21.9.2025 21:08:35 >>Janek_lemoch (4836): 555 3280 u Rejkovic, také bez vody. Nedozbrojeno v depu a četa si to při převzetí lokomotivy nezkontrolovala. Nechtěli udělat neschopnost s tím, že doberou v Jincích. Bohužel jim to nevyšlo o nějakých 2,5km.

---

Johny11#4416@21.9.2025 21:13:13 >>Pražec: Tak parní lokomotiva může být etalonem energetické účinnosti pro "pokroková ekologická" vozidla. Pokud spalujete uhlí někde v elektrárně, napětí vyrobené energie párkrát transformujete a přenášíte na vzdálenost pár desítek až stovek kilometrů, nabijete jí baterky a pak pouštíte do elektromotoru (který má sice účinnost 0,9, ale počítáno poměrem výstup na hřídeli/vstup na svorkách), pak zjistíte, že jste někde na úrovni 0,1 - 0,15, tedy stejně jako ta parní lokomotiva..... Ta je ovšem čistější v tom, že nezprasila životní prostředí brutální chemií, jako těžba a zpracování lithia, kadmia a dalších surovin potřebných na ty baterky a jejich vlastní výroba...

---

Mladějov#25244@21.9.2025 21:32:03 >>Nojo, ale prý to zachrání klima (asi jako předtím řepka do benzínu)

---

dědek_hank#6047@21.9.2025 21:53:45 >>

V 60. letech se uvádělo porovnání účinnosti přeměny energie z uhlí pro parní a elektrickou trakci. Pára jim vycházela 5 - 10% (podle výkonů, v traťové službě to bylo těch 10%, u posunu 5%, protože tenkrát ještě jezdily na posunu prastaré lokomotivy z konce 19. století), elektrika (tehdy jenom stejnosměrná trakce s odporovou regulací) cca 30%.

---

dědek_hank#6048@21.9.2025 22:03:31 >>

Když se to počítá jenom ve fyzikálních jednotkách (EROEI - energy return on energy investment), tak je řepka čistý průser, protože její EROEI < 1, tzn., že její pěstování a výroba MEŘO spotřebuje víc energie, než se z ní dá dostat.

Ale abychom si moc nefandili: Když se začínala v USA těžit ropa, její EROEI byla cca 100; dnes leckde - např. při těžbě z břidlic, která zachránila těžbu v USA - klesá i pod 10 a nezadržitelně konverguje k hodnotě 1. Zatím se to projevuje tak, že většinu US těžařů drží nad vodou banky, ale takhle se nedá pracovat donekonečna.

Podle lidí jako je Miroslav Bárta civilizace, které získávají energii s EROEI blízkými k 1, musí zákonitě zkolabovat.

---

Pražec#114@22.9.2025 11:29:46 >>Zdravím - všem kdo reagují na ten můj vstup o vodě a mazutkách. Ono se logicky zdá, že ten volební dokument bude o ekologických zdrojích - to je pochopitelně v pozadí, ale zde v daných novinách je to především o tom, zda z vody lze čerpat energii a uvádějí se příklady s relativně dost odborně hlubokými analýzami, že to nejde. Včetně vlhčení mouru, aby s ním dalo topit v kamnech apod. A nejvíc tam zabraly ty mazuty a vysvětlení jak se vertikálně stěhuje vysoká teplota v topeništi. Nejde to snadno sdílet, když je to tisk, ale snad se to dá někde získat. Je to rarita.

---

Mladějov#25250@22.9.2025 14:42:45 >>No já nebudu hledat volební noviny, ale pokud chci z vody získávat chemickým způsobem energii, tak ji tam musím napřed nějak dodat. Všechny používané způsoby jako výroba generátorového plynu nebo elektrolýza jsou energeticky natož finančně ztrátové - a to je prosím středoškolská chemie a fyzika. Škoda papíru.

Vlhčení mouru? Neplete si někdo nějaké tragédy v domácnosti s průmyslovým využitím?

Jako ono by v době plynofikace a řady dalších technologií (kapalný zemní plyn v zásobníku, tepelná čerpadla, ale i dříví a v Evropě končící uhlí) bylo nejlepší to nechat přirozeně "doběhnout", ale to plánovačům lepších zítřků prostě nedá ty lidi nebuzerovat.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

---

Tranďák#78@22.9.2025 22:08:05 >>

Klasiká ukázka toho, jak chybný předpoklad vede k nesmyslnému závěru.

---

Johny11#4419@23.9.2025 7:18:10 >>Pokud myslíte chybným předpokladem "spalování uhlí", tak si poslužte. Občasné Zdroje Energie nejsou dostatečně spolehlivé, takže jsou stejně 100% zálohovány právě těmi uhelkami nebo paroplynem. Ale to je jiná stránka téhož příběhu.

