K-REPORT MOBILE 2.0

Diskuse K-report: Parní lokomotivy

Dolu v
Archiv

Témata Úvod


Johny11#3930@30.6.2020 12:49:03 >>Dnes jsou známé motory do kterých se k palivu navíc vstřikuje pro zvýšení výkonu H2O.

Toto riešenie sa spopularizovalo za druhej svetovej vojny, keď spojenecké bombardéry, kopcom naložené bombami, prekračovali maximálnu vzletovú hmotnosť a vďaka tomuto riešeniu sa dokázali odlepiť od zeme.


A proto to podle všeho poprvé použili za války Němci v motorech Daimler-Benz montovaných do Messerschmittů :-). Pravda, ve směsi s etanolem.

I vstřikování oxidu dusného do nasávaného vzduchu je z té doby - zařízení označované jako GM-1.


Trepko#122@30.6.2020 13:38:16 >>Johny11: ::ok:: dík za doplnenie, to som netušil


Aviatik#27@30.6.2020 14:00:14 >>Tepelný rozklad vody na prvky probíhá při tak vysokých teplotách, jaké se v ohništi nevyskytnou ani náhodou.


dědek_hank#2521@30.6.2020 14:32:35 >>Aviatik 27: Teoreticky by se ale na explozivní směsi (CO, vodík, metan...) mohl rozkládat i topný olej... Nějaké pojednání k tomu bylo v 90. letech v časopisu Železnice a později na internetu, kde byla ta hypotéza i vyvrácena.


Kovářmirek#1586@30.6.2020 15:00:53 >>Dědek Hank - není to úplně tak, při hoření ve výhni vzniká jednak struska, všelijaké sirné a uhlíkové kysličníky a to všechno se se rzí a oxidy železa a dalšími nečistotami mění na okuje. Ty okuje pokryjí povrch ohřívaného materiálu a při vytažení materiálu z ohně je dobré je odklepnout nebo odškrábnout , to je prostě opal, odpad, kdyby tam zůstaly,( při kování jich sice většina odpadne ale některé zůstanou ) zakovaly by se pak do materiálu, čímž by ho mohly znehodnotit nejen povrchově. U kovářské výhně se trochu hůř reguluje oxidační či redukční prostředí než třeba u plamene autogenního hořáku. Dá se říct že většina času ohřevu je to prostředí oxidační - dávám do ohně nadbytek vzduchu, potřebuji tam mít zhruba 1 400°C v nejteplejším místě. Až při přivření vzduchové klapky nebo při snížení otáček ventilátoru se to prostředí mění na redukční, ale to je jen krátce před dosažením optimální kovací teploty ( je různá pro různé druhy ocelí ). Ono vlastně to hoření uhlí či koksu ve výhni je oxidační proces. Notabene kdybych nechal materiál v ohni déle, včas ho nevytáhl nebo nepřivřel včas vzduchovou klapku, shořelo by mi ve výhni i to železo - oblíbené "prskavky" kovářských učedníků a pokusníků. V kovářské výhni se prostě rez změní na okuje. Z prorezlého materiálu se ta rez nedá změnit zase na čisté železo a mnohdy se takový materiál po ohřátí a pokusu o překování prostě rozsype pod kladivem. Uhlí nebo koks se ve výhních používá hlavně proto, že dokáže dosáhnout při malé spotřebě správnou teplotu na kování. Dokud se neznalo a nepoužívalo černé uhlí, kovalo se spoustu staletí na dřevěném uhlí byla ho ale značná spotřeba. Dřevěné uhlí se dnes používá převážně při ohřevu barevných kovů. Hnědé uhlí je pro kovářskou práci skoro nepoužitelné - nízká teplota, hodně síry, spousta popela.


dědek_hank#2522@30.6.2020 15:27:33 >>Kovářmirek 1586: Děkuji. ::ok::


mot#2520@30.6.2020 16:02:12 >>Trepko: jestli se tehdá vstřikování chladiva říkalo forsáž nevím, ale dnes se forsáží myslí naopak vstřikování paliva do výstupní roury.
To první německé zařízení mělo značení MW 50. GM-1 pak byl určený k větší "výškovosti" právě kvůli bombardérům protivníka.

