K-REPORT MOBILE 2.0

Diskuse K-report: Historie železnic

Dolu v
Archiv

Témata Úvod


honzaklonfar#4388@06.10.2020 17:13:07 >>Bobmaster: Dlouhá mašinka je špatně popsána - nemá 674 kol, ale jen 8 hnaných náprav a 8 běhounů!
Měla by se televize omluvit za balamucení několika generací malých dětí::rofl::


ratymac#3@06.10.2020 17:50:07 >>honzaklonfar 8 hnaných náprav a 8 běhounů!
Jejda jste to vzal průměrem, že ::proud::

Před odjezdem:
1 běhoun + 4 spřažené hnací + 4 spřažené hnací + 2 běhouny pod budkou + 6 běhounů pod uhlím.
Při vjezdu do tunelu:
1 běhoun + 4 spřažené hnací + 4 spřažené hnací + 2 běhouny pod budkou + 4 běhouny pod uhlím.

::rofl::::rofl::::rofl::

Nebo, že by zapomenutá technologie? ::kladivo::


honzaklonfar#4389@06.10.2020 18:53:18 >>V čase 1:08 až 1:16 je těch náprav fakt vidět 8...


ratymac#4@06.10.2020 19:40:05 >>No to je ::proud::
Ale záběr začíná až za prvními válci, není vidět první běhoun.::ok::


Zdepa#3168@06.10.2020 21:07:30 >>Promiňte, Vy jste ale "bejci".... taková krásná pohádka a následně i krásný večerníček.... kolik dětí to přitáhlo k zájmu o železnici...to není o počítání nýtů.... prosím !
Pro cizince to bude samozřejmě těžko vysvětlitelné.


ratymac#5@06.10.2020 21:17:26 >>Vy jste ale "bejci" ::rofl::::rofl::::rofl::
No to jsme ::proud::

Takhle se na člověku podepíše 30 let na dráze ::biggrin::::biggrin::::biggrin::


Mořepetr#5314@06.10.2020 23:02:26 >>

honzaklonfar:
"Bobmaster: Dlouhá mašinka je špatně popsána - nemá 674 kol, ale jen 8 hnaných náprav a 8 běhounů!
Měla by se televize omluvit za balamucení několika generací malých dětí::rofl::"

To bude umělecká zkratka.::biggrin:: I když počítat nápravy, místo oveček, také dobré na usnutí.::biggrin::


honzaklonfar#4391@07.10.2020 5:34:54 >>"Takhle se na člověku podepíše 30 let na dráze"

U mě 45::rofl::


Mahel#2310@07.10.2020 19:52:44 >>railwaysoft: Těžko říci, co mělo největší vliv, těch okolností bylo a dodnes je víc. Podle mého názoru měla největší vliv struktura sídel - velké množství vesnic a menších měst v poměrně malých vzdálenostech od sebe. V každém městečku byl nějaký průmysl a všichni chtěli kvalitní dopravu jak pro suroviny a výrobky, tak pro lidi na cesty do práce a z práce, na úřady, do škol,... A Rakousko-Uhersko stavbu místních tratí podporovalo.


Starej_pes#20@07.10.2020 20:42:15 >>K těm večerníčkům a deformaci člověka dráhou - stalo se mi před časem něco podobného, mladší kamarádi mi vyprávěli o večerníčku "Mašinka Tomáš" a protože jsem to vůbec neznal, nějaký díl mi pustili. Přesně už nevím o co v něm šlo, jen si pamatuju, že tam bylo nějaké velké klesání a vlak nebrzdil a bylo to hrozně dramatické... Protože ale těsně před jízdou z kopce byl záběr na přivěšování lokomotivy, když se vlak na spádu začal neovladatelně rozjíždět, automaticky ze mě vypadlo: "no bodejť by mu to neujelo, když si to nedal na vzduch!" Chvíli jsme se na sebe s kamarády překvapeně dívali a pak se začali smát...


pudr.kolsky#54@07.10.2020 21:51:57 >>Já zas trpím, že jednou se jede do Zababova "do odbočky" a podruhé se jede ze Zababova "po rovné"


Jef#6006@08.10.2020 22:07:57 >>Podle mého názoru měla největší vliv struktura sídel - velké množství vesnic a menších měst v poměrně malých vzdálenostech od sebe. V každém městečku byl nějaký průmysl a všichni chtěli kvalitní dopravu jak pro suroviny a výrobky, tak pro lidi na cesty do práce a z práce, na úřady, do škol,... A Rakousko-Uhersko stavbu místních tratí podporovalo.

