K-REPORT MOBILE 3.1

Herkules2016l#668@26.7.2024 18:35:37 >>Výletní soupravu už Jemnická 810 převezla do Hrušovan na zítřejší jízdy do Hevlína

---

Pajzák#8475@26.7.2024 22:26:03 >>Prima, syn se už těší.

---

Hattrick-Transport#22@28.7.2024 14:02:56 >>Povedlo se a i přes úmorné vedro se vše bez potíží odjezdilo a naše 701.733 si premiérově střihla osobní vlaky do Hevlína




Další jízdy budou opět příští týden, tentokát v neděli 4.8.

---

Nuts#3437@05.8.2024 15:56:36 >>I když nákladní doprava tu skomírá, tak dnes v 15.30 na žst. Znojmo přítomno hned 10 lokomotiv ČD Cargo! Z toho 6 řady 742, tři lokomotivy supermoderní řady 744 a jedna 731 🤪

---

771068#2231@07.8.2024 10:40:09 >>Na odklonu z Bv do Znojma teď jede 750.333, za sebou má 742.029 a 3 Easy. Měl by pak pokračovat do Jihlavy. Aktuálně někde kolem Mikulova.

---

Jirka_p#1870@07.8.2024 13:45:52 >>Hromádka třísek z lednické tratě složená u koleje 2a v Poštorné.


Mimo záběr - dvě nabořené červené krabičky stále stojí na 3. koleji.

---

Nuts#3438@07.8.2024 13:55:58 >>A dnešní nákladní vlak ze Znojma do Rakouska v podobě 742.230 + 3 x Roos ložené dřevem ...

---

Hala_D#481@07.8.2024 18:08:39 >>

Je tedy naprosto jasná příčina vykolejení, protože ta hromada shnilého dřeva je opravdu veliká. SŽ se opět projevila jako špatný správce, který zanedbává provozuschopnost tratí. Zřejmě se už počítalo s likvidací, protože přece kdo by chtěl dnes cestovat jako v 19 stol. že? A ti tůristi pořád ne a ne přesednout do gumokolů.

---

wask.#228@08.8.2024 18:32:36 >>Pohořelice 7.8.2024 (asi by se to mělo zařadit spíše do kategorie "vlečky")

---

Luboš_3.21#4779@08.8.2024 18:39:24 >>

Trať Vranovice - Pohořelice již má úřední status vlečky.

---

J.M.#4287@08.8.2024 20:02:42 >>Stále se tam nakládá?

---

marcojay#209@08.8.2024 20:39:52 >>

Stále. Kdykoli projíždím okolo, tak je tam vidět provoz.

---

nebel_II#44@08.8.2024 22:47:18 >>Místní kovošrot se snaží. Podobné je to i v Hrušovanech nad Jevišovkou a zejména v Moravském Krumlově - leckdy pravidelný manipulák 82623/82622 v úseku HnJ-MK a zpět veze pouze vozy pro kovošrot/z kovošrotu.

---

Nuts#3440@09.8.2024 8:15:11 >>Další utopie:

https://zdopravy.cz/vinarskymi-oblastmi-elektrickym-vlakem-a-rych leji-sz-zacina-resit-upravy-pohranicni-trati-214579/

Kdyby radši rychle dodělali modernizaci celé trati na 120 km/h ...

---

nebel_II#45@09.8.2024 11:25:49 >>Kdyby radši rychle dodělali modernizaci celé trati na 120 km/h...

Bez toho se obejdeme, jen ať Hrušovany ještě chvíli vydrží potěšit oko i duši. Stav SZZ je stále dobrý. Odstranit by naopak mohly ty zvěrstva v podobě nespočtu přejezdů s kříži a zejména pořádně udělat Hodonice a „hlásku s kolejovým rozvětvením" Božice - vždyť Božice už několik let takřka nekřižují, protože nejsou výhybkáři a pokud tam má výpravčí křižovat sám delší vlaky, tak je rychlejší udělat křižování v sousední stanici. Víceméně tak dělají jen funkci hlásky a pokud vím, výhybkáře tam pošlou jen na směnu, na kterou je předem oznámena nakládka písku na vlečce/odstavení vozů. Doteď nechápu, proč zařízli ve 2021 mechanickou Miroslav kde blok fungoval zcela bez potíží a neudělali něco s jednou z těchto dvou stanic, v té době taky na mechanikách, už s personálními problémy a dokonce bez odjezdových návěstidel. Co do počtu prvků vnějšího SZZ jsou ty stanice podobného rozsahu = podobně drahé.