(Příspěvek byl editován uživatelem mot.)


Pjp#3070@30.6.2020 16:05:21 >>Pánové, vstřikování vody pro zvýšení výkonu se dá použít nejen u pístového motoru, ale i u proudového či derivátů, ostatně viz řada M601 a princip, fyzikálně, je ohlazení vstupujícího vzduchu a následně je to podle příslušných diagramu a příslušných fyzikálních záležitostí, celé.
Ostatně odpařování vody ve válci je dost nedobrá věc a děje se to tam občas, bohužel následuje devastace (nikoliv destrukce) motoru ...
Akorát je tam chyba, že se zvyšuje tepelné namáhání motoru, takže omezení doby použití u všech typů.
Jinak u pístových motorů se uvádí, že cca 5% chlazení jde za palivem. Ostatně těch podílů na chlazení je tam víc, ale to už je něco jiného.

Pavel


Kuřil_p#2596@30.6.2020 16:18:21 >>


Kovářmirek#1587@30.6.2020 16:26:59 >>Ještě k těm mazutkám a výbuchům kotlů obecně - mám dojem že tu teorii o vzniku výbušné směsi při vniknutí páry z vytaveného olovníku do rozhicované pece lokomotivy vyvrátil před nějakými roky tady na pokecu mimo jiné i Ivan Šnábl ( Zlá nudle 2 ) blahé paměti.


Topič#2308@30.6.2020 17:07:34 >>Kovářmirek: to bylo zde: /discus.php?addr=www.k-report.net/discus/archiv2009/28/623-archiv-26.html
Obsáhlý a fundovaný článek o příčinách nehod 555.3... byl také před několika lety ve Světě železnice.


Petr_Vopěnka#118@30.6.2020 20:49:12 >>Ráno 28.6.2020 ve Valašském Meziříčí


Bohumír_Golda#156@01.7.2020 6:33:57 >>Pane Kuřil, mohl by jste mi prosím poslat na chrochtik@chrochtik.cz ten výkres lopaty?. Samozřejmě pouze pro osobní potřebu, neb ten scan zde je rozmazaný. Je zajímavé ta zjednodušená rukojeť , u starších "Kytar" byla dřevěná a velice dobře ergonometricky tvarovaná, u novějších pak postranice rukojeti s zakulaceného plechu a rukojeť vlastní jest z tvarové příčky dřevěné a rovněž k postranicím přinýtovaná.
Ten typ z roku 1947, který je na výkresu nebyl nejideálnější, právě z hlediska ergonometrie, ono totiž, když na širokém topeništi (486.0, 464.1- pouze z vlastní praxe) potřebujete rychle přikládati ke stěnám usnadní vzít rukojeť lopaty tak, že její postranici máte mezi prostředníkem a prsteníkem ruky, což v případě zobrazené lopaty s plochou železnou postranicí není nic moc, anžto se zařezává do ruky. Tento způsob držení umožňuje obzvláště u lokomotiv s krátkým prostorem mezi topnými dvířky a uhlákem (převážně tendrovky) pracovat s lopatou efektivně bez velkých nápřahů a udělovat uhlí příslušnou rychlost a úhel pouze zápěstím.


Vlasta227#83@01.7.2020 10:39:42 >>


Vážňák#19@02.7.2020 0:13:25 >>Zdravím,

mám na Vás znalejší otázku ohledně provozu „nulkových němek“.

Otázka zní, kolik strojů se dožilo dejme tomu posledních pěti let jejich provozu, resp. kde. Poslední stroj 0259 byl sice zrušen 15. 5. 1973 v České lípě a jiný mě známý stroj 010 (předloha mého modelu od Roca) 12. 10. 1972 asi v Nymburce, nicméně z fotografií a dalších materiálů mi přijde, že se přelomu desetiletí „dožilo“ jen pár strojů, sloužících navíc pouze ve specifické oblasti. Bližší údaje o vyřazování či posledním typickém území "výskytu" se mi najít nepodařilo.

