K-REPORT MOBILE 2.0

Diskuse K-report: Historie železnic

Dolu v
Archiv

Témata Úvod


csik#410@03.10.2021 22:30:18 >>Přezdívka "Bulhaři" pro jižní Čechy má historický základ:


Mladějov#16920@03.10.2021 22:35:48 >>No vida - tohle je hezký papírek z vaší sbírky.


Radar007#607@04.10.2021 17:02:36 >>csik : ::proud::::rofl::::kladivo:: vy jste fakt neskutečný .........


dědek_hank#3596@04.10.2021 19:36:43 >>Mám dotaz k provozu na poválečném torzu doupovské lokálky. Získal jsem sešitový jízdní řád 534 pro kadaňské lokálky z roku 1967, kde jsou uvedeny trasy vlečkových vlaků z Kadaňského Rohozce do km 7,9 a zpět. Jsou označeny KO a čísly 1 - 10, vše podle potřeby. KO znamená Kyselka-Obrovice? Ty vlečkové vlaky souvisely s armádou? Ve směru na vlečku byly vlaky sunuté, znamená to, že na konci trati nebylo žádné kolejové rozvětvení nebo možnost objetí? Podle Atlasu drah byla do r. 1955 na místě zastávka s nákladištěm. Bohužel jsem nikde na internetu nenašel žádné dobové fotografie ani situační plánek Kyselky-Obrovic (zatímco fotky a plánky jiných dopraven a zastávek mezi Kadaňským Rohozcem a Doupovem se dohledat dají). Můžete prosím někdo poradit?

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)


Mahel#2491@04.10.2021 21:42:31 >>Já bych k tomu měl dotaz - jak daleko má být ten km 7,9 od Kadaňského Rohozce? Něco málo z doupovské dráhy jsem viděl při vojenském cvičení v roce 1991


jagg#1014@04.10.2021 21:53:51 >>Která žel. stanice by mohla končit na ...morvec? Dalo by se soudit na stanici na území Rakousko-Uherska nebo sousedních teritorií...


dědek_hank#3597@05.10.2021 0:48:06 >>

Mahel:
"Já bych k tomu měl dotaz - jak daleko má být ten km 7,9 od Kadaňského Rohozce? Něco málo z doupovské dráhy jsem viděl při vojenském cvičení v roce 1991"
Kadaňský Rohozec je v km 9,2.


Mahel#2492@05.10.2021 9:31:39 >>Tak to zhruba odpovídá. Pamatuji, že několik set metrů za stanicí tehdy byla vykládací rampa (už po těch letech nevím přesně, ale nejspíš čelní). Při tom cvičení, na kterém jsem tam byl, se právě na této rampě vykládal celý transport tanků (při jiném cvičení, na kterém jsem taky byl, se vagonovalo v Podbořanech). Jen o kousek dál pak začíná pláň, na které se provozovaly ukázky bojové činnosti, tam už koleje nebyly.
V tom roce 1991 ještě stál jeden nebo dva objekty v prostoru bývalého doupovského nádraží (silo?), ale jinak z dráhy nic...


jagg#1015@06.10.2021 14:36:50 >>Popiska tvrdí, že TATO stanice je někde v Česku, ale nedaří se mi dopátrat správný název, jak jsem psal, mohlo by to být někde v teritoriu celého RU nebo i sousedních držav...


Hajnej#25174@06.10.2021 16:07:14 >>Čistě foneticky: (Zlaté) Moravce...?


dědek_hank#3601@06.10.2021 16:23:50 >>

Hajnej:
"Čistě foneticky: (Zlaté) Moravce...?"
::nene::

Zlaté Moravce: německy Goldmorawitz, maďarsky Aranyosmarót.


dědek_hank#3602@06.10.2021 16:34:26 >>

jagg:
"Popiska tvrdí, že TATO stanice je někde v Česku, ale nedaří se mi dopátrat správný název, jak jsem psal, mohlo by to být někde v teritoriu celého RU nebo i sousedních držav..."

Podle té staniční budovy to vypadá na Uhry, někde v obvodu MÁV (tzn. nikoli StEG ani KBD). Takže niekde na dolnákoch, ako hovoria bratia Slováci (maď. Alvidék), ale do toho mohou patřit i části Slovenska, Chorvatska, Zakarpatské Ukrajiny nebo rumunského Sedmihradska.