---

Nuts#3441@16.8.2024 9:21:28 >>Co všechno odnes čas aneb jak to bylo před dvaceti lety

V pondělí 16. 8. 2004 jsem se dopoledne zastavil na nádraží ve Znojmě a během chvilky viděl toto:

10.14 přijel nákladní vlak z Retzu 742.247 + 742.134 + 6 vozů
10.39 přijel osobní vlak EuRegio z Vídně 2016.017 + 4 vozy včetně řídícího

A už je připraven nákladní vlak do Rakouska 742.134 + 14 vozů

---

Nuts#3442@16.8.2024 9:34:11 >>V kontextu nákladních vlaků ze Znojma do Rakouska, jezdících nyní jen třikrát týdně (jak tu někdo uvedl), doplňme dokumentační fotkou mnou již zmíněný vlak z letošního 7. srpna, kdy je tato souprava zvěčněna již na rakouském území v nákladišti Unterretzbach (Kleinhöflein). Sestava 742.230 + 3 x Roos.



(Příspěvek byl editován uživatelem Nuts.)

---

Petropolian#103@16.8.2024 21:48:19 >>Pánové, vím že osobka do Retzu byla od 18.5.1952 az do Vánoc 1989 přerušena, ale máte někdo informace, jak často jezdily do Rakouska nákladní vlaky a jak probíhalo jejich odbavení?

---

Herkules2016l#673@16.8.2024 22:16:00 >>Četnost byla různá, dle zátěže. Odbavení probíhalo v Šatově. Do Šatova to vezli naši poslední roky s pilštikana a v Šatově si to převzali Rakušáci poslední roky s 2050 nebo 2051. Náš posunovač směl pouze na stupačku. Neexistovalo aby vlezl na stanoviště. Celý Šatovský nádraží bylo obehnaný plotem, na každým konci špačkárna a peesaci se psy. K Rakousku snad byla přes koleje zábrana později výkolejka. Prostě za totality hodně hlídaná stanička. Až po roce 89 začali jezdit osobku 262 a náklady naše pilštici do Reztu.

---

J.M.#4322@16.8.2024 22:36:09 >>V gvd 1988/89:
Nex 40072 Wien Nord - Retz - Nymburk - Bad Schandau nejede v neděli 600 t, 360 m.
Sn 43037 Praha Libeň - H.B. - Šatov - Wien ZVBf jede denně 1150 tun, 500 m.
Sn 43039 dtto druhý pár rovněž denně
To je jen dálková mezinárodní doprava ve vlakotvorbě Severozápadní dráhy.
Mn a místní zátěž nemám k dispozici. Odhaduji další 2-3 páry.

---

Koudsk#995@17.8.2024 2:18:58 >>Hodím sem nějaké materiály. Větší soubory lze pouze stahovat, ty menší by to mělo umět zobrazit přímo.

Dopravní deník ŽST Olbramkostel 1989 - 3 21. 4. 1989 - 17. 6. 1989
Dopravní deník ŽST Olbramkostel 1989 - 4 17. 6. 1989 - 4. 8. 1989
Dopravní deník ŽST Olbramkostel 1989 - 6 21. 9. 1989 - 5. 11. 1989

Nákladní vlaky Šatov 1986/1987
Nákladní vlaky Šatov 1987/1988
Nákladní vlaky Šatov 1988/1989
Nákladní vlaky Šatov 1989/1990

GVD 322 z roku 1986
GVD 322 z roku 1989

GVD nákladní dopravy (Bratislavská dráha) rok 1955
SJŘ Znojmo - Jihlava rok 1957

Časopis Železničář - články o mezinárodních nákladních vlacích




Vozy přes PPS Znojmo (Šatov) 1979 - 2023


Letecký snímek šatovského nádraží z roku 1976 - ve stanici nákladní vlak dlouhý 685 m čekající na odjezd do Rakouska


ŽST Šatov před rokem 1988


Pár zajímavých fotek z muzea v Unterretzbachu (více v muzeu)

---

J.M.#4323@17.8.2024 8:24:08 >>Paráda. Děkujeme za informace. Bohužel ten trend poklesu je jasný a kulminuje po roce 2007. Nynější stav na pětině stavu z 80 let.
Jinak ty strážní věže tam byly ještě někdy kolem roku 2000, kdy jsem tam byl fotit. Dnes už tam předpokládám nejsou.
A jak koukám tak jsem ten odhad měl docela přesný. Celkem v gvd 1988/89 přes Šatov 5 pravidelných vlaků tam, 4 zpět.

---

Petropolian#104@17.8.2024 8:33:52 >>Pánové, moc děkuji. V Šatově jsem byl ve středu a jsou zde tradiční modrá zábradlí, dvě koleje dopravní a jedna kusá. Lávky nejsou a okolo vinice Peklo jdete od hranice až na nádraží v Šatově.

---

Krokodyl#1040@17.8.2024 9:29:57 >>Dnes do Lednice zelený hektor a dva polomáčené Bixy

---

wask.#229@17.8.2024 11:55:03 >>přesně tak....

---

Koudsk#996@17.8.2024 16:04:57 >>J.M.: Ten pokles začal přesně v květnu 2004. Rok 2006 se z toho vymyká kvůli 2 měsíce trvajícím povodňovým odklonům. Lávky v Šatově byly do září 2006, padly během následné elektrizace. Celní odbavení bylo v Šatově až do srpna 1996, pak se přesunulo do Znojma. Na rakouské mašiny se tam přepřahalo někdy do roku 1990, maximálně 1991.

