K-REPORT MOBILE 2.0

Diskuse K-report: Trať Břeclav - Přerov a „Zlínka“

Dolu v
Archiv

Témata Úvod


Zlinak#247@25.6.2020 22:28:13 >>Tak tu kterou kolejova doprava Tomy poslala do sveta je moje srdcovka rosnička 711.780-7. Občas parkuje v Nymburce nebo Kolíně ale už byla i na Smíchově, kde sestavovala vlaky regiojetu.

(Příspěvek byl editován uživatelem Zlinak.)


Šari#16787@28.6.2020 16:41:58 >>Pan Lajos: nemohl to elektricky uzavřít (tedy stlačením páčky kolejového závěru provést induktorem závěr vlakové cesty)

Výměnového hradlového závěru.


Lajos#187@28.6.2020 19:48:17 >>Šari... no tak ano. Máš recht. A taky platné zkoušky.
Nemůžu si pamatovat všechno výrazivo tak dokonale, po těch letech. Vždyť já z toho dělal zkoušky, když jsi ještě nechodil ani do mateřské školky ::andel:: a naposled to držel v pazourech na Silvestra 1995, než jsem odevzdal noční směnu a fajrontovým EOs 4204 dal vale nejen stykové stanici s neutrálním uzemněným polem v trolejích, ale i staré zlaté elektromechanice. Pak už byla jen klasická reléovka a nějaké další moderní systémy (SWS) a potom jsem dal dopravácké profesi a zabezpečovací technice pokoj ::wink::


Šari#16789@28.6.2020 21:58:00 >>::ok::

Dávno tomu, pane. Nicméně kolikrát za život se mi podaří opravit chybnou terminologii v chodící železniční encyklopedii. Prostě jsem musel, ač vím, co jsi tím myslel ::proud::::vypravci::


Fany#10593@30.6.2020 18:34:16 >>Vida, k čemu všemu může být dobré neustále pokládat nové a nové dotazy ::happy::


Vechtr#170@29.7.2020 18:05:00 >>Aktuální stav vlečky do ZPS. Podle vegetace se tam nejelo tak dva roky. Do vlečkové sítě v jižní části Svitu se už asi taky delší dobu nejezdí.


Honza_o#5136@29.7.2020 18:43:22 >>V ZPS nějaká vnitro kolejová doprava snad ještě funguje.


intelpetr#7665@30.7.2020 23:19:11 >>Dnes konala laminátka 240.013 TBZ


Jiri#651@31.7.2020 18:25:52 >>Během roku 2019 jsem pravidelně viděl odstavené Es na předávacím kolejišti a jednou při cestě z noční dokonce i malé prasátko ZPS co je tam dovezlo. Tudíž se tam musí jezdit.


Salaška#26@01.8.2020 21:20:38 >>https://www.idnes.cz/brno/zpravy/incident-vlak-expres-zpozdeni-ch leba-hemenex-rasismus-obvineni-cernoch.A200731_150033_brno-zpravy _vh

Připomnělo mi to rozhovor dvou policistů, kteří v období "migrační krize" asi před 3 lety v Břeclavi ještě důsledně kontrolovali vlaky přijíždějící ze zahraničí:

Policista 1: Kontroloval jsi toho chlapa v 1. vagónu?
Policista 2: Jo, je to jenom cigán.

::proud::


Fany#10749@03.8.2020 18:27:28 >>Salaška:

tak "salaška" je údajně něco jako "popel" z kamen? kotle??
Ano, teď nedávno byla tato otázka v soutěži KDE DOMOV MůJ...

A Hr. Salaška, neznáte někoho, kdo tam dříve dělával?


Starý_Hanák#830@03.8.2020 21:05:42 >>Fany: Řekl bych, že hradlo se jmenovalo SALAJKA.


Kristian5411#7@04.8.2020 6:49:20 >>Ano, byla to"Salajka". Zkusí někdo vyjmenovat hradla od Přerova po Břeclav? ::vypravci::


Fany#10752@04.8.2020 8:49:04 >>Ano, SALAJKA, jasně... spíš je vždy zajímavé, dle čeho jsou ty názvy, hr. Dobrčice, Kurovice, Mikulčice - to je jasné, dle vesnic... ale na Slovensku (trať žsr 171) bývalo trebárs hr. PEKLO,
to je podle čeho??

A co je SALAJKA? Krásný název byl Hr. Bzenecký bor nebo hr. "U jamy" ::wink::


Salaška#28@04.8.2020 9:31:25 >>Fany: Tak o tomto významu slova jsem vůbec nevěděl, a ani s hradly nemám nic společného.

Ale když už se tu vzpomnělo hradlo Salajka, měl bych malý dotaz. Od pamětníků jsem slýchal, že si jezdívali koncem 60. let pro uhlí "na Salajku, kde byla kolej, kde se vykládalo uhlí". Opravdu tam někdy nějaké nákladiště bylo, nebo je to jen záměna s Nedakonicemi?

Co znamená Salajka nevím, ale je to název části Polešovic, zhruba toho "dolního konce" u silnice na M. Písek.

