K-REPORT MOBILE 2.0

Diskuse K-report: Silniční a dálniční síť

Dolu v
Archiv

Témata Úvod


Janatak#9192@25.9.2017 9:51:17 >>D46

Nelogické napojení obchvatu Olomouce má vyřešit další kus dálnice zdarma


Cogwheel#5024@25.9.2017 10:08:11 >>V souvislosti s koncem odkazovaného článku o D6: Prý jsou problémy s dostavbou posledního kousku SZ silničního obchvatu centra Sokolova, který by měl dlouhou estakádou západně od nádraží Sokolov překračovat řeku Svatavu, regionální železnici na Kraslice, hlavní trať na Cheb i souběžnou silnici místního významu (navazující most přes Ohři už funguje). Potíže s přemostěním asi způsobily vlivy historické důlní těžby. Stavba stagnuje a do blížících se voleb určitě zprovozněna nebude (v poslední době na staveništi není patrný žádný pokrok). Takže řidičům ::auto::, chtějí-li plynule "profrčet" Poohřím od K. Varů na Cheb, nezbývá nic jiného, než jet po zpoplatněné dálnici J od Sokolova.


Janatak#9197@04.10.2017 22:00:50 >>D4

Dálnice D4 se prodloužila o pět kilometrů.


Freelander#5840@15.10.2017 14:24:18 >>Nelogické napojení obchvatu Olomouce má vyřešit další kus dálnice zdarma

Kus dálnice zdarma je super, ale stejně to radši vezmu vždy přes město, především v pátek. K čemu je mi obchvat, když potom stojím dvacet minut v koloně v před kruháčem ::lame::


Makus#364@16.10.2017 11:57:18 >>Trochu navážu na dubnový příspěvek ohledně budoucí trasy D3. Většině normálních lidí (tím vynechávám ty, kteří bojují proti všemu) na dálnici vadí dvě věci - za prvé, že přetíná krajinu a za druhé hluk. Zatímco první je řešitelné mosty přes dálnici, obzvláště pokud jsou to tzv. zelené mosty, a na nových dálnicích je již aplikované, tudíž to až tak nevadí.
Problém hluku však zůstává. Nejprve je hluk potřeba rozdělit na jeho zdroj. Jsou to jednak motory, pak především hluk z pneumatik a také hluk z mostů. Hluk z mostů vzniká především zanedbanou údržbou ložisek, kdy po přejezdu těžšího vozidla dochází k "ránám". Toto se dá odstranit pravidelnou údržbou, leč na mnoha mostech se neděje. Po čase tak může podstatně nárůst hluk.
Hluk od motorů, ale především od pneumatik, se dá eliminovat. Jenže nikoliv tak, jak se děje v okolí již existujících dálnic. Nejprve je nutno definovat, jak se hluk šíří. Ten se šíří především nad nepohltivým terénem. Tím je vodní a betonová plocha, ale také výška nad 10 metrů nad pohltivým povrchem. Pohltivým povrchem je zejména travní porost, vzrostlé pole a především zelené stromy (problém s listnatými stromy v zimě). Dále se dá hluk pohltit vhodnými zábranami. A zde je v ČR (tedy nejen v ČR) problém. Aby byly protihlukové stěny účinné, musí být buď pohltivé, nebo musí hluk odrážet co nejpříměji do volného prostoru. V současnosti budované "protihlukové" stěny však jimy nejsou. Ty část hluku jednak propouštějí (zkuste si někdy sáhnout na betonovou protihlukovou stěnu zezadu - pouhou rukou ucítíte jemné vybrace) a část odráží. A tento hluk se opět odráží od vozidel (nebo protější stěny) a naráží na tutéž stěnu podruhé. Opět se část propustí a část odrazí. V tomto směru jsou vhodnější šikmé plochy (i stěny), které hluk odráží nahoru do volného prostoru. Nebo stěny se třemi vrstvami - pohltivé, pevné (nevybrující) a opět pohltivé. Jenže tu jsem zatím nikde neviděl. Pokud ji někdo v ČR zná, ať napíše kde.
Dále se hluk od pneumatik dá eliminovat vhodným povrchem. Čím hladší povrch, tím tišší. Toto je však v kontrastu s adhezními podmínkami, proto je nutné mít povrch hrubší. Existují asfalty, na kterých ani hluk od pneumatik nejsou slyšet. Zkoušel se i na D1 před Prahou, ale začíná být opět hlučný. Naopak povrch z betonu, mohutně dávaný na "modernizovanou" D1 je extrémně hlučný. Když je větší vlhkost, je "modernizovaná" D1 i se svými protihlukovými zábranami slyšet i 5 km daleko (a to dokonce bez přímé viditelnosti).
Je vhodné se jet podívat do Rakouska nebo Německa, jaké protihlukové opatření se tam dělají. Jen namátkou - protihlukové stěny z betonu, avšak k silnici s dřevěným výpletem (pohltivým), prohnuté stěny (ty jsou k vidění i v ČR), galerie otevřené ke svahu, ale uzavřené do údolí, omezení rychlosti (IG-L) aj.
Dokud budou dálnice u nás bez těchto opatření a budou hlučné, tak se těžko budou lidé přesvědčovat, že zrovna u nich (kde navíc žádná souběžná silnice není) se má postavit dálnice. Toto platí zejména u D3 přes Sázavu. Až bude D1 u Hvězdonic (téměř) bez hluku, může sloužit jako vzorový příklad. Jenže dnes je to naopak odstrašující případ.
A jen tak mimochodem, třeba zmiňovaný Bechyňský most nelze srovnávat s mostem na D1. Je zde jednak jiná konstrukce, ale především rychlost a intenzita provozu.