Nechápu, jak na této 400m srandě mohli za rok odbavit 50 tisíc vozů, navíc s osobními vlaky Šatov - Znojmo, velkou místní nakládkou (mj. dlažba, víno) a výše zmíněnými přepřahy. Dnes by zde experti s důmyslnou excelovskou tabulkou nastavili NPDV na 380 m, a neprovezlo by se nic.


Z vyprávění vím, jak zde některé situace byly řešeny. Například, když byla stanice vyjma jedné koleje úplně plná a z Rakouska byl na cestě 600 m dlouhý Nex do Švédska, nechali ho zastavit u vjezdu, odvěsili z něj rakouské mašiny, které následně přejely na obsazenou kolej rovnou na svůj obratový vlak do Rakouska, a na zátěž odstavenou u vjezdu najeli Pilštyci a stáhli ji do stanice. Mimochodem ten Nex jezdil v denní době i se dvěma přepřahy ze Znojma do Děčína za 7 hodin. Když bylo volné místo, posílali na něj do Znojma dokonce přednostní zátěž z Břeclavi směřující do Děčína a dále.

V roce 1988 proběhla modernizace Šatova, když sem dali reléové zařízení TEST, ale stanici výrazně neprodloužili, protože chtěli zachovat předvěst na našem území. Třeba v Českých Velenicích, kde ta poloha byla ještě nepříznivější, ale naše předvěst na rakouském území byla.


Jako zajímavost zmíním, že při rekonstrukci v roce 1988 byla záměrně 2. kolej zkrácena o cca 80 m proto, aby sem v budoucnu mohla být vložena nová 4. kolej. Na ovládacím pultu SZZ tato kolej dokonce byla, přičemž byla až do roku 2006 přelepena páskou. K její realizaci už nikdy nedošlo.

Kdyby měl někdo zájem, tak přikládám dva odkazy na obsáhlé fotogalerie mapující provoz kolem Znojma od roku cca 1986 až do současnosti. Fotografie jsou seřazeny chronologicky. V prvním albu od nejstarší po nejnovější, ve druhém albu obráceně.

Fotogalerie vlaky Znojemsko 1986 - 2013
Fotogalerie vlaky Znojemsko 2013 - 2024

---

Luboš_3.21#4788@17.8.2024 16:31:24 >>

Tak dříve šlo ledacos, třeba u nás se délka vlaků vůbec neřišla, když se jeden vlak nevešel při křižování do stanice, nikomu to nevadilo. Prostě vjeli oba vlaky do stanice, pak se postavil odjezd tomu delšímu a až uvolnil zhlaví, tak se postavila odjezdová vlaková cesta i tomu druhému. Manipulák, když se tam nevešel, tak to bylo taky jedno, vždy se našlo řešení jak obejít SZZ. Mašiny i s vlakem zastavili těsně před návěstidlem, pak se výhybky se přeházeli do patřičné polohy pro odjezd, pak mašiny stáhly vozy až k návěstidlu - uvolnilo se protější zhlaví, někdy se mašina odvěsila i s vozy, které se na tu kolej už nevešli a odjeli formou posunu na trať až za vjezdové návěstidlo. Pak se vrátili zpět na jinou volnou kolej. Takže délka vlaku nepředstavovala žádný problém. Dnes bohužel i vlak, který se do stanice nevejde je pro SŽ obrovský problém. A tonáž vlaku se také neřila o 100 tun sem, o 100 tun tam bylo také jedno.

---

J.M.#4326@17.8.2024 16:31:43 >>Spousty zajímavých fotek a info taky máte. To je škoda nechat to jenom tady. To si přímo říká o to zpracovat to do nějakého článku do papírového časopisu. Ta historie přechodu Šatov myslím dosud nebyla příliš zpracovaná. Co vy na to?

---

Koudsk#997@17.8.2024 17:50:41 >>J.M. Díky. To máte pravdu, že se o tom moc nikde nenapsalo. Pokud budu mít trošku čas, pokusím se to nějak přehledně sepsat. Zde by určitě stálo za zmínku také období od konce 50. do 60. let, kdy přes Šatov jezdilo denně 12 vlaků s americkým uhlím z Hamburku do Vídně. Slyšel jsem, že to bylo dokonce 12 párů, ale to nemám potvrzené.

Luboš_3.21: To, co píšete, platilo ještě i před 20 lety. I dnes by se toho spoustu dalo vymyslet, ale málokdo si na to troufne. Navíc by to před tím musel polopaticky vysvětlovat někomu v Přerově, a na to se může vykašlat. Spousta výpravčích má taky zkušenost, že po tom, co dělali možné i nemožné, aby dlouhý náklad mohl někde projet, přišli o peníze, protože se někomu nelíbilo, že osobáček s 5 lidma dostal dvě minuty. Další z úspěšných motivačních programů na železnici.

