K-REPORT MOBILE 2.0

Diskuse K-report: Nákladní doprava

Dolu v
Archiv

Témata Úvod


Qěcy#6507@25.8.2020 17:48:26 >>Zpětné vyřízení kůrovcem do Číny? Jedině pokud to dříví jezdí v námořních kontejnerech. Nebo pokud v těch klanicových výměnných nástavbách jezdí k nám něco jinýho.

(Příspěvek byl editován uživatelem Qěcy.)


Jurek_fm#3066@25.8.2020 21:06:03 >>Kůrovce už dávno expedují v kontejnerech, už tu byly někde i foto.


Kade#1658@26.8.2020 9:20:55 >>Jedině pokud to dříví jezdí v námořních kontejnerech

No však samozřejmě. Před pár týdny toto téma vyventilovalo oficiální tiskovou zprávou i ČD Cargo, ale jinak už je to stará věc, viz třeba ŽM 8/19, str. 25 a teď opět ten rozhovor v nejnovějším ŽM. Tak jako i s jiným zbožím, pořád je to hlavně o kombinaci vlak - loď, ale teď už sem naopak jezdí z východu i vlaky s prázdnýma bednama k nakládce dřeva. Tohle byl jeden z prvních.

(Příspěvek byl editován uživatelem kade.)


Bram#11142@26.8.2020 10:08:36 >>Qěcy:Jedině pokud to dříví jezdí v námořních kontejnerech.

Věř tomu, že to tak jezdí a jezdí toho mnoho. Moje přítelkyně, která dělá v logistice u firmy Mars, si mne nejednou postěžovala na to, že nemají pro své přepravy k dispozici dostatek kontejnerů, protože ty jsou vytíženy přepravou dřeva do Číny. Přeprava dříví do Číny s sebou nese ještě další problémy: Kontejnery jsou po přepravě dříví mnohdy pěkně zahnojené a také občas bohužel i poškozené...


Qěcy#6519@26.8.2020 10:34:21 >>Já vím, že to už několik let v kontejnerech jezdí. Jen jsem si myslel, že nejde o masovou záležitost. Nepátral jsem po tom, ale fotek z nákladní dřeva do námořních kontejnerů jsem viděl jen pár a je to víc, jak rok. Kde se ty kontejnery nakládají? V jakém množství?


Mladějov#14915@26.8.2020 10:39:25 >>Qěci, ty bys zaměstnal na ty odpovědi zdatnou sekretářku ::biggrin::

Stejně je šílený vozit les přes půl zeměkoule ::crazy::


Telini#653@26.8.2020 10:56:40 >>

Qěcy:
"Kde se ty kontejnery nakládají?"

V lese ::wink::: https://www.youtube.com/watch?v=f4pN8u3xkzk&feature=youtu.be&t=15 7


Bram#11145@26.8.2020 11:04:01 >>Qěcy:Jen jsem si myslel, že nejde o masovou záležitost.

Na uzavřeném kontejneru prostě není vidět, čím je ložen ::wink::.


Qěcy#6521@26.8.2020 11:25:51 >>Nevím, proč mě nenapadlo, že to nakládají rovnou v lese. Možná i proto, že se letos po různých českých lesích vyskytuji mimořádně často, viděl jsem asi sto nakládek dřeva, ale do kontejneru nikdy a na nádražích taky nikdy.


Vojtag#3778@26.8.2020 11:39:53 >>Dost často se do kontejnerů ložilo dřevo různě na manipulačních plochách na nádražích, a pak to jelo na autech někam na terminál. Naposledy viděno ve Žďáru nad Sázavou.
Já byl na jaře u nakládky několika vlaků do Gdaňsku, tam to jelo v uhlácích, následovala překládka do kontejnerů a pak na loď do Číny.


Jacob#1661@26.8.2020 11:53:18 >>Já viděl loni nakládku dřeva do kontejnerů v Opavě-Palhanci. Dělo se tak na place kovošrotu, kde byl dočasně zřízen sklad dřeva. Do kontejnerů tam byly nakládány delší kmeny. Pak se to vozilo autem někam směrem na Ostravu. Kde se to překládalo na vlak se mi ale nepodařilo zjistit.

(Příspěvek byl editován uživatelem Jacob.)


Němec_z_ova#4170@26.8.2020 14:21:40 >>Na uzavřeném kontejneru prostě není vidět, čím je ložen.

Taky si občas nějaký kontejner otevřeme.