Mayg#2546@06.11.2017 10:21:10 >>Včera pří jízdě přes Lipník nad Bečvou jsem zjistil, že kilometrovníky na D1 a D35 pynule navazují. To opravud tak náhodně vyšlo, že D35 končí svým cca 296. kilometrem přesně do 296. kilometru D1? Pořád jsem čekal nějaký skok a žádný nebyl (postřehnutelný).


Dálničář amatér#0@07.11.2017 15:20:41 >>Maygu, děkuji za otázku! Také mi to kilometrování vrtalo hlavou, ale vždy jsem o tom uvažoval jenom za jízdy v autě, nikdy v klidu u PC. Tato otázka v předešlém příspěvku mě donutila hledat.
Výsledek je zde: Současná křižovatka mezi D1 (od Ostravy), D35 (od Olomouce) a I/35 (od Lipníka n/B.) je na této mapě
https://mapy.cz/zakladni?x=17.5853834&y=49.5450690&z=15
označena kilometrem 298 od Ostravy a kilometrem 296 od Olomouce. Takže kilometráž D1 a D35 se u Lipníka opravdu hezky potkala. Standardní křižovatky (odbočka z libovolné dálnice) jsou označené pouze jedním kilometrovým číslem. Dvě čísla má zase třeba propojená dvojkřižovatka u Olomouce:
https://mapy.cz/zakladni?x=17.2032974&y=49.5652668&z=14
Uzel mezi D35 a D46 je na D35 označen kilometrem 267, příjezd k tomuto uzlu od Brna je označen kilometrem 37.
U křižovatky D1-D35 jsem byl ochoten váhat, zda km 296/298 označuje rozlehlost budoucí křižovatky. Křižovatka D35-D46 a její označení km 267/37 je snad jasný důkaz, že je to kilometrování dvou různých dálnic.


Janatak#9207@07.11.2017 21:16:58 >>D35
Tolik potřebné obchvaty budou ve stejný čas jako dálnice, slibuje hejtman

(Příspěvek byl editován uživatelem janatak.)


osel divoký#0@07.11.2017 21:32:31 >>Tolik potřebné obchvaty budou ve stejný čas jako dálnice, slibuje hejtman

Nikdy? ::proud::


Janatak#9209@22.11.2017 12:33:08 >>D52/A5
Rakousko má další úsek dálnice z Vídně do Brna hotový. Česko pořád nic


Janatak#9234@04.4.2018 10:49:44 >>D1
Přetížené D1 přibudou u Brna dva pruhy, změní se mosty a křižovatky

D11
Choustníkovo Hradiště nechce na okraji vsi sjezd z D11, bojí se kamionů


Janatak#9236@05.4.2018 20:03:34 >>D11
Stavba D11 bude pokračovat před Jaroměří, stavební povolení je platné


Janatak#9253@15.5.2018 15:30:22 >>D11
Začala stavba nového úseku D11 ze Smiřic do Jaroměře


Zutý_petr#505@16.5.2018 12:06:50 >>Kuneš reloaded?


