Boris#3613@12.1.2021 16:18:57 >>Jaké jsou ty konkrétní učebnice a skripta?
Zaráží mě věta "Jízdní plocha je na nákolku a části okolku.", když podle odborné terminologie jsou jízdní plocha a okolek odděleny přechodovou částí, takže na okolku žádná jízdní plocha není. Nebo má každý autor literatury svou vlastní terminologii?
Regpetrs#528@12.1.2021 16:24:32 >>mirek55:A co je v té wikipedii špatně?
Viky_cabadaj#474@12.1.2021 18:34:01 >>
Není nic snazšího to "v té Wikipedie" opravit, mudrlante...
![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]")
P273.1972#48@12.1.2021 19:01:20 >>Pokud mne paměť nešálí, je u železničního kola pojem nákolek zastaralým výrazem pro obruč, která se zatepla nasazuje na hvězdici nebo kotouč. Okolku někteří lidé říkají nákolek a pak je v tom docela guláš...
Boris#3614@12.1.2021 19:26:16 >>Vidím to stejně.
E499001#3869@12.1.2021 19:28:31 >>
Boris:"Jaké jsou ty konkrétní učebnice a skripta?
Zaráží mě věta "Jízdní plocha je na nákolku a části okolku.", když podle odborné terminologie jsou jízdní plocha a okolek odděleny přechodovou částí, takže na okolku žádná jízdní plocha není. Nebo má každý autor literatury svou vlastní terminologii?"
Já bych se u vnitřní strany okolku (konkrétně od styčné kružnice k jeho vrcholu) raději držel pojmu činná plocha než jízdní plocha.
![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
Kuřil_p#2708@12.1.2021 20:24:06 >>
Kuřil_p#2709@12.1.2021 20:40:51 >>
Boris#3615@12.1.2021 20:59:53 >>Bobina 01: Proti tomu nenamítám, jízdní plocha skutečně zajišťuje nesení a činná plocha okolku vedení.
Kuřil p: Ty přípisy dokumentují, že šlo o rozmanitost užívaných výrazů. Ač mohlo být slovo "nákolek" běžně užíváno, musíme mít na mysli i to, že ne každý drážní zaměstnanec nutně vždy používal přesně a správně zavedenou terminologii, což se v oboru děje i dnes. Někdy to dochází až tak daleko, že zaměstnanci s nejvyšší odborností danou vzděláním mívají dilema, jaké výrazy používat v komunikaci s prostým dělnickým lidem, aby si správně rozuměli.
Kuřil_p#2710@12.1.2021 21:15:48 >>Boris: Ano. Stejné části kola jedni říkali nákolek a druzí obruč. V těch letech spíše převažoval pro danou část kola výraz obruč. 
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Boris#3616@12.1.2021 21:35:31 >>U těch uvolněných obručí se zdá, že nejen ty výslovně tenké se uvolňovaly. Nemohlo to být částečně zapříčiněno třeba i nedodržením montážních tolerancí přesahu? Materiál a jeho tepelné zpracování by vliv mít mohly taky, pokud třeba nebyla dodržena tvrdost.
Kuřil_p#2711@12.1.2021 21:57:13 >>
To je problém složitější. Překročení meze pružnosti materiálu obruče, hvězdice větších průměrů byly náchylné k větším trvalým deformacím, únava materiálu, atd.
Boris#3617@12.1.2021 22:02:31 >>To je metalurgicko-strojařská alchymie. Nikdy jsem se touto problematikou nezabýval, takže ani netuším, jak to bylo v prvních poválečných letech s jakostí železných materiálů, když surovin pro výrobu oceli bylo relativně dost (jakostní válečný šrot), ovšem to je velmi zjednodušený pohled, protože po materiálu byla zároveň neúměrná poptávka.
Kuřil_p#2712@12.1.2021 22:15:19 >>
Radar007#567@13.1.2021 15:48:31 >>Sháním výrobní číslo a rok výroby CS500 co topila v Harrachově v roce 1977, na kuchyni měla číslo 9224. Předem děkuji za pomoc s identifikací.
dědek_hank#3035@13.1.2021 15:56:46 >>To už se tu probíralo koncem roku 2018:
/discus.php?addr=www.k-report.net/presmerovani/%3Fprispevek=4006452
Radar007#568@13.1.2021 17:21:08 >>Dědek hank: Sakra, mám dva roky zpoždění.....![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]")
Jinak děkuji za odkaz, moc mi pomohl.