Telini#654@26.8.2020 20:18:26 >>Ještě jedno video nakládky v terénu: https://youtu.be/UxAh4Gr-sGA


S200#4005@27.8.2020 23:12:50 >>Dřevaři si pronajali třeba část terminálu v Brně, kde se nakládá dřevo do kontejnerů, které pak jdou rovnou na vlak.


Miram#1749@15.9.2020 18:19:50 >>Od 1. ledna 2021 smí do Německa jen "tiché vozy", začátek roku bude asi zajímavý...::wink::


Asdf#9587@15.9.2020 18:43:21 >>Miram: No, keď vidím ako na to všetci dopravcovia vehementne zbroja, tak by som sa toho až tak nebál. Vlastne čo si všímam, tak väčšina prepráv do SRN jazdí v "tichých" už dnes.

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)


Ythomas_ct#2947@15.9.2020 23:01:36 >>Ad Miram:

Od 1. ledna 2021 smí do Německa jen "tiché vozy", začátek roku bude asi zajímavý...[wink]

Také bych v tomhle nějaký zásadní problém neviděl; oni to Němci už deklarují celkem dlouho a snad byli schopni dát dopravcům i nějakou tu podporu, pokud se nepletu. Podívejte se, kdo a s čím dnes jezdí do Německa. Nové vozy už pouze s "K" (příp. na kotoučích, zejména pokud to má významněji jezdit i ve Švajcu); odvážlivci přezbrojují na "LL" také celkem intenzivně. Zbylé vozy s litinou nám holt budou dále hlučet maximálně tady a směrem na východ (a tím mj. přispívat v různých záměrech k nutnému rozsahu protihlukových opatření)...


Mcx#2347@16.9.2020 19:09:14 >>Ano, Evropa nejen na silnici si podřezává větev, to zvýšení nákladů v Německu kompenzují z části ve Švajcu zcela a my jsme kde .....v ř.....
Dnes všichni ví, že je to cesta do prd...., ale je politicky nekorektní říci, že to tam vede.
Prostě na co sáhne EU to vede do prd....

(Příspěvek byl editován uživatelem MCx.)


T_._H_.#12567@16.9.2020 19:16:38 >>Bodejť, Dráha přece má dělat kravál, dřív (bylo líp) to nikomu nevadilo a komu se to nelíbí, ten je zločinec.


Qěcy#6615@16.9.2020 21:31:02 >>EU jsme i my, čili pokud kritizujete EU, tak kritizujete i Česko, resp. ty české eurokomisaře a jiné zástupce.


Mcx#2348@17.9.2020 20:30:57 >>Qěcy - že by paní Jourová a železnice ??

(Příspěvek byl editován uživatelem MCx.)


S4991023#4125@17.9.2020 20:41:46 >>MCx: Je to přesně naopak. Kdyby nás EU alespoň občas k něčemu nedokopala, tak tady budeme furt v pravěku, protože "to vždycky dělalo kravál" .


Mcx#2349@18.9.2020 20:50:22 >>Není to naopak, je to přesně ta cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly - zde bohulibou snahou o snížení hlučnosti, protože co je pro železniční nákladní dopravu důležité v rámci konkurenceschopnosti - to jsou náklady a k nim samozřejmě patří i náklady na údržbu nákladních vozů.
Co je dnes jednoznačně prokázané je nižší délka proběhu dvojkolí do nutnosti výměny kol (přelisování v lepším případě, tedy vlastně zkrácení proběhu u K a LL špalíků z důvodu zvýšeného teplotního zatížení jízdní plochy kola při brždění a tím tomu známému jevu - projíždění jízdní plochy a nutnosti častější reprofilace.
Ze známých prezentací firmy AAE je zřejmé, že délka proběhu dvojkolí do nutnosti výměny kol je při průmerném proběhu vozu):
u litinových špalků 1 250 tis. km
u K a LL špalíků 750 tis. km
u kotoučové brzdy 2 100 tis. km
Pro neznalé - dvojkolí je nejdražší výměnný celek na nákladním voze. Pro 4n vagon přelis - cca 160 - 180 tis. Kč tis. Kč
Přičemž AAE uvádí, při předpokládané 30 leté životnosti nákladního vagonu jsou náklady na pořízení + náklady na údržbu, v porovnání s cenou pořízení vagonu u vagonu který ročně najede 100 tis. km - takový normální vagon:
u kotoučové brzdy 175%
u litiny 180%
u K Jurid 215%
u K Cosid a LL CoFren 230%
Takže nechtějtě to, když je to takový byznys pro výrobce K a LL špalíků a výrobce dvojkolí, kdo zapláče... to jsou provozovatelé vozů. Oni to potichu říkají všichni, ale nahlas..... nemají asi odvahu.
Co se ani tiše neříká je, že na ss brzdu nejdou LL špalíky použít vůbec, protože si kola odrovnáte skoro hned ::lol::