K tomu Šatovu jsem zapomněl zmínit, že se jezdilo jen v denní době od cca 6 do 20 hodin a nejezdilo se v neděli a během rakouských státních svátků. To se pak klidně stalo, že se na druhý den nahromadilo 450 vozů, které se v takto maličké stanici odbavily za zhruba 14 hodin. V posledních GVD před rokem 89 bylo přes přechod pravidelně trasováno 11 nákladních vlaků (6 na výstupu a 5 na vstupu), ale při větší zátěži (hlavně v pondělky a po svátcích), jezdilo přes přechod až 13 nákladních vlaků.

---

Martin_ben#1326@17.8.2024 18:28:23 >>

Hm, tak jste nám bez počkání na závěrečnou zprávu z vyšetřování přidal další internetový soudy, a vůbec nevidíte, nebo nechcete vidět (?) že polovina délky lednické trati, trati na níž se 300 dní v roce nepohne ani kolo, je po kompletní opravě novými dřevěnými nebo použitými betonovými pražci. Nebo o tom nemáte ani tušení, ale národní zvyk kritizovat všechno vždy a všude, je prostě v módě. No a až to bude celé opravené, tak zase začnou všichni řvát, jak to byla neekonomická a finančně nenávratná oprava dráhy, která je po 80% roku s nulovým provozem.

Proboha snad každému, kdo měl někdy v ruce dřevěný pražec, snad musí být jasné že dřevěný pražec neshnije za pár let co někdo vymyslel SŽ, ale je to bordel zděděný ještě po ČSD. Mělo se to zavřít dokud se nenajdou peníze a použité pražce na obnovu celé délky trati a byl by klid. Případně by klid nebyl a bylo by to snad uděláno dřív a rychleji.

---

Priapos#2454@17.8.2024 20:02:42 >>

Viděl jsem ty pražce osobně zblízka a proto také nemusím čekat na závěrečnou zprávu z vyšetřování. Příčina je totiž naprosto jasná, shnilé pražce. Máte pravdu v tom, že situace byla v tom úseku stejná už při vzniku SŽ před 21 lety. Asi tam pracujete, když tak vehementně obhajujete neobhajitelné.

---

Martin_ben#1327@17.8.2024 20:22:14 >>

jistě, všechno je buď černé anebo bílé že

jestli je něco neobhajitelné tak neosazení pomalé jízdy na úseky které nejsou opraveny, anebo dočasné nesnížení třídy zatížení

(Příspěvek byl editován uživatelem Martin Ben.)

---

Nuts#3445@17.8.2024 20:27:57 >>Ad Koudsk: Fotky = nádhera

---

Martin_ben#1328@17.8.2024 21:20:45 >>Pár fotek z trati, o které se tady prohlašuje ,,počítá se s likvidací" ,, ne a ne přesednout do gumokolů" a podobné hovadiny.




Je to k vzteku, investice jak hrom a stane se vykolejení na místě, které se ještě neudělalo.

---

Bw_Ig#718@20.8.2024 12:09:41 >>Šatov - tak hlouběji do historie, ale ne až tak moc:

Vliv hospodářské krize na chod společnosti se projevil i na dráze. Zásadnější změny byl zahájeny až na podzim roku 1930 při zavedení zimního jízdního řádu. Vše se ale začalo úředně rozebírat již od léta roku 1930. Ted se zaměříme na vozbu výtopny Jihlava a vliv omezení vlaků a jejich dopad na službu lokomotiv a strojního personálu. Již 20. 7. 1930 oznámilo generální ředitelství rakouských drah BBÖ (č.j. 11538/1-30) na ŘSD Brno, že od 5. 10. 1938 zruší jízdu rychlíků 37/38 v úseku Znojmo-Wien Nord. Místo nich hodlalo zavést osobní vlaky 415/414 Wien-Šatov. Aby se cestující ze Znojma dostali k těmto/od těchto vlaků navrhlo 1. 8. 1930 ŘSD Brno (č.j. 1634/1-V-30) zavést místo rychlíku osobní vlaky 2746/2747 Znojmo-Šatov. Následně 30. 8. 1930 sdělilo generální ředitelství BBÖ (č.j. 11538/4-30) svoje podmínky vozební na ŘSD Brno. Lokomotiva od vlaku 415 by ze Šatova odvezla zpět do Retzu osobní vlak 472. Naopak rakouská lokomotiva by pak do Šatova jela strojově (Lv 485a) pro vlak 414. Vozbu vlaků v trati Šatov-Znojmo si mělo zajistit ŘSD Brno.
Závěrečné provedení bylo oznámeno ŘSD Brno dne 2. 9. 1930 na generální ředitelství BBÖ. Rychlíky 37/38 a osobní vlaky 2748/2749 v trati Znojmo-Šatov-Wien Nord od 5. 10. 1930 nepojedou (převedeny jen podle potřeby). Smíšené vlaky 2746/2747 Znojmo-Šatov měly zrušenou dopravu cestujících, tedy byly nově jen nákladní (ŘSD Brno č.j. 1455/4-V-30 z 25. 9. 1930). Souprava rakouského vlaku 415 z Wien-Nord ze Šatova pokračovala jako osobní vlak 2715 do Znojma. Ze Znojma jela rakouská souprava jako osobní vlak 2714 do Šatova a odtud pokračovala do Wien-Nord jako vlak 414 BBÖ. Přičemž vlak 2714 na konci dopravoval spěšninové-zrychlené nákladní vozy pro firmu Schenker.
Od 5. 10. 1930 až do 18. 9. 1931 byl zastaven provoz mezistátního rychlíku 37/38 v úseku Znojmo-Wien Nord (místo něj byly zavedeny osobní vlaky Vídeň-Znojmo 2714/414 – 415/2715). Tím na trati Znojmo-Jihlava-Kolín-Praha se nic výraznějšího nezměnilo. Rychlíky byly převedeny do kategorie spěšných vlaků se stejnými čísly 23/24 a 37/38. Uvedená změna neměla žádného vlivu na turnus a potřebu strojního personálu výtopny Jihlava. Rychlíky (nově spěšné vlaky) nadále jezdily mezi Prahou, Jihlavou a Znojmem. Výraznější omezení u rychlíkové turnusové skupiny jihlavských lokomotiv 364.0 to zatím vliv nemělo. Naopak přibyla osobní vozba ve Znojmě pro 354.0. Vozba nových vlaků v trati Retz - Znojmo byla tedy nově od 5. 10. 1930 rozdělena, přičemž přepřahací stanice byl Šatov. Zde vozbu vlaků 2714/2715 zajišťovala lokomotiva 354.0 vozební stanice Znojmo a vlaky 414/415 + zpětné strojové jízdy do Retzu, rakouská lokomotiva výtopny Wien.