(Příspěvek byl editován uživatelem Salaška.)


Starý_Hanák#832@04.8.2020 17:03:56 >>Potaš se také nazývala flus (z německého Flussmittel, tj.
tavidlo), v češtině se používal název salajka. Vyráběla se z bukového popela v malých dílnách zvaných potašárny či salajkárny.
Stačí zalovit na netu, takové vymoženosti dříve nebyly. Věděl jsem, že je to něco s chemickou výrobou, ale ne přesně...


NegroHorizonte#86@04.8.2020 22:45:09 >>91,6 Týnec;96,7 Mikulčice 101,4 Nesytý 107,6 Pánov;
114,7 Soboňky; 117,5 U Jámy; 121,6 Bzenecký Bor;
126,7 Chladíkov; 129,6 Salajka; 135,6 Kostelany
140,1 Jalubí; 147,0 Spytihněv; 151,9 Žlutava;
158,1 Skalka; 164,7 Kurovice (165,6 Chrášťany jen ve směru do Vídně) (169,? Skaštice jen ve směru do Lvova) 172,4 Břest;
178,4 Dobrčice (180,4 Přerov levé; 181,7 Přerov dopravní filiálka) Stanice si doplňte kromě levého jsou všechny na svém místě. Rozjezdová hradla mělo i St.Město u Uh. Hradiště polohu neznám. Ta hradla zavikla hned po roce 1945, kdy došlo k obrovskému poklesu výkonu cca o 100 vlaků za 24 h. V noci se sloužilo systémem medvěd zajíce nedožene.


Lajos#190@06.8.2020 22:09:00 >>NegroHorizonte: ::ok::
Chrášťany a Skaštice - řečeno s Hujerem - i já jsem překvapen ! ::wink::
Dovolím si doplnit něco ke koncům traťových hradel mezi Břeclaví a Přerovem: první vlnka rušení byla po revoluci, když zákonitě poklesl objem dopravy. Tehdy padlo hradlo U jamy (krátce, podle slovácké dikce) a úsek Rohatec - Bzenec-Přívoz nesymetricky dělilo jen Hr. Soboňky. Zmizela Skalka, Mikulčice a Nesyt (u těchto hradel kolem Lužic to byl přelom let 92/93). Ovšem to v souvislosti se zapojením reléového poloautobloku a banalizace traťových kolejí. V praxi to tam vypadalo, že když profičel vlak okolo hradla, cvakla hradlová zarážka, spadlo červená a hradlářka se docourala k aparátu, aby za tím zatočila klikou, tak vlak už byl skoro v sousední stanici. Takže když se na takto zmodernizovaném úseku samočinně uvolnil kolejový obvod, mohlo se stavět dalšímu na odjezd. Proběhlo to velmi rychle. Jenže když se třeba nechal náklad stát u vjezdu od Lužic do Hodonína, následný už nemohl do trati po Nesyt, ale čekal ve stanici na uvolnění širé trati. Občas k tomu skutečně docházelo, v 90. letech ještě jezdilo oproti dnešku více vlaků.
Některé náhrady zrušených hradel byly řešeny necitlivě - počátkem roku 1993 padlo Hr. Jalubí, mezi Huštěnovicemi a Staroměstem zůstal jen jednosměrný hradlový poloautomatický blok. Podobně v půli roku 1994 po zrušení Bzeneckého boru mezi Přívozem a Pískem.
Zajímavá situace nastala na podzim 1994 mezi Pískem a Nedakonicemi, kde současně padla klasická hradla Chladíkov a Salajka. Tehdy se náhradou aktivovalo automatické hradlo jménem Salajka - ovšem poloha byla nová, blíže středu toho úseku. Kvůli úsporám opět nedošlo k banalizaci a při výlukách se muselo jezdit na hubu a blikačku po nesprávné koleji.
Průkopnické automatické hradlo Kurovice z poloviny 80. let je asi dostatečně známo.
Zbytek hradel padl vlastně až v rámci koridorizace v letech 1997 - 2001. Je docela těžkým paradoxem, že zavedením ústředního stavění vlakových cest ve stanicích, nebo zapojením obousměrného autobloku, kdy se neskutečně zvedla dopravní výkonnost a variabilita, došlo k dalšímu pozvolnému poklesu (nákladní) dopravy. Samozřejmě, hlavně v severní polovině trati, kde je celkově hustější provoz, je těchto vymožeností daleko více využito, než jižně od Starého Města po Hodonín.
Přihazuji pár vzpomínek. Systematicky jsem tomu však nevěnoval...


Luboš_3.21#2537@06.8.2020 22:39:39 >>Lajos - Velmi zajímavá exkurze do historie. Máte prosím i plánky stanic z té doby? Hodonín, Hulín.?


