K-REPORT MOBILE 3.1

BmbČ#9403@20.7.2024 23:30:13 >>Včera tomu bylo 125 let, kdy dobový tisk barvitě vylíčil tragickou nehodu na starém budějckém nádraží které mělo tehdejšímu provozu již nevyhovující úzká nástupiště a po kterých se spolu s cestujícími pohybovaly i vozíky s poštou a zavazadly.

Děsné neštěstí na nádraží budějovickém. (Jihočeské Listy 19. 7. 1899, str. 4):
„V sobotu dopoledne udál se na zdejším nádraží hrůzný výjev: muž, zaměstnaný nakládáním zavazadel do vlaku, otec čtyř nezaopatřených dítek, byl lokomotivou zachycen a na kusy roztrhán. Případ udál se následovně: zmíněného dne, jelikož právě nastaly školní prázdniny, panovala na nádraží čilá frekvence. Studenti rozjížděli se domů a nahromadila se na nádraží tudíž také spousta zavazadel a kufrů. Dělník Schadt, dosazený sem z K. Varů, zaměstnán byl ještě s jedním mužem nakládáním zavazadel do vlaku. Jelikož bylo práce mnoho a nebylo postaráno o dostatečný počet dělníků, nemohli tito býti s nakládáním dosti rychle hotovi, a to se stalo Schadtovi osudným.
Mezi tím, co se svým soudruhem nandaval kufry a balíky do vagonů, přijel nákladní vlak, jímž byl vozík, na němž zavazadla se k vlaku dopravují, zachycen a odhozen na vedlejší koleje. Při tom soudruh Schadtův dostal se pod vozík, ale neutrpěl žádného vážnějšího zranění. Schadt chtěl vozík s kolejí odtáhnouti, avšak nepozoroval, že rychle přijíždí obrovská lokomotiva rychlíková, jíž řídil strojvůdce p. Krenn. Než mohl Schadt uskočiti, byl lokomotivou zachycen a v tom okamžiku zabit. Kola přeřízla mu ruce, utrhla od těla obě nohy a děsně roztrhala život, tak že vnitřnosti z nešťastníka rozházeny byly po kolejích, zpřetrhány k nepoznání. To vše stalo se před očima četného obecenstva, které hrůzou trnulo. Teprve po chvíli lokomotiva byla zastavena a roztrhané tělo ubožákovo z kolejí sebráno. Případ ten způsobil ovšem vzrušení v celém městě. Zavedeno vyšetřování, kdo je vinen na tomto neštěstí.“

---

J.M.#4216@21.7.2024 7:29:18 >>Z toho je jasně vidět ten pokrok. Dnes už by se to stát nemohlo, protože žádní manipulační dělníci už skoro nejsou. Dnes už může být přejet jen cestující

---

Hala_D#414@21.7.2024 13:09:13 >>Dnes se to hlavně stát nemůže, protože každý cestující si kufr naloží sám a spěšniny ani další zásilky se vlakem nevozí.

---

lelekhalo#621@22.7.2024 15:11:31 >>Zkušební jízda parní lokomotivy řady 310.093 Kafemlejnek 21.7.2024

Na trati Veselí nad Lužnicí- České Velenice jsou také v provozů motorové jednotky RegioFox- červenec 2024
847 021-3 Dvory nad Lužnicí