Ptám se z hlediska historické přesnosti, protože ji na našem kolejišti ztvárňujícím první polovinu 70. let máme a rád bych věděl, jak moc velká „rarita“ to v té době byla. Uvažoval jsem o náhradě „kremákem“, nicméně nemám to srdce se ji zbavit, přeci jen to byla moje první velká česká parní lokomotiva…

Vím, že bych mohl dost údajů zjistit v pátém díle Encyklopedie železnic, nicméně tuto knihu doma nemám a do Prahy se mi do Národní technické knihovny vláčet nechce, dovnitř se pouští jen 1000 lidí a mimo jiné nechci zabírat místo někomu, kdo tam fakt potřebuje ze studijních důvodů.

Díky za odpovědi a přeji hezký den…


dědek_hank#2528@02.7.2020 8:09:46 >>Vážňák 19:

Ze 185 ks kořistních lok. 555.0, které tu zůstaly po válce, se jich jako uhelných dožilo zrušení 47 ks, 25 lokomotiv bylo odprodáno koncem 50. let do Bulharska, Rumunska a Jugoslávie, ostatní byly přestavěny na mazutky. Ze 100 ks lok. 555.02xx dodaných v l. 1962-63 ze SSSR k přestavbě na mazut jich 6 nebylo přestavěno a byly zrušeny jako uhelné.

Masové vyřazování lok. 555.0 i 555.02 začalo v r. 1968, před tím rokem jich bylo bez přestavby na mazut zrušeno jen 6. Rok 1970 jich přežilo už jenom 12. Jako poslední byly v České Lípě zrušeny 555.0129 (+03/73) a 555.0259 (+05/73). V r. 1972 byly zrušeny stroje č. 10 (Č. Lípa), 13 (Bohumín) a 95 (Č. Lípa), v r. 1971 7 ks, v r. 1970 13 ks, v r. 1969 20 ks. Kromě uvedených dep byly rušené uhelné lokomotivy ještě v Přerově, Ostravě, Liberci a Děčíně. Některé byly přestavěny na vytápěcí kotle.

Jestli chceš k jejich životopisům víc, dotaž se na konkrétní čísla.

Pokud jde o vypůjčení knih, zkus meziknihovní výpůjční službu. V Encyklopedii lokomotiv díl 5 ale jsou jenom data rušení, o přidělení do služeben tam není nic.


dědek_hank#2529@02.7.2020 8:18:02 >>Ještě stručný životopis předlohy modelu - lokomotivy 555.010 podle databází pánů Pavla Korbela a Josefa Motyčky: Vyrobena v Plzni (1497/1943) jako 52.6671. 10/45 Podmokly, 04/48 Most, 06/55 Nymburk, 01/57 Děčín, 04/57 Most, 08/58 Žatec, 09/58 Most, 02/59 Děčín, 11/60 Kralupy, 08/65 Liberec, 04/70 Č. Lípa, zrušena tamtéž 12. 10. 1972, 01. 03. 1973 převedena na kotel K 558. Známé tendry: 930.254 a 930.290.


Mad_noodle#929@02.7.2020 10:22:42 >>Červnové jízdy na Kolešovce v režii 414.096
video


Viajero#552@02.7.2020 10:25:02 >>

dědek_hank:
"
Kromě uvedených dep byly rušené uhelné lokomotivy ještě v Přerově, Ostravě, Liberci a Děčíně. "

Prosím pěkně k tomu Liberci jeden dotaz; byly nasazovány i na 041? Nebo byly i někde jinde v okolí?
Nedávno jsem pro známého digitalizoval a čistil VHS s překopírovaným 8mm filmem z rodinného výletu do Vojic snad v roce 1957 a tam je záběr, jak stojí s autem na přejezdu a čekají na vlak. Zachyceny jsou dva vlaky, nákladní právě s přípřeží němky s typickým tendrem (ale nevím jak odlišit, zda je to 555.0 nebo 1) a čtyřkoláku a osobní s ušatou 354.1, které, pokud vím, byly v HK. Ta Němka zde mne dost překvapila.