Qěcy#6618@18.9.2020 21:56:10 >>Mcx: vidíte jen tu železniční nákladní dopravu. Ale že se vedle toho nedá bez nepříjemnosti bydlet, to už je jedno? Místo odstranění příčiny se budují za státní prachy obludné zdi a podobně.

Mně by třeba zajímali, proč u několika moderních druhů podvozků musejí skřípat nemazané kluznice. Každé pootočení podvozků nepříjemně skřípe. A neřeší se to.

Není to jen o přísnějších požadavcích společnosti a ochraně přírody, či zájmech minorit. Doprava si za sto let vyválčila extrémně nízké ceny. I kvůli tomu objemy dopravy narůstají a s ní i zátěž pro prostředí. Teď za ty nízké ceny pyká a nemá na to, aby se výrazněji modernizovala bez tučných dotací. Celosvětově.
Za několik let budou například všechny letecké společnosti nízkonákladové.


Mcx#2350@19.9.2020 8:47:23 >>Qěcy: politické záležitosti mne nezajímají, ale doporučuji bydlet u dálnice ::happy::

Ale ke konkrétnímu dotazu - od dob zavádění dnes již historických podvozků Y25 a jejich všech možných variant se používají kluzné vložky toren a odpružené kluznice s textitovou vložkou. Zde se nikdy nic nemazalo a nemaže - nesmí !!! a taky tam nikdy nic neskřípalo a neskřípe.
Tedy pokud byl ten dotaz směrován k nákladní dopravě, kde podvozky Y25 a jejich všemožné varianty činí dodnes 99% procent podvozků i u nových vozů.

A zbytek textu opět politika a na to kde narůstá doprava, zda u železniční, silniční či letecké a lodní si jistě umíte odpovědět sám ::kladivo::


Haldir#1899@19.9.2020 19:59:06 >>Tady jde předvším o pozici železniční nákladní dopravy na přepravním trhu. Kdo zaplatí ty krásná technická řešení a zvýšené náklady? Aby jednmoho dne se nezjistilo, že železnice bude čím dál víc prohrávat v konkurenci se silniční dopravou. Protože zákazník chce dopravit zboží za nějakých podmínek. Takové nápady, že zákazník bude muset. To mohlo fungovat maximálně před 40 lety. s podobným přístupem to moc na dobrou budocnost železniční nákladní dopravy nevypadá. ETCS, nehlučné vozy, přechod na bezuhlíkovou ekonomiku....

(Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.)


Qěcy#6619@19.9.2020 22:03:39 >>A co teda zejména u ložených y25 skřípe při otáčení podvozku kolem svislé osy a při průjezdu prohlubněmi?


Qěcy#6620@19.9.2020 22:09:02 >>Bydlel jsem 30 let 200 m od nádraží v Radotíně, okno pokoje bylo asi 7 metrů nad kolejemi. Takže toho drážního bordelu jsem si užil dost, i když se mi to libilo a stále jsem jednoznačně proti PHS.


Mcx#2351@20.9.2020 8:11:18 >>Y25 - nevím o čem mluvíte - je to poněkud technicky nejasné - svislá osa a "prohlubně" tedy asi propad kolejového pásu. Podle svislé osy se podvozek natáčí při průjezdu obloukem, při průjezdu přes propad kolejnicového pásu - tady je možností více a k naklopení podvozku v torně nemusí dojít.
Obecně - ložené Y25 jsou proti prázdným vozům daleko tišší, důvodem je zatížení vnitřních pružin, které jsou v prázdném stavu volné a jejich pohyb vyvolává hluk. No a nejhlučnější jsou prázdné kotlové vozy... protože kotel je velká ozvučnice.

K dalšímu nesouvisejícímu - já bydlel zhruba stejně dlouho ko kolejím o dost blíže, ale za dálnici či cestu 1. třídy bych neměnil - a co se dělá pro jejich ztišení..... slyšíte to ticho??... nic.
Jinak oba způsoby dopravy mají společné - zásadní hluk vyvolává styk kola s cestou/kolejnicí, ale opět jsme spíše u politiky - to řeště s někým jiným.