847 022-1 Veselí nad Lužnicí

847 023-9 Dvory nad Lužnicí

---

BmbČ#9404@22.7.2024 22:47:52 >>Ze žhavé současnosti do vychladlé historie.
Před 154 lety 22. 7. 1870 pokračovalo druhým dnem jednání o rozšíření budějckého nádraží z důvodu vstupu Dráhy cís. Alžběty (KEB) do města. KEB zde původně chtěla vybudovat samostatné nádraží se samostatnou staniční budovou, zatímco Ministerstvo obchodu požadovalo vybudovat společné nádraží propojené včetně staniční budovy s již existujícím nádražím Dráhy cís. Fr. Josefa I. (KFJB) podle komisionálního schválení 27. 9. 1869.
Místní Obchodní a živnostenská komora zastoupená prozatímním komorním předsedou L. Hansenem a tajemníkem dr. Eberlem hájící především místní obchodní zájmy, vystoupila proti nevhodnému umístění skladišť zboží obou drah, stojících daleko od sebe (cca 700 m) při absenci spojovacích cest, které nebylo v úmyslu stavět. Zástupce KEB nesouhlasil s tím, aby veškeré náklady související s přesunutím skladiště zboží KFJB z důvodu stavby nové staniční budovy KEB nesla tato společnost a dále zazněl požadavek na zřízení společného celního a poštovního úřadu nacházejícího se v blízkosti obou očekávaně sblížených nových skladišť. Po tomto neúspěšném jednání zažádala místní Obchodní a živnostenská komora Ministerstvo obchodu, aby vyzvalo obě železniční společnosti k úpravě projektu a následně k dalšímu jednání. Ministerstvo obchodu poté vyzvalo generální inspekci rakouských drah, aby plán rozšíření budějckého nádraží znovu na místě prozkoumala spolu se zástupci města, Obchodní komory, okresu a dalšími zainteresovanými a zároveň bylo s předstihem řešeno zaústění budoucí trati z Budějc do Veselí.
Jednání proběhlo 14. 10. 1870 za přítomnosti zástupce inspekce komisaře rytíře von Baiera, inspektora Ferd. Perla, zástupců Obchodní komory a dalších, přičemž k žádným převratným změnám oproti původnímu návrhu nedošlo, takže místní Obchodní a živnostenská komora byla dá se říci zklamána.
Co se týče staničních budov, tak KFJB rozšířila svou budovu jižním směrem o nový vestibul s osobní pokladnou a prostorem pro odbavování zavazadel s nákladní pokladnou, KEB vybudovala svou jednopatrovou přijímací a administrativní budovu a mezi těmito budovami byla postavena budova restaurační s čekárnami I. až III. tř. sloužící cestujícím obou drah. Nechyběla zde ani zaměstnanecká jídelna. Tím vznikl komplex tří samostatně stojících jednopatrových budov budějckého nádraží vzdálených od sebe zhruba 6,5 metru vzájemně propojených krytým koridorem (později proluka mezi budovou KFJB a prostřední budovou zastavěna).

(zdroj: SOkA Č. Budějovice)
Původní staniční budova KEB z roku 1869 navržená, tak jako jiné stavby KEB, vrchním inženýrem KEB Josefem Czástkou pro uvažované samostatné nádraží byla v podstatě vzhledově stejná jako budova na prvním obrázku. Měla však o patro navíc a přízemní přístavek pro cestující.
Ještě snad pro zajímavost (už to tady kdysi bylo). Pro restauraci vyrobila rakouská sklárna Schneegattern skleněné poháry ze silnějšího čirého skla o objemu 0,3 litru s vystouplými nápisy BAHNHOF BUDWEIS NÁDRAŽÍ Č. BUDĚJOVICE. Opačná strana poháru nesla jméno výrobce GLASFABRIK SCHNEEGATTERN OBER OSTR. Tento pohár bylo možno zakoupit a stal se tak pěkným suvenýrem z nového budějovického nádraží.

---

BmbČ#9405@25.7.2024 23:52:52 >>Červenec 1928.
Ve dnech 19. až 22 července 1928 proběhly ve Vídni 10. slavnosti německého pěveckého svazu (Deutscher Sängerbund). Do Vídně se sjelo oslavit schubertovské výročí a demonstrovat národní a etnickou jednotu na čtyři tisíce pěvců a tisíce návštěvníků. Při návozu účastníků z Německa do místa slavností projelo Č. Budějovicemi ve dnech 17. až 19. července 22 mimořádných vlaků (zpět 12 soupravových a 6 strojových vlaků). Pro návrat účastníků z Vídně bylo zavedeno ve dnech 23. až 25. července z Č. Velenic do Chebu 10 mimořádných vlaků (z Č. Budějovic do Č. Velenic vypraveno 6 strojových vlaků). "Doprava, ač velice ztížena, odbyla se bez jakékoliv nehody."
Tradice sborového zpěvu s různými přestávkami stále trvá a další sborový festival je plánován na 29. 5. až 1. 6 2025 v Norimberku.
Kolik pěvců a návštěvníků pojede příští rok přes Budějce?

---

BmbČ#9407@29.7.2024 23:23:08 >>Na serveru Zdopravy.cz jsou fotky nasvícené budovy budějckého nádraží. Paráda.