dědek_hank#2530@02.7.2020 11:03:40 >>Viajero 552: Liberec (a podřízená strojová stanice Turnov) posílal v těch dobách němky např. do Všetat a Prahy, do Hrádku nad Nisou a Vanďáku a dále přes Jedlovou do Lípy i do Děčína, do Rynoltic na postrky, do St. Paky, do Frýdlantu a Černous (tam i osobáky a viděl jsem fotku sunuté osobní soupravy vozů Bam Višňová - Černousy s 555.0 ze 60. let). Ale asi mohly jezdit i jinam.
"...s přípřeží němky s typickým tendrem (ale nevím jak odlišit, zda je to 555.0 nebo 1)..."
Jestli to byl Wannentender z půlky cisterny, tak to 555.1 ČSD určitě nebyla.
"...s ušatou 354.1, které, pokud vím, byly v HK."
V Hradci měli podle záznamů P. Korbela v roce 1957 2: 354.1220 a 222. Jinak byly leckde po 1 - 2 kusech a některé se dost toulaly, tak se dá těžko říct, že by pro některou výtopnu byly typické.


Johny11#3935@02.7.2020 12:39:58 >>sobní s ušatou 354.1,

Odkud máte, prosím, výraz "ušatá" pro řadu 354.1. Pokud vím, tak tahle řada nikdy usměrňovače kouře ("uši") nikdy neměla. Ten je spojen, domnívám se, že výhradně, s řadou 464.0, zvanou též "bulík" a v jihozápadních Čechách "krasin". (Vím, že obecně se krasin říkalo řadě 456.0, ale je to podobné jako se štokry a bugatkami v "Bulharsku").
Pokud má mašina na filmu uši, není to 354.1, pokud ne, tak by mne zajímal původ tohoto označení.


Sato#1462@02.7.2020 13:09:18 >>Johny11 - usměrňovače kouře jestli si dobře pamatuji měly stroje 354.1220-234 foto například zde
http://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=galerie&id=5073


Viajero#554@02.7.2020 16:43:53 >>

Johny11:
"sobní s ušatou 354.1,

Odkud máte, prosím, výraz "ušatá" pro řadu 354.1. Pokud vím, tak tahle řada nikdy usměrňovače kouře ("uši") nikdy neměla. Ten je spojen, domnívám se, že výhradně, s řadou 464.0, zvanou též "bulík" a v jihozápadních Čechách "krasin". (Vím, že obecně se krasin říkalo řadě 456.0, ale je to podobné jako se štokry a bugatkami v "Bulharsku").
Pokud má mašina na filmu uši, není to 354.1, pokud ne, tak by mne zajímal původ tohoto označení."

To ušatou prosím dejte do těch uvozovek. Samozřejmě jsem neměl na mysli 464.0,1. Ale několik, viz výše, "ušatých" všudybylek bylo a zrovna nedávno mi v emailu přistálo jedno krásné foto takové krasavice z LD HK.
Na tom filmu se zaměnit nedala.


Viajero#555@02.7.2020 16:45:04 >>

dědek_hank:
"
Jestli to byl Wannentender z půlky cisterny, tak to 555.1 ČSD určitě nebyla. "

Byl, takže 555.0. Děkuji.


dědek_hank#2533@02.7.2020 17:19:14 >>

Mad_noodle:
"Červnové jízdy na Kolešovce v režii 414.096
video"

Sláva, už kolem ní není oblak páry tam, kde nemá...

Ale to video je zřejmě nesprávně exponované, na tmavých plochách nejsou vidět vůbec žádné detaily.


Johny11#3936@02.7.2020 17:39:19 >>Ale několik, viz výše, "ušatých" všudybylek bylo

Mohu poprosit o sdílení do e-mailu? To musela být hodně velká rarita a zřejmě nějaký pokus (?) některého depa nebo dílen při hlavní opravě.
Děkuji předem.


