K-REPORT MOBILE 2.0

Diskuse K-report: Tramvaje Tatra typů T a K

Dolu v
Archiv

Témata Úvod


Kondra89#1686@26.4.2020 0:05:06 >>

Kubo:
"...Ako je to riešené v Plzni netuším."

Plzeňská K3R.NT je řešená úplně jinak. Tím, že se fakticky o dvě T3 s vloženým středním článkem, jsou otočné čepy vnitřních podvozků na skříních krajních článků a střední článek je zavěšen do krajních. Z venku je to vizuálně poznat na tom, že podvozek je vůči kloubu posunutý.


Jarda1950#1845@26.4.2020 13:28:34 >>Po 54 letech je potřeba udělat opravu v textu prototypů tramvají K1 a K2, které se pořád dokola opisují v publikacích a na stránkách internetu.

Předně je potřebné si vyjasnit, jak to s prototypy článkových tramvají bylo početně, protože v minulosti se - díky pochopitelnému nedostatku informací - publikovaly nepřesné údaje.

V několika publikacích se vyskytuje informace, že v Praze byly dva prototypy K1 a dva prototypy K2 s čísly 7000/I a 7000/II a 7001/I a 7001/II. Realita však byla taková, že prototypy kloubáků byly celkově jen tři (dvě K1 a jedna K2) – dává to smysl, protože K2 neměly mnohočlenné řízení a bylo na nich potřeba ověřit v podstatě jen novou elektrickou výzbroj, ostatní změny v mechanice nebyly tak zásadní, aby se kvůli nim musel stavět další prototyp. V Praze se tyto vozy "protočily" následovně:
K1 7000 - úplně první článkové vozidlo, s nímž byla v Praze provedena většina zkoušek, později Ostrava 800 a nakonec zkrácený funkční vzorek 7000, který v úplném závěru existence ještě posloužil zkouškám výzbroje TV2 - č. 8004 (dobře simuloval těžké vozy T5B6);


- K1 801 - u ní vůbec není zřejmé, zdali vyjela do pražských ulic vlastní silou (např. zkoušky ve dvojici se 7000) nebo byla pouze zprovozněna v Motole a ihned odeslána do Ostravy, každopádně do Ostravy tento vůz přišel jako první, ještě před prvními T3; v Praze je jako nový v Motole focen už s číslem 801 (v literatuře se mu nesprávně připisuje číslo 7001/I);

- K2 7001 - ta číselně zapadala do skutečnosti, že číslo 7000 bylo už obsazeno vozem K1, takže na něj navázala; odbyla si část zkoušek v Praze, potom následovalo zušlechtění na MSV 1966 a po veletrhu pokračoval zkušební program v Mostě a Litvínově; pro tato využití už měla tramvaj nový lak a z neznámých důvodů i číslo 7000 (to asi některé soudruhy zmátlo - proto se právem domnívali, že byly prototypy dva) - s ním už jezdila i v Mostě; nakonec vůz obdrželo Brno jako č. 607, později 1007.

Po prototypu K2 už se rovnou vyráběla ověřovací série, která právě měla přinést poznatky z provozu v širším rozsahu a též ze SSSR, kam byla část vozů také distribuována. Odtamtud někde vznikla hypotéza, že druhý prototyp K2 skončil snad v Novosibirsku. Ale tam už měli tu ověřovací sérii, dokonce s lyrou...

Toto vyjádření jsem dostal od Roberta Mary z Prahy,protože dlouhá léta jsem hledal fotky tramvaje K2 č.7000 při zkušebních jízdách v Praze v roce 1966,protože jsem žádné fotky nenašel tak mě a kolegovi Kreuz co zde taky píše, to bylo divné že asi něco nebude v pořádku,takže proto jsme nemohli sehnat fotky, žádný prototyp K2 č.7000 se v Praze nekonal.


Pvvs#5099@26.4.2020 15:26:57 >>Jarda1950: Spíš by mě zajímalo, kdy se prototypu K2 měnila střecha. V Mostě má ještě větračky ala K1 a v Brně už má bleskojistku za pantografem a klasický hranatý větračky.


Jarda1950#1846@26.4.2020 17:55:52 >>Pvvs:Tak nedávno byla vystavena fotka myslím na Zaniklých tramvajích,ale momentálně to nemohu najít, fotku jsem si stáhnul, tak snad dotyčný mi to promine že tu fotku vystavím i zde bez dovolení,bylo u ní napsáno Brno K2 č.607 ze 7.1968, takže ta střecha musela být vyměněna mezi lednem až červnem 1968, což si myslím že je dobrá informace.


Pvvs#5100@26.4.2020 23:56:24 >>Tezko. V lednu 68 byla uz zarazena do stavu DPMB. Spis kdy odesla z Mostu.A tady se tezko delal takovej tezkej zasah do konstrukce.

(Příspěvek byl editován uživatelem pvvs.)