šelma#113@30.9.2020 17:51:51 >>Já bydlel v drážním domku přímo u zhlaví,ale že by mně to nějak vadilo,tak to vůbec ne! I v noci jsem spal dobře.
Mně u těch špalků K,L,LL spíš vaděj jejich brzdící vlastnosti.Už delší dobu je nařízeno začít s nimi brzdit hned jak je vidět předvěst,jeli tam výstraha-následek častého projetí vjezdového návěstidla.Totiž při vyšších rychlostech brzdí dobře,zato v malejch ne!
Tak nevím, jestli je přednější ticho,nebo bezpečnost.


Miram#1780@30.9.2020 19:24:17 >>Vectron si to prý sám přebere a Bangle zruší ETCS. Z bržděnek máme v provozu hrůzu ::uhoh::
Kamiony takové nástrahy neřeší a hluk a bordel z nich asi nikomu nevadí, bohužel ::ko::


T_._H_.#12750@30.9.2020 19:45:18 >>hluk a bordel z nich asi nikomu nevadí
Kamióny za posledních 30 let došly od EUROnic (EHK49) k EURO6, tj. z 88 dB(a) na 78 dB(a) (tupcům to asi bude připadat málo, ale to je logaritmická funkce), PM částice z "nestanoveno" (!) (až u EURO I 0,18 g/km) na 0,005 g/km (přeloženo: 36x míň), mají na krku EURO7 a to bude poslední standard, protože ten už je na fyzikálních limitech, a jde se na elektrokamióny.
Z čeho usuzujete, že to asi nikomu nevadí?


Miram#1782@30.9.2020 20:15:59 >>Je to málo, musí se přitvrdit ::wink::


Mcx#2364@30.9.2020 20:24:10 >>Kamióny za posledních 30 let došly od EUROnic (EHK49) k EURO6, tj. z 88 dB(a) na 78 dB(a)
Jo, jo motory to umějí, ale hluk z odvalování gum, který je to podstatné hlukové...... ten je stále stejný ::happy::


Jurek_fm#3076@01.10.2020 8:38:34 >>Hluk z odvalování gum je také silně ovlivněn použitým povrchem vozovky a mnohdy větší kravál než kamion dělají "natuněné" a všeobecně výkonné ::auto::. P.S. Rakušák vyžaduje v noci pro kamion 60! a ještě musíš mít papír (Lärmarmes Kraftfahrzeug)


Haldir#1901@01.10.2020 10:20:57 >>Takže přitvrdit. Aby to železnice měla měla ještě víc náročnější.


Qěcy#6656@01.10.2020 10:35:37 >>Y25, zejména ložené, zkrátka při pohybech podvozků příšerně vržou. Je to nejhlasitější projev. Chrastění volných pružin je taky síla. Zkuste to sledovat zejména při natáčení a kývání podvozků. Nejde si toho nevšimnout. To u podvozků 26-2.8 není, ale podvozky 26-2.8 s RP50 je skřípání slyšet taky. Možná bych měl radši místo skřípání psát vrzání. Silné hluboké vrzání měnící se s rychlostí jízdy a tedy rychlostí natáčení nebo kývání podvozků. Podle mě vrzají právě ty vypružené kluznice, které při tření poskakují po třecích plochách právě proto, 6r jsou pružně uloženy.
Zkrátka nechápu, proč se při řešení hluku nákladních žel. vozů mluví jen o brzdách, případně valení, ale o skřípání a chrastění není nikde řeč.

(Příspěvek byl editován uživatelem Qěcy.)


Cisalpino#876@01.10.2020 17:42:10 >>

Qěcy:
"Teď za ty nízké ceny pyká a nemá na to, aby se výrazněji modernizovala bez tučných dotací. Celosvětově."
A ani to nestačí, když přepravám Asie-Evropa vládnou lodě a kamiony navazující z přístavů...