E499001#3210@02.7.2020 18:10:35 >>Johny11: zřejmě nějaký pokus (?) některého depa nebo dílen při hlavní opravě

Jestli máte stále na mysli řadu 354.1, tak si račte všimnout na odkazu, co dal Sato hned pod vaším příspěvkem, že takto ty mašiny vyjely už ze Škodovky pro SŽ během války.


dědek_hank#2535@02.7.2020 18:12:51 >>

Johny11:
"Ale několik, viz výše, "ušatých" všudybylek bylo

Mohu poprosit o sdílení do e-mailu? To musela být hodně velká rarita a zřejmě nějaký pokus (?) některého depa nebo dílen při hlavní opravě.
Děkuji předem."

Omyl, to byly dvě série lokomotiv 47 Lo 1 354.1220 - 229 (Škoda 1110 - 1119/40) pro BMB/ČMD z roku 1940 a 47 Lo 2 z roku 1941 - původně 354.1217 - 1221 pro SŽ, po r. 1945 převzaty ČSD a přečíslovány na 354.1230 - 234 (Škoda 1289 - 1293/41).

Ty mašinky z výroby vypadaly takhle



a v 60. letech některé dostaly i ploché dyšny.

(Výkres je z přepřevratového Modeláře, číslo a ročník už nevím, a pravděpodobně pochází od Miloše Kratochvíla.)

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)


Mirek_2037#880@02.7.2020 18:34:27 >>Raritou je, že dokonce malé usměrňovací plechy, pravděpodobně z některé Němky, měla v roce 1966 mašinka 354.1183. Ale moc ji to neslušelo a také dlouho nevydrželo.


dědek_hank#2536@02.7.2020 18:39:15 >>Ještě tovární snímek lok. 354.1224:



(Zdroj snímku: Karel Zeithammer - Česká stavba parních lokomotiv 2.)

Nevím, proč nedostala úplně novou řadu. Byla by si ji zasloužila. Ve srovnání s poslední sérií 3 Lo 13 z r. 1938 (354.1210 - 219) jenom stručný popis konstrukčních změn zabral 9 stran textu.


534.058#17@02.7.2020 21:37:32 >>Tu 354.1183 pamatuji v Kolíně v roce 1965.


Vážňák#20@02.7.2020 23:55:18 >>dědek_hank 2528: Děkuji za odpověď, takhle mi to stačí.

Můžeme říci, že jistým způsobem to rarita byla, nicméně ne až taková, aby na kolejišti v 70. letech neměla co dělat.

dědek_hank:
"Nevím, proč nedostala úplně novou řadu. Byla by si ji zasloužila."

534.0 posledních sérií taky byly ve stejné řadě jako první blafouny z 20. let a nikdo jim novou konstrukční skupinu "napařit" nechtěl. Ty stroje byly pořád v základu totéž co jejich předchůdci, jen byly designem a konstrukcí sjednoceny s ostatními moderními stroji. Jak by řekl automobilista, prošly "faceliftem".

dědek_hank:
"Sláva, už kolem ní není oblak páry tam, kde nemá...
"

Tohle mě potěšilo taky. Když si člověk vzpomene na "fajfku" z JHMD, když mu jednou na sedmatříce netěsnila ucpávka, jak po dojezdu a ošetření stroje letěl do dílny, jestli by mu ji nevyměnili, tak tady to působilo pravým opakem. Snažil bych se to nějak co nejrychleji opravit už jen kvůli viditelnosti, kdy z dostupných videí musela lokomotivní četa z budky občas vidět totální kulový...


Viajero#556@03.7.2020 11:14:02 >>

dědek_hank:
"J
Nevím, proč nedostala úplně novou řadu. Byla by si ji zasloužila. Ve srovnání s poslední sérií 3 Lo 13 z r. 1938 (354.1210 - 219) jenom stručný popis konstrukčních změn zabral 9 stran textu."