Jarda1950#1847@27.4.2020 7:53:25 >>Prodána byla na konci roku 1967,ale odešla do Brna až v lednu 1968.


Kreuz#229@27.4.2020 22:08:43 >>Pvvs: tomu věřím, že se kolikrát nechce věřit tomu , když jsou nové informace. Ale tím, že jsme už na to zvyklý, tak to bereme tak jak to je. Každopádně střecha se určitě měnila v Brně a né v Mostě, protože tramvaj v Mostě neprošla většími úpravami a s cestujícími jezdila tak jak byla představena v Brně na veletrhu. Pokud by existovali fotky či snad jen jedna fotka, rád se opravím.


7607#0@28.4.2020 16:00:26 >>Chlapci, a co takhle se zamyslet? V DPMaL byla K2 ve zkušebním režimu (čtu výše) a měla ještě pražské zkušební číslo (tentokrát 7000). V Brně již byla v majetku DPMB, tedy po faktickém prodeji zákazníkovi.
Je logické, že po ukončení zkušebního provozu byl vůz ještě opětovně repasován v Praze vč. rekonstukce střešních ventilací, znovu nalakován a předán definitivnímu zákazníkovi. V socialismu se téměř vše měnilo v absurditu, ale tohle logičtěji nejde, ne?


Jarda1950#1848@28.4.2020 16:36:00 >>7607:Jenže prototyp K2 č.7000 z Mezinárodního veletrhu Brně, šel rovnou do Mostu, pak pracovníci ČKD pokračovali ve zkušebních jízdách Most - Litvínov řijen a listopad 1966 a prosinci 1966 tramvaj odkoupil DP Most - Litvínov a na konci roku 1967 jí prodal DP Brno,takže do Prahy se už nevracela, to by mi Robert Mara z Prahy napsal.

Přikládám dva články ze zkušebních jízd Most - Litvínov z novin Průboj.
První článek z novin Průboj je z 27.10.1966.
Druhý článek z novin Průboj je z 26.11.1966.



Pokud někdo předloží důkaz že se repasovala tramvaj v Praze, velice rád to uvítám a budu vděčen že si mohu doplnit další neznámé informace ohledně prototypu tramvaje K2 čísel 7001, 7000, 607, 1007.


dopravopat#0@28.4.2020 21:26:25 >>Dovolil som si fotku z predošlého príspevku trošku upraviť. Hlavne aby som si precvičil techniku vylepšovania fotiek z halftone rastru.


Jarda1950#1849@28.4.2020 21:41:12 >>dopravopat: Mám tu ještě jeden článek z fotkou K2 č. 7000 ve starém Mostě v zastávce divadlo z 11.1.1967.
Je možnost ještě udělat jednu úpravu rastru,díky.


Kubo#5@28.4.2020 21:59:40 >>Trosku som tu z toho zmateny. Takze K1 boli dve, jedna 7000, ktora sa potom prestavala na K4, a druha neviem, ci 7001 (v Prahe) alebo len 801 (v Ostrave). Kedze jediny prototyp K2 bol oznaceny 7001, tak potom ta K1 nemohla byt 7001. Inak by bolo cislo obsadene dvakrat. Vsade sa vsak uvadzaju dva prototypy K1 v Prahe s cislami prave 7000 a 7001. Ako to potom naozaj bolo? Inak, zaujimal by ma ten obrazok K1 v Motole s cislom 801, ak je este k dispozicii.


Jarda1950#1850@28.4.2020 22:14:11 >>Kubo: Robert Mara tam právě píše, že ta K1 č.7001 byla špatně označována v publikacích a na stránkách internetu,ten druhý prototyp K1 byl už v Praze označen č.801,a v Praze vůbec nejezdila, ale vyfocena ve vozovně byla, prostě K1 č.7001 žádná nebyla, 7001 byla až prototyp K2.


Kubo#6@28.4.2020 22:27:28 >>Aha, dobre, uz chapem. Ale co potom ta K2 s ev. c. 7000. Ked prototyp bol iba jeden s cislom 7001, tak ta K2 s cislom 7000 je uz seriovy voz, ktory v Prahe nejazdil?


AD 725#0@28.4.2020 22:44:18 >>Jarda1950:

Dobrá práce, toto má v dnešní době velký smysl, teď ještě aby se to někde rozumně publikovalo. Jinak v časopise Dráha 1/2000 byl detailní článek o prototypech K1 od Vladislava Borka, v závěru krátce popisoval i K2, ale podrobnosti už si nepamatuji. Třeba to tady někdo bude ještě mít.


Jarda1950#1851@28.4.2020 22:53:13 >>Kubo:Ta K2 měla nejdříve ev. č.7001, pak byla přečíslována na č.7000 a vystavena na Mezinárodním veletrhu v Brně,pak šla do Mostu a Litvínova kde č.7000 bylo ponecháno,v roce 1968 prodána do Brna kde vozila č.607 1968,1969, a od roku 1969 č.1007, no a v roce 1988 byla sešrotována.