Bobik#6441@13.1.2021 17:53:59 >>
Přesně proto jsem se vůči tomu vymezoval. Z diskuse pak mnohdy bohužel není jasné, o jaké části kola se mluví.Jinak osobně je mi buřt, jestli se tomu říká postaru okolek, nebo po novu jízdní plocha obruče, podstatné je, aby bylo zřejmé, o kterou část jde.
Viki59#1027@13.1.2021 21:57:38 >>Malá vzpomínka na Rumunsko roku 1986. Lesní železnice ve Viseu de Sus. 
Blanka#1448@13.1.2021 23:52:16 >>Viki59: To je krása, opravdová poezie ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
Regpetrs#530@14.1.2021 8:12:29 >>Bobik: Okolek a jízdní plocha jsou dvě odlišné části kola.
Viki59: Krásné fotky, díky za ně!
Bobik#6444@14.1.2021 17:05:33 >>
Doprzatrsakrakrucinálfix co jsem to napsal? Na co jsem myslel? Taková blbá chyba.![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]")
Díky za upozornění.
zdenek_p.#100@15.1.2021 8:07:20 >>Viki59, Blanka: kromě té rumunské poezie, kterou jsem zažil dokonce na vlastní kůži, mě zaujala ještě jedna věc. Na jedné z těch fotek jsem se asi našel a snad poznal. Kde jsou ty časy.....
(Příspěvek byl editován uživatelem zdenek_p..)
Viki59#1031@15.1.2021 9:47:00 >>zdenek p.: Před 35-ti lety jsme byly všichni mladí a krásní. Na tomto snímku se najdeš jistě také. (lesní železnice Viseu de Sus 1986) 
Přihodím ještě trochu romantiky
zdenek_p.#101@15.1.2021 11:32:38 >>Viky59: Dík, to je paráda, a že jsme si to tehdy užili.![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
mirek55#2098@15.1.2021 13:36:28 >>Ano nákolek, okolek a jízdní plocha jsou rozdílné pojmy.
Dle učebnic, či skript, sahá jízdní plocha z nákolku i na okolek (jež je součástí nákolku). Nejlépe je podívat se na vyleštěnou část kola železničního dvojkolí kam až sahá odval (styk) kolo kolejnice při zastavení po jízdě, především projíždí-li železniční vozidlo oblouky a vyhýbky do odbočky. Vlak ani na rovné koleji nejede přímo. Proto se i okolek opotřebovává a při revizích měří a zapisuje do vozové knihy spolu s dalšími údaji profilu.
"Podle doporučení UIC se nyní používá tvar jízdní plochy označovaný UIC-ORE. Jedná se o tvar části kola, jenž se dotýká temena kolejnice, tedy nákolek a okolek." (doslova opsáno z odborné literatury je tam i nákres který se bez souhlasu autorů neodvážím sem okopírovat).
Obdobný tex najdete i zde http://www.railian.com/teorie/rovne.html včetně termínů "nákolek" a "okolek" veřejně přístupný.
P273.1972#50@15.1.2021 19:32:38 >>Mirek 55:
Pojem nákolek je už řadu desetiletí zastaralý. Nenašel jsem ho ani ve skriptech od profesora Nejepsy z roku 1954.
V "přípisech" z roku 1953 - které vložil Kuřil p v příspěvcích 2708 a 2709 - to vypadá, že to bylo psané v období, kdy staří pardálové používali nákolek a mladíci obruč.
A jak píše Boris: ...musíme mít na mysli i to, že ne každý drážní zaměstnanec nutně vždy používal přesně a správně zavedenou terminologii, což se v oboru děje i dnes. Někdy to dochází až tak daleko, že zaměstnanci s nejvyšší odborností danou vzděláním mívají dilema, jaké výrazy používat v komunikaci s prostým dělnickým lidem, aby si správně rozuměli.