To je určitě všechno pravda, ale ten dotaz podle mě nemířil k tomu, proč byla tak hustá síť vybudována (třeba v Německu bývala ještě hustší), ale jak je možné, že si Česká republika asi jako poslední země udržela plno tratí do malých měst a vesnic, kde se prohání sólo 810 s pár cestujícími... když snad všude jinde už lokálky zrušili nebo přinejmenším hodně zredukovali.


Miram#1796@08.10.2020 23:58:22 >>Chápu, že jdu proti proudu, vím, že bude hůř...ale jen to ukazuje, že jsme nejrozumnější...::wink::


McBain#26597@09.10.2020 1:08:34 >>

Jef:
"dotaz podle mě nemířil k tomu, proč byla tak hustá síť vybudována (třeba v Německu bývala ještě hustší), ale jak je možné, že si Česká republika asi jako poslední země udržela plno tratí do malých měst a vesnic, kde se prohání sólo 810 s pár cestujícími... když snad všude jinde už lokálky zrušili nebo přinejmenším hodně zredukovali."

Na to je úplně jednoduchá odpověď: máme se dobře a můžeme si to dovolit. Nic jíného. Jinak už před 110ti lety "se vědělo", že jde o luxus. Dooporučuji k prostudování toto fenomenální dobové dílo.

§ 1. Železnice nejsou samy sobě účelem, nýbrž jsou prostředkem k dosažení určitých hospodářských účelů;


Joe#932@09.10.2020 7:08:55 >>O tom se psalo i v této knize - Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku


dědek_hank#2742@09.10.2020 9:38:38 >>McBain 26 597: Díky za ten odkaz. Jenom jsem to zatím zběžně prolistoval. Kniha byla napsána už poté, kdy se rukapáně s penězi a zárukami ZvKč pro nové lokálky definitivně zavřela, takže se těším na to, jaké podrobné argumenty má autor pro různé formy státní podpory a proti nim, a také na srovnání poměrů v různých zemích habsburské koruny - Morava ani Rakouské Slezsko v zárukách pro lokálky zdaleka nebyly tak štědré jako Čechy. A taky bych chtěl upozornit na skutečnost, že v posledních letech před WW I byl český zemský sněm ochromen národnostními spory a vzájemnými česko-německými schválnostmi natolik, že nakonec musel být suspendován a přešlo se na přímé řízení z Vídně, protože kvůli těm sporům se sestavování rozpočtů a rozhodování o použití rozpočtových peněz zcela zablokovalo a Království reálně hrozil finanční krach. Třeba někdo někdy napíše aspoň diplomku na téma "srovnání českého a německého furiantství při financování výstavby lokálek v Království českém". ::biggrin::


csik#10@10.10.2020 18:02:58 >>McBain :..... máme se dobře a můžeme si to dovolit.

hmmm....a nebo taky třeba tím, že moc lidí se má tak dobře, že na to auto nemá a je tak odkázáno na VHD ?
Třeba ve Slovinsku je průměrná mzda proti nám dvojnásobná – má to vliv na využití vlaků a busů ? Mají tam víc aut? ( A, D nemá cenu zkoumat )

Geniální Rašín před 100 lety v dopravním výboru Parlamentu:
„Výstavbu lokálek jsme ve starém parlamentu podporovali, abysme té zlé Vídni co nejvíce škodili......ale nyní máme svou republiku a proto už žádná lokálka se u nás stavět nebude !“

Mnozí ho chválí za měnovou odluku a „tvrdou“ korunu. Ale tvrdá koruna nám přinesla jen bídu a hlad, naše zboží i práce byly tak drahé, že o ně nikdo z okolí neměl zájem.
A tak zas přišly na řadu devalvace a vytloukání klínu klínem....a prý to byla „zlatá republika“



Brr#3818@10.10.2020 18:54:09 >>Já si hlavně nemyslím, že mít takto hustou síť lokálek je dobře.
Můj názor: za socíku se to všechno tak nějak flikovalo, žádný rozvoj ani žádné redukce (vyjma Lovečkovic, Vysokého Veselí a tak).
V devadesátých letech se dráha tak nějak zapouzdřila v obraně před nepřátelským okolím. Na nějaký rozvoj nebylo pomyšlení, ale zároveň se ubránila redukcím, i pod hrozbou stávky (o tzv. Římanových krvavých mapách*) se tu a tam píše i tady, přitom, kdyby se přinejmenším částečně realizovaly, tak by si na většinu zrušených lokálek nikdo nevzpomněl).
Pak to nějak vyšumělo. Dopravu na dráze začaly objednávat kraje, ale ty dostávají peníze od státu. A darované peníze = "ničí" peníze. Takže jim je jedno, za co ty peníze utrácí. Takže to pořád setrvačností jede. Změna by mohla přijít třeba kvůli nedostatku financí nebo až se rozpadnou šukafony a regionovy.