---

Bw_Ig#719@20.8.2024 12:14:21 >>A další problémy stanice Šatov:

Vozební problémy byly i v přechodové stanici Šatov a i celém úseku Šatov-Znojmo. Zde vozební službu u osobních i nákladních vlaků roku 1931 zajišťovala výtopna Jihlava, prostřednictvím vozební stanice Znojmo. Jelikož v té době (rok 1931) nejezdily žádné rychlíky mezi Znojmem a Vídní, byly to problémy nejen u osobní ale i nákladní vozby. Ve stanici Šatov se prováděla výměna lokomotiv u přímých souprav osobních vlaků z Vídně/do Vídně ze Znojma. U nákladní dopravy se provádělo přebírání a předávání vozových zásilek celých vlaků. I když byla hospodářská krize, nebylo to na výkonech pohraniční stanice Šatov příliš znát. To hlavně v nákladní dopravě.
Totiž vytížení nákladních vlaků ve směru do Rakouska bývalo v některé dni tak velké, že na to nestačila norma rakouské lokomotivy. Tím rakouské strojní čety požadovaly aby ze stanice Šatov je vytlačila (nezavěšený postrk) znojemská lokomotiva ke stoupání (10 promile) před státní hranicí. Znojemská (jihlavská) strojní četa v tom neviděla problém (a postrk udělala), neboť stanice Šatov jim za to potvrdila 15 minut posunu do výkazu výkonů. Problém v tom však viděla správa výtopny Jihlava. Již 29. 8. 1931 si výtopna Jihlava stěžovala na ŘSD Brno odd. IV., že znojemské lokomotivy musí ve stanici Šatov provádět nezavěšený postrk rakouským vlakům (od km 89,100 do km 88,500-vjezdové návěstidlo) směrem k státní hranici-Retzu. Problém byl i v tom jestli to bylo vůbec možné a bylo to sjednáno v přeshraniční smlouvě mezi ČSD a BBÖ.
První vysvětlení situace ale podal staniční úřad Šatov dne 17. 9. 1931. Celá dopravní situace vznikala hlavně u nákladního vlaku 2746. Ten přivážel ze Znojma vozové zásilky a zátěž, která v Šatově přecházela na rakouský nákladní vlak 472. Přetahovou službu na vlacích Retz - Šatov prováděla pravidelně (roku 1931 a 1932) lokomotiva řady 378 BBÖ (shodná s naší řadou 431.0 ČSD) ze strojové stanice Retz. Tato lokomotiva měla stanovenou normu zátěže ze Šatova směrem do Retzu jen 400 tun. Ve stanici Šatov si rakouská lokomotiva odstavila z přivezeného vlaku od Retzu jen svůj služební vůz (nebo osobní vůz Ce) a spojila si jej na předaný vlak do Retzu. Pokud to nebylo možné tak tento posun prováděla naše lokomotiva i vlaková četa. Z dopravních důvodů však od 5. 10. 1930 byl tento posun (přestavení služebního vozu) u vlaku 472 BBÖ prováděl lokomotivou ČSD.
Podle sledování výkonové statistiky přechodové stanice Šatov ve dnech od května do srpna 1931 však předávaná zátěž vlaku 2746/472 činila několikrát v týdnu více jak určených 400 tun, až maximálně dosahujících 546 tun. Tím i při přetížení vlaku jen o 31 tun (celková zátěž 431 tun) požadovala rakouská strojní četa postrk naší lokomotivou. Teď se dostaneme ke stránce vozební. Podle sledované statistiky, byl postrk rakouskému vlaku prováděn především lokomotivou řady 354.7 a zcela výjimečně lokomotivou řady 354.0. Jihlavská lokomotiva 354.7 se v Šatově objevovala pravidelně. To bylo z důvodu skladby oběhu, kdy od osobního vlaku z Jihlavy, vykonala ze Znojma jeden pár osobních vlaků do Šatova a zpět do Znojma. Důvod byl zcela jasný. Vždy se jednalo o stroj řady 354.7 který měl ještě ponechanou výstroj sací brzdy automatické (pro vlak), která byla u rakouských souprav ještě používaná.
