K-REPORT MOBILE 2.0

Diskuse K-report: Elektrizace tratí

Dolu v
Archiv

Témata Úvod


Pezos#2193@18.2.2022 17:56:38 >>Slyšel jsem "dělená fáze", ale opravdu výjimečně.

Je potřeba si uvědomit, že split phase není jen železniční pojem (i když v distribuci se používá trochu jinak). V Evropě to až na výjimky neznáme, protože máme napětí 230 V (tedy menší proudy) a když to nestačí, dělají se tu třífázové přípojky. Ale v USA, kde se do domů tahá obvykle jen jedna fáze a mají nižší napětí, jsou split phase přípojky s uzemněným středem transformátoru běžné (120 V pro běžné spotřebiče a 240 V pro klimatizace, sušičky, ohřívače vody a pod.)

(Příspěvek byl editován uživatelem pezos.)


K.S.#893@18.2.2022 21:15:55 >>Pezos 2193:
Právě to znám spíš z těch "domovních" rozvodů (Ono když nemáte v noci co dělat, tak zavítáte na hodně podivných DIY kanálů na youtube, stránek o historii elektrifikace a dalších).


Paul2no#2656@19.2.2022 20:24:13 >>Pokud někoho zajímá, jak mají v US udělané domovní rozvody, tak tady je kvalitní video z kvalitního kanálu (těm co ho neznají doporučují projít vše).


Pezos#2198@19.2.2022 21:29:15 >>Kromě napětí je tam více věcí pro (středo)Evropana nezvyklých, jako třeba ten 200 A hlavní jistič ::biggrin::


RadekŠ#12059@20.2.2022 9:12:58 >>napětí je tam více věcí pro (středo)Evropana nezvyklých


Třeba že o ohledem na výše napsané furt někde houkají hasiči.


Hajnej#26037@20.2.2022 10:42:28 >>RŠ: Třeba že o ohledem na výše napsané furt někde houkají hasiči.
To bych spíš viděl na to, že je tam mnohem větší podíl dřevostaveb (což zas má jiné výhody).
Není proto náhoda, že AFDD přišlo ausgerechnet odtamtud...


Jaroslav_Tyle#17@21.2.2022 14:36:23 >>Ad K.S."Takže jestli jsem to správně pochopil, tak to bude zapojené tak že na jednom konci dané sekce je TNS, místo následující bude měnírna, pak zase TNS a zase měnírna?"
- Takto to úplně není. Na klasické trafo prvně musí vycházet povolená hodnota zkratového výkonu. Jednotná fáze se pak dá sfázovat v napájeném úseku s jednou klasickou trafačkou a jednou nebo více měničovými napaječkami. Dle dosavadních postupů energetických výpočtů vychází na klasickou trafačku jen minimum dnešních připojovacích míst. Správa železnic bude od letošního léta zkoušet práci s měničem v Říkovicích a Otrokovicích. Měnič má mj. výhodu i v tom, že se u něj dá nastavit výstupní napětí. U klasické trafačky při zatížení klesá výstupní napětí vlivem vnitřní impedance (např. na 25 kV). V ten moment může vzdálenější měnič se stabilním napětím 27 kV dodat část proudu do úseku bližšího k trafačce a snížit tím zvýšený odběr z trafa, aby nedošlo k překročení povoleného limitu zkratového výkonu. Ale toto se musí SŽ i projektanti teprve naučit.


TominoLopez#125@21.2.2022 14:44:57 >>Jaroslav_Tyle: Díky za info! Chápu-li to správně, znamená to tedy, že pokud bude trať napájena více měničovými napáječkami (např. zmíněné Otrokovice - Říkovice), nebudou na trati už žádné vypínačky. To samé, pokud vedle sebe bude měničová napáječka a "klasická" trafačka (např. směr z Otrokovic na jih na současnou střídavinu).