*) tak je fakt, že tam byly některé úlety - třeba trať z Liberce do Tanvaldu je dnes páteří regionu. Na druhou stranu bych si dokázal představit ukončení místní dopravy třeba mezi Rudolticemi a Zábřehem a podobně, a to tam nebylo.


Ahmad_Šáh_Masúd#1489@10.10.2020 19:00:24 >> Dopravu na dráze začaly objednávat kraje, ale ty dostávají peníze od státu. A darované peníze = "ničí" peníze. Takže jim je jedno, za co ty peníze utrácí. Takže to pořád setrvačností jede. Změna by mohla přijít třeba kvůli nedostatku financí nebo až se rozpadnou šukafony a regionovy.
Kdyby kraje dostaly i údržbu, tak by bylo brzy po problému s nadbytečnými kolejemi.


dědek_hank#2744@10.10.2020 19:38:33 >>

Brr:
"Já si hlavně nemyslím, že mít takto hustou síť lokálek je dobře."

Píliť treba, píliť. ::crazy::


Petr_Šimral#10322@10.10.2020 20:51:39 >>Kdyby kraje dostaly i údržbu, tak by bylo brzy po problému s nadbytečnými kolejemi.

A prachy jim na to dodávat porůznu závaznými memorandy, že nesmí zrušit ani šroubek...


Brr#3820@10.10.2020 22:10:36 >>Píliť treba, píliť.
Jo.

Čtvrt miliardy do horního Pacifiku.::coze::
Myslím, že by se u nás našlo tucet důležitějších tratí, co by potřebovaly opravu za 1/4 mld.


dědek_hank#2745@10.10.2020 22:55:50 >>

Brr:
"Píliť treba, píliť.
Jo."

Duch majora Terazkyho je zřejmě nezničitelný... ::rofl::


Paveldacicky#5704@10.10.2020 23:05:49 >>Brr A to se bude v listopadu ještě dělat kus tratě z Ratajů nad Sázavou někam k Mirošovicím .


Janek_lemoch#3841@11.10.2020 3:13:24 >>Přátelé, měl bych dva dotazy:
1) Kdy bylo zrušeno depo na pražském hlavním nádraží
2) Které lokomotivy patřily pod depo Praha Těšnov (mezi nimi byly i 434.1100 a 434.2186)
Díky


Tratovak#2799@11.10.2020 8:59:49 >>Myslím, že by se u nás našlo tucet důležitějších tratí, co by potřebovaly opravu za 1/4 mld.
To asi hej, ale povedal by som, že otázka stojí takto - naliať do toho 1/4 mld, alebo to zavrieť?
Ono večne flikovať, čo sa už 40 rokov flikuje, proste nejde. A keď už do toho šahať, tak tak, aby to ďalších 40 rokov stačilo "iba" flikovať... (ten most pravda hádam vydrží aspoň 3x toľko...)


Paveldacicky#5706@11.10.2020 20:47:11 >>Ale tohle je krásná historie.
No schválně ,kdo byl u železničního vojska? ::happy:: Možná se v tom dokumentu někdo pozná.

(Příspěvek byl editován uživatelem paveldacicky.)


VIA#223@15.10.2020 8:58:29 >>Na mně moc historie, byl jsam tam později, ale říkal jsem si, že mi je povědomý ten pohled toho klučiny z vlaku, někde na 230, a taky že jo, pěkné záběry z Leštiny u Světlé. Fakt asi stárnu:-)


Bram#11468@15.10.2020 9:55:45 >>Paveldacicky:Ale tohle je krásná historie.

To je, za link na toto video fakt díky ::wink::.

Hlavně ty Vršovice, respektive jejich vjezdová skupina, ta nemá chybu. Stejně tak buldozer v roli PUŠLu, který zahrnoval položené koleje neskutečným hnojem v podobě nepročištěného štěrku a následné podbíjení tohoto hnoje. Fuj, fuj, fuj.

Záběry na mokropesský most s nějakou E499.1 také nemají chybu ::wink::.