---

1510015#5502@30.7.2024 19:48:19 >>Do ČB dorazil první z další pětikusové série panterů - 650.242, do provozu prvně zasáhl včera odpoledne, dnes pokračuje na strakonické. Ač je z pohledu čistoty o starší pantery dvoustovkové série staráno na pohled vcelku dobře, tak tenhle je na první pohled svým leskem poznatelný

---

BmbČ#9408@01.8.2024 22:37:31 >>Nikdo nic nepíše, tak trocha historie k 1. srpnu
Koňka do Lince je už dostatečně provařená, tak jiná událost.
Před 140 lety bylo v Budějcích zřízeno a začalo namísto vrchního železničního dopravního úřadu pracovat c. k. železniční provozní ředitelství v čele s provozním ředitelem Josefem Kubíkem (později provozním ředitelem st. drah v Linci) obhospodařující tyto tratě v blízkém i vzdálenějším okolí (červenec 1884): Budějovice – Veselí-Mezimostí (36,316 km), Budějovice – St. Valentin (118,467 km), Budějovice – Zdice (137,599 km), Beroun – Rakovník (42,027 km) a Absdorf – Protivín (170 km). Celková délka všech tratí budějovického ředitelství rozdělených pod osm sekcí pro udržování trati činila 504,409 km (např. v roce 1886 to bylo 506,562 km). Na samotném ředitelství pracovalo v roce 1886 80 úředníků, 15 zřízenců a 6 kancelářských sluhů v sedmi odděleních (oddělení pro udržování tratí - přednosta Liebsch Eduard, vozební služba - referent Palla Anton (pozdější provozní ředitel pražského řed. st. drah), dopravní služba - referent Ramovš Peter, oddělení kontroly příjmů - referent Stědrý Josef, materiálové oddělení - referent Zinauer Eduard, sekretariát a pokladna - referent Herold Karel).
Podřízenými služebnami bylo v roce 1885 8 železničních dopravních úřadů, tj. stanic I. třídy (Sigmundsherberg-Horn, Gmünd, Budějovice, Protivín, Písek, Příbram, Stará Huť, Gaisbach), 46 železničních stanic, 1 zastávka (Kaplice) a 8 sekcí (odborů) pro udržování tratí (Budějovice 3 sekce, dále Eggenburg, Gaisbach, Cmunt, Příbram, a Křivoklát). V obvodu budějovického ředitelství se dále nacházely čtyři výtopny lokomotiv (Budějovice, Cmunt, Zdice, expozitura Rakovník) a strojírna v Cmuntu.
Provozní ředitelství státních drah v Budějcích nezůstalo dlouho. K 1. 1. 1887 bylo zrušeno a tratě které obhospodařovalo přešly pod správu plzeňského, pražského a vídeňského ředitelství státních drah. Spolu s budějovickým ředitelstvím bylo zrušeno i Provozní ředitelství státních drah ve Splitu.
Pod správu plzeňského ředitelství přešly od budějovického ředitelství 1. 1. 1887 tratě Protivín – Gmünd, Protivín – Zdice a Beroun – Rakovník. Pod správu pražského ředitelství tratě Veselí – Budějovice a Budějovice – St. Valentin. Pod správu vídeňského ředitelství přešla trať Gmünd – Absdorf.
V dalších desetiletích nejen místní Obchodní a průmyslová komora, ale též jednotlivci vyvíjeli značné úsilí, aby se ředitelství státních drah do Budějovic vrátilo, avšak marně. Podařilo se to až za více než sto let.

Takto skončila budova býv. budějckého ředitelství st. drah na rohu dnešních ulic Nádražní - Průmyslová po náletu v závěru 2. svět. války. Opravena již nebyla a došlo k její úplné likvidaci.

---

BmbČ#9410@02.8.2024 0:16:27 >>Oprava k předešlému.
Místo Absdorf – Protivín má být Absdorf - Budějovice (170 km)

---

BmbČ#9411@07.8.2024 12:37:37 >>Odhalen pravý účel venkovního schodiště na 1. perón budějckého nádraží.

Část parkoviště u jižní strany výpravní budovy funguje v režimu polib nám a jeď, což dřív nebylo možné.

---

BmbČ#9412@13.8.2024 23:42:57 >>Dvoukolejný železniční přejezd P5581 v ulici L. Kuby v CB - Rožnově se stane neprůjezdný pro vozidla s okamžitou hmotností nad 3,5 tuny. Požadavek Správy železnic pro zvýšení bezpečnosti na železničním přejezdu byl schválen. Důvod: ostrý lom komunikace na přejezdu

---

Hala_D#531@14.8.2024 16:51:50 >>Jestli se tam něco stane a sekne se tam kamion, tak stejně za to bude moci navigace, cyklisté, dispečer co tlačil na čas, Fiala, Soros atd. Značka, bude některým jedincům sloužit jen jako ozdoba u silnice.