Paul_red_adair#3191@21.2.2022 17:14:05 >>

TominoLopez:
"Jaroslav_Tyle: Díky za info! Chápu-li to správně, znamená to tedy, že pokud bude trať napájena více měničovými napáječkami (např. zmíněné Otrokovice - Říkovice), nebudou na trati už žádné vypínačky. To samé, pokud vedle sebe bude měničová napáječka a "klasická" trafačka (např. směr z Otrokovic na jih na současnou střídavinu)."
Ne, v Nedakonicích na severním zhlaví stanice bude nově klasické krátké neutrální pole (2 x nepřeklenutelný fázový dělič) s vypínačkou "natvrdo", které bude oddělovat jednotnou a "nejednotnou" fázi vzájemně od sebe a v Otrokovicích - z obou stran - bude defaultně přemostěné neutrální pole se zhaslým LED-indikátorem "Stáhněte sběrač" a v Říkovicích pak styk soustav - čili po novu nejspíš jen vypínačka a normová kombinace 2 x nepřeklenutelný fázový dělič (vnitřní dělení - ukolejněné neutrální pole) + 2 x vnější dělení (typově 2 x elektrické vzdušené dělení) - celkem tedy 4 dělení.

V základní konfiguraci pak bude napájet 2 x SFC Otrokokovice (resp. vlastně fyzicky 1 s SFC, neboť ten druhý SFC je pouze záložní kvůli 100%-ní redundanci) tak, že bude jednostranně napájet do Nedakonic a dál oboustranně proti Říkovicím, kde bude v činnosti jen jeden SFC a na druhý bude udělaná prostorová rezerva pro pozdější elektrifikaci Vláry - tím pádem u Říkovic bude napětí cca. 27 kV a postupně to bude klesat směrem k Nedakonicím, kde bude min. 25 kV. Stejně tak, pokud by nejel SFC v Říkovicích, tak Otrokovice zase oboustranně zajistí min. 25 kV v celém úseku.

Pokud by ale Otrokovice byly komplet OUT (= k čemuž by vzhledem ke 100%-ní redundanci ale nemělo snad nikdy reálně dojít), tak čistě jenom Říkovice to "utáhnou" už blbě a to tak, že u "tvrdého neutrálu" u Nedakonic bude cca. 21-22 kV od Říkovic a z druhé strany pak 25-27 kV do Břeclavi.

To je ale extrém, protože v reálu by Nedakonice napájely jednostranně do Otrokovic a Říkovice taky jednostranně (tj. z druhé strany) a pak podle toho, kdo bude "dělat" Otrokovice (včetně) bude svítit jedna z LED-stahovaček a bude tedy zrušeno defaultní přemostění celého neutrálního pole na severním nebo jižním zhlaví stanice. Tato konfigurace ale tuším bude platit/nebo spíše platí i obecně, protože i kdyby bylo víc TT vedle sebe s jednotnou fází (třeba 5), tak nikde není dopředu stanoveno, že budou vždy zřízeny jako redundantní (ve stylu dispozice 2 x SFC na jednu TT), takže, vždycky bude někde holt to přemostění neutrálu dálkově dispečerem zrušeno a bude svítit LED "Stáhněte sběrač"(*) nebo ideálně "Vypněte proud" pokud LED-kovou návěst bude znát předpis SŽDC D1, což dneska není, ale počítá se s tím, protože Vectronům/Traxům a spol. vypínačka až tak moc "žíly netrhá", kdežto "stahovačka" už jaksi dost...::biggrin::

(*) - pokud bude nějaký SFC v neredundatní TT OUT, jinak samozřejmě ne, protože celkem logicky pojede ten druhý (redundantní) SFC.

(Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)


TominoLopez#126@22.2.2022 8:55:53 >>Paul_red_adair: OK, zajímavé ::happy:: Šlo mi o to, že MNS (SFC) - měničová napáječka se dokáže sfázovat nejen se sousedními měničovými napáječkami (jelikož jsou propojeny a SW řízeny), ale také s jednou sousední klasickou trafačkou, čímž by ta nová vypínačka v Nedakonicích mohla teoreticky odpadnout, resp. být standardně přemostěná ::happy:: Jinak tedy doufám, že D1 bude co nejdříve znát LED-kovou návěst "Vypněte proud" - viz. Otrokovice. Byť jen LED-ková stahovačka už by bylo trochu moc... ::biggrin::


