K-REPORT MOBILE 3.1

Vodis#1821@21.6.2024 14:04:00 >>Do provozu snad nejhezci detske zeleznice v Charkivu hodili Rusove vidle, teda bombu.

Z_F_J#1384@21.6.2024 20:33:40 >>V jízdním řádu Lotyšských železnic jsou označeny vlaky vedené těmi novými jednotkami Škoda.

https://vivi.lv/lv/informacija-pasazieriem/

– vilcienu reisi, kas tiks izpildīti ar jaunajiem Škoda 16 Ev sastāviem / jízdy vlaků, které budou prováděny s novými soupravami Škoda 16 Ev

Ahmad_Šáh_Masúd#5193@22.7.2024 19:47:29 >>2* Vl 19 v Suramském průsmyku:


(zdroj neuveden)

Alex7#507@30.7.2024 23:54:10 >>V ruské Volgogradské oblasti u obce Kotělnikovo včera vykolejil po srážce s náklaďákem Kamaz dálkový rychlík 491 Kazaň–Adler, okolo 140 zraněných.

Je to už druhá vážná nehoda vlaku v Rusku za poslední měsíc, koncem června zase v Komijské republice vykolejil na podmáčené trati rychlík 511 Vorkuta–Novorossijsk (3 mrtví).

J.M.#4260@31.7.2024 8:14:08 >>Je to jasné. Může za to Putin. Nebo je to spiknutí cizích tajných služeb jako v autobusových garážích Klíčov?

Ahmad_Šáh_Masúd#5216@31.7.2024 12:25:32 >>Pravděpodobně dojde k obnovení provozu na mezistátní železniční trati Achurjan - Doğukapı, obě dosud znepřátelené strany se dohodly na technických specifikacích přeshraničního provozu.

Alex7#508@03.8.2024 19:45:07 >>Příprava JŘ 2025 v zemích ex-SSSR

Měsíc starý článek o přípravě jízdního řádu mezinárodních vlaků v postsovětských státech na příští rok.

Novinky
Vlaky Karaganda–Samara, Biškek–Samara a Taškent–Samara budou prodlouženy až do Moskvy. Na vlaku z Karagandy se kvůli nedostatku vozidel sníží frekvence z obden na 2x týdně. Po Covidu mezistátní vlaky byly zkráceny do Samary kvůli modernizaci moskevského uzlu.

Bude obnoven provoz několika mezinárodních vlaků zrušených během Covidové krize:
- Lokoť [RU]–Ridder [KZ] (před Covidem Tomsk–Ridder) s přímými vozy Novosibirsk–Ridder zavěšenými na vlacích Novosibirsk–Almaty/Biškek/Taškent (1x za 4 dny)
- Andižan [UZ]–Samara [RU] (před Covidem Andižan–Moskva; jednou týdně)
- Taškent [UZ]–Rybačje [KG] (jednou týdně v létě k jezeru Issyk-Kul)

V případě otevření hranic Ázerbájdžánu je zvažováno obnovení provozu vlaků Baku–Tbilisi, Baku–Moskva a Baku–Rostov na Donu.

Zajímavá je také zmínka o zpožďování mezinárodních vlaků, kdy za vlak zpožděný o více než 30 minut platí provozovatel dráhy, odkud vlak přijel, pokutu 4000 CHF. Se zpožděnými vlaky jsou problémy hlavně v Kazachstánu, v ostatních zemích jezdí dálkové i příměstské vlaky víceméně načas.

Letos se toho v mezinárodní dopravě v bývalém SSSR zatím nic moc neudálo, akorát 5. června byly obnoveny mezistátní osobáky z Ruska do Běloruska, a to na trase Velikije Luki/Novosokolniki–Aljoša (jednou týdně ve středu), v Aljoši (první stanice v Bělorusku) je pak zajištěn přípoj na osobák do Polocku.