---

BmbČ#9413@14.8.2024 23:27:17 >>Hala_D: Je to v podstatě místní komunikace mezi RD, takže zákaz by mohl způsobit problém hlavně svozovým vozům odpadu. Tedy, jestli přejezd využívají.

Stavba NEMAŠE:
Dopravní a energetický úřad, odbor energetických staveb vydal stavební povolení na stavbu:
"Modernizace trati Nemanice I - Ševětín, část B, SO 38-73-51 Nemanice - Ševětín, přeložka produktovodu Čepro v km 19,101".

---

BmbČ#9415@18.8.2024 19:09:36 >>Opět trocha historie k 18. srpnu.
Před 155 lety – 18. srpna 1869, hned druhý den po vydání koncese, byla zahájena přestavba koněspřežky Budějce – Linec na lokomotivní provoz prozatímně v režii Dráhy cís. Alžběty (KEB) pod vedením vrchních inženýrů Ludwiga Häntlera a Josefa Czástky. Slavnost se odehrála poblíž Netřebic, v místě, kde před 44 lety začala její stavba. Detailní projekt trasování lokomotivní trati byl v té době teprv urychleně dokončován tak, aby mohl být co nejdříve předložen ke schválení Ministerstvu obchodu.
Slávy se zúčastnil mimo jiných i “nestor rakouských železničních úředníků” tehdy 64 letý hořovický rodák provozní inspektor KEB František Bergauer, účastník zahájení stavby koněspřežky v roce 1825, jako zaměstnanec “k. k. priv. první rakouské železniční společnosti” (do důchodu odešel jako 70 letý a po 11 letech v roce 1886 zemřel v Linci).
Přestavbě předcházelo ofertní řízení k zadání stavebních prací vypsané 5. 7. 1869 ředitelstvím KEB ve Vídni. Přestavba zahrnovala tři traťové úseky, stavbu pobočné dráhy z Wartbergu do St. Valentinu a stavbu dvou mostů přes Dunaj. Zájemci mohli získat jednotlivé stavební úseky buď samostatně, nebo i vcelku, přičemž pro traťové úseky končilo ofertní řízení 7. 8. 1869 a pro stavbu mostů 31. 8. 1869. Celkově se jednalo o stavební práce postupně prováděné v trase dlouhé 18,6 mil. Skutečná přestavba koňky se však naplno “rozjela” až na jaře příštího roku, kdy došlo k zastavení provozu na české části.
21. listopadu 1869 došlo k uzavření smlouvy se Všeobecnou rakouskou stavební společností* k přestavbě koněspřežky a stavbě nové trati, vyjma dvou mostů přes Dunaj. Byla to první velká stavební akce této firmy založené ve Vídni několik měsíců předtím. Na stavbu v délce 18,6 mil měla stavební firma obdržet paušální částku ve výši 7 497 426 zl., a to za spodní stavbu 5 789 000 zl. za vrchní stavbu 663 056 zl a za pozemní stavby 1 045 370 zl.
Původní termíny do kterých musely být jednotlivé trasy lokomotivní dráhy plně funkční:
Zartlesdorf – Budějovice do 31. srpna 1870
Zartlesdorf – Summerau do 31. května 1871
Summerau – Wartberg – St. Valentin do 15. dubna 1872
Wartberg – Linec do 31. července 1872
Za každý den prodlení měla dle smlouvy stavební firma zaplatit za trasu Zartlesdorf – Budějovice 500 zl. a za zbytek 1000 zl. za trasu.
Na stavbě pracovali poddodavatelé a např. trasu Zartlesdorf – Budějovice stavěla pražská firma Bratři Krausové.
Ani jeden z uvedených termínů smlouvy dodržen nebyl...

* Všeobecná rakouská stavební společnost byla založena v roce 1869 ve Vídni, na burzu vstoupila 8. 4. 1869. V roce 1930 fúzovala s firmou Arthura Porra, průkopníka v železobetonářství, v PORR Allgemeine Baugesellschaft - A. Porr Aktiengesellschaft a po změnách v dalších letech je to dnešní společnost PORR AG, která je v ČR zastoupena několika pobočkami a dceřinými společnostmi.
Z dobového tisku (Budivoj 24. 3. 1870).