Paul_red_adair#3192@22.2.2022 9:22:41 >>

TominoLopez:
"Paul_red_adair: OK, zajímavé ::happy:: Šlo mi o to, že MNS (SFC) - měničová napáječka se dokáže sfázovat nejen se sousedními měničovými napáječkami (jelikož jsou propojeny a SW řízeny), ale také s jednou sousední klasickou trafačkou, čímž by ta nová vypínačka v Nedakonicích mohla teoreticky odpadnout, resp. být standardně přemostěná"
(Sic!) neznám detailní záměry v cílovém stavu, ale tipoval bych, že to je prostě proto, že to sfázování je naplánováno prostě do jiného místa - myšleno po aktivaci elektrifikace VRT Brno - Přerov, Otrokovice - Zlín - Vizovice, Vlára aspol. (v budoucí stavu)- viz možné schéma níže:


TominoLopez#127@22.2.2022 9:28:43 >>Je to možné ::wink:: Sám jsem zvědavý na finální stav. A také na to, zda se budou výhledově klasické trafačky nahrazovat právě měničovými napáječkami.


Honza_-_St.#214@03.3.2022 18:24:48 >>Jaká je vlastně maximální možná délka drátu od jednoho ukotvení ke druhému? Ptám se zejména proto, že je celá spousta nádraží (a opravdu nemyslím velké uzlové stanice), v nichž si dráty nad hlavními kolejemi "předávají štafetu", kolikrát i těsně před koncem nádraží. Díky.


Hajnej#26112@04.3.2022 10:10:54 >>HSt: Jaká je vlastně maximální možná délka drátu od jednoho ukotvení ke druhému?
Mám pocit, že při oboustranném napínání je to necelých 2x1 km, při jednostranném napínání pak polovic.


Honza_-_St.#215@04.3.2022 16:50:26 >>Díky. Mimochodem, proč se to teda v nejedné stanici dělá "nadvakrát"? Samozřejmě u nějakých opravdu delších se tomu nedivím. Ale že by zrovna př. Sklené nad Oslavou bylo až tak dlouhé, aby to bylo potřeba (aspoň v původní podobě před modernizací, jak je to teď, to nevím), to nevim nevim. Na druhou stranu Královo Pole je docela dost dlouhý (koneckonců tam od přelomu 70. a 80. let jsou snad nejdelší nástupiště v celým někdejším Československu), a dráty na hlavních kolejích jsou protažený "jedním tahem." Podotýkám, že délku každé stanice z hlavy neznám, a nechodím po nádražích s metrem :D


K6S31ODR#1120@10.4.2022 15:29:25 >>Zajímalo by mě který koumák::crazy:: projektoval zesilovací vedení TV v úseku Lysá nad Labem - Čelákovice.
Původní bylo tažené jedním lanem AlFe, nové je taženo dvěmi slabšími Cu lany se vzájemnou malou mezerou. Lana jsou v první a druhé třetině rozpětí mezi stožáry - takže jen dvěmi sponkami na tu délku - sepnuta k sobě.

Stačí aby trošku zafoukal vítr a obě lana se vzhledem k velké vzdálenosti sponek (15-20 ?? metrů) rozkmitávají, díky malému vzájemnému odstupu (několik centimetrů) naráží do sebe a způsobuje to zbytečný a ne zrovna příjemný hluk - údery, cinkání a svištění::kladivo::. V létě, až budou mít lidi otevřená okna - to budou mít radost::crazy:: Byl nějaký problém zvýšit alespoň v obydlené oblasti počet sponek aby k tomuto jevu nedocházelo?::uhoh::

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)


Agent#9866@10.4.2022 19:45:33 >>Si stěžuj u správce infratruktury. Tady ti tohle kňourání moc nepomůže.


Aleš_Liesk.#8005@11.4.2022 9:28:16 >>Na tenhle zvukový efekt si vzpomínám ze Žiliny, napájecí vedení do Tepličky?
LP cca 1982.
Nihil novi sub sole.


Tratovak#3163@11.4.2022 9:41:01 >>

Honza_-_St.:
"Díky. Mimochodem, proč se to teda v nejedné stanici dělá "nadvakrát"? ..."

Nemože to byť tým, že potrebné stanicu elektricky oddeliť od trate a v rámci stanice oddeliť jednotlivé skupiny koľají a všetko sa nedá vyriešiť vložením deličov?


Hajnej#26243@11.4.2022 15:59:29 >>No cvaká to pěkně, taky jsem si toho všiml...