Strom#599@23.6.2018 18:35:46 >>D 11 Praha - Jirny je jen oprava povrchu vozovky nebo modernizace jako D 1 se vším všudy? Rozšíření na 3+3 pruhy se asi i přes místo ve středovém pruhu nechystá? Nebo by to podle dnešních norem nestačilo (šíře pruhů + krajnice)?


Telini#581@23.6.2018 20:29:53 >>Je to něco mezi opravou a kompletní modernizací. Asfalt už se položí pro tři pruhy, ale namalují se jen dva, protože pro tři ještě není vypapírováno, navíc to bude vyžadovat nějaké dodatečné stavební úpravy typu dalších protihlukovek.


Strom#601@24.6.2018 8:21:14 >>Telini: Dík, takže šířka s nově položeným povrchem bude dostatečná na 3+3 pruhy plus krajnice? Jinak chápu, papírování + protihluková opatření budou trvat déle. Tipuju klidně i 5 let a více. Ale aspoň, že vozovku samotnou už takto vyřeší, když na to místo je.


Telini#582@24.6.2018 10:54:52 >>Ano, povrch bude připraven na třípruh, pak se jenom přemaluje.

"Falešné" 3 pruhy už budou nyní po rekonstrukci ve směru z Prahy zhruba od 5. km, kde přibyde levý pruh a pravý naopak plynule přejde v odbočovací.


Kejvačka#2174@29.6.2018 12:11:19 >>Něco z daleka:

Mezikorejské rozhovory o spolupráci na silnicích

Pchanmundžom, 28. června čučche 107 (2018) (KCNA) – Rozhovory mezikorejského výboru pro spolupráci na silnicích se konaly ve čtvrtek 28. června v domě Tchongil v severní části Pchanmundžomu na základě dohody dosažené na severo-jižních rozhovorech na vysoké úrovni o provádění historické Pchanmundžomské deklarace.

Přítomna byla delegace severní strany pod vedením náměstka ministra pro ochranu půdy a životního prostředí Pak Ho Jonga a delegace jihu s náměstkem ministra pro pozemní dopravu Kim Čong Rjolem jako hlavním delegátem.

Během rozhovorů se sever a jih dohodly, že současně urychlí modernizaci silnic na východním a západním pobřeží, projednaly způsoby, jak ji uskutečnit, a přijaly a vydaly společnou tiskovou zprávu.


Korejská ústřední tisková agentura – KCNA, http://www.kcna.kp

http://www.kldr.info/2018/06/29/mezikorejske-rozhovory-o-spolupra ci-na-silnicich/


Kejvačka#2243@19.9.2018 1:17:23 >>Pchjongjang a cesta do Hjangsanu, září čučche 107 (2018)

Trocha aut a silnic:

Společnost česko-korejského přátelství Pektusan, http://www.kldr.info



















Víc se dnes nevleze. Pokračování příště.


Kejvačka#2244@22.9.2018 22:53:11 >>


Cogwheel#5835@25.9.2018 13:33:19 >>Severokorejští soudruzi mohou jezdit bez problémů na kole po tamních dálnicích? Nehrozí jim za to nějaké popotahování?
Tuhle totiž nějaký silně opilý Čech jezdil na kole po rakouské dálnici, pak utíkal před policajty, když ho začali honit, a měl z toho nepříjemnosti: https://zpravy.idnes.cz/opily-cech-rakousko-dalnice-kolo-bicykl-f ca-/zahranicni.aspx?c=A180919_124050_zahranicni_aha Inu, to je ta kapitalistická nesvoboda...
A jaké jsou možnosti pro individuální cykloturistiku v KLDR? Existují tam půjčovny kol, nebo je pro cizince lepší vzít si kolo vlastní? ::wink::


Jef#5782@25.9.2018 14:45:40 >>Jojo, ta svoboda je v KLDR nesrovnatelná, přinejmenším pro cyklisty - na druhém obrázku v posledním příspěvku si jeden soudruh jede po mostě klidně svobodně vlevo, skoro proti jiným soudruhům cyklistům.