Vlarsky#121@04.8.2024 21:26:34 >>

Ahmad_Šáh_Masúd:
"Pravděpodobně dojde k obnovení provozu na mezistátní železniční trati Achurjan - Doğukapı, obě dosud znepřátelené strany se dohodly na technických specifikacích přeshraničního provozu."

honzaklonfar#7590@07.8.2024 18:18:40 >>„Alarmující je stav ruských železnic. V posledních dnech se objevila nahrávka náměstka ředitele ruských státních železnic, který hovoří o tom, že je Rusko možná jenom dny od úplného kolapsu železniční sítě. Ředitel dokonce svým podřízeným vyhrožuje popravčími četami, což napovídá, že situace opravdu není růžová.
To souvisí s tím, že Rusko nemá schopnost vyrábět železniční podvozky. Tam totiž existovaly tři firmy, které vyráběly železniční vozidla, jenže všechny tyto tři firmy byly vlastně Joint Ventures, podniky se západními firmami,“ vysvětluje Visingr. „A když začala válka, tak všechny tři tyto firmy z Ruska odešly. Takže Rusko, co se týče železničních vozidel, má jen to, co mělo na začátku války, a vozový park odchází a nedaří se ho renovovat. V médiích se objevují téměř každý den zprávy o tom, že v Rusku vykolejil nějaký vlak a dá se očekávat, že tohle bude gradovat.“
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/lukas-visingr-rozstrel-f-1 6-zeleznice-kolaps-rusko-valka-ukrajina.A240806_154253_zahranicni _vov?zdroj=cxrecs#cxrecs_s

J.M.#4285@07.8.2024 22:05:56 >>Tak určitě, kdo neopraví a nevyrobí podvozky bude popraven. Sibiř už nestačí...

Já tedy nevím, ale že by v celém Rusku neměli žádné dílny schopné opravovat podvozky?

Mladějov#22312@15.8.2024 9:11:15 >>hk: Tak jsem si přečetl toho Visingra a asi někde nějaký překladatelský a komunikační šum, asi to bude nějak jinak - jestli vůbec novináři chápou, co je to podvozek atd.
Že není za války dostatek vagónů a strojů je stará vesta (i když oni tomu říkají SVO a když někdo řekne "válka", tak ho zavřou) a vyrábět někde mimo zem (ta Čína) nákladní podvozky, nota bene v nákladce hodně podobné Diamonds nemůže být i přes byrokracii takový problém, stejně jako třeba některé čínské přerozchodovat.

To je celé nějaké divné. Jo, že třeba nemaj lidí na mazání kluznic podvozků, ložisek atd., to spíš - oni mají starý systém kdysi poużívaný u nás, totiž časové mazání podle tabulky na voze. A náhradní díly, když zřejmě díky válce se dostaly do provozu už léta odstavené soupravy plošiňáků i lejt s různými neduhy.
Že by neměli zapasy (zásoby) je nepodezřívám, spíš v jakém jsou stavu a na uvedení do provozního nejsou lidi a náhradní díly - takhle by to být klidně mohlo.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

Dusanh#3050@16.8.2024 8:00:13 >>Já tu (vojenskou) situaci sleduju na jiných fórech a v posledních dnech je v russku vykolejení na denním programu. Ale zatím z toho nevyvozuju žádné závěry, těch vlaků tam jezdí desetitisíce denně, takže to ještě nemusí na nic ukazovat. Nicméně russko bylo nekvalitou ložisek pověstné vždy a na importu nápravových ložisek byli závislí rovněž.

Ahmad_Šáh_Masúd#5235@17.8.2024 6:08:08 >>Dnešní Šorža:

Alex7#512@22.8.2024 21:52:25 >>Pro případné cestovatele si dovoluji aktualizovat svůj přehled regionálních vlaků v Uzbekistánu.

- jaro 2023: Ferganská kotlina
- podzim 2023: Taškent a Ferganská kotlina
- prosinec 2023: celý Uzbekistán (kromě příměsta v Taškentu a Urgenči)
- aktuálně: Taškent

Poznámky a postřehy
-oproti loňsku byly začátkem letošního roku zrušeny příměstské vlaky Taškent–Angren, také už nejezdí víkendové zrychlenky do Chodžikentu
- v prosincovém přehledu chybí omezení dnů provozu u vlaků Navoí–Buzaubaj (měl by jet Út, Pá, Ne) a na okružním vlaku Kokand–Namangan–Andižan–Kokand (měl by jet v pondělí, v ostatní dny zpět přes Namangan), ostatní vlaky jezdí denně
- po Taškentu nejhustší provoz vlaků je na jihu země, v úseku Termez–Kumkurgan jezdí 4 páry denně
- pro mě největší překvapení je, že opět jezdí vlak podél afghánských hranic Termez–Surchanabad na trojmezí s Turkmenistánem