Kreuz#230@29.4.2020 7:39:59 >>jak napsal Jarda, víme na 100%, že tramvaj byla v majetku ČKD,potom byla v majetku DP Most a Litvínov a nakonec posledním vlastníkem bylo DP Brno. My dva s Jardou už jsme takový, že když už s něčím jdeme na veřejnost, tak většinou máme důkazy. A to se týká i předělání tramvaje. Když se podíváte na fotku z Brna, tak na první pohled co mě ( v uvozovkách ) jako laika, nemusím být odborník praští do očí je jiné spřáhlo. Tyhlety spřáhla v Mostě se v té době nepoužívali. Tudíž je logické, že opravdu změny nastali až v DP Brno. Ještě zkusím zjistit podrobnosti od dřívějších pracovníků DP Most, zda li by si nevzpoměli kdy asi tak se rozhodlo o prodeji K2, protože když něco prodávám, těžko budu dělat úpravy. Dobré by bylo se zeptat i odborníků z Brna, zda li by tam nezjistili nějaké informace, ohledně K2 z Mostu. Nezapomeňte že se bavíme o tom, co bylo před 50 lety. A to se budou špatně shánět informace.

taky přiložím fotku s cestujícími, když jezdila pravidelně linku č.4 mezi Mostem a Litvínovem a jak si můžete povšimnout, jezdila bez úprav.


Jarda1950#1852@29.4.2020 9:42:03 >>AD 725: Děkuji za informaci ohledně časopisu Dráhy 1/2000, už jsem rozhodil sítě a vypadá to velmi slibně,třeba tam budou ještě další zajímavé informace z archivu Vladislava Borka.


TMB#903@29.4.2020 10:30:03 >>Já bych pouze dost pochyboval,že byl prototyp K2 v majetku DP Most. To by třeba obdržel evidenční číslo z běžné řady od 201.
Myslím, že se jednalo pouze o zkušební provoz s cestujícími a vůz stále patřil ČKD. Stejně jako posléze T5A5 ev. č. 8000 a T5B6 evid. č. 8009, 8010. Ty také DP koupil až později a očísloval 272, 273. Proč by prototyp K2 DP Most kupoval a vzápětí prodával?
Zdá se mi logické, že do Brna prototyp K2 prodalo ČKD, kde se také uskutečnila jeho repase. Ta nemusela trvat nijak dlouho - třeba předělat střešní ventilaci je pro výrobce otázka několika dnů.
A takhle v Brně vůz končil:


Kreuz#231@29.4.2020 11:36:31 >>TMB: tak u K2 se nevědělo že se bude prodávat do Brna. U T5B6t věděli, že v Mostě jsou jen na zkouškách a když se vrátily z Ruska, tak si je podnik koupil, protože vyhovovali zdejšímu provozu. Číselnou řadu ev.č.201 atd měli tramvaje typu T1 od ev.č.235 tramvaje typu T2. Tento typ byl jiný, jde o to pokud by tu byl déle, jestli by ho přečíslovali. A určitě to nebylo tak že tramvaj koupí a hned prodají. V tom musel být jiný zádrhel.


Jarda1950#1853@29.4.2020 12:10:29 >>Tak ať máme ty fotky prototypu tramvaje K2 kompletní, tedy i č.7001.

https://fotodoprava.webgarden.cz/levy-sloupec/galerie/0002-ostrav a-tramvaje/0002-024-k1-k2-800-811/801

Takže máme na stole ještě dvě otázky,jestli byla K2 7000 v majetku DP Most - Litvínov a kde byla předělána ta střecha jestli v ČKD Praha nebo v Brně.

U první otázky vím jen že se píše že tramvaj K2 byla předána DP Most - Litvínov, nojo, ale co to znamená předána (prodána nebo zapůjčena).
A druhou otázku prostě zatím nevím odpověď.
Takže zatím to nechám otevřené a budu hledat dále odpovědi.


7607#0@29.4.2020 15:32:07 >>Kolegové, prosím, nedělejte z toho kovbojku.
Moc bych prosil Jardu 1950 a Kreuze, zda by mohli objasnit situaci, kdy podle nich byla předmětná K2 majetkem DP Most a Litvínov. Nejen TMB pochybuje o tom, že vůz byl v majetku DPMaL.

Kreuz: 29. dubna 2020 - 07:39:59
"...jak napsal Jarda, víme na 100%, že ... potom byla v majetku DP Most a Litvínov..."
Jarda 1950: 29. dubna 2020 - 12:10:29
"Takže máme na stole ještě dvě otázky, jestli byla K2 7000 v majetku DP Most - Litvínov a kde byla předělána ta střecha jestli v ČKD Praha nebo v Brně."