I auta si po všelijakých těch letištních plochách bez čar často jezdí uprostřed nebo při levém okraji vozovky pro svůj směr.


Kejvačka#2245@25.9.2018 20:31:27 >>KLDR je v dopravě poněkud liberálnější než v ideologii. Cyklisté a chodci na dálnici, dokonce i v protisměru, jsou běžným jevem, dokonce jsem viděl neosvětlené cyklisty v neosvětleném dálničním tunelu a v protisměru, ovšem měli reflexní vesty. Na dálnici jsem viděl i v protisměru pomalu jedoucí traktor s valníkem plným kolchozníků. Auta jezdí ve vyznačených nebo pomyslných jízdních pruzích různě dle situace, často uprostřed nebo vlevo, podle stavu vozovky. Značky omezující rychlost zůstávají nerespektovány. Běžně lze vidět osoby sedící či ležící na různých nákladech na korbách vozů, i dost vysoko (potvrzeno průvodcem, že se to nesmí). Některá auta svítí, jiná nikoli. Za tmy na sebe řidiči rádi blikají dálkovými.
Ačkoli policie je více než početná, jen jednou za 16 dní v KLDR jsem viděl kontrolu vozidla. Bylo to na dálnici do Hjangsanu, kde z motorových vozů jezdily jen samé vojenské a občas nějaký autobus nebo náklaďák. Po dlouhé době jediný osobák s modrou civilní značkou - a hned zastaven ::wink::
Na venkově když se opravuje kus silnice, kolem opravovaného místa se místo kuželů naskládají kameny - a taky to jde.


Cogwheel#5838@26.9.2018 9:19:08 >>Tzv. "výhybné kameny" při opravách silnic - to u nás bylo za první republiky taky. Více např. v tomto arcidíle: https://www.technickyantikvariat.cz/www-technickyantikvariat-cz/e shop/0/0/5/6384-Silnicni-prirucka-1932 (hlavní autor, Ing. W.H. Šiwel, byl pravděpodobně Žid a tudíž asi nepřežil válku ::sad::).


Cogwheel#5840@26.9.2018 10:51:48 >>U našich komunikací hlavně v obcích, se vyskytují zejména "soukromé kameny", kterými se majitelé k vozovce přiléhajících pozemků snaží zamezit tomu, aby jim bezohlední řidiči ::auto:: nedusali třeba pěstěný trávník. Viz např. tento příklad: http://www.obechradek.cz/nektere-kameny-uz-neohrozuji-bezpecnost- 6745cz49/ Jak tento problém rozumně řešit?


Poklop_D400#139@01.10.2018 21:37:38 >>

Cogwheel:
"Inu, to je ta kapitalistická nesvoboda..."
Ve svobodné KLDR není soukromé vlastnictví auta dovoleno, narozdíl od kapitalisticé ČR. Tak aspoň můžou jezdit na kole po dálnici taková milá kompenzace.
Věděl jste, že například v Kambodži si můžete na koleje jen tak postavit vozík a tradá? Žádné papírování okolo vozidla nebo osoby strojvedoucího, nepsaný návěstní předpis má jednu větu: "Přednost dává méně naložený!"


Cogwheel#5856@02.10.2018 9:24:11 >>O tom živelném provozu drezín "soukromých dopravců" v Kambodži samozřejmě vím. Zřejmě tam nemají Drážní úřad, jako např. v ČR - vyspělé zemi EU. ::biggrin::


R_b#3942@06.1.2019 21:56:29 >>Zbytky staré betonové silnice č. 3 na pomezí měst Planá nad Lužnicí a Sezimovo Ústí (Průmyslová ulice)


Janatak#9285@23.1.2019 19:25:22 >>D35

Výstavba „severní D1“ může pokračovat. Úsek z Opatovic postaví Strabag


Janatak#9288@13.2.2019 11:46:05 >>Scénář z D11 se může opakovat i jinde, varují silničáři. Kraji se vyhnul


Janatak#9290@13.2.2019 12:17:56 >>D35 x I/65

Řidiči tu umírali, teď se nebezpečná křižovatka promění za 400 milionů


Janatak#9302@15.3.2019 10:18:52 >>D35

Dlouhé roky příprav skončily, u Opatovic začala stavba D35 do Časů

Konečně!!