Staniční úřad Šatov raději nechal provádět postrk naší lokomotivou od osobního vlaku, než by objednával přípřežní lokomotivu z Retzu, nebo dělil-odstavoval zátěž vlaku (zpoždění zásilek). Jiného názoru byl již 24. 9. 1931 dopravní kontrolor stanice Znojmo, který konstatoval „…je věcí BBÖ aby se postarala o odtažení své zátěže případně přistavením silnějšího stroje“. Pak celá problematika nějak „usnula“ na ředitelství v Brně.
Problémy v přechodové stanici Šatov po stránce vozební se však objevily i v jiné stránce provozu. Tou bylo, jak již bylo uvedeno, brždění souprav vlaků v úseku Znojmo-Šatov-Retz. Totiž naše dráhy ČSD již roku 1931 měly jen zavedeno brždění osobních souprav tlakovou brzdou. Kdežto rakouské dráhy BBÖ stále zůstávaly na brzdě sací automatické. Z toho plynuly problémy dopravní i vozební, hlavně v turnusovém nasazení lokomotiv výtopny Jihlava. Ty musely mít pro úsek Znojmo - Šatov stále brzdu sací, neboť osobní soupravy zde nasazované byly převážně rakouské.
Výtopna Jihlava roku 1931 a 1932 provedla dle příkazu ministerstva železnic (č.j. 31.831-V/2-31) demontáž výstroje sací brzdy pro vlakové soupravy u lokomotiv osobních a rychlíkových. Ale výtopna Jihlava měla ve svém obvodu vozební výkony v trati Znojmo - Šatov, kde jihlavské lokomotivy řady 364.0 vedly v trati Znojmo-Šatov osobní vlaky sestavené z rakouských osobních vozů mající jen sací brzdu (hlášení výtopny Jihlava z 28. 11. 1932 na ŘSD Brno odd.IV.). Proto se výtopna dotazovala ŘSD Brno zdali má úplně odebrat výstroj sací brzdy z lokomotiv 364.0 do konce roku 1932, nebo ji ponechat. To ale bylo dost náročné na udržování, když se jednalo o dopravu jedné soupravy denně do Šatova a zpět. Pokud by ale výstroj sací brzdou lokomotiva 364.0 neměla musel by se vlak brzdit ručně, což by přineslo snížení stanovené rychlosti vlaku.
Jelikož odstranění sací brzdy z lokomotiv 364.0 (ale i dalších osobních lokomotiv) bylo nařízeno ministerstvem železnic, nezbylo ŘSD Brno nic jiného než souhlasit. Tím bylo povoleno aby osobní soupravy rakouských drah v úseku Šatov - Znojmo, bez sací brzdy, byly bržděny ručně (vyjádření strojního odd. IV., a dopravního odd. V., ŘSD Brno z 30. 12. 1932). Změna náhledu však byla po novém roce 1933. Dopravní oddělení ŘSD Brno 12. 1. 1933 doporučilo aby výtopna Jihlava ponechala u dvou lokomotiv ve Znojmě brzdu sací (k tomu tlaková pro vlak). To měly být lokomotivy výhradně určené jen pro vozbu osobních vlaků s rakouskými soupravami mezi Znojmem a Šatovem. Pokud by to nebylo možné z lokomotivních důvodů (údržba, výdaje) bylo navrhováno aby vozbu osobních vlaků Znojmo - Šatov převzaly rakouské lokomotivy BBÖ. Na to však strojní oddělení ŘSD Brno nechtělo přistoupit (dne 24. 1. 1933). To raději doporučilo ponechat výstroj sací brzdy (spolu s tlakovou pro vlak) u několika lokomotiv výtopny Jihlava ve Znojmě určených k této vozbě.
Pak se 26. 1. 1933 dotazovalo strojní oddělení ŘSD Brno výtopny Jihlava, zadali by bylo možné všechny rakouské osobní vlaky v úseku Znojmo - Šatov vozit lokomotivou řady 354.0 s výstrojí sací brzdou. To bylo možné, ale musela se provést úprava turnusů lokomotiv výtopny Jihlava. Tedy z oběhů rychlíkových lokomotiv 364.0 byla ve Znojmě odstraněna vozba jednoho páru osobního vlaku do Šatova a zpět, která se začlenila do oběhu znojemských lokomotiv řady 354.0. Tato úprava oběhů vstoupila v platnost dnem 1. 3. 1933. Také bylo rozhodnuto u všech znojemských lokomotiv řady 354.0 ponechat prozatím výstroj sací brzdy pro vlak při montáži tlakové brzdy „Tn“ pro lokomotivu i vlak.