Mohu se samozřejmě mýlit.


jagg#1016@06.10.2021 17:16:48 >>Zkoušel jsem na to jít kombinačně, "vég" je maďarsky konec, takže možná nějaká koncová stanice s názvem *****mor... nebo *****mur... nebo *****mőr(műr)... příp. *****mör(mür)...?


Ahmad_Šáh_Masúd#2504@06.10.2021 17:34:59 >>ohužel jsem nikde na internetu nenašel žádné dobové fotografie ani situační plánek Kyselky-Obrovic (zatímco fotky a plánky jiných dopraven a zastávek mezi Kadaňským Rohozcem a Doupovem se dohledat dají). Můžete prosím někdo poradit?
Situační plánek někde mám naskenovaný. Bylo to opravdu jen nákladiště, asi ani ne dopravna a se dvěma kolejemi, možná třetí kusou. Někdy v letech 2003 - 2004 jsme prošli celou zaniklou trať a ty koleje tam ještě ležely, byť nejméně z poloviny už zanesené a zarostlé (fotky mám jen na papíru a negativu).

V tom roce 1991 ještě stál jeden nebo dva objekty v prostoru bývalého doupovského nádraží (silo?), ale jinak z dráhy nic...
Určitě i v 21. st. a nejspíš tam stojí dodnes. Tady:
Duppau


Ahmad_Šáh_Masúd#2505@06.10.2021 17:43:49 >>Obrovice jsem našel, staničení souhlasí, ale je tam zakreslená jen boční rampa u traťové koleje. Jestli máte funkční e-mail pod jménem, tak Vám to na něj pošlu. Ty dvě koleje jsem si tedy musel splést s Hlubokou - Žďárem.


dědek_hank#3603@06.10.2021 18:15:36 >>AŠM 2505: Ten e-mail pod nickem funguje. Děkuji předem. ::ok::


Bram#12898@07.10.2021 8:10:26 >>jagg:Popiska tvrdí, že TATO stanice je někde v Česku, ale nedaří se mi dopátrat správný název, jak jsem psal, mohlo by to být někde v teritoriu celého RU nebo i sousedních držav...

Podle mne jde o stanici Gömörvég, kterou asi známe všichni pod názvem Tisovec - Bánovo. Když se podíváme na nějakou starší fotku, třeba zde https://www.darabanth.com/en/online-au.ction/342/categories~Postc ards/Slovakia~2000006/Tiszolc-Tisovec-Gomorveg-vasutallomas-tiszo lci-fogaskereku-vasut-vonala-W-L-154-K~II1929278/

Jen si prosím v odkazu ve slově au.ction odstraňte tečku, jinak mne to sem nepustí dát příspěvek ::nene::

Budovy na obou fotkách se mi jeví stejné. Samozřejmě je třeba si tu fotku stáhnout a zvětšit si jí. Je tam i lampa u vstupních dveří a další detaily, které by tomu odpovídaly ::wink::.

(Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)


J.M.#367@07.10.2021 10:32:06 >>Pro porovnání foto ze současnosti


McBain#26848@07.10.2021 11:36:53 >>

jagg:
"Popiska tvrdí, že TATO stanice je někde v Česku, ale nedaří se mi dopátrat správný název, jak jsem psal, mohlo by to být někde v teritoriu celého RU nebo i sousedních držav..."

Zajímavé jsou ty lahve, co drží v rukou velká část chlapů ::biggrin::. Co se to tam asi dělo?


jagg#1017@07.10.2021 14:06:39 >>Bram: trefa do černého! Takže moje dedukce byla správná i když to g místo c tam lze opravdu jen tušit ovšem pouze při povědomí tehdejších písem, v překladu to znamená Gemerský konec, kraj regionu Gemer. Pokud člověk zadá do Googlu "Gömörvég allomás" dostane se mu dostatečných zajímavostí, škoda jen, že Google neumí vyhledávat podle částí slov, pátrání by bylo mnohem jednodušší. Na problém s tím slovem v odkazu jsem překvapeně narazil taktéž, proto jsem použil zkracovač odkazů, funguje to bezvadně.
McBain: kdoví, přijde mi to naaranžované, třeba slavili novou republiku, podle uniformy toho s tím viržinkem by snad znalí určili správu & období...