Mořepetr#3735@30.4.2019 17:02:56 >>I/18
https://www.pribram.cz/clanek/komise-ministerstva-dopravy-rozhodl a-o-obchvatu-bude-se-stavet-cely/13377/


Strom#801@19.6.2019 14:12:29 >>Zdravím, zeptám se zde. Dle návrhu nového ministra dopravy se bude platit mýtné na opravdu všech silnicích první třídy nebo jen 900 km z celkové jejich délky? Původně to snad mělo být jen 150 km z celkové jejich délky a zbytek by byl s "nulovou sazbou"? Od kdy bude mít tato vyhláška účinnost?
Proč nebude s novým způsobem výběru mýta nastaven plně výkonový systém přibližně v podobě, že čím těžší a větší vozidlo je, tak tím vyšší sazbu za km a tunu na silnici čím nižší třídy platí?


Strom#818@13.7.2019 21:35:01 >>Zdravím, měl bych obecný dotaz. Existuje nějaká webová stránka, která je určená k plánování cest autem a zná aktuální uzavírky na silnicích, ať už krajské nebo státní.
Například budu chtít jet v pondělí autem pro ovoce ze Starých Splavů do Malých Žernosek. Mapy.cz mi plánují cestu správně (tak jak bych chtěl jet i já) po 1/38, 1/9, 1/15 a 2/608. Ale v Zahrádkách je značená objížďka na Litoměřice přes Českou Lípu a Žandov (nejspíš souvisí se stavbou obchvatu Kravař). To vím, když jsem jel přes Zahrádky po 1/9 dál na sever a vím že probíhá i stavba toho obchvatu. Ale mapa ŘSD o uzavírce mlčí a na stránkách Libereckého kraje jsem též nic nenašel. Ale objížďka tam je stále značená. Zkusím jet osobním autem ze Zahrádek na Úštěk přes Holany a Blíževedly. Ale spíš se mi jedná o plánování cest v oblastech, kde to neznám tak dobře jako tady...
Díky


Pajzák#2896@14.7.2019 7:36:30 >>Zkus www.dopravniinfo.cz


Strom#822@14.7.2019 10:07:10 >>Pajzák: Díky, našel jsem to nakonec už včera večer, když jsem zkusil do vyhledávače napsat "uzavírky nebo objížďky na silnicích" a našlo mi to i tvůj odkaz.


Marek_kubík#2177@15.8.2019 21:24:03 >>Nefunkční úsek Slaný - Lotouš bývalé silnice I/7.



Strom#841@16.8.2019 18:04:56 >>Zdravím, neví někdo kdy vznikla přeložka a nový most v Nové Huti v Lužických horách na silnici 9? Nejspíš se s tím uskutečnila i přestavba křižovatek tamtéž? Nebo poraďte, kde to lze hledat...

Děkuji


bezejmený#0@15.4.2020 16:51:03 >>DObrý den,

rád bych se zeptal, zda někdo nezná důvod, proč na D0 jsou vystavěny dva soubežné mosty mezi Komořanským tunelem a tunelem Šabatka (tady: 49.9824478N, 14.4041333E).Vygooglit se mne nic nepodařilo.