Mcx#2365@01.10.2020 19:52:08 >>ad Qěcy - nu, máte vlastní zajímavé pozorování, já Vám je neberu. ale poskakování zatížených kluznic... to není možné ani teoreticky.
Ovšem hluk brzdění souvisí s hlukem valením přes hladkost jízdní plochy, které vyvolává hluk - takže to jedno jest.
A vzhledem k tomu, že celé se posuzuje nikoliv na základě subjektivního posouzení, ale objektivních měření tak asi pravda bude jinde.
Ještě k hluku silniční dopravy - spal jsem v Hotelu Grúň v Mostech u Jablunkova, pokoj na straně k cestě - vzdálenost hotelu cca 30 metrů od komunikace první třídy č. 11 Třinec - Žilina, do rána jsem téměř nezamhouřil oka a měl napočítáno několik set nákladních aut. Doporučuji k testování vlastní odolnosti. Protihluková stěna tam není.


Qěcy#6669@01.10.2020 20:20:40 >>Mcx: Já nemám problém s hlukem v Radotíně, to mám dodnes tak zažité, že to je pro mne úplně přirozené. Ale chápu, že to je hluk velký. Když jsme u tety na Spiši, spáváme 40 metrů od KBD a v tom místě zrovna brzdí a rozjíždějí se všechny vlaky. To je panečku hluk. A ještě docela náhlý. A u silnic, nebo na dálničním odpočívadle jsem asi dvacetkrát taky spal. Nebo v tajze u Transsibu bohužel poblíž ocelového mostu přes řeku. Taky mě to budilo. Jde totiž hlavně o zvyk.

Proč není možné poskakování kluznic? Kloužou jako led?
Nebo odkud tedy jde to vrzání? Ze třecích tlumičů? Ono to jde slyšet právě i při otáčení podvozku. Už mě nenapadá, co by to mohlo být.


Hroch.R420#1130@01.10.2020 21:28:45 >>Je to málo, musí se přitvrdit
Stejně víc práce mít nebudeš 😀

Rakušák vyžaduje v noci pro kamion 60!
Ne všude.


Jurek_fm#3079@02.10.2020 8:19:04 >>Rakušák vyžaduje v noci pro kamion 60!
Ne všude.

No mám za to, že těch pár zkušebních úseků s 80-tkouletos končí::kecal::


Hajnej#22992@02.10.2020 12:01:09 >>Mcx: zásadní hluk vyvolává styk kola s cestou/kolejnicí
A to je přesně ten důvod, proč se jde od litiny pryč.

šelma: při vyšších rychlostech brzdí dobře, zato v malejch ne
Tak to není. Ono to spíš brzdí ve všech rychlostech tak nějak stejně.
Ale pokud někdo očekává, že to v malé rychlosti zabrzdí tak ostře, jako je zvyklej u (studené) litiny, tak se toho nedočká - a odtud pak pochází citovaná mytologie.


Petr_Šimral#10308@02.10.2020 12:10:40 >>Ale pokud někdo očekává, že to v malé rychlosti zabrzdí tak ostře, jako je zvyklej u (studené) litiny, tak se toho nedočká - a odtud pak pochází citovaná mytologie.

Pozor, studené LL to dokážou. Tedy pokud brzdím silně z rychlosti 40 - 60 km/h, tak brzdí v kombinaci s vyleštěnými koly podstatně silněji než litina.

I proto nám nesmí LL do baráku, byť fabriku na opravu plochých kol máme ::angry::


Mcx#2366@02.10.2020 13:09:47 >>ad Hajnej: A to je přesně ten důvod, proč se jde od litiny pryč.
Však to jsem tam psal -- hluk brzdění souvisí s hlukem valením přes hladkost jízdní plochy


Ythomas_ct#2957@02.10.2020 13:26:55 >>Ad Hajnej:
Ono to spíš brzdí ve všech rychlostech tak nějak stejně.
Nesouhlasím. Petr ví, o čem píše........................... ;-)

Ad Qěcy:
Y25, zejména ložené, zkrátka při pohybech podvozků příšerně vržou.
A co byste taky chtěl od 50 let staré konstrukce, že...


Hajnej#22997@02.10.2020 15:10:30 >>PŠ, YT: No tím spíš je ale to šelmí "při vyšších rychlostech brzdí dobře, zato v malejch ne" mimo mísu, ne...?