(Příspěvek byl editován uživatelem jagg.)


csik#429@11.10.2021 21:08:24 >>Vlaky a busy kdysi dávno:


celé kolony autobusů jezdily z ČSSR po každé výplatě do Maďarska, neboť tam bylo nakupování mnohem lepší než u nás doma....


Ladis-63#516@12.10.2021 9:37:42 >>csik: z kterého roku je ten dokument, že se tam tak vesele jezdilo do Vídně?


McBain#26851@13.10.2021 15:28:48 >>

Ladis-63:
"csik: z kterého roku je ten dokument, že se tam tak vesele jezdilo do Vídně?"

Tak to asi nebude tak těžké odhadnout... ::happy::


Ladis-63#517@14.10.2021 21:27:51 >>No vidíš, a já to odhadnout neumím, prostě na tvoji genialitu nemám.


BmbČ#8826@14.10.2021 22:39:11 >>z kterého roku je ten dokument, že se tam tak vesele jezdilo do Vídně?

Bych to viděl tak na rok 1990. ::wink::


McBain#26852@15.10.2021 8:32:29 >>

BmbČ:
"Bych to viděl tak na rok 1990. ::wink::"

Tak už jen podle použité češtiny a názvů stanic je snad jasné, že rok 1990 to určitě není. Osobně tipuji druhou polovinu třicátých let.


csik#430@15.10.2021 18:53:22 >>McBain – přesně tak...

Historie se točí dokola, skoro vše už tu kdysi bylo, i když tomu jinak říkali.....
Superinflace v RČS/CZ – za 90 let nárůst ceny ze 3 mld na 660 !!!!


BmbČ#8828@15.10.2021 20:06:06 >>McBain: To byl pokus o vtip. Příště si dám pozor. ::andel::


McBain#26853@15.10.2021 22:19:04 >>

BmbČ:
"McBain: To byl pokus o vtip. Příště si dám pozor. ::andel::"

Jako dobrý, ale na druho stranu sorry jako. ::wink::


McBain#26854@15.10.2021 22:19:50 >>

csik:
"McBain – přesně tak... "

A ze kdy to tedy je?


Zdepa#3356@16.10.2021 10:13:10 >>upozornění - pro opakované dotazy - ANO, digitalizované opisy staničních kronik na odkazu přes "badatelna.eu" nefungují a fungovat nebudou. Projekt "badatelna.eu" je od léta mrtvolou....
Ale kroniky dostupné jsou na VadeMeCum pod Národním archivem.... třeba Dobřichovice jsou zde...
https://vademecum.nacr.cz/vademecum/VysledekBean.action?show=&_so urcePage=rrurSEvZVpgl4uCXu6TfRjvb8XgyAovWOg5ba1afNUrv9kMCVOuLUnCx Iu5IBmAUKaVOtjHnA2YQExC6Tt4IcFTcESauD2m8YlFTNsij8zg%3D&pagerCompS tateId=PAGER_RESULT&xid=ad00ec99-8a08-41ed-a1eb-57dfbb53c297&enti tyType=9019&paginatorCompStateId=PAGINATOR_RESULT&rowPg=16


Zdepa#3357@16.10.2021 10:17:45 >>není nad to najít český psaný plakátek otevření zastávky, abych zjistil, že je to na území dnešního Polska - TLUMACZÓW

"přeci jen jsme to Kladsko měli v červnu 1945 odtrhnout" ::wink::


dědek_hank#3618@16.10.2021 12:05:39 >>

Zdepa:
"
"přeci jen jsme to Kladsko měli v červnu 1945 odtrhnout" ::wink::"

::rofl::
A obě Lužice taky... Však k tomu moc nechybělo.


McBain#26855@16.10.2021 12:31:15 >>

dědek_hank:
"Zdepa:
"
"přeci jen jsme to Kladsko měli v červnu 1945 odtrhnout" ::wink::"
::rofl::
A obě Lužice taky... Však k tomu moc nechybělo."