Pajzák#3740@27.4.2020 14:23:57 >>Bez komentáře


Heinrich Koehlermann#0@16.6.2020 23:09:39 >>Kolegové, pátrám po datu, jímž se změnilo trasování silnice I/10 z Prahy přes Turnov do Frýdlantu na směr Praha - Turnov - Harrachov. Co vím - vyhláška MD - veřejné správy technické - z 8. 5. 1946 stanovila pod č. j. I/19-II/4-1946 očíslování a roztřídění státních silnic. Třídník z této doby mám, ale zde je silnice I/10 ještě ve směru na Frýdlant. Již v roce 1950 ale měla být vedena na Harrachov.
Zákon č. 147/1949 Sb., řešící zestátnění silnic, uvádí v § 3 odst. 2, že ministerstvo zařazuje státní silnice do jednotlivých tříd vyhláškou v Úředním listě, a to v dohodě s ministerstvy národní obrany a dopravy a po slyšení příslušných krajských a okresních národních výborů. To by teoreticky znamenalo, že trasování desítky změnil tento zákon, resp. navazující vyhláška. Jenže... prošel jsem jak sbírky zákonů, tak úřední list od roku 1949 do 1960, a to, co je ve výše uvedeném odstavci citováno, nikde není. Jakoby ta vyhláška nikdy nevyšla.
Nemáte někdo k dispozici třídník státních silnic z období krátce po roce 1949 včetně?


Pajzák#4172@17.8.2020 19:08:23 >>Je někde v republice ještě více značených silnic v jedné?


Žena se omlouvá za kvalitu...

(Příspěvek byl editován uživatelem Pajzák.)


Strom#995@30.8.2020 13:34:59 >>Je někde v republice ještě více značených silnic v jedné?

Takhle značených na jednom sloupku jsem si nevšiml, ale jinak běžně se silnice překrývají (vedou souběžně).
Silnice D 10, I/16, I/38 - Bezděčín-exit 44 A
I/10 a I/14 Tanvald - Kořenov (Mýto)
I/13 a I/35 Chrastava - Stráž nad Nisou atd.


Strom#996@30.8.2020 13:54:24 >>Pajzák: V Chodové Plané, že?
Jinak jsem se ze zvědavosti koukal a ta silnice 201 z exitu Jeneč na D 6 až na hranice se SRN. A silnice 101 tvoří okruh kolem pražské aglomerace, akorát chybí mezi exitem Unhošť na D 6 a Kladnem?
Která je asi tak nejdelší naše silnice 2. třídy?


Pajzák#4206@30.8.2020 16:05:48 >>Fotka je pořízena v Plané, ale ne Chodové.::happy::

Jinak ano, překryv je obvyklý, mně šlo o značení.


6332#4314@30.8.2020 19:31:01 >>Strom: Koukal jsem hlavně po P-kraji a K-kraji, ale II/201 byla nejdelší, i s největším počtem odvozených silnic III. třídy
•••••https://geoportal.rsd.cz/webappbuilder/apps/7/


Honza_-_St.#163@04.9.2020 18:48:17 >>Měl bych jeden dotaz z historie: Kdy byl zprovozněn ten velký most v Blansku (křižovatka 379 a 374)? Osobně myslím, že někdy ve druhé polovině 80. let, ale chtěl bych to vědět přesněji. Jediné, co jsem zatím zjistil, jsou roky výroby sloupů VO na mostě, ale to mi moc nepomohlo (některé mají r. v. 1984 a jiné 1989). Díky za odpověď.


Doktor#4952@04.9.2020 19:08:58 >>Bylo to později, možná až počátkem 90. let. On ten most sice už stál, ale nejezdilo se přes něj. Dlouho se sice už najíždělo na rampu (od Lažánek), no nešlo na most odbočit, muselo se pokračovat k Blansku. Šlo tak v podstatě o zatáčku, navíc nepříjemnou v tom, že byla "klopená" opačně, protože sklon silnice odpovídal směřování oblouku přes most.


Honza_-_St.#164@04.9.2020 20:36:47 >>Díky. A kudy se vlastně jelo předtím? Do Blanska to určitě bylo po dnešní vedlejší silnici kolem sídla ČKD Blansko, přes Svitavu, a potom podél nádraží. Ale kde odbočovala silnice na Lipůvku? Až za řekou u trati, nebo před ní v místě kde je dnes ten most?


Doktor#4953@04.9.2020 21:43:37 >>Do Blanska jak píšete - přes řeku Svitavu a kolem vlakového nádraží. Silnice na Lipůvku odbočovala ještě před Svitavou (ve směru od Lažánek), odbočovalo se vlevo na most přes Punkvu. Křižovatka byla pod dnešním mostem. Most přes Punkvu a zbytky původní silnice jsou tam stále.


Zanechat zprávu

 ^ Nahoru

Témata Úvod