A jsme u toho. Při vší úctě, kolegové, zde máte nejasno - a po letech a nedostatku zdrojových informací není divu.
Připomínám výše uvedené: 7607, 28. dubna 2020 - 16:00:26
"V DPMaL byla K2 ve zkušebním režimu a měla ještě pražské, (přesněji ČéKáĎácké) zkušební číslo (tentokrát 7000). V Brně již byla v majetku DPMB, tedy po faktickém prodeji zákazníkovi."
Je logické, že po ukončení zkušebního provozu byl vůz ještě opětovně repasován v Praze a netýkalo se to jen rekonstukce střešních ventilací, pak znovu nalakován a předán definitivnímu zákazníkovi. Ostatně v téže době byly v symbióze ČKD - DPP předělávány ventilace i na pražských T3.

A připomínka pod čarou. Zásah do střechy znamenal nový lak - určitě přetřená střecha, možná komplet vozidlo. Přečíslování vozu ze 7000 na 607 bylo tehdy náročnější než dnes. Číslice nebyly samolepky, ale obtisky, které nejde odlepit, nýbrž jen odbrousit. A pokud by K2 607 v Brně byla dodaná s opravovaným lakem po odstranění čísel 7000, nebo ještě s číslem 7000, tak se o tom nějaký záznam či snímek dochová - v tu dobu už bylo v Brně dost agilních fandů. Nehledejte tajemství tam, kde nejsou. Seriozního zpracování této historie se dočkáme ve správný čas.


Rt6n26#1384@29.4.2020 15:41:39 >>Podle ruských zdrojů (o jejichž důvěryhodnosti nemám ani páru) byly prototypy K2 dva - první (výr.č.155437) po mezipřistání v Moskvě (1966-1970, ev.č.151) skončil v Novosibirsku pod číslem 120 a druhý (výr.č.155438) je naše 1007/7000. Tím ovšem neříkám, že to tak bylo.


Pvvs#5101@29.4.2020 15:56:49 >>Mno ono je vtipný, že K1 mají podle všech seznamů i přidělený vyšší výrobní čísla jak K2.
K1: 155652, 155653
K2: 155438, 155437 . V tomto pořadí e.č.


Jarda1950#1854@29.4.2020 16:59:51 >>7607:Nikdo nehledá tajemství,mě ta tramvaj K2 zajímá proto, jelikož jezdila v Mostě a Litvínově, jen jsem chtěl vědět pár věcí jak to s ní bylo před Mostem a Litvínovem. Takže nejdříve jsem zjistil že byla na veletrhu v Brně, fotku jsem sehnal,byl spokojen a co takhle si sehnat ještě fotku při zkušebních jízdách v Praze, jenže fotku ne a ne sehnat, s č.7001 jsem sehnal, nojo ale to není ta mostecká,takže toto byl pro mě začátek že něco není v pořádku, no a nakonec se zjistí že ten prototyp byl jen jeden, takže toto když jsem zjistil,tak mě to velice zklamalo.

Ano, nakonec váhám jestli DP Most - Litvínov jí vůbec koupil, když se z publikací dočtu že tramvaj K2 č.7000 byla předána DP Most - Litvínov, proč nebylo napsáno že byla zapůjčena nebo prodána.Já jsem ochoten přijmout klidně nové informace jak to bylo,víc nic nechci.

Takže si počkám na to seriozní zpracování této historie.


M2359#1136@29.4.2020 17:21:47 >>A co napsat email přímo do DP Most-Litvínov a optat se, měly by o tom voze mít teoreticky nějaké záznamy a minimálně by měly vědět, zda to bylo půjčené, koupené, což si nemyslím a podobně.


7607#0@29.4.2020 17:46:57 >>Pvvs
"Mno ono je vtipný, že K1 mají podle všech seznamů i přidělený vyšší výrobní čísla jak K2.
K1: 155652, 155653
K2: 155438, 155437 . V tomto pořadí e.č."

Výrobní čísla výrobce přiděloval při zahájení obchodního případu. Tato čísla pouze říkají, že existoval prvotní záměr na výrobu celoelektrického kloubáku dříve, než na ty "vzduchovky".
V seznamu zůstávala i v.č. po stornované výrobě.
Prototypy T5A5 z r. 1972 měly také 2 výr. čísla, ale fyzicky byl vyroben jen jeden kus.
To není tak, že by tramvaje sjížděly z jednoho výrobního pásu a než spadly na koleje, tak dostávaly výr. čísla ve vzestupné řadě...
Socialistický bordel se nedá pochopit a naučit, to se musí zažít.


7607#0@29.4.2020 17:54:23 >>Jardo, moc děkuji za objasnění zdroje informací k "nákupu" K2 do Mostu.
Už ani nevím, kdy naposledy bylo něco o prototypu K2 publikováno a kým. Slovní obrat "tramvaj K2 č.7000 byla předána DP Most - Litvínov" je nešťastný a povrchní. Tramvaj podle všeho nebyla ani zapůjčena nebo prodána, nýbrž zkoušena. Mostecká rychlodráha byla výhodná pro doplnění zkoušek provedených v Praze: Normální rozchod, úplně jiný charakter tratě než v městském provozu - a z Prahy to nebylo nijak daleko.