Mcx#2367@02.10.2020 19:38:54 >>Jo, je tak jak píše P.Šimral - pro jejich "ss" vozy jsou LL špalíky naprosto nevhodné, protože jejich brzdný účinek je u "ss" vozů až o 50% vyšší než u litiny P10, proto dochází i přes snížení tlaku ve válci, použití limitních ventilů v nižších rychlostech k malým mikroskluzům kol, které způsobují poškození jízdní plochy. Podle hesla - chcete-li si zničit kola dejte na "ss" vůz LL špalíky ::lol::
Takže pokud vím z doslechu - něco na litině prodali a něco řeší poměrně drahým způsobem s kompletní výměnou brzdy na K - špalíky. Protože jinak to nejde.
Takže rámcově
-nové brzdové válce 10“ („8“) – původní brzdové válce 16“
-nové mechanická brzda
-nové menší pomocný vzduchojem + úprava potrubí k němu
-úprava rozvaděče a přídavných ventilů v důsledku použití menších brzdových válců
-dosazení nových brzdových botek pro K brzdové špalíky
+ zpracování dokumentace, zpracování bezpečnostního posouzení dle Nařízení (EU) č. 402/2013 ve znění Nařízení (EU) 2015/1136, zkoušky a schválení na DÚ - brnkačka, zlaté EU a ERA

V Kolínské dílně jsem byl - na kolech vcelku pěkné vybavení ::wink::


Petr_Šimral#10310@02.10.2020 22:14:26 >>ad Mcx: podpis.

Žádnou litinu jsme neprodali. Vše odešlo po dvanáctiletce s LL a já pak učil Rumuny s tím jezdit.
Ale nejde to, sedlo Predeal se s LL nedá zvládnout...


Matijak#2726@05.10.2020 9:37:53 >>Jaký by podle Vás byl reálný přínos nějaké zásadní rekonstrukce a zdvojkolejnění trati přes Dvořiště? Myslíte, že má šanci zaujmout více soukromých dopravců? Sklonové a směrové poměry, hlavně na rakouské straně, bohužel mluví za své... Zdvoukolejnění tratě na Linec je znovu ve hře


Petr_Šimral#10313@05.10.2020 15:21:57 >>ad Matijak: Jaký by podle Vás byl reálný přínos nějaké zásadní rekonstrukce a zdvojkolejnění trati přes Dvořiště?

Dle mého názoru nic moc.

Význam by to mohlo mít u spojení do Itálie, takže se podívat v první řadě na počet kamiónů v těchto relacích.

Z DE se jezdí přes Mnichov, z Polska přes rovinatou Břeclav.

A z Prahy žádný zázrak.


David_jaša#4444@05.10.2020 18:43:54 >>Význam by to mohlo mít u spojení do Itálie, takže se podívat v první řadě na počet kamiónů v těchto relacích.

Je k případným nárůstům na Pyhrnbahn/Rudolfsbahn nebo Tauernbahn dost volné kapacity?

(Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.)


Brr#3811@05.10.2020 19:48:44 >>Už tu zaznělo, že v této relaci není na železnici co vozit.


Tantin27#2215@09.10.2020 15:50:45 >>

David_jaša:
"Význam by to mohlo mít u spojení do Itálie, takže se podívat v první řadě na počet kamiónů v těchto relacích.

Je k případným nárůstům na Pyhrnbah"

Tam bude nový tunel v roce 2040, takže akorát na to řešit Dvořiště.


Quenya#1361@11.10.2020 23:10:07 >>Zcela se ztotožňuju s Petrem Šimralem. Navíc na to nebudou prachy.


McBain#26608@12.10.2020 23:20:18 >>

Petr_Šimral:
"Ale nejde to, sedlo Predeal se s LL nedá zvládnout..."

Dokáže mi někdo vysvětlit, proč Rumuni používají k překonání Karpat trať přes Predeal, a ne kolem řeky Olt?


Troy_McClure#53@13.10.2020 10:14:06 >>McBain: kolem Oltu vede neelektrizovaná (vesměs) jednokolejka. Navíc ve směru od Vintu de Jos na Sibiu je nutno překonat sedlo u stanice Sălişte.


McBain#26609@15.10.2020 9:37:47 >>

Troy_McClure:
"McBain: kolem Oltu vede neelektrizovaná (vesměs) jednokolejka. Navíc ve směru od Vintu de Jos na Sibiu je nutno překonat sedlo u stanice Sălişte."

Tak jistě známe řadu případů, kdy se neelektrizovaná jednokolejka v průběhu času změnila na elektrizovanou jednokolejku, a občas i na elektrizovanou dvojkolejku. V Rumunsku např. Suceava - Vatra Dornei.

To spíš to druhé, mizerné návazné tratě, to bude asi ten hlavní problém.