---

Bw_Ig#720@20.8.2024 12:36:43 >>Šatov - statistka a výkazy:

---

Vasekpetr1#1520@25.8.2024 8:40:55 >>Cosi jsem zaslechl, že by se snad od nového GVD měl na určité vlaky na trati z Brna do Zastávky vrátit "plechovkový pantograf" v podobě dvou plecháčů s bymkami. To budou lidi nadšení, když jim toto přijede místo Ibalginů...

---

marcojay#212@25.8.2024 12:07:11 >>

Ibalginy do Zastávky nebudou jezdit. Plechovkový pantograf zkrz ETCS asi těžko...

---

Vasekpetr1#1521@25.8.2024 12:30:57 >>

Podle této mapy ETCS se mi jeví, že pro úsek Brno hl. n. - Heršpice - Zastávka to ETCS ještě nebude tak žhavé. Za Ibalginy si dosaď Pantery. A ty plechy jen na určitých vlacích...

---

marcojay#213@25.8.2024 13:14:27 >>

Jedině, že by jim chyběl jeden panter.

---

vlaky_matees#1@25.8.2024 22:46:04 >>To je blbost ne? Však pantery jsou

---

Kubam#1980@28.8.2024 6:29:07 >>Mimořádné vlaky na Znojemské historické vinobraní pojedou i letos. Na tratích 246, 244 a 248 budou převážně v režii ČD, kde složení spěšných vlaků z Brna na Znojmo netuším. Náš "doplňkový" spěšný vlak 21:57 ze Znojma do Brna přes Moravský Krumlov pojede ve složení 851+Bmx. Kompletní informace zde: Mimořádné vlaky na vinobraní

Pokud vypravení těchto vlaků někoho potěší, nebude moct vyrazit "naším" vlakem, a bude chtít i tak přispět, budeme rádi - číslo účtu naleznete na této stránce dole: kontaktní informace

---

Krumpolc#3438@01.9.2024 13:08:44 >>854.203 Rapotice 18.4.2011

---

771068#2241@01.9.2024 22:23:54 >>Na lednické stále řádí "Hektor"

---

Hala_D#555@01.9.2024 22:48:26 >>Pěkné. Ale zbytečně zdvojené příspěvky. Do hektorů stačí jeden obrázek, nebo nějaký jiný. Díky.

---

771068#2243@01.9.2024 22:55:57 >>Hala_D: proč? Třeba člověk z Chebu asi jen tak nebrouzdá zrovna v sekci tratě jihozápadní Moravy, takže logicky to najde v sekci 720. Nech si tvé rady pro jiné...

---

Pajzák#8612@02.9.2024 15:12:52 >>771068: To neřeš. Hala si mysli, že to, co spolkla je moudrost a právo tady každého lustrovat. Přitom to bylo jen hovno, které jí navíc nespadlo do žaludku, ale díky podtlaku doputovalo do hlavy.

Díky za fotky, už jsem si říkal, s čím se tam po průseru a následné opravě jezdí.

---

bre_steg#3@02.9.2024 19:12:53 >>Do Miroslavi přijela ucelenka vozů na nakládku zrnin. Dovezl ji 721 230, zítra a pozítří tu bude posunovat a předpoklad je, že odvážet vozy by měli ve čtvrtek.

---

Chléb#9@04.9.2024 20:25:48 >>Aktuální, resp. nedělní stav trati na úseku Střelice-Zastávka u brna. Většina mostů a propustků je postavených, přejezd v tetčicích je noveja a zhruba 2/3 povrcuh jsou už zasypaný jemným kamením a srovnaný. V omicích stojí lávka pro pěší ale schody končí ve vzduch, Podjez u kamenolomu nevím v jakým je stavu. Když jsem tam byl tak se tam motaly s jeřábem a nelezl jsem tam, ze silnice nic vidět nešlo
Jínak víc fotek je Zde

---

Hattrick-Transport#25@04.9.2024 21:42:54 >>Výluka v Jihlavě městě a poté další výulky mezi Znojmem a Jihlavou nás na dlouhou dobu úplně odřízne od možnosti zásobovat pískem uhelné sklady v Jihlavě. Dnes jsme naložili poslední šestici vozů Faccs a jak to bude po novém roce se ještě uvidí. Podpoře železnici zdar