Viki59#1032@15.1.2021 23:34:18 >>Do třetice se podíváme na lesní železnici ve Viseu de Sus 
Bobik#6450@16.1.2021 0:26:23 >>Ty dva divný bazmeky na čele lokomotivy, to je nějaký závaží kvůli zvýšení adheze, nebo co to je?
Šmajchl#885@16.1.2021 0:33:32 >>Nejsou to spíš nakolejovací bačkory?
dědek_hank#3056@16.1.2021 8:04:17 >>
Asi jo a vsadil bych se, že při bližším ohledání by se na mašině našel taky hever, možná i dva.
Viki59#1033@16.1.2021 8:30:24 >>Opravdu jsou na čele lok. tzv. bačkory na nakolejování. Na lesních železnicích není vypadnutí nějakého vozu zase tak mimořádná událost a tohle je nejrychlejší způsob, jak jej dostat zpět na koleje. 
E499001#3883@16.1.2021 8:34:40 >>Jasně, že jsou to oboustranné nakolejovací bačkory. Bez nich to asi na trati i odbočkách vůbec nešlo, na lesních železnicích nikdy nebyl žádný "koridor". Tahle "velká maďarka" v těch letech obsluhovala pravidelně odbočku z Nôvatu do Rîpi. Kdepak si to fotil Viki?
frako#506@16.1.2021 17:25:37 >>Bačkory bývaly v každém nářaďovém voze nehodového vlaku, bývaly i po stanicích kde se posunovalo a také na skoro každé vlečce. No občas něco vykolejilo a nebylo potřeba hned volat nehodový vlak (nářaďák).
Ajexg#1083@16.1.2021 17:29:57 >>23.1.2021 by se měla vlastní silou přesunout Brněnská 475.101 do Brna. Ještě se neví, jestli přes Třebovou, nebo Havlíčkův Brod. A údajně by sebou měla vzít do Brna i Barču T478.1001.
Blanka#1453@16.1.2021 18:00:41 >>VIDEO: Vzpomínka na bývalou ŽST Praha-Jinonice aneb předposlední den, kdy zde zastavovaly vlaky (včetně průjezdu Papouška) ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]")
https://youtu.be/T6TOPjEqupQ
Cobram#342@16.1.2021 20:10:38 >>Ajexg:
Pojedou z Lužné, a nebo jsou teď v zimě někde jinde ?
Ajexg#1086@16.1.2021 21:44:46 >>První by měla jet 22.1 z Lužné do Loun na váhu, ten den ještě zpět do Lužné pro obytňák a T478.1001 a pak se vydat do Prahy, tam "nocovat" a 23.1. by se měla vydat do Brna.
nalej-olej#13@16.1.2021 21:46:03 >>Parní lokomotiva 534.013 Kremák s tendrem 818.016
Cobram#343@16.1.2021 22:40:58 >>Ajexg:
Díky moc za upřesnění.
Tak snad pak budou aktuálně k dispozici i nějaké časy, kdy vyrazí z Lužné na Prahu.
Bilbo#248@17.1.2021 11:35:10 >>Opět pěkná podívaná
Der Boden bebt, ein kleines Rätsel Teil 2!
(Příspěvek byl editován uživatelem Bilbo.)
csik#193@18.1.2021 15:10:45 >>nákolek – obruč - okolek ? 
Kuřil_p#2736@18.1.2021 17:10:58 >>
}
Kuřil_p#2737@18.1.2021 19:15:24 >>1916: 
E499001#3895@18.1.2021 23:39:21 >>Od uživatelů csik a Kuřil_p jsme se během několika dní dozvěděli všechna názvosloví použitá za posledních 185 let v historii železničního provozu. Žijeme však v roce 2021 a proto bych byl rád, kdybychom se dohodli na současně platné terminologii. To se tu už snažil naznačit Boris a já koneckonců také. Uvádím citaci z předpisu V99/1, odst.120. (který mimochodem používá stejnou terminologii, jako předpis platný od roku 1972 a na Slovensku je federální verze V99/1 platná dosud)
Jízdní obrys po opracování pro dvojkolí s rozchodem koleje 1435 mm4) musí odpovídat
ČSN EN 13715 nebo tvarům ZI-3, ZI-4. Tloušťky a výšky okolků jízdního obrysu podle
ČSN EN 13715 nebo jízdních obrysů ZI-3, ZI-4 jsou uvedeny v příloze 2 tohoto předpisu.