Já myslím, že k tomu chybělo docela dost, především jakákoli ochota vítězných velmocí.

Ale k tomu Tuntschendorfu - by mě zajímalo, jak to zde bylo řešeno tarifně a měnově, když se zastávka nacházela na území Německa (dtto platí i pro dráhu Roßbach /dnes Hranice v Čechách/ - Adorf)? A co se týče češtiny na tom letáku, tak ta nemá s Kladskem a jeho historií nic společného. Stejný leták byl nepochybně vydán i v němčině, slovinštině, chorvatštině, italštině, polštině, ukrajinštině a rumunštině ::happy::.


mašinka#229@16.10.2021 13:36:03 >>ZDEPA : tady je odkaz a obrázek
https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?handlerInterView=&x id=7c1becdbde9123cd43bc05d5d6af229e&entityType=10026

(Příspěvek byl editován uživatelem Mašinka.)


(Příspěvek byl editován uživatelem Mašinka.)


mašinka#230@16.10.2021 14:16:38 >>ZDEPA : To je divné. Otevřu stránku, nakopíruju stránku a uložím sem.A jde to. Ale jak se odhlásím a všechno pozavírám. A znovu chci odkaz otevřít,tak to normálním způsobem nejde.::angry::


dědek_hank#3620@16.10.2021 14:39:55 >>

McBain:
"dědek_hank:
"Zdepa:
"
"přeci jen jsme to Kladsko měli v červnu 1945 odtrhnout" ::wink::"
::rofl::
A obě Lužice taky... Však k tomu moc nechybělo."
Já myslím, že k tomu chybělo docela dost, především jakákoli ochota vítězných velmocí. "

Jak kterých a jak kdy. Jediní z velmocí, kdo celou dobu nezměnili názor, byli Britové (a pochopitelně Poláci). Kdyby byl měl Beneš v r. 1943 při jednáních v Moskvě o spojenecké dohodě koule, mohlo to dopadnout i jinak. Asi ne připojením celého Kladska, ale přinejmenším toho "Českého koutku". V r. 1945 už to pak vypadalo jinak. Viz třeba tuto diplomku: https://is.muni.cz/th/p4ti3/Text_prace.pdf

Tento článek
http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2006111043
je sice od autora, který sice z různý důvodů bývá považován za exota virtuální sféry, ale odvolává se v textu na paměti Benešova tajemníka Táborského z r. 1993:
https://www.databazeknih.cz/knihy/prezident-benes-mezi-zapadem-a- vychodem-98196.
(Knihu jsem nečetl, takže na důvěryhodnost jejího autora nemám názor.)

Navíc je to potřeba dát do kontextu. Ještě než padlo definitivní rozhodnutí o odsunu Němců, navrhoval Beneš postoupit některé pohraniční oblasti i s obyvatelstvem Německu; Lužice a Kladsko pak měly být kompenzací (už i z tehdejšího pohledu, natož z dnešního, dost nevýhodnou) za jejich ztrátu.

Omlouvám se ostatním za OT, ale jako obvykle jenom reaguji na post někoho jiného...


Zdepa#3358@16.10.2021 15:32:00 >>Protože je to citace z jednoho hlášení velitele obrněného vlaku čsl.armády, který v dané době stál na hranicích k provedení úkolu, tak jsem to dal do uvozovek. Řešení záležitostí typu měli / neměli jsme se bránit, měli jsme něco jiného a podobně... to mi nepřísluší. Na to máme odborníky s akademickými tituly...

ad vademecum - nejsem žádný IT (E.T. ?), jsem laický amatér uživatel, a přesto se tím dokážu prokousat. Občas to trvá, než jsi vzpomenu, co jsem to před 2-3 měsíci mačkal, ale dam to... Takže "vyderžaj pianier"
Ono něco jiného je pomůcka (inventář) a něco přímo staniční kronika
a co tohle ? https://vademecum.nacr.cz/vademecum/Zoomify.action?entityRef=%28% 5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28248 218%29%29&scanIndex=0


BmbČ#8831@16.10.2021 16:30:25 >>Mají to kucí archivní perfektně udělané. Radost s tím pracovat. ::crazy::


Zdepa#3359@16.10.2021 16:53:45 >>jo, počítací technika... proto si v práci držíme jeden starý počítač plný starých ovladačů, které moderní systémy nedají (aspoň dle slov odborníků z IT kanceláře), aby měřáky staré 10-15 let bylo možné nadále používat / kalibrovat a podobně. Je to levnější než koupit jeden nový za 3/4 mega..
Modernizace je skválá, když se o tom přemýšlí. To asi platí ve všech oborech.