---

Hala_D#560@04.9.2024 22:06:46 >>Nedivme se, že železniční dopravci nemají žádnou podporu, potom jak se v posledních dnech prezentoval pan Kupka. Na pohodu občanů a ekologickou železniční dopravu se kašle.
Hattrick-Transport: Toto už zavání sabotáží veškeré dopravní činnosti na železnici. To vám tam nemohli nechat alespoň ještě dva měsíce provizorní kolejové napojení? Loni výluky na tratích, letos úplná uzavírka stanice. Tipuji, že tam zase bude půl roku výluka, aniž by se něco dělo.
Je strašně zajímavé, že jakmile nějaká firma někde začne vozit po kolejích do půl roku tam jsou stavbaři a všechno vytrhají. V KPS také loni každý týden začal do mostárny jezdit vagonek materiálu a dnes je napojení vlečky vytrháno. Chápu, že rekonstrukce Královopolské stanice i Jihlavy byla v plánu dlouho, ale i tak. Na silničních stavbách si nikdo nedovolí firmám znemožnit průjezd kamionům a zásobování firem.
https://www.youtube.com/watch?v=7ulYe-ZDBY4
No z vizualizace je vidět, že terminál ukrojí část kolejiště a dojde k vyasfaltování plochy skoro větší než plocha nového kolejiště. Zase se asfaltéři pomějou.
Věřím, že se vám povede dojednat provizorní složiště třeba na Pávově, bylo by škoda trpně čekat až si SŽ dohraje. Máte už alespoň přislíbeno, že vám kolej na rampu po rekonstrukci zůstane? I s nějakou nákladní kolejí? Určitě zase proběhne redukce kolejiště.
Upřímnou soustrast a hodně zdaru v této nepřejícné době.

---

Hattrick-Transport#26@05.9.2024 6:46:01 >>Hala_D: Co se překládky na Pávově týče, tak do toho nám SŽ hodila vidle výlukou od února do července 2025 v úseku Grešlo - Budějovice a hned navazující další výlukou září-listopad 2025 v úseku Luka - Jihlava, která nám znemožní prakticky okamžitě po otevření Jihlavy města vozit písek do Jihlavy (jedno kam).
Za roky 2023-2025 je tak relace Hodonice - Jihlava město spíš vyloučená, než sjízdná
Jen pro přehled vloni - celý květen 31 dní nepřetržitá výluka Hodonice - Znojmo, následně 5. 6.-24. 7. 49 dní výluka Znojmo - Budějovice a pak nepřetržitá výluka 31 dní od 1. 8. do 31. 8. Budějovice - Okříšky a ještě 43 dní od 1. 10. do 12. 11. v úseku Okříšky - Jihlava.

Obrázek si může každý udělat sám, jak se v tomto prostředí dá převádět náklad na železnici.

---

Vasekpetr1#1526@05.9.2024 7:36:08 >>Chléb: ta lávka v Omicích - škoda, že lidi budou muset do schodů, ze schodů a pak do kopce. Že ta lávka nešla rovnou zavést do toho protilehlého svahu na stezku k dědině...(případně tam udělat dva schůdky, aby tam nejezdili šílenci na kolech). Ale jinak pěkná dokumentace a vypadá to, že by se to mohlo do prosince stihnout.

---

Joe#1338@05.9.2024 10:48:31 >>Hala_D: Co se týče koleje do KPS, tak ta je odstraněná kvůli možnosti autodopravy na stavbu, nejde o cílenou sabotáž vlečky

---

Hala_D#561@05.9.2024 19:11:49 >>Ad Joe: Jasné, že to není cílená sabotáž, ale ve výsledku to tak vypadá. Přesně jak píše Hattrick-Transport. Díky bezohledným výlukám ta trať je pro byznys nepoužitelná. Holt železnici se hází klacky pod nohy kde to jen jde a pak se dočteme komentářů, železnice je nepoužitelná, nemá kapacitu, vlakem by to jelo týden jestli vůbec. A proto prý nemá cenu po kolejích nic vozit. Nemá, ale je to ve smyslu jako když bychom autu sundali kola a pak nadávali, že auta jsou zlá a špatná, protože bez kol nejedou.
V rámci svých aktivit jsem také zkoušel prosadit pár přeprav po kolejích, ale za současného stavu je rozjet nějaké pravidelné přepravy téměř nemožné, natož obnovit a využívat vlečky.
Ale je to pouze z toho důvodu, že kamionům se ulevuje kde to jen jde, kdežto na kolejích na vás opravdu zvysoka kašlou. A přitom je to jen uměle vyvolaná nerovnováha. Mezi lidmi je třeba snaha lobbovat u krajských politiků za omezení počtu kamionů, ale na odpovědných místech se setkáte mnohdy s papaláštvím a arogancí.
Dříve radní dokázali vykázat železnici do polí aby netrpěli hlukem a kouřem, dnes kamiony arogantně jezdí lidem přes návsi a náměstí hlučí, práší, smrdí a poškozují obecní infrastrukturu. A to je realita.

(Příspěvek byl editován uživatelem Hala_D.)

---

david813522498#11@06.9.2024 20:51:13 >>Zítra je v plánu nasazení lokomotivy 754.013 + 4x patra na Sp 1727/24 z Brna do Mikulova.

---

Zanechat zprávu