Požadovaný tvar jízdního obrysu po opravě je objednatel povinen uvést
v objednávce. Pokud tak neučiní, je nutno obrys dvojkolí opravit na optimální tvar podle
ČSN EN 13715.
S poslední citovanou normou souvisí Příloha č.1 k ČD V 99/1 - Účinnost od 1.12.2010
(normativní)
e Tloušťka okolku
d Průměr kola
h Výška okolku
A1 Propojovací bod sklonu a zkosené hrany 5 x 5 mm
B1 Propojovací bod sklonu s jízdní plochou obrysu
C1 Výchozí bod přechodové oblasti mezi jízdní plochou obrysu a okolkem
D1 Výchozí bod okolku
H2 Cílový bod okolku na vnitřním čele kola
I Výchozí bod jízdního obrysu na vnějším čele kola
L Jmenovitá šířka obruče nebo kola 135 mm, 140 mm
S Propojení k vrcholu okolku
CR Rovina jízdního obrysu kola
DO Místo, kde se nachází styčná kružnice kola, vzdálené 70 mm od vnitřní strany kola,
počátek souřadnicových os
Z1 Vnitřní oblast (bok) okolku (H2-S)
Z2 Vnější oblast (bok) okolku (S-D1)
Z3 Propojovací oblast: okolek a jízdní plocha obrysu kola (D1-C1)
Z4 Oblast jízdní plochy obrysu kola (C1-B1)
Z5 Oblast mezi jízdní plochou kola (sklon) a zkosenou hranou (B1-I)
BDN Okolek
FEJ Vnější čelo kola
FIJ Vnitřní čelo kola
—————————————
Poznámky:
1) Podle ČSN EN 13715.
2) Platí pro rozchod koleje 1435 mm.
Bobik#6461@19.1.2021 7:04:18 >>
E499001:"Žijeme však v roce 2021 a proto bych byl rád, kdybychom se dohodli na současně platné terminologii. To se tu už snažil naznačit Boris a já koneckonců také."
A řešit jsem to začal proto, protože jsem již byl účastníkem několika diskusí, kdy tahle záměna, resp. nesprávné použití odporných termitů se ukázalo jako značné rizoto a zbytečně způsobilo mnoho zmatku.
Jinak mě osobně je ve výsledku šumák, jestli jde o termín současný či zastaralý, z výše uvedených důvodů za podstatné považuju, aby šlo především o termín správný (maximálně tak akorát ten zastaralý termín nebudu já, nebo někdo jiný znát, ale tohle žádnej zmatek nenadělá)
E499001#3898@19.1.2021 9:44:04 >>V tom si budem celkem rozumět. A když už jsme u jízdních profilů, co třeba vzpomenout na jeden z realizovaných nápadů konstruktéra L.D.Porty - "superadhezního" profilu.
frako#507@19.1.2021 15:01:50 >>Ještě jsme tomu také říkali "špulkranc", ojeté, sjeté špulkrance, nebo-li ostrá kola. To činilo pak HV neschopnými traťové služby do obnovení profilu. Špulkranc je to místo co na pojezdu HV nejvíc ubývá. Pak je tam ještě jedno kritické místo a to tzv. styčná kružnice a v tomto místě se zase obruč projížděla do hloubky, pozice Z+. Nicméně špulkrance , ostrá kola byl největší problém všech lokomotiv CoCoCo, ať už u Sergejů, Šestikol, ČMe ap. Byly tehdy spory, traťováci vers. lokomotiváři. Dávejte tam do těch oblouků měkčí šíny, h...o, vy na mašiny dávejte měkčí obruče, nekonečný spor, dokud se nezačalo montovat ostřikování špulkranců. Popisuji dobu před 45-50 léty. Tak jsem si docela zašpulkrancoval.
Petr_Šimral#10911@19.1.2021 15:27:13 >>A jakou řečí to právě hovoříš? V životě jsem to slovo neslyšel.