Zdepa#3360@16.10.2021 17:02:12 >>ad McBain - plákátky se v dané době tiskly samozřejmě v úřední řeči - němčině, ale i v mutaci dané místním obyvatelstvem (školní docházka už byla nějakou dobu povinná). Takže někdo na vídeňském c.k. ředitelství pro tratě Společnosti státní dráhy šáhl do příruční knihovny pro knižní vydání posledního sčítání obyvatel z roku 1910 a zjistil, že v uvedené oblasti je většina osob používající český jazyk. Takže vytvořili a zadali do tisku i českou mutaci. Nevidím proč by měli řešit i další mutace. To se vylepovalo jen ve stanicích na dané trati. Pak to šlo do úředních věstníků, centrálních a místních novin. A jazyk věstníků a ústředních novin byla opět jen němčina. Ty místní dle vydvatele.


McBain#26856@17.10.2021 11:21:34 >>

dědek_hank:
"Navíc je to potřeba dát do kontextu. Ještě než padlo definitivní rozhodnutí o odsunu Němců, navrhoval Beneš postoupit některé pohraniční oblasti i s obyvatelstvem Německu; Lužice a Kladsko pak měly být kompenzací (už i z tehdejšího pohledu, natož z dnešního, dost nevýhodnou) za jejich ztrátu.

Omlouvám se ostatním za OT, ale jako obvykle jenom reaguji na post někoho jiného..."

To není OT, proč taky? Historie železnice přece musí být zkoumána v kontextu "velké" historie.
Každopádně si myslím, že v případě poválečného územního vývoje ČSR mělo význam jen to, jaké představy měl soudruh Stalin. A všechny ostatní sny o připojení Kladska, Ratibořska, snad i Hlubčicka a Lužice a já nevím čeho ještě byly jen národovecké utopie bez sebemenší šance na uskutečnění.


dědek_hank#3623@17.10.2021 12:01:42 >>

McBain:
"...národovecké utopie bez sebemenší šance na uskutečnění."

Národovecké možná, ale s ohledem na situaci Lužických Srbů (kteří na připojení obou Lužic k ČSR dost tlačili) nebo Čechů v Českém koutku Kladska (se kterými Poláci v l. 1945-46 nakládali maximálně prasácky, např. je jako říšskoněmecké občany zařadili do odsunu; kladští Češi si to občanství btw nevybrali sami, ale zdědili ho po svých předcích, kteří se stali pruskými občany v r. 1763 po Rakouskem prohrané 7leté válce) pochopitelné.

A šance na jejich uskutečnění se během doby měnila. Jestli nekecá ten Táborský, tak v r. 1943 to bylo Stalinovi ještě vcelku jedno a Američani by se s trochou snahy z čs. strany taky možná mohli nechat ukecat.

Nakonec ta situace po r. 1945 až do uzavření čs.-polské smlouvy v r. 1947 svědčí hlavně o tom, jaké síly se v obou státech dostaly k moci. Bez laskavého svolení SSSR by si vedoucí představitelé Polska ani ČSR s prominutím ani neuprdli.

A že to šlo i jinak, o tom svědčí příklady Finska nebo Rakouska. Rakouská Státní smlouva byla majstrštykem rakouských politiků, především kancléřů Figla a Raaba. Státníci jejich úrovně v ČSR po válce nebyli.


McBain#26857@18.10.2021 9:41:04 >>

dědek_hank:
"Jestli nekecá ten Táborský, tak v r. 1943 to bylo Stalinovi ještě vcelku jedno "

Tak tohle si právě nemyslím ani náhodou.