Tyto stroje měly maximální rychlost 80km/h, nebo jinou? Díky.
Škoda, že se žádná nedochovala, vypadaly zajímavě.


registrovaný_jk#152@03.7.2020 11:25:07 >>Via: 90 km/h.
Vypadaly zajímavě, ale narozdíl od předchůdkyň se úplně nepovedly. Takže "shora" nebyl zájem je uchovat a tudíž se ani nedožily doby, kdy by je někdo mohl zachránit "zdola".


Viajero#557@03.7.2020 12:22:30 >>

registrovaný_jk:
"Via: 90 km/h.
Vypadaly zajímavě, ale narozdíl od předchůdkyň se úplně nepovedly. Takže "shora" nebyl zájem je uchovat a tudíž se ani nedožily doby, kdy by je někdo mohl zachránit "zdola"."

Děkuji.::wink::


dědek_hank#2540@03.7.2020 13:05:49 >>Těm "mikádovitým" tendrovkám ze 40. let s vysoko položenými kotly, nízkými komíny a parními dómy, které vznikly konstrukčním vývojem starších lokomotivních řad - šlo o lokomotivy 354.1220-234, 524.13, 423.0171-231 a 433.0 - se ve srovnání s jejich staršími předchůdkyněmi ne tak moderního střihu vytýkal nedostatečný parní prostor a náchylnost ke strhávání vody do válců, zvlášť na kopcovitých tratích s častými zlomy nivelety.


751040#174@03.7.2020 16:21:24 >>Na netu je problém dopátrat se nějakých aktuálních informací, proto pokud se zde nachází někdo znalý, rád bych věděl, jaká je situace na půdě zprovozňování parních lokomotiv v ČR a jak jsou na tom některé donedávna provozní stroje z hlediska šancí na brzké zprovoznění.
Je mi známo, že se zprovozňují 365.024, 422.002, 433.025, 434.2315 a 433.001, tam se asi nic nezměnilo a vše směřuje k radostnému konci, ale netuším, jaká je situace u 475.101 a také u 556.0298. A pokud jde o tu druhou skupinu, zajímalo by mě, zda se budou v nejbližší době opět zprovozňovat 423.009 a 464.008, případ 433.002, ale i 464.102 je celkem známý.
Předem díky za jakékoliv info.


kwasi#1216@03.7.2020 18:10:29 >>RU Pereslavl parní zahradní vláček 750 mm: https://translate.googleusercontent.com/translate_c?depth=1&pto=a ue&rurl=translate.google.com&sl=auto&sp=nmt4&tl=cs&u=https://gram ho.com/media/2300570392204794099&usg=ALkJrhiGd_eqka9mgY47QUO1zncB GIK63g


Fabec#214@04.7.2020 8:39:44 >>751040: Ještě se také opravuje Němka, 555.0186. U 556.0298 snad byla zastavena oprava už před pár lety. 464.102 by se také měla opravovat, ale u NTM bych byl s jakýmkoliv jasným závěrem dost opatrný.


AnounymTojeFuk#140@04.7.2020 9:22:27 >>

Fabec:
"751040: Ještě se také opravuje Němka, 555.0186. U 556.0298 snad byla zastavena oprava už před pár lety. 464.102 by se také měla opravovat, ale u NTM bych byl s jakýmkoliv jasným závěrem dost opatrný."
Ona předně ta oprava 556.0298 měla být už dávno hotová, protože letos končí kotel 556.0506, bůh ví jestli letos vyjede a tím pádem nám v republice nezbyl ani jeden provozní Štokr, přitom 0298 mohla být už destkrát hotová za ty roky co jí opravují, přerušují opravu a pak na ní zase dělají ::kladivo::


Fabec#215@04.7.2020 10:33:04 >>A ještě jsem zapomněl na 328.011, ta by se měla také začít opravovat.


Vážňák#21@04.7.2020 23:09:57 >>475.101 se převezla do Lužné na opravu, zřejmě vyžaduje opravárenský zásah, který jinde neudělají/neumí. (Novo)Tendr jsem naposledy před drahnou dobou viděl jako hotovou skříň bez laku, jak ten pokročil, nedokážu říct...