---

Hajnej#34013@23.9.2025 9:38:59 >>J11: pouštíte do elektromotoru (který má sice účinnost 0.9, ale počítáno poměrem výstup na hřídeli/vstup na svorkách)
U motoru velikosti trakčního je ta účinnost poněkud větší, to bychom ho neuchladili...

pak zjistíte, že jste někde na úrovni 0,1 - 0,15, tedy stejně jako ta parní lokomotiva
Jednak si troufám tvrdit, že až takhle málo to nebude. Ale když jsme u té páry jako etalonu, tak porovnávejme i další fíčůry:
* Umí pára rekuperovat? Myslím zcela rutinně a bez neúměrného nárůstu složitosti - to aby mě tu někdo nezkoušel utloukat protitlakovou brzdou.
* Musí si baterka během delšího prostoje bez odběru taky čas od času cvrkout do brzdového odporníku, aby nevybouchla?

Ta je ovšem čistější v tom, že nezprasila životní prostředí brutální chemií
Rozumím. Těžba uhlí (lhostejno zda povrchová nebo hlubinná) je sice brutální, ale ne chemie, a jeho spalování sice chemie je, ale něžná.

---

Honza_o#6173@23.9.2025 19:26:46 >>Den železnice:

---

Johny11#4420@23.9.2025 19:52:32 >>

To by samozřejmě nebyl pan nadlesní, aby to neposunul někam jinam. Nějak jsem si nevšiml, že by v elektrodebilech byly elektromotory velikosti trakčních. Nebyla tu řeč o mašinkách.

K té rekuperaci - na 300 km s eC4 to rekuperovalo celé 3 km (a to jsem "plachtař")

No a lithium - postupy závisí na tom, odkud lithium pochází. U „tvrdých“ rud (nejčastěji spodumen/pegmatity) se obvykle používá následující hydrometalurgicko‑pyrometalurgický řetězec:

1) Těžba a koncentrování
- Ruda (spodumen) se drtí a mele, následně se koncentruje gravitačně nebo flotací na koncentrát s vyšším obsahem Li2O (typicky 5–8 % Li2O).

2) Přeměna α‑spodumenu na β‑spodumen (termická aktivace)
- Koncentrát se kalcinuje při vysoké teplotě (řádově ~900–1100 °C), aby se neaktivní α‑forma přeměnila na reaktivní β‑formu. Tento krok je energeticky náročný, ale umožní následnou chemickou rozpustnost.

3) Acidické rozpuštění (roasting + lixiviace)
- β‑spodumen se louží kyselinou sírovou (H2SO4) — někdy v podobě suchého „acid roast“ nebo vlhkého „acid leach“ — čímž se Li chemicky převede na rozpustný síran lithný (Li2SO4).
- Poté se provede vodní vyluhování (leach) a oddělení nerozpustných zbytků (želazo‑, hlinité fáze apod.).

4) Čištění roztoku
- Roztok Li2+ obsahuje příměsi (Fe, Al, Mg, Ca, B, Ti, SO4 atd.). Ty se odstraňují srážením (např. úprava pH, srážení Fe/Al), iontovou výměnou, solventní extrakcí nebo filtrací. Důležitý je oddělit Mg/Ca, protože brání kvalitě finálního produktu.

5) Srážení finálního produktu
- Pro výrobu karbonátu lithného (Li2CO3): Li‑roztok se vede s přídavkem Na2CO3 (uhličitan sodný) — vznikne sraženina Li2CO3, která se filtruje a suší.
- Pro výrobu hydroxidu lithného (LiOH·H2O), preferovaného pro některé bateriové katody: Li2CO3 se může přeměnit reakcí s Ca(OH)2 (vápenným mlékem) za vzniku LiOH a sraženého CaCO3 (tzv. „lime process“). Alternativně existují přímé procesy na výrobu LiOH (např. tlakové nebo chloridové postupy, elektrochemické metody).

6) Dopracování a sušení
- Sražené Li2CO3 nebo LiOH se suší a případně krystalizuje a pročistí, aby splnily specifikace pro bateriové použití (vysoká čistota, nízké Fe/Mg/B apod.). Baterijní stupně obvykle vyžadují velmi vysokou čistotu (>99,5 % Li2CO3 nebo odpovídající LiOH čistota).

Alternativní a novější metody
- Přímé hydrometalurgické luhování spodumenu bez vysokoteplotního přeměnového kroku (různé chemické nebo tlakové varianty).
- Použití chloridů nebo jiných látek místo H2SO4 v závislosti na ekonomice a dostupnosti surovin.
- Pokročilé čisticí metody: selektivní iontová výměna, solventní extrakce, membránové procesy, elektrochemické oddělování — všechny s cílem dosáhnout baterijních specifikací a snížit ztráty.

---

ZEK#82@23.9.2025 20:18:57 >>Němci na výletě

---