Český koutek je samozřejmě zajímavá historie, a poválečné československo-polské vztahy taky ::happy::, ale na druhou stranu s česky psanou vyhláškou kkStB ohledně zřízení zastávky Tuntschendorf to nemá vůbec nic společného. V jejím okolí se nikdy česky nemluvilo a navíc se nacházela na území jiného státu. A mě by zajímalo, jaká v takových případech platila pro železniční správu ze státu druhého pravidla. Hlavně tarifní atd. Dtto např. na dráze Roßbach - Adorf a v opačném případě pro dráhy německé na našem území. Viz několik drah do Chebu nebo známá Žitava - Liberec.


Zdepa#3361@18.10.2021 17:13:00 >>Určitě nějaké pravidlo existovalo. Občas padnu na nějakou stížnost cestujícího či obce na německy psané názvy ve vozech, na jízdenkách a podobně, pro oblasti s česky mluvícímo byvatelstvem. Ale nikdy jsem nehledal danou vyhlášku.
Vím, že existuje stížnost českého poslance říšské rady, který si kupoval na nádraží BNB (už si to nepamatuji přesně, ale snad v České Lípě?) lístek. Pak si stěžoval na ministertvo železnic, že mu nejen nechtěli rozumnět u pokladny česky, ale taky že lísteek pro cestu do Prahy, byl jen v německém jazyce. V odpovědi, kterou ministerstvo postoupilo k vyřízení na BNB, bylo to že v dané oblasti je více osob mluvící německy, tak se vše řesí jen tomto jazyce.....a šlus...


kt.199, rok 1905
čj.3227 – žádost ZV-ŽO o možnost vysílání jejich zástupce na konference ředitelstvích st.drah
čj.8141 – vyvlastnění pozemků Bílina
čj.19825 – záležitosti JŘ – české překlady, závady a chyby v označení a českých popisech (1900-05)
čj.22436 – řsd Praha – podklady k provozu MD Žďár-Tišnov, podklady pro věstník, plán, profil
čj.31090 – hromadná stížnost z Moravy na německé nápisy ve stanicích, ale i obráceně
čj.37871 – přípis do archivu EM k dotazu na smlouvu ohledně nádraží České Budějovice z důvodu zatopení při velké vodě 1868
čj.38274 – pojmenování stanic na MD Kutná Hora-Zruč
rok 1906
čj.4180 – hromadné stížnosti Okresních výborů a podobných na nepoužívání obou zemských jazyků na soukromých i státních
drahách a závady s tím spojené


McBain#26858@18.10.2021 17:56:58 >>

Zdepa:
"Určitě nějaké pravidlo existovalo. "

O tom vůbec nepochybuju, naopak. Ale tady se bavíme o zastávce, která ležela na území jiného státu, v tomto případě Pruského království. Takže to je to co mě zajímá, jak bylo řešeno působení železniční správy jednoho státu na území státu jiného? Myslím hlavně ve vztahu k cestujícícm.

U nás je to dnes těžko představitelné, ale napřklad na švýcarsko-německém pomezí je to věc stále úplně běžná.


dědek_hank#3625@18.10.2021 19:32:04 >>

McBain:
"Zdepa:
"Určitě nějaké pravidlo existovalo. "
O tom vůbec nepochybuju, naopak. Ale tady se bavíme o zastávce, která ležela na území jiného státu, v tomto případě Pruského království. Takže to je to co mě zajímá, jak bylo řešeno působení železniční správy jednoho státu na území státu jiného? Myslím hlavně ve vztahu k cestujícím."

Dovolím si zaspekulovat, že úsek až do Mittelsteine (dnes Ścinawka Średnia) byl provozován kkStB a že Mittelsteine byla (v dnešní terminologii řečeno) společná PPS. V sešitových jízdních řádech ČSD byla trať 506 uvedena jako jeden provozní celek až do Střední Stěnavy ještě v 70. letech takto: Choceň-Meziměstí-Ścinawka Średnia.


Jef#6146@22.10.2021 10:05:21 >>Takže někdo na vídeňském c.k. ředitelství pro tratě Společnosti státní dráhy šáhl do příruční knihovny pro knižní vydání posledního sčítání obyvatel z roku 1910 a zjistil, že v uvedené oblasti je většina osob používající český jazyk. Takže vytvořili a zadali do tisku i českou mutaci.