BmbČ#8504@15.10.2020 20:32:52 >>Pamatuju obnovu tratě železničním vojskem v roce 1971 a opravdu, nic se při obnově nečistilo. Po vytrhání koleje buldozer rozhrnul šípovitou radlicí starý štěrk (no, někde se to štěrkem ani nedalo nazvat) na obě strany, válec hutnil podloží, položila se nová KP, takové dva malé stroje je srovnaly a následovalo to, co vidíme ve filmu. Pak dosypání novým štěrkem, který zakryl původní přihrnutý humusoidní, podbití a trať byla sjízdná se sníženou rychlostí. ::blush:: Příští dny následovalo další dosypávání a podbíjení do konečné podoby.
Nevím jestli všude, ale v roce 1984 při obnově tratě žel. vojskem (nová KP) jsem už čističku viděl. ::andel::


Paveldacicky#5708@15.10.2020 21:20:02 >>BmbČ Hanzi, zahrnování humusem a pak následné dosypávání čistého ,aby to vypadalo při přebírání jakože pěkně, se co si budem povídat ,praktikuje do dnešní doby.
Ale abych vojákům nekřivdil. My jsme například co pamatuju, kdysi při obnově mezi Zdicema a Hořovicema a pak ještě při jejich poslední akci u Kaplice, před pokládkou resp. trháním ,štěrkové lože pročistili. Co se s tím pak dělo je vidět zčásti na tom filmu.
Co myslíš, teď jsme v Horní Planý. Je tu čistička ,po tom co skončí, se starý koleje i s "pražcema" vytrhnou. Udělá se pláň a pak to jde podle zajetých norem. Ono by to šlo dělat i obráceně ,ale proč to dělat jednoduše ,když to jde složitě. ::kladivo::


pudr.kolsky#56@15.10.2020 22:34:27 >>Chlapci - já ač budoucí fíra, jsem dva roky prožil "bígošů", ale po letošní výluce na Sedlčance musím konstatovat, že takovou vrstvu štěrku v obloucích jsem už dlouho neviděl.


honzaklonfar#4426@16.10.2020 8:28:58 >>I ten žabotlam v místě budoucí (snad?) "odbočky Berounka" je pěknej!


Bobmaster#490@19.10.2020 10:54:01 >>Hezky se na to kouká ::happy::

https://www.youtube.com/watch?v=MyNtet6g3MY


Petr165#1265@19.10.2020 12:10:13 >>Souhlasím. Úžasný dokument !


honzaklonfar#4438@19.10.2020 15:59:34 >>Bobmaster: Pěkný! Docela by mě zajímalo, na kterých ranžírech se to točilo. V té době mi bylo 12 let, takže vím prd... Tipuju Třebovou, Nymburk a úplně bez záruky Kolín.


Petr165#1266@19.10.2020 17:13:02 >>Bez pochyb tu vidím Nymburk, Kolín a okolní štreky. Ale třeba v čase 10:50 vidím snad mechanického henleina + stará spádovištní návěstidla. Že by Děčín ???


E499001#3535@19.10.2020 19:11:22 >>V čase 6:40 a dále je kamera zcela nepochybně umístěna na E469.1085. Krásně zachycená atmosféra tehdejší práce na ranžírech.


Bram#11513@20.10.2020 21:15:07 >>Něco z žst. Praha Smíchov:https://www.youtube.com/watch?v=TBrxQfQ4QKU

Ani se to tam za těch 65 let moc nezměnilo, jen ty vlaky jsou už trochu jiné ::proud::.


McBain#26615@20.10.2020 23:59:07 >>

Bobmaster:
"Hezky se na to kouká ::happy::

https://www.youtube.com/watch?v=MyNtet6g3MY"

Moc hezký. Si zkouším představit, jak to na nějakém takovém ranžíru fungovalo v noci a ještě k tomu za hnusného počasí. Všude kouř z ::masinka::, jen ty petrolejky... A všechno závislé na manuální zručnosti lidí. Viz některé záběry, které jsou vysloveně kaskadérské.

A taky další otázka - kdepa se v té době dal takovýto barevný film vůbec vidět? Napadá mě jen jedna možnost ::happy::.


Miram#1824@21.10.2020 0:30:01 >>Režie Evald Šorm - podobně jako u Chytilové šlo o "cvičení" před vážnější a větší prací ::wink::


McBain#26616@21.10.2020 9:26:30 >>

Petr165:
"Ale třeba v čase 10:50 vidím snad mechanického henleina + stará spádovištní návěstidla. Že by Děčín ???"