Fany#10764@07.8.2020 6:27:04 >>Krásné fotky! A plno zajímavých informací pro zdejší kolegy ::wink::

NegroHorizonte:
A hr. Chrášťany?? Tam jsem točil v r 1972 (před zrušením) klikou mechanických závor, bylo to klasické Zv... kde tam TEHDY byla (na úseku Hulín-Kurovice) situována návěstidla??
Přemýšlím, že Chrášťany a Kurovice jsou takový kousek od sebe, jak to tam přesně bývalo?

Jo, už se to asi nedá dohledat...


Lajos#191@07.8.2020 16:36:09 >>Luboš: ne, nemám schémata. Svého času bych je uměl nakreslit z hlavy, i s číslováním výměn. Ale když jsem měl k tomu přístup, nebyla kopírovací technika a v případě vážného zájmu jen tužka a papír.


Luboš_3.21#2538@07.8.2020 18:08:07 >>Lajos. Diky, za odpověď, mě by stacil, jen schmaticky náčrt, toho Hulina, samozřejmě bez cislovani výměn, pokud by to bylo možné. Dekuji.


NegroHorizonte#87@07.8.2020 18:35:08 >>Kodóvání neřeším.


Luboš_3.21#2539@07.8.2020 19:03:11 >>NegroHorizonte -Diky za ty schemata, ale já myslel schéma Hulina, ještě před rekonstrukcí tedy rok cca 1990, než se tam instalovala ESA s JOp.


balik#2509@07.8.2020 20:35:22 >>Luboš: To Vám sem právě Negro pověsil, mrkněte dovnitř.


Luboš_3.21#2540@07.8.2020 20:52:54 >>Balík-Diky za info, já jsem ten Hulin prohlížel v rychlosti, takže jsem si nevšiml těch Ik. Jinak mě překvapilo, že ta konfigurace kolejiště u toho Hulína byla skoro stejná jako je dnes. Ještě se chci prosim zeptat, nemá někdo kolejový plán Žst. Zdice z let 1980 -1985. Diky moc.


Luboš_3.21#2541@07.8.2020 22:49:55 >>NegroHorizonte - Ještě jednou díky, moc.


kwasi#1225@14.8.2020 18:54:54 >>Zlín Svit 2020-08-14 posunovací lokomotiva 711


Fany#10824@29.8.2020 6:09:16 >>https://filmovyuzel.cz/vystava-modelove-zeleznice-se-vraci/


dědek_hank#2653@29.8.2020 9:28:23 >>

Starý_Hanák:
"Potaš se také nazývala flus (z německého Flussmittel, tj. tavidlo), v češtině se používal název salajka. Vyráběla se z bukového popela v malých dílnách zvaných potašárny či salajkárny."

Mezi Mariánkami a Chebem je Salajna, původ názvu je stejný.

Především der Fluss je vodní tok a salajny aka flusárny se budovaly skoro vždycky u potoka. (Když tam dnes potok není, můžete se vsadit, že tam ve středověku byl.) Dodnes existuje spousta pomístních názvů typu Flusárna, které mají původ tamtéž. Nacházejí se na odlehlých místech v lesích (Šumava) i uprostřed měst a obcí (Příbram, Jirny). Protože se potaš vylouhovaná z popela ve středověku používala především jako sklářská surovina, při bližším ohledání se na takových místech většinou najde i spousta středověkých skleněných střepů. A má to ještě jednu historickou souvislost: Tato živnost byla jednou z mála, jejichž provozování ve střední Evropě bývalo (podobně jako jiné špinavé technologie, např. koželužství) povoleno židům, takže často zjistíte, že flusárny bývaly v sídlech židovských komunit.


FRED_ex#4@01.9.2020 15:50:44 >>Doplnění pro Vechtr a Honza_o z 29.7.2020, že vlečka do Tajmac-ZPS není bez života.
V pátek 28.8.2020 chlapi provětrávali svou krásnou mašinku a prováděli lehkou údržbu předávacích kolejí.
Tak nějaké foto posílám.


Honza_o#5161@02.9.2020 7:44:01 >>Koukám ::jidlo:: .


Salaška#30@12.9.2020 21:21:13 >>Netradiční pozdrav z Huštěnovic.


Jena#14155@23.9.2020 21:47:43 >>Vypadá to, že se přes noc podívá s vlakem z Chalupek až do Břeclavi "Gagarin" ST44-1250 (asi) a třeba to zpátky vyjde za světla. ::happy::


Priapos#1849@24.9.2020 9:46:01 >>

Jena:
"třeba to zpátky vyjde za světla. "


Polský „Sergej" je zase zpátky, už projel Svinovem.


eso_26#40@24.9.2020 20:10:25 >>Priapos: a dojel až do Břeclavi?


Jena#14158@24.9.2020 21:31:17 >>eso_26: jo.. ::wink::


kwasi#1245@26.9.2020 17:43:12 >>Oprava železnice Zlín střed 2020-09-26: https://www.facebook.com/groups/silnicarskaakomunalnitechnika/per malink/1769245879919140/


PeMi#1232@30.10.2020 21:36:36 >>https://youtu.be/SOAPRmmzgWA

Vlaky Břeclav a Moravský Písek


Zanechat zprávu

 ^ Nahoru

Témata Úvod