Ale na starého i mladého "Ráfka" se zapomenout nedalo
E499001#3902@19.1.2021 15:54:52 >>frako:
Tenhle věčný spor na Slovensku částečně vyhráli traťováci.![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]")
Na "bagetách" 813/913 jsou použity jakési tvarohové monobloky, do kterých se zanedlouho vyjezdí doslova koryto. Mazání okolků je znefunkčněno, protože zase pro změnu "tloustly" okolky. Takhle aspoň rostou pomaleji. Ale na páře a velkých mašinách se zaplaťpánbu používají stále obruče z oceli R9T. Před čtyřmi lety jsem měl tu čest účastnit se soustružení jízdního profilu spřažených dvojkolí na štokru. Jářku, to Vám byla zábava na tři šichty. Na H1 a S3 bylo několik "zašlapaných" plošek, takže se z nich časem staly tvrdé čočky. Karbidový plátek vydržel tak dvě otáčky kola a pink... musel se zastavit soustruh, pootočit nůž v držáku, znovu najet do záběru a znova a znova. Nakonec padlo 17 plátků. Pro porovnání - 4 nápravovou mašinu nebo vagón osoustružíte max. se 3-4ks. Tak souvislý proud nadávek jsem od našeho soustružníka dlouho neslyšel...
frako#508@19.1.2021 17:16:29 >>Na Hegenscheidu soustružit dvojkolí štokra, toho bych se nenadál, ale jak vidno?
E499001#3905@19.1.2021 17:38:08 >>Určitě je to méně pracné, než vyvazovačka a sólo kola mezi hroty. Žilinský H102 je už široko daleko poslední svého druhu. Zvládl by ještě i pětasedmu, ušatou a papouška. Dá se nastavit od 450mm až do průměru 1750mm. Albík a litva jsou už na něj moc velký. Ale hlavně má pořád pomocný sloupy pro panenky na karkule a hydry, aby se nemusel dávat dolů kardan.
csik#194@19.1.2021 17:39:28 >>E499001 - Na "bagetách" 813/913 jsou použity jakési tvarohové monobloky
To už tam na východě taky kdysi bylo – stejný materiál byl na nových M240.0 , a tak po pár měsících provozu šly do kopřiv a čekaly na „nová kola“....(Preš, Pop)
Ale někdy nebyly viníkem ani kola ani kolejnice, ale nevhodná vozidla - původní C+C nahradily "moderní" 1 E 1, a místo 2 C přišly 2 D 2: 
E499001#3906@19.1.2021 18:23:01 >>Jo, jenže bagety mají problém s častým soustružením ještě z jiného důvodu. Tím jsou kompozitové špalky a s tím související vytlačování materiálu jízdní plochy do stran. Ale to do páry nepatří.
Kuřil_p#2738@19.1.2021 22:08:34 >>Spurkranz: 
Kuřil_p#2739@19.1.2021 22:14:56 >>
Bdlm#1925@19.1.2021 23:57:13 >>Pane Kouřil no právě 😁
Ronoath#384@21.1.2021 13:17:49 >>Kuřil_p: nádherná litva! Moc se mi líbí vaše vizualizace v knihách o litvách, mám tu jednu v H0 rozdělanou... Bude to 399.004.
kubiqcz#243@21.1.2021 15:09:14 >>Plzeňští Štokři 1980/1981 ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]")
Ajexg#1097@21.1.2021 19:32:03 >>Zítřejší cesta šlechtičně zpět do Brna
"Souprava v sestavě parní "Pětasedmy", motorové "Zamračené" T478.1001 a doprovodného vozu Bac vyrazí na 251 kilometrů dlouhou cestu z pražských Vršovic v 7.00 a pojede po trase Praha-Malešice - Úvaly (7.27) - Poříčany (7.48) - Kolín (8.13) - Řečany nad Labem (8.31-9.07) - Pardubice (9.25) - Choceň (9.59) - Česká Třebová (10.23-11.23) - Svitavy (11.37) - Skalice nad Svitavou (12.14) - Blansko (12.31) a konečně Brno-Maloměřice, kam by měla dorazit v 13.06 hod."
Přeprava se uskuteční v sobotu 23.1.2021.
(Příspěvek byl editován uživatelem Ajexg.)