Štokra 0298 by víceméně stačilo sestavit, jedinou překážku ve zprovoznění by asi představoval tendr, jež je podle mého bez těžké opravy alá 935.0136 od 475.101 nepoužitelný (nevím jistě, třeba má stěny dobrý a blbě vypadá jen z venku). Další možnost, jak se vypořádat s tendrem, by bylo "na hajzla" štípnout 935.2532 od 0506...

423.009 je prý v Lužné na dílně. Co vím, má poškozenou pec, kterou v Lužné opravit nemůžou, takže ho můžou jedině rozebírat a připravit pro vývaz kotle, který se bude muset opravit jinde.

Stav bulíka 008 je mi neznámý.

Ještě mimo zmíněné stroje parostrojní spolek Mikádo dělá ve svém volnu a ve spolupráci s externími firmami na papouškovi. Kotel by už měl být OK, teď řeší pravou přítokovku a nešťastný pád pravítek a křižáku, kde se měla údajně udělat nová ojnice (je to jen doslech, za pravdivost neručím) a opravuje se parní stroj. Mohli by to zvládnout do konce roku, docela jim to jde od ruky...


pajik.s#103@04.7.2020 23:56:37 >>Tendr od 556.0298 byl špatný už před 24 lety, kdy dojezdil. To to letí...

Ve Vršovicích měli pro něj do budoucna schovaný záložní. Ten je aktuálně spojený s 556.0271. Na rozsah opravy při opravě k 271 se mne ovšem neptejte. To nevím.

Další tendr řady 935.2 je u 498.112, ale ani u něj si iluze o jeho stavu nedělám.


Vrbam#2934@05.7.2020 0:37:24 >>

Vážňák:
"Štokra 0298 by víceméně stačilo sestavit, jedinou překážku ve zprovoznění by asi představoval tendr, jež je podle mého bez těžké opravy alá 935.0136 od 475.101 nepoužitelný (nevím jistě, třeba má stěny dobrý a blbě vypadá jen z venku). Další možnost, jak se vypořádat s tendrem, by bylo "na hajzla" štípnout 935.2532 od 0506..."

Co jsem viděl naposledy 556.0298, tak byl problém u zrezlé budky. Stav z podzimu 2019, jak je na tom teď netuším.


310097#268@05.7.2020 5:19:57 >>ZAUJÍMAVÉ ČÍTANIE ....

"Deník Zdopravy.cz přináší rozhovor s jedinou strojvůdkyní parních lokomotiv v tuzemsku. Rozhovor vyšel v interním magazínu pro zaměstnance ČD Cargo Cargovák, deník Zdopravy.cz jej přetiskuje s laskavým svolením společnosti."

::masinka:: ::crazy:: ::vypravci::


AnounymTojeFuk#141@05.7.2020 7:03:37 >>

Vrbam:
"Vážňák:
"Štokra 0298 by víceméně stačilo sestavit, jedinou překážku ve zprovoznění by asi představoval tendr, jež je podle mého bez těžké opravy alá 935.0136 od 475.101 nepoužitelný (nevím jistě, třeba má stěny dobrý a blbě vypadá jen z venku). Další možnost, jak se vypořádat s tendrem, by bylo "na hajzla" štípnout 935.2532 od 0506..." Co jsem viděl naposledy 556.0298, tak byl problém u zrezlé budky. Stav z podzimu 2019, jak je na tom teď netuším."
Tak pokud není na prach není moc problém jí dát dohromad, hlavně já jí tedy viděl jen orezlou, což není až taková práce dát dohromady


hanoda#36@05.7.2020 14:41:10 >>Tady je tedááá odborníků...Vy se o to starat, tak už jezdí fšechno...::crazy::


E499001#3229@05.7.2020 15:03:37 >>Jo jo, pánové mají rentgenové oči a vidí to jako hurvínek válku. Nebo taky podle hesel "dejte mi lidi a já to udělám" případně "samo se to udělalo".::proud::