Vyslovím velmi odvážnou hypotézu: je to taky Kolín.


Viajero#629@21.10.2020 12:45:34 >>

Miram:
"Režie Evald Šorm ::wink::"

Aha, tak to spolu s kamerou Jana Špáty vysvětluje mnohé. Krásný dokument jedné z nevýraznějších osobností nové vlny, již zničil normalizační komunistej ksindl.


Vámos#6038@21.10.2020 13:47:19 >>McBain:
Vyslovím velmi odvážnou hypotézu: je to taky Kolín.

Otázka, jestli všechno, ale z velké části je to Kolín (a okolí) na 100%.


McBain#26618@21.10.2020 14:09:17 >>

Vámos:
"Otázka, jestli všechno, ale z velké části je to Kolín (a okolí) na 100%."

Mě jde konkrétně o ty henleiny. Protože pro jejich existenci právě v Kolíně existují určité indicie. A jsem zvědav, jestli se někdy potvrdí nebo vyvrátí.

Mimochodem ta "rakouská" mechanika, která se tam několikrát objevuje v detailu, má celkem neobvyklé barvy clon, bych řekl.


Vámos#6039@21.10.2020 14:27:18 >>Ale když na to koukám znovu, tak už si tak jist nejsem.
Ale vezmu traťovky:
6:26 - Velký Osek - odjezd na Kolín cca tady
6:30 - Poděbrady, směr Velký Osek, před podjezdem (tehdejší) silnice I/11
6:45 - Kolín, most přes Labe, směr Velký Osek

u dalších jsem zatím neověřil, zda mé podezření je správné


Vámos#6040@21.10.2020 15:21:46 >>V čase 5:15 a dál je určitě Nymburk.
Dnes to tam vypadá trochu jinak, ale 1961 nebo 1963 to přesně souhlasí ::kladivo::


Vámos#6041@21.10.2020 15:24:38 >>A ten začátek v titulkách je taky Nymburk


Vámos#6042@21.10.2020 15:58:24 >>Rozvěšování v čase 2:20 a dál s Balmem v pozadí je taky Nymburk pro změnu tady


Vámos#6043@21.10.2020 16:04:25 >>V roce 1963 tam stojí i ty Balmy ::lol::


Vámos#6044@21.10.2020 16:52:25 >>V čase 7:17 jsou podle mě Choťánky, AB návěstidlo na tomto místě


Vámos#6045@21.10.2020 19:12:00 >>Ale to ke konci vypadá na fakt nějaké Sudety. V 10:50 to na Děčín moc nevypadá.
A asi za šera budou minimálně dvě různé stanice.


McBain#26619@21.10.2020 19:30:18 >>

Vámos:
"Ale to ke konci vypadá na fakt nějaké Sudety. V 10:50 to na Děčín moc nevypadá."

Pak by to musel být jedině Most.


Vámos#6046@21.10.2020 19:40:00 >>Most mě právě taky napadl. Ale nedaří se mi to nějak zaměřit. Ono je blbé, že je to za tmy.


Navíc ono se v tom závěru podle mě dost skáče z místa na místo.


Vámos#6047@21.10.2020 20:14:35 >>Ale Most to asi nebude. Tam to taky nějak nepasuje.


Paveldacicky#5711@21.10.2020 20:31:16 >>Kdysi něco podobného natočil i Filip Renč. Bylo to o lidech ,co pracují u stavebních vlaků.
Film se jmenoval Zapadákov. Jednou jsem ho měl ke shlédnutí doma na VHS a pak musel vrátit.
Tohle kdyby někdo sehnal ,tak bych "platil zlatem". ::kladivo::


csik#23@21.10.2020 23:35:00 >>záběry pěkné, jak ranžíry tak i žel.voj. Ale ještě lepší by byly ty originály, tohle je sestříhanej jen velice stručnej vejcuc....
Hezká je uprostřed snímku Dvojka, co jede z depa na Mn do MB, PT? Zatím čeká u Se..., než kremák 44 nebo 62 rozkoulí lajnu uhlí, aby pak jela na 109-110 a do odjezdovejch na vlak.....a za půl(?) hodiny na dalším záběru už odjíždí směr 110 a na trať.


csik#25@23.10.2020 11:46:18 >>Stávka 2020 a 1919
V Italsku už mají za sebou 14 hodin stávky tří dopravců, která za 10 hodin končí. Stávkuje Trenitalia, Italotreno a Trenord. Už od jara tam mají nouzový stav, ten nyní máme i u nás. Jak by na podobnou stávku reagovala nyní vláda pražská?