Jarda1950#1855@29.4.2020 18:35:26 >>7607: Tak bezva je to vysvětlené a tím bude i jasné že ta předělávka střechy byla udělána v ČKD Praha,ano přijímám to a v mém archivu si to poopravím.

Toto je pro mě i kolegu Kreuze důležité,protože mi si chceme spolu udělat knihu různých zajímavostí DP Most - Litvínov které několik let společně archivujeme a nechceme tam mít nepřesnosti, a ten prototyp K2 tam mít chceme.


Kreuz#232@29.4.2020 18:49:57 >>malinko mě mrzí, že si myslíte že hledáme snad nějakou senzaci. Už dávno nám není 20 let,takže opravdu o senzaci nejde. S Jardou se už ten nějaký pátek pohybujeme v historii DP Mostu a Litvínova, je to naše srdcovka. Ani nevíte, co všechno jsme hledali a co všechno jsme museli předělat. Teď jsme se dostali ke K2.
DP Most a Litvínov bohužel nemá archiv, jako jiné dopravní podniky. Je to dáno i historií města, protože když pokročila těžba zasáhlo to i DP, který se tam nacházel.
Ani tato informace není asi ta 100%, ale údajně se archiv nedochoval, když se podnik likvidoval, druhá verze je ta, že auto co převáželo dokumentace a fotografie někdo přepadl a vše ukradl.
Tím odpovídám na dotaz, jako že napište maila nebo vemte telefon zavolejte tam a oni nám dají informace. Já tam pracuji, není problém si tam dojít. Ale žádné dokumenty bohužel nejsou. Kdyby byly, věřte mi, že už bych je měl dávno v ruce. Co nám tedy zbývá ? Chodit po pamětnících a ptát se jich, těch co tam dříve pracovali. Né všichni však byly hned u zdroje nebo si to už nepamatují. A proto my dva jdeme po informacích a co zjistíme tak přepisujeme nebo se ptáme a zjišťujeme.

Proto jsem se zeptal, nejdříve ve skupině zaniklé tramvaje, zda vůbec existuje fotka ze zkušebních jízd v Praze s ev.č.7000. Jak dobře píšete, v té době už se fotilo a pokud z linky vyjela nová tramvaj, tak by se fotky našli. Ale aby je nikdo neměl , ani pamětníci, tak asi je někde něco špatně.

Co opravdu víme je že tramvaj udělala pár zkušebních jízd, tramvaj vylepšili, šla na výstavu a pak dorazila k nám do Mostu. Touto tramvají začala úzká spolupráce mezi naším podnikem a ČKD. To co se navázalo u K2, pokračovalo u T5A5 a pak i T5B6t.

Až pomine tahle doba, tak si zajdu za lidma kteří v té době byly u K2, co si o tom budou pamatovat. Zbytek co se týče dokumentů ČKD, mě doplní jiní.

jinak v publikaci 75 let MHD Mostu a Litvínova, se píše v evidenci vozového parku, tramvaj K2 ev.č.7000/II. Pokud už v té době (rok 1976), píšou o pořadovém číslu II. tak to má asi své opodstatnění. A tam je také psáno byl převeden do DP Most, dále převeden do DP Brno.


dopravopat#0@29.4.2020 19:16:07 >>Jarda1950:
Žiaľ z týchto 3 x 4 cm výstrižkov z novín sa toho moc vytiahnuť nedá. Snáď je to aspoň o niečo lepšie.



Kreuz:
Fotka K2 na linke 4 - vyzerá byť tiež z rastru. Máš to náhodou v plnej veľkosti, ideálne bez úprav? Tam je raster jemnejší, dalo by sa z toho vytiahnuť viac detailov.


Mahel#2253@29.4.2020 19:46:53 >>K pořadí výrobních čísel a pořadí hotových výrobků: to není otázka socialistického bordelu, podobné případy se dají najít ve výrobě kolejových vozidel na Smíchově i v době před 100 a více lety. Některé zakázky se realizovaly "hned", jiné třeba s dvouletou prodlevou od zadání. Důvodů k tomu může být víc - náročnost konstrukční přípravy, míra pracnosti ve výrobě, koordinace s jinými zakázkami, dodávky materiálu či různé subdodávky atd. V daném případě (K1/K2) mohla hrát roli i kapacita prototypové dílny versus stanovení priorit apod.


Pvvs#5102@29.4.2020 21:03:57 >>Kreuz: Nahodou to sleduju se zajmem. Protoze presne tenhle vuz jsem resil nedavno. Kdyz jsem uz drive zkoumal rusky DF, tak tam se pro zmenu resilo, ze prototyp nikdy neopustil moskvu. Ze misto nej byl predan jiny vuz. A TAk jsem si rikal, jestli podobny cachry neprobehly i mezi vozama v CKD.