AnounymTojeFuk#142@05.7.2020 16:52:28 >>

E499001:
"Jo jo, pánové mají rentgenové oči a vidí to jako hurvínek válku. Nebo taky podle hesel "dejte mi lidi a já to udělám" případně "samo se to udělalo".::proud::"
Taak když na ní člověk kouká jak leží na dílně tak mu z venku vskutku přijde akorát tak orezlá ta bouda, v tendru rostla bříza už pár let zpátky ::crazy::::proud::
třeba zrovna tady na fotce nevypadá nějak extrémně zrezlá http://www.zeleznicnipoklady.cz/produkt/556-0298/


Kolelač#443@05.7.2020 17:24:08 >>RE: "310097". . . . Dík za krásný článek, ta paní ví o čem mluví, má mou poklonu.
Jinak, když už se zde medituje o tom. jak sestavit z dostupných částí provozuschopného "Štokra", vzpomenul si na jeden úsměvný zážitek s tímto strojem. Konkrétně(jako vždy) 041. Vzpomínal jsem vozbu Os. vl. 2802 ze Žiliny s tímto strojem. Pro nedostatek "Bobin" jsme tento vlak měli dá se říct dokonce pár týdnů v zimě v turnusu . Problém byl v tom, že vlak měl časy i rychlost stavěné na "Bobinu". Pro nás bylo otázkou cti dodržet jízdní časy. Při překročení rychlosti "Štokra" okolo 90 km/hod došlo ke zvláštnímu jevu. Pojezd, kotel lokomotivy i tendr seděl na kolejích jako přibitý, ale kabina lokomotivy se kývala mocně ze strany na stranu. Z pohledu na nehybný kotel a "tančící" kabinu jsme měli náramnou psinu. Tento jev ustal, pokud rychlost klesla pod 80km.
Pro jistotu jsem ale při odstavení v depu krom jiných závad dopsal žádost "kabinu lokomotivy na rám připevnit". Když se dělmistr otázal , při jaké rychlosti se to nejvíc projevuje, raději jsem mu odpověděl, že od 70 do 80 km. hod .
Ještě k té nedávno propírané události ohledně uhlí "Handlu". Stále mi vrtalo v hlavě, čím bylo tak zvláštní. Nakonec jsem si přece jen vzpomenul. Bylo to v době kruté zimy, tedy i uhelné krize. To "uhlí" nebyla kostka, nebyl to ani ořech, ale hrách. Bylo to z nouze do depa dodané energetické uhlí, vhodné možná tak pro elektrárnu, tedy naprostý šunt a proto všechny ty problémy s ním. . . . . . . . .::masinka:: ::masinka::


mot#2529@05.7.2020 22:07:24 >>https://zdopravy.cz/pod-hlavickou-leo-express-vyjedou-poprve-parn i-vlaky-nasadi-ventilovku-53119/


kwasi#1218@06.7.2020 16:00:22 >>Olomouc Otevírání točny 4.7.2020 parní lokomotiva 314.303. Zaujalo me použití žárovky a petrolejky v jednom světlometu ::happy:: Předpokládám, že při použití petrolejky se žárovka vytáhne? ::happy:: Díky Kwasi


kwasi#1219@06.7.2020 20:24:49 >>posílám Vám odkaz na mé video z Otevírání točny a parního vlaku v Olomouci 4.7.2020

https://www.youtube.com/watch?v=61zhd0mxeeM


Mad_noodle#930@06.7.2020 22:02:01 >>Kremák v údolí Berounky 4.7.20. Děkujeme četě za příkladnou spolupráci ::happy::::jidlo::
video


Alf#7663@07.7.2020 12:08:13 >>Ad.Vážňák ad.423.009, v peci je léta patrná vyboulenina,kterou bude nutno vyříznout a nahradit novým materiálem.Dále jsou děravé přehřívačové články (koroze),a je nutno vylít nová spojniční ložiska,což nebude navěky neb některé čepy mají jistou ovalitu,takže se časem opět vymačkají a popraskají..Opotřebené jsou i křižáky a pravítka.

ad. 328.011 , ano na lokomotivě už začaly práce vedoucí po dvaceti letech stání opět k oživení.


Zanechat zprávu

 ^ Nahoru

Témata Úvod