---

BmbČ#9416@23.8.2024 21:46:43 >>Na místě vstupů do podchodu před budějckým nádražím budou přístřešky pro kola
Je fakt, že je to bída a využit je i stojan pro nabíjení elektrokol.

---

Paveldacicky#6134@24.8.2024 8:44:27 >>Ad kola.....úschovna a kolostavy.No budiž,avšak po vzoru jiných i menších stanic, jsem čekal, že i u nás bude stát cyklověž.
Tak aspoň něco.

---

BmbČ#9417@24.8.2024 22:26:36 >>Cyklověž měla stát na jižní straně u budovy co je teď parkoviště +
Skladová kapacita 118 kol.
Rychlost odbavení 1 požadavku 30s.
6 úložných úrovní.
Půdorys průměr 8,15m a výška 11,38m po vrchol střechy.
Obestavěný prostor 610 m3.
Zastavěná plocha 69 m2.
Plně automatický provoz.

Proč z výstavby sešlo, bude určitě někdo vědět.

---

Čínskej#2198@25.8.2024 11:04:10 >>Proč z výstavby sešlo, bude určitě někdo vědět.
Asi proto, že ČB jsou cyklisticky úplně nevhodné město...

---

BmbČ#9418@29.8.2024 11:14:50 >>V budějckém nádraží už funguje prodejna "Království chlebíčků" a firma Edikt bourá před nádražím vstupy do podchodu.

Infopanel jak jej neznáme.

---

BmbČ#9419@30.8.2024 13:46:04 >>Příští týden v pátek 6. 9. a v sobotu 7. 9. proběhnou Trocnovské slavnosti v areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova.
ČD v tyto dny posílí spoje jak z Budějc, tak z Velenic tam i zpět.

---

Nedbal#57@01.9.2024 13:56:25 >>A pojede alespoň na jednom obratu něco jiného,než tramvaj?
Díky

---

Čínskej#2200@02.9.2024 19:47:01 >>A pojede alespoň na jednom obratu něco jiného,než tramvaj?
K čemu by to bylo dobré?

---

zveroboj85#93@03.9.2024 10:04:34 >>Zdravím, mám dotaz - bude letos den otevřených dveří v DKV České Budějovice?. Děkuji

---

Bllizzard#1009@03.9.2024 20:11:58 >>zveroboj85: Našel jsem toto: Den otevřených dveří

---

BmbČ#9425@04.9.2024 22:48:50 >>Bllizzard: dík za info. To je snad zatím jediné místo, kde se o tom píše.

Bourání vstupů do podchodu pokračuje.


V pátek začínají Trocnovské slavnosti, ale trocnovští mohli slavit už dnes. 75 let uplynulo od doby, kdy byla zastávka - nákladiště Záluží-Ledenice slavnostně přejmenována na Trocnov a účetně přidělena k stanici Nová Ves u Č. Budějovic. Obec Trocnov se tak dostala do jízdních řádů.
(po zrušení stanice existovalo od 19. 5. 1948 na zastávce - nákladišti traťové hradlo)

---

lelekhalo#624@06.9.2024 20:42:17 >>Zdravím, další nový Regiopanteři na jihu Čech
650 242-1/ 651 242-0
650 243-9/ 651 243-8
650 244-7/ 651 244-6
650 245-4/ 651 245-3
V průběhu září má přijet ještě jeden panter řady 651 246
Pár fotek z léta- nejen panteři
Nové Hodějovice osobní vlak do Českých Velenic 650 244-7/ 651 244-6

1116 280 České Budějovice- jižní zastávka

814 066-7 Dvory nad Lužnicí

650 245-4/ 651 245-3 Depo České Budějovice

---

BmbČ#9426@06.9.2024 22:16:33 >>lelekhalo: Díky za aktuální info. Z poslední fotky úplně cítím vůni novoty dokonce i v tý cimře, kde teď sedím.
S tím související reportáž z akce v Táboře

---

lelekhalo#625@07.9.2024 19:58:41 >>BmbČ: Díky
Dnešní fotky
650 242-1/ 651 242-0 Nové Hodějovice- v rámci trocnovských slavností byly posíleny osobní vlaky

ŽST Gmünd rychlíky Silva Nortica
1116 153

1116 265

---

Zanechat zprávu