Jarda1950#1856@30.4.2020 5:36:50 >>Naposledy se vracím k tramvaji K2 a to proto, když jsem před lety začínal študovat tramvaje DP Most - Litvínov a neměl prakticky žádnou publikaci,tak jsem informace čerpal z internetu,a co se týče právě té tramvaje K2 č.7000, jsem se dočetl v článku (Provoz rychlodráhy na Mostecku) že byla do DP Most - Litvínov na konci roku 1966 prodána, tím chci říci že jsem si nevymýšlel,byl jsem taky učen co je psáno to je dáno,dneska vidím že je vše jinak.

http://mosteckamhd.unas.cz/rychlodraha.htm

No a když jsem si časem sehnal si i publikace, tak jsem se zase dočetl že byla předána do Mostu a Litvínova, překládal jsem si to jako prodána.


r o c h l i č á k#0@04.5.2020 23:14:13 >>Měl bych dotaz. Loni jste tu řešili odstíny sedadel v K2, konkrétně žluté/krémové a červené. Zná tu někdo kód i té šedé z T3?


dopravopat#0@05.5.2020 12:21:14 >>Sivá podvozkov, spriahadiel, strechy a madiel v interiéri bola podľa ČSN 67 3067 odtieň 1100 šeď střední. Moderný ekvivalent je RAL 7005 myší šeď. Ak vychádzam z predpokladu, že madlá aj sedadlá majú rovnakú farbu, tak by to bol práve uvedený odtieň.

https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/%C4%8CKD-Tatra-T3-vyh%C4%BEad %C3%A1vanie/203813/Interi%C3%A9r-7819-poh%C4%BEad-z-prednej-%C4%8 Dasti?ghp=interi%C3%A9r&ghg=1&ref=ba%2Fgaleria%2F22%2FGal%25C3%25 A9rie-vyh%25C4%25BEad%25C3%25A1vanie%3Fghp%3Dinteri%25C3%25A9r%26 %2338%3Bghv%3D0%26%2338%3Bghe%3D%26%2338%3Bghl%3D%26%2338%3Bgha%3 D%26%2338%3Bghdo%3D%26%2338%3Bghdd%3D%26%2338%3Bghg%3Dtrue%26%233 8%3Bp%3D2


r o c h l i č á k#0@05.5.2020 13:10:09 >>dopravopat: Nějak se mi nechce věřit, že by ty podvozkové díly byly takto světlé, leda u některých vozů v Plzni. Ale mohu se plést. Taky třeba SU měly ty tyče tmavěji lakované, kdežto myslím, že u nás se někdy od T3/V používaly (až do komaxitu a nerezu) ty PVC převleky v odstínu toho kornoutu sedadel a šedých skořepin. Ten by mě právě zajímal. Jo a v tom převodu mezi ČSN a RAL mám taky docela guláš.

viz:
https://static1.squarespace.com/static/55ffc53de4b07f44d4c86be8/t /567adb362399a3b54db4d17f/1450892086946/T3+p%C5%99%C3%ADloha.pdf
https://www.dpp.cz/data/leaflets/documents/2019-11-05-10-40-45_DP K-leden-2019-web.pdf
https://mhd86.cz/wp-content/uploads/2019/02/DSC02976-1w.jpg
https://foto.bmhd.cz/f/31/306/30505.jpg
https://tram.mobilnitabla.cz/vuz/8211


dopravopat#0@05.5.2020 15:43:49 >>Na tejto fotke

https://mhd86.cz/wp-content/uploads/2019/02/DSC02976-1w.jpg

je pekne vidno že madlá sú síce tmavšie, ale pätky v strope ako aj hrnce pod sitzlami sú svetlejšie. Povedal by som že sú rovnakého odtieňu ako sivé sitzle. Je možné že sa rôzne série líšili, aj že sa to natieralo v rôznych odtieňoch. V Bratislave sú podvozky na 100% RAL 7005. Problém je, že sa rýchlo zašpinia, čím stmavnú. Vozy tesne po VP vyzerajú lepšie.


r o c h l i č á k#0@05.5.2020 18:22:19 >>Z vnějšku působí RAL 7005 hodně světle a je mi jasný, že se hned ušpiní, ale zevnitř je to trochu jinak. Zkusil jsem si vyhledat RGB možných RAL a vložit je do fotky pana OMH.

RAL 7001 ČSN 4149/1010 šeď pastelová
RAL 7005 ČSN 1120/1100 šeď střední
RAL 9006 ČSN 9104/9110 bílý hliník
RAL 7037 ČSN 1178/1110 šeď světlá
RAL 7043 ČSN 1349
RAL 7035 ČSN 1014


dopravopat#0@05.5.2020 21:58:04 >>Takéto porovnanie som tiež robil a je veľmi orientačné. Lebo množstvo externých faktorov ako svetlo, odrazy svetla od okolitých plôch (čo ovplyvní jeho farbu), samotný povrch (matný/lesklý), vyváženie bielej pri fotení, profil kamery, profil monitoru, color space daného softvéru, color profil systému, monitoru, samotného súboru (metadata).