Teď ještě co by byla ta relevantní "uvedená oblast" - Čechy? Východní Čechy?
Protože zrovna trať Halbstadt-Mittelsteine procházela německy mluvícími obcemi a oblast osídlená Čechy začínala až na druhé straně Broumovských stěn...


McBain#26860@22.10.2021 11:24:02 >>

dědek_hank:
"Dovolím si zaspekulovat, že úsek až do Mittelsteine (dnes Ścinawka Średnia) byl provozován kkStB a že Mittelsteine byla (v dnešní terminologii řečeno) společná PPS. V sešitových jízdních řádech ČSD byla trať 506 uvedena jako jeden provozní celek až do Střední Stěnavy ještě v 70. letech takto: Choceň-Meziměstí-Ścinawka Średnia."

::crazy::::crazy::

No samozřejmě. A právě proto mě zajímá, jak byly na pruském území řešeny tarifní a další věci rakouských státních drah. A to samé u dráhy Roßbach - Adorf na území saském.

A obráceně jak to bylo na bavorských a saských tratích na českém území (Chebsko, Žitava - Liberec).


McBain#26861@22.10.2021 11:25:21 >>

Jef:
"Teď ještě co by byla ta relevantní "uvedená oblast" - Čechy? Východní Čechy?
Protože zrovna trať Halbstadt-Mittelsteine procházela německy mluvícími obcemi a oblast osídlená Čechy začínala až na druhé straně Broumovských stěn..."

Ano, to jsem tu už psal, že české znění toho letáku má jiný důvod, než je přilehlá jazyková oblast.


Quex#8417@22.10.2021 11:31:08 >>Takže to je to co mě zajímá, jak bylo řešeno působení železniční správy jednoho státu na území státu jiného? Myslím hlavně ve vztahu k cestujícícm.

Jednoduše, většinou to detailně řešila příslušná mezinárodní smlouva o výstavbě té které trati.


drake#586@22.10.2021 11:52:19 >>Jednoduše, většinou to detailně řešila příslušná mezinárodní smlouva o výstavbě té které trati.

Existovala mezinárodní smlouva, která řešila existenci spojení, ale rozhodně neřešila detaily výstavby tratě. Obvykle se nutnost spojení objevila rámcově v mezinárodních smlouvách o dost dříve než vůbec někdo získal koncesi a začal řešit stavební stránku. Obzvláště Rakousko-Uhersko mělo obrovské problémy a zpoždění s dodržováním termínu daných v těchto smlouvách. V mezinárodní smlouvě bylo uvedené, kdo postaví příslušné spojení. Pak se začlo stavět a ten kdo stavěl na cizím území stavěl stejně jako kdokoli jiný z toho státu, takže jednal od hranice s místními úřady. A tarif tam platil toho, kdo tam vedl provoz.


Quex#8418@22.10.2021 12:09:40 >>Ale jistě že to bylo řešeno, to byly takové ty zvláštnosti, že trať z přechodové stanice patří Německé říši a do vlastnictví čs. státu měla být převedena v roce 1999 apod., teď se mi fakt nechce nic hledat. Byly tam i různé výsady toho daného cizího státu pro stavbu a svůj personál.


drake#587@22.10.2021 12:41:39 >>Quex: Budte si muset ujasnit, o jaké době se bavíte. Buď jde o dobu vzniku tratě, resp. o praxi platnou před rokem 1918 nebo řešíte poměry mezi Německou říší a Československem. To jsou dvě zcela rozdílné věci.


csik#439@22.10.2021 15:18:37 >>Tady jsou k tomu nějaký brepty, a mají moc "pěknou" mapu:

(skoro jak mapy.cz - taky tam občas blbnou)


Motoráček#1742@22.10.2021 17:26:27 >>Netušíte někdo, co je tohle za podkladnici? Je z pražců s těmito podkladnicemi udělaný celý plot.


Bram#12944@22.10.2021 17:46:07 >>Motoráček:Netušíte někdo, co je tohle za podkladnici? Je z pražců s těmito podkladnicemi udělaný celý plot.

To je nejspíš podkladnice pro žlábkové kolejnice NP4 pro použití na železničních tratích a vlečkách.


Zanechat zprávu

 ^ Nahoru

Témata Úvod