Qěcy#6696@15.10.2020 11:04:34 >>Săliştské sedlo je ale jen cca 550 m.n.m.


Qěcy#6697@15.10.2020 14:47:53 >>V SZ-JV nákladní přepravě přes Rumunsko je zřejmé nejvyužívanější trať přes Drobetu-Turnu Severin. Má vrcholový tunel jen v 460 m.n.m. (šoto: jeho západní trouba je asi průchodná, či průjezdná autem, je bez koleje).
Dalším přechodem Karpat bude Predeal, který i přes svou vysokou nadmořskou výšku je jedinou uceleně dvojkolejnou elektrifikovanou magistrálou přes celé Rumunsko v požadovaném směru.

Trať přes Petrošani nevede úplně vhodným směrem a i když je elektrifikována, zdvojkolejnena byla jen z Livezeni do Simerie kvůli uhlí a hutnictví. Vrchol má v tunelu Banica v 730 m.n.m.

Zmíněná trať průrvou Oltu měla být druhou takovou nákladní magistrálou, možná pro nákladní dopravu i výhodnější. Jenže vlaky dodnes musí objíždět kopce mezi Ramnicu Valcea a Pitešťí přes Caracal. Tahle trať ale byla předmětem modernizace za Ceausesca. Měli dojít na elektrifikaci a zdvojkolejnění (mnohde se již stalo) a mezi Piteští (spíše staničkou Valcele SŽ od Pitešti) a Ramnicu Valcea byla rozestavěna nová jednokolejná trať, která napřímila úsek Bukurešť - Caracal Ramnicu Valcea. Výškově nová trať jde z nějakých 320 m.n.m. přes vrcholový tunel 450 m.n.m. pak plynule klesá do 240 m.n.m. v Ramnicu Valcea.

Netuším, zda má smysl dokončit rozestavěnou spojovací trať a vytvořit tak novou magistrálu z Bukurešti přes Pitešť, Ramnicu Valcea dál na sever údolím Oltu přes Sibiu do Simerie. Každopádně je to výborný námět na šototuristiku.

Mmch. Mám dojem, že za Ceausesca se měl stavět ještě jeden železniční přechod přes Karpaty a to někde na východě. Kompletní průchod tunelem. Je to pravda?

(Příspěvek byl editován uživatelem Qěcy.)


T_._H_.#12912@15.10.2020 19:18:44 >>Mmch. Mám dojem, že za Ceausesca se měl stavět ještě jeden železniční přechod přes Karpaty a to někde na východě. Kompletní průchod tunelem. Je to pravda?
Asi jako české bolševické plány na VRT ::happy::.
Údajně (protože Rumunsko mělo spíš problém se západo-východním spojením než severo-jižním) se měla stavět/modernizovat trať od Kluže přes Tirgu Mureš do údolí Oltu (Ciceu) a dále Siretu, kde v jedné variantě měly být na padesátikilometrovém úseku čtyři tunely o celkové délce 23 km.
(Na níže přiložené mapce jde zřejmě o úsek Odorhei-Ciceu přes pohoří Harghita pod písmenem h.)
Pak jsou ještě nerealizované projekty, kde by se muselo hodně tunelovat, Topliţa-Târgu Neamţ (z) a "obchvat" Drobeta-Turnu Severin (k) (ale ten není na východě).


Qěcy#6698@15.10.2020 20:51:31 >>T.H.: děkuju. Mapa ::jidlo::


T_._H_.#12915@15.10.2020 22:08:24 >>Ad Piteşti – Râmnicu Vâlcea: tam to je fakt dost drsný, umělé stavby jsou prakticky hotové (ale jsou tam prý nějaké problémy se sesuvy půdy a povodněmi atd.), výstavba už dvacet let stojí (a už se ta trať nikdy nedokončí), ale ve Vâlcele leží celých těch dvacet let hory pražců, jako kdyby se zítra měly začít pokládat koleje...

(Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)


Pikehead#6616@20.10.2020 8:11:17 >>Fotky z nějakých rumunských nedostavěných tratí byly i v červencové Dráze - tunely, mosty. Nemám to po ruce, tak netuším, jestli je to některá z výše jmenovaných.


Adam108#131@20.10.2020 10:34:58 >>Díky za zajímavou historii... ta trať jde krásně sledovat v letecké mapě. Škoda, že v Rumunsku není pořádné street view


Zanechat zprávu

 ^ Nahoru

Témata Úvod