Najlepšie bude vziať si vzorkovník odtieňov RAL a vyraziť do terénu. Spraviť čo najviac porovnaní, zapísať si ktorý odtieň najviac zodpovedá sivej laminátových škrupín, prípadne zapísať si aké bolo svetlo, resp. spraviť na mieste fotku vzorkovníka so sedadlom, ideálne do formátu RAW, aby bolo možné následne vyvážiť bielu. To by bolo z praktického hľadiska najlepšie.

Chcelo by to odborníka na kolorimetriu. Obávam sa, že nájsť takého človeka nebude jednoduché, obzvlášť v šotokomunite.


r o c h l i č á k#0@05.5.2020 22:46:15 >>Ten dotaz byl směřován hlavně na ty, co s tím lakem přímo pracovali. A ano, známe optický klam, když dáme jeden odstín na tmavé a na světlé pozadí, že se jeví jinak. Šedá se pak rozlišuje zvláště blbě. To platí zejména pro srovnání exteriéru a interiéru. A určitě všechna města nepoužívala úplně stejnou barvu, po revoluci zvlášť. Co bych ale podtrhl, je, že se mi i naživo jevila jako velmi světlá a do modra (kontrastně k červené a krémové), což by z těchto výše zmíněných splňoval RAL 7001. K těm čtyřem jsem taky napsal obchodní názvy, protože to jsou odstíny, jež dodnes patří do základní palety emailů Industrol od Barev a laků. https://www.bal.cz/wp-content/uploads/2017/02/s2013_industrol_uni veral.jpg


Jarda1950#1857@05.5.2020 23:16:10 >>Pvvs:Tak jsem zjistil jak to bylo z tou střechou tramvaje K2 č.7000 II.

Po návratu z Mostu k výrobci ČKD Praha, byl vůz zrepasován (ale nepíše se kdy) a předán do Brna.
Sehnal jsem si ten článek z časopisu Dráha 1/2000.


P_v#2399@06.5.2020 11:00:10 >>Fotka by se musela pořídit tak, že se vyváží bílá na kalibrační destičce, osvětlené okolním světlem v místě foceného předmětu. Nebo se to vyfotí i s tou destičkou a vyváží se to dodatečně v editoru. Pak by šly určit barvy přímo z fotky.
https://www.megapixel.cz/desticky-pro-vyrovnani-bile-barvy

(Příspěvek byl editován uživatelem P_V.)


Pvvs#5103@06.5.2020 11:25:20 >>Jarda1950 : Díky za informaci.


Mahel#2257@07.5.2020 8:38:49 >>P_v: K porovnání s na místě vyfotografovaným vzorníkem ano, ale samotná sebelépe kalibrovaná fotka bez vzorníku k úplně přesné identifikaci odstínu nemusí stačit. Různé odstíny barev se po rozkladu na základní složky (RGB, CMYK,...) a zpětném skládání pro reprodukci zobrazují více či méně nepřesně.


M2359#1143@07.5.2020 9:41:19 >>Já mám vzorník RAL přímo vytištěný jak se prodává, vypadá to podobně jak toto:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/RAL_K5_ F%C3%A4cher_RGB.jpg/1200px-RAL_K5_F%C3%A4cher_RGB.jpg
Pak stačí přiložit k originálu, dělat něco podle fotek neni přesné.


r o c h l i č á k#0@07.5.2020 11:03:18 >>On bude asi dost problematický i ten převod mezi RAL a ČSN. Třeba co uvádí Mobilní tabla, tak současný vnější lak má být RAL 3020 a RAL 1015, ale zároveň ČSN 8140 a 6050, což odpovídá spíše běžně prodávaným RAL 2002 a 1014. To by se pak opravdu muselo porovnat fyzicky. Každopádně ten můj dotaz byl směřován hlavně na sběratele dokumentací a lakýrníky, jestli se používaly ty zrovna nejdostupnější odstíny a které, nebo něco speciálnějšího, případně jak moc velký mohl být rozptyl.


TMB#914@07.5.2020 12:02:40 >>Veškerá tramvajová šedá byla skutečně ČSN 1100,včetně podvozků. Madla měla o něco tmavší potah z PVC. Laminátové sedáky nebyly podle mého lakovány, ale laminát byl probarven z výroby - tam je otázka do jaké míry originální odstíny sedadel vůbec vycházely z ČSN.
Podvozky byly opravdu světle středně šedé.


TMB#915@07.5.2020 12:04:35 >>A schválně, kdo z brňáků uhádne, kam ta jednička jede.


Vasekpetr1#1095@07.5.2020 12:36:19 >>Netočila se tehdy kvůli zavřenému přednímu nástupišti u hlavního na Zvonařce přes smyčku a zpět zadním nástupištěm u hlavního směr Mendlák?::happy::


M2359#1144@07.5.2020 12:58:17 >>TMB : to samé jsem chtěl napsat, jede pod viadukt a pak na Zvonařku, kde se otočí a zpět na nádraží asi v době stavby podchodů na nádru?