Alex7#513@26.8.2024 18:10:23 >>Od 24. září spojí hlavní města Ruska a Uzbekistánu přímý vlak Uzbeckých drah 505/506 Taškent–Moskva, v provozu bude každých 8 dnů od konce září až do prosincové změny JŘ. Od příštího roku by měl být protažen do Moskvy i stávající vlak 305/306 Taškent–Samara. Ceny jízdenek se mi dle zveřejněného ceníku zdají hodně vysoké, kupějnyj má stát od 5,8 do 7,6 tis. Kč v závislosti na datu koupě, to už je srovnatelné s letadlem.

Dále také stojí za zmínku, že až do konce roku mohou občané všech evropských států cestovat do Běloruska bez víz přes všechny hraniční přechody (kromě těch s Ruskem), v polovině července toto opatření zavedl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.

Ahmad_Šáh_Masúd#5246@27.8.2024 16:42:21 >>Alexi, díky za nové zajímavé informace.
Ty ceny těch "superdálkových" vlaků, myslím, odpovídají realitě a pokud si dobře vzpomínám, byly podobné i před současnou bezpečností krizí v postsovětském prostoru. I současné lůžko u Jihokavkazské železnice, Jerevan - Tbilisi skoro tisíc Kč - a kilometricky to není vůbec daleko.

Vrátil jsem se zrovna z malého putování po Kavkaze a východní Evropě, už snad naposledy do těchto končin. Čistě veřejnou dopravou, s pár přelety. Uvažoval jsem i nad lodní přepravou přes Černé moře, ale netrefil jsem se s datumy k lodnímu řádu dopravců, takže zpátky na Balkán jsem musel přes Moldavsko.

Arménie - vlaky jezdily všechny podle aktuálního JŘ, železnice opravdu mele z posledního. Například ranní spoj Jerevan - Gjumri v podání krátké, dvoudílné el. jednotky. Víkendová Šorža má svoji velmi solidní poptávku, což je dané především tím, že do vlaku si místní mohou vzít spoustu rozměrných věcí k pláži, což u maršrutek dost dobře nejde. U jezera už byl vlak úplně plný. Trať je však o 46 km delší než ta stará přímo z Arab-Kiru/Almastu, přičemž je dost v dezolátním stavu, čemuž taky odpovídají jízdní doby. Z Hradzanu odbočuje stále pojížděná dráha na Dilidžan, Idževan a Kazach, nicméně její stav je úplně tragický.
Z původní trasy městem v Jerevanu už v metropoli není nic, sundané sloupy TV, patrně z toho bude další pozemní komunikace.
Dále pro přesuny do Cachkadzoru k lanovce a Hradzanu jsem využil taxi přes apku GG, protože ceny byly opravdu nízký. Dále Hradzan - Jerevan maršrutka, ovšem v totálně typickém stylu - natřískaná k prasknutí, zastavující na každé mezi...