Před 102 lety se mzdy nejen na železnici vyplácely dopředu. Lednovou mzdu 1919 tedy zaměstnanci KBD dostali už koncem prosince 1918. V lednu české vojsko okupovalo Slovensko a uzavřelo hranice, takže mzdy na únor se sem z Budapešti nedostaly. Ale z Prahy je také neposlali. Když pak zaměstnancům KBD doma brečely děti hladem, vyhlásili stávku. Příkaz z Prahy zněl: stávku zlomit vojskem. Ale generál Rossi, vrchní velitel čs. vojsk, ho odmítl splnit a nedovolil to ani svým podřízeným. Jako Ital byl přesvědčen o tom, že právo na stávku je demokratickým právem každého občana. O stávkujících se vyjádřil, že: jejich požadavky jsou spravedlivé. O tomto naši historikové nepíší, pouze se dočteme, že "neschopné italské důstojníky vystřídali Francouzi".


Mladějov#15247@23.10.2020 11:54:20 >>

csik:
"Jak by na podobnou stávku reagovala nyní vláda pražská?

"

A proč by se mělo jako stávkovat, můžete nám sdělit ?


Mipix#717@24.10.2020 19:28:42 >>Kladno Dubí 24.10.2020

Na Kladně v Dubí je obnoven pomník na nádražní budově věnovaný padlým zaměstnancům drah během druhé světové války. Nová pamětní deska a pod tím je nová mozaika s malým státním znakem. Původní pomník byl na zbořené budově vedle dnešního nádraží a stále se tam dochovala i stará mozaika z prvního pomníku.


Rambuteau#443@25.10.2020 20:40:36 >>

Mipix:
"Na Kladně v Dubí je obnoven pomník na nádražní budově věnovaný padlým zaměstnancům drah během druhé světové války."

Kolik zaměstnanců stanice Kladno-Dubí bojovalo na některé z front druhé světové války?


dědek_hank#2767@25.10.2020 21:44:08 >>

Rambuteau:
"Mipix:
"Na Kladně v Dubí je obnoven pomník na nádražní budově věnovaný padlým zaměstnancům drah během druhé světové války."
Kolik zaměstnanců stanice Kladno-Dubí bojovalo na některé z front druhé světové války?"

Popravení za heydrichiády, oběti koncentráků nebo padlí v Pražském povstání nepadli během druhé světové války?

Přečti si text na té desce pořádně: Zemřeli v období německé okupace. O boji na frontě se tam nepíše nic. Ale ani Mipix to takhle nenapsal.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)


Borovička#9164@26.10.2020 7:19:01 >>A 12. září 1944 zahynulo v Dubí v lese u kostela sv. Jána 36 lidí při bombardování.


Ladis-63#343@27.10.2020 22:12:11 >>Nevím nic o tom, že slovo "padnout" v souvislosti s válkou, nutně znamená, účastnit se bojů na frontě. Tak jak píše Hank. Myslím, že padnul každý člověk, který byl násilně připraven o život v přímém důsledku německé okupace. Stejně tak "zemřít" v období okupace neznamená násilnou smrt. Zemřelo moc lidí, i železničářů, kteří se s okupanty do "křížku" nedostali.
Ale je to pouze můj názor. Třeba se mýlím.


csik#28@27.10.2020 23:41:50 >>Mladějov 15247
Stávkovat u nás není zvykem, to jen ti Italové a Francouzi jsou furt nespokojení a stávkují pak často. U nás se jen remcá u piva, ale jinak jsme ten nejspokojenější národ – tady všechno funguje perfektně už 102 let.....
Škoda, že zítra nebude v TV: daj-li mi medaili či nedaj-li mi medaili......“ za to vítězství nad koronavírem, určitě by to mělo ve světě veliký potlesk, když teď už jsme první nejen v Evropě


Zdepa#3176@28.10.2020 13:28:31 >>kdyby někdo řešil nějakého příbuzného padlého při povstání v květnu 1945, doporučil bych fond Ministerstvo železnic 1918-1945, karton 4659 čj.37029 - seznamy za války perzekuovaných zaměstnanců a penzistů ČMD / ČSD, seznamy zaměstnanců zraněných či zemřelých při květnovém povstání (hlášení od jednotlivých řsd, zpětná konfrontace s MD, jmenné seznamy s funkci, umístěním a druhem perzekuce)


Zanechat zprávu

 ^ Nahoru

Témata Úvod