M2359#1145@07.5.2020 12:59:14 >>TMB : jinak super fotky a ty modrý ŠL vzadu ::jidlo::


TMB#916@07.5.2020 13:34:28 >>Na Zvonařku nemusela:


A ani to zadní nástupiště nebylo.


(Příspěvek byl editován uživatelem TMB.)


M2359#1146@07.5.2020 13:39:12 >>TMB: tak tos mě dostal, o této propojce jsem vůbec nevědel ::coze::
V kterém to bylo roce?
Ta propojka by se tam občas hodila i dnes ...

(Příspěvek byl editován uživatelem M2359.)


Demon3#8475@07.5.2020 16:01:50 >>Praha měla původně podvozky RAL 7005, červená RAL 3020, krémová RAL 1015, šedá na sedačkách RAL 7040, korpusy RAL 7043.


r o c h l i č á k#0@07.5.2020 17:58:58 >>Demon3: Dík, 7040 jsem do úvahy zatím nebral. Co se týče 7043, tu Mobilní tabla uvádějí u R.P, což je v reálu hodně tmavý odstín. To slovo „původně“ platí prosím pro kterou sérii?

Jo a ještě mě napadla RAL 7042 „dopravní šedá A“ analogicky k RAL 3020 „dopravní červené“. Ta by dle použitého RGB převodníku měla být ve srovnání se 7040 jen o trochu více hliníková než pastelová.


Náhradník#2159@07.5.2020 18:15:39 >>TMB: na druhé straně propojky byly výhybky? Bylo zachováno spojení od viaduktu do Benešovy ulice?


TMvB#0@07.5.2020 18:52:19 >>Byly, pod viadukt jezdila linka 19. Jinak omluvte kvalitu fotek:

Jde o rok 1983. Ještě jeden barevný snímek světlých podvozků originál z ČKD


Brejšín#1285@08.5.2020 8:38:56 >>Co se týká reálného převodu barev, no neexistuje. Už jen protože prokazatelně každá série T3SUCS měla jiné odstíny. Prokazatelně série z roku 1989 měla sytější odstíny než tav z 1986 a 1984 byl zase téměř na úrovni 1989, ale 1982 byl něco mezi 1986 a 1984 ..... osobně porovnáváno v uzavřených profilech či na nikdy nepoužitých dílech.
Přesný převod na RAL tedy nikdy nemůže existovat .... a i proto pokud ho použijete, pamětníci vás pošlou do ::zadnice::.
Takže 7001 má reálné odstíny vůči sérii 1989 a to i odpovídá převážně použitým odstínům v DP po novolacích. Nakonec Němci, když ji viděli, okamžitě to převzali na prototyp KT4.
A všechno jsou to na zakázku dělané mixi ... a krémová má zvláštní vlastnost, že na slunci je krásně slonovinová, za šera ujíždí k žluté a když je pod výbojkama tak to vypadá jak žlutej zvýrazňovač v roce 1989. Což je vlastnost pražských laků, která mě utkvěla v palici z dětství.
Šedá zase ujíždí za určitých okolností do fialovo zelené.
Hnědá schodová je téměř identická s červenou základovkou... atp


Mahel#2259@08.5.2020 9:18:17 >>Ad barvy: ony jsou v tom dva principiální problémy: první je ten, že u barev deklarovaných jako určitý odstín se mohou vyskytnout rozdíly mezi jednotlivými výrobními šaržemi u téhož výrobce, nemluvě o porovnání mezi různými výrobci. Někdy to je jen jemná nuance, zjistitelná jen opravdu detailním zkoumáním, ale setkal jsem se i s rozdílem docela výrazným.
Druhým problémem je, že sice existují různé převodní tabulky mezi odstíny ČSN a RAL, ale v řadě případů nejde o přesné ekvivalenty, jen přibližné. Někdy je to "něco mezi", např. RAL 1014 se udává jako náhrada ČSN 6050 i 6100. BTW ve stupnici RAL např. není odpovídající ekvivalent (jen s hodně velkým přimhouřením očí) ke světle zelené, která se do 70. let používala na horní část skříně stejnosměrných elektrických lokomotiv...


Vasekpetr1#1097@08.5.2020 15:39:09 >>TMB: kdy ta propojka zmizela? Protože v období 85-87 jsem jezdil pod Pisárkami na VPP a tu propojku si vůbec nepamatuji. V době 82-84 jsem vojančil, tak neskončilo to někdy tehdy, že bych ji nezažil?


Boris#3579@08.5.2020 22:30:21 >>Světlé podvozky originál z ČKD? Na všech těch fotkách "světlých" podvozků jsou podvozky zasviněné, tak proto vypadají jinak než třeba pražce dveří. Opravdu světlé byly z výroby na podvozcích od určitého roku jen blatníky.


Krumpolc#2825@16.5.2020 4:29:37 >>6905

Praha 8.3.2006



Zanechat zprávu

 ^ Nahoru

Témata Úvod