Jerevan MHD - poslední dvě 14 Tr stále jezdí, zjevně ve šrotoidním stavu. Jízdně asi 3,5 Kč, vybírá průvodčí.
R Jerevan - Tbilisi - nové vozy ruské výroby, s klimatizací, v moderním provedení, nemám výhrad. Jen čaj či kafe už neroznáší průvodčí, ale dostanete hrnek a na každé kupé je příděl sušenek, dvě kafe, dva čaje, ručník. V čele arménská Vl 10, fotografování zakázáno. Vyfotit se můžete s vagonem :-) Na nádraží už není ani hospoda, pouze nálevna.
Odjezd přesně podle JŘ ve 14:00. Až do Gjumri se jede celkem rovinou, s výhledy na Ararat a na druhé straně Aragac. Cestující - z 80 % občané RF, někteří evidentně ve věku, kdy zvolili raději pobyt v Gruzii než na Donbase.
Kolem Gjumri, ex. Leninakanu je stále k vidění dost zničených budov po zemětřesení z konce 80. let.
Za Gjumri to začne být opravdu zajímavé - a celou dráhu až po Sadachlo (tam už byla tma) hodnotím jako jednu z nejkrásnějších na světě vůbec, kterou jsem kdy viděl. Jak přejezd velehor, tak dlouhá táhlá klesání k Vanadzoru, Alaverdi a Ajrumu. Doporučuji, je to nádhera.
Vlak jel načas jen do Sadachla. Tam totiž Gruzíni vymysleli nové opatření - focení na imigračním.
Představte si osmnáctivozový rychlík, plný Rusů. Celníci to projdou, ok, ale jak v noci všechny vyfotit a digitálně archivovat?
Nova stanice navíc ani není hotová.
Takže všichni ven, včetně batolat a do fronty. Hned hodina a půl zpoždění. Další půlhodinu jsme dostali, když pohraničníci obestoupili vlak a další prošli vlak a každý musel ukázat stránku s aktuálním razítkem.
Příjezd do Tbilisi ve dvě ráno místo o půlnoci. Rezignuji na původní hotel a beru ten nádražní za pětikilo. Provozovatel je ožralý jak doga a tvrdí, že musíme pít spolu vodku. Mají úžasný balkon s výhledem na střed Tbilisi.
Jenže já nepiju. Ukazuji tedy na ženu vedle, ve věku jeho dcery, že budu pít jen s ní. On, že to je jeho žena. Říkám ne - dcera ty ožralo!
Žena se směje , je taky nalitá - říkám jí, pojď mi ukázat pokoj ... Nejde nakonec nikdo. Vezmu náhodně nějaký volný klíče na recepci a jdu spát.

Ve Tbilisi nic nového. Pár let už jezdí i horizontální visutá lanovka Bagebi, s původníma kabinkama, tak se rád svezu. Zbytek dne jsem strávil turistikou nedopravního charakteru.
Přelet Tbilisi - Kišiněv s low cost společností Fly One byl úplně v pohodě, jen odbavení typicky asijsky pomalé. I přes vynucený OLCI bylo třeba znovu na přepážku pro nový BP.

Kišiněv - 14Tr13/6M stále v provozu v JZ části města. Ovšem město je velké, podařilo se mi je jen odfotit, ne se svézt. Reaktivovány některé jednostopé linky v centru.
R Kišiněv - Kijev: ob den, cena do PPS Valčeni za cca 400 Kč. 99 % cestujících mladé ženy (20 - 25 let) s dětmi a pár starců nad 60 let. Obsazenost cca 50 %, stejně jako u Pritenie do Rumunska (kam ovšem jedou jen 4 stodoly, zatímco do Kijeva násobně víc).
Bălți - poslední 14 Tr stále v provozu a díky charakteru maloprovozu není problém ji odchytit a povozit se.
Rogojeni - Bălți : stále ČME 3 + 2* plackarta.

Ahmad_Šáh_Masúd#5252@01.9.2024 11:27:10 >>Chátrající pionýrská dráha v Jerevanu. Je podobném stavu jako celá země. Zmítaná válkou s Ázerbájdžánem, ztrátou Náhorního Karabachu a svojí fakt ne moc výhodnou polohou mezi mnohem silnějšími hráči.

Ahmad_Šáh_Masúd#5253@01.9.2024 11:28:08 >>

Mirek_Zv.#1821@04.9.2024 23:09:58 >>@Ahmad
Závidím Ti, co podnikáš. Musí to být bezva součást života, kterou bohužel skoro nikdo neobjeví. Já jsem toho taky moc neprojezdil, snad kromě něčeho v Rumunsku, pár cest do Řecka nebo do Baru, a Interrailu, když byla předloni ta sleva. Teď jsem se nadchnul pro Itálii, přes seat61 jsem tam objevil tu 3-denní nebo 5-denní jízdenku za 30/50 Eur, tak to je příští naprosto jasná volba. Z Prahy to vychází přes Vídeň a Tarvisio + 3+5 dnů cestování po Itálii, mezitím nějaké ubytování na pár dní v Kalábrii, vlaky celkem za 3600, tak to musí být.

Ahmad_Šáh_Masúd#5257@05.9.2024 9:08:20 >>Itálie je dopravně celkem levná, horší už to je s ubytováním (na jihu možná dostupnější, ale v té vyspělé části země se za český litr opravdu nevyspíte).

Na Jižním Kavkaze není nic nedostupného, létá se tam doslova za pár stovek a taky to podle toho vypadá. Většina turistů podle jazyka z ex. RVHP prostoru, rusky mluvili jen místní a Rusové, co utekli před válkou (bylo jich plno jak v Gruzii, tak Arménii (do Ázerbájdžánu z pochopitelných důvodů nechtějí :-) a pak moje generace +- středního věku, která se musela učit v asnovnoj škole. Kdo chce, může tam žít poměrně levně, já se neměl důvod omezovat, takže slušný hotel a kupělnyj vagon.

Už jsem tam pomalu neměl co objevovat, zbývaly mi dvě trati ARM/de facto CJSC/JKDŽ, tedy Jihokavkazské železnice a vcelku rozsáhlý trolejbusový systém v Jerevanu, kde dožívají v provozu poslední dva trolejbusy z Ostrova. A protože hlavní trať a zatím jediná spojnice s vyspělým světem vede stále přes jediný otevřený přechod Ajrum JKŽD - Sadachlo SRK, musel jsem jet v létě - jindy se totiž nejezdí k Sevanskému jezeru a hlavní trať je třeba jet v létě, kdy je většina cesty za světla. No a z toho vyplývá provozní teplota šotouše = 33 - 36 Celsia přes den, 18 v noci. Pil jsem prakticky nepřetržitě všechno co teklo. Kafe z automatů, pivo lahvové, točené... v trolejbusech bylo hodně nad 40, luxusní zážitek, který by slabší povahy asi vzdaly. A nebyl jsem sám, poslední den pobytu jsem odhalil skupinku bulharských šotoušů, co naháněli stejný kusy co já a dokázali se, kluci, i za jízdy devítkou do kopce k metru Moskva vyklonit z okna za jízdy po rozjebané silnici a fotit protijedoucí kusy (tak jsem to okoukal taky).
Rychlík do Batumi se přímo v Jerevanu u nástupiště fotit nesmí, stejně tak se z vlaku nedá pořádně fotit skrze neotevíratelná okna. Takže většina fotek je pramizerné kvality z mobilu. Report z turecké strany jsem tu před pár lety dával, tak nyní z kotliny mezi Araratem a Aragacem:

Jeden z posledních vraků na lince č. 10 a náměstí Davida Sasuntského před hlavním jerevanským nádražím. Před ním byla kdysi funkční bloková smyčka linky č. 12, ta se ovšem nevyužívala ani při mé první návštěvě před 20 lety. Restauraci už tam nenajdete, jen nálevnu, kde se postupně sešli na rychlík turisté z ČR, podchod k metru, kde lze koupit úplně vše a plně splňuje obraz Ruska z počátku devadesátých let, hajzlíky, pokladu, čekárnu ... Jízdenka do kupělného za nějakých 18 tisíc AMD, necelá tisícovka českých, přes web s malým doplatkem. V ceně je kafe, čas, sušenky, ručník, samovar a hromada krásných ruských žen, prchajících do Gruzie, většinou bohužel i s chlapama.

Ahmad_Šáh_Masúd#5258@05.9.2024 9:12:34 >>Z Jerevanu do Gjumri (ex. Leninakanu) je to téměř v rovině. Celý vlak je naštěstí plně klimatizovaný, jinak by se tam nedalo přežít...:

Ahmad_Šáh_Masúd#5259@05.9.2024 9:23:52 >>Staré depo v Gjurmi je poničené nejspíš ještě od zemětřesení, za ním je nové, prakticky asi bez využití. Živěji je až v Alaverdi, kde je základna stavební strojů a techniky, která se používala pro obnovu trati v červenci, kdy mohutné povodně smetly dráhu na asi sedmi místech a prošla těžkou obnovou, stovky metrů nového spodku, svršku i trakce.






Byla by to luxusní vyhlídková jízda ve stylu alpských horských drah, kdyby ... kdyby bylo jak se koukat. Vagony v ex. sovětském provedení tomu moc nepomáhají, i když třeba z okna vidíte lokomotivy dlouhého rychlíku, fotit se to rozumně nedá, stejně tak soutěsky, tunely, nádraží, přehlídka zkrachovalého průmyslu...