K._A._F.#848@11.4.2022 16:30:55 >>

Hajnej:
"HSt: Jaká je vlastně maximální možná délka drátu od jednoho ukotvení ke druhému?
Mám pocit, že při oboustranném napínání je to necelých 2x1 km, při jednostranném napínání pak polovic."
Podle DSP staveb Ústí n. O. - Brandýs n. O. a Lysá n. L. - Čelákovice jsou délky (oboustranně napínaných) kotevních úseků (včetně přesahů) vesměs v rozmezí 800 až 1250 metrů. To na stanici nestačí, i poměrně krátká ŽST Čelákovice by musela mít jediný kotevní úsek délky cca 1550 m.


K6S31ODR#1121@17.4.2022 20:04:45 >>Stožár vyvracející se i se základovou patkou. Rekonstrukce přitom proběhla před asi 20?? lety...::coze::::crazy::


mot#3636@17.4.2022 22:14:11 >>Byl nějaký problém zvýšit alespoň v obydlené oblasti počet sponek aby k tomuto jevu nedocházelo?[uhoh]
(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR


Začal bych místní samosprávou.


Jurek_fm#3408@20.4.2022 12:54:53 >>Taky bych tady měl jeden originální sloup naroubovaný za zbytek stromem zlomeného sloupu na klatovské trati. Stav stromoví nad dráty raději ani nekomentovat


Mike_shunt#450@20.4.2022 18:31:18 >>

K6S31ODR:
"Stožár vyvracející se i se základovou patkou. Rekonstrukce přitom proběhla před asi 20?? lety...::coze::::crazy::
"
S dobou rekonstrukce bych přitlačil. Hlavičky na příhradách se nedělají zhruba 30 let. A upevnění závaží také vykazuje známky staršího provedení. Tam si také odhaduji tipnout na 30 let


Qěcy#7960@20.4.2022 21:24:09 >>Nike Shunt: nevím sice, odkud je to tu la vyvráceného příhraďákz, ale třeba na 011 ty nejstarší modernizované úseky měly tak blbě udělané základy, že byly ty základy dodatečně omítány a zastříškovány. Díky rozpadajícími se betonu pak nějaký ten sloup i spadl.


Jaroslav_Tyle#18@22.4.2022 17:22:25 >>Rozpadající se beton zřejmě z důvodu korozí sežraného armování. Působení bludných proudů na stejnosměru.


Qěcy#7971@23.4.2022 8:50:54 >>Nevím, jak vypadá patka z kvalitního betonu, ve které se vyžere armování. Tyhle patky ale byly po pár letech od výstavby popraskané na povrchu a po 4 letech se z nich beton drolil, byly pak něčím opatlány. Zřejmě maltou na cementové bázi.


Hroch#14860@24.4.2022 12:21:23 >>

Qěcy:
"Tyhle patky ale byly po pár letech od výstavby popraskané na povrchu a po 4 letech se z nich beton drolil, byly pak něčím opatlány."
Přesně. Mám dojem, že opravy probíhaly v průběhu let dokonce opakovaně. Na jiných úsecích nic takového nenastávalo, takže bludné proudy v tom nebudou.::nene::


dědek_hank#3964@07.6.2022 11:34:47 >>Jaký smysl na elektrifikované jednokolejné trati má použití brány na širé trati? Je tam široko daleko jediná a na obě strany od ní jsou jednoduché trubkové a příhradové sloupy. Viděno na nově elektrifikovaném úseku Uničov - Šumperk mezi Libinou a Hrabišínem.


Aleš_Liesk.#8105@07.6.2022 13:21:22 >>Třeba se sloupy musely dát z nějakého důvodu od osy koleje dál, než je max. délka výložníku.


původní.gp#789@07.6.2022 15:23:31 >>Přes stožár by nebylo vidět návěstidlo?


Hajnej#26611@07.6.2022 20:28:40 >>DH: Jaký smysl na elektrifikované jednokolejné trati má použití brány na širé trati? Je tam široko daleko jediná a na obě strany od ní jsou jednoduché trubkové a příhradové sloupy.
Mizerná zemina, ve které by se klasika stožár vyvracel...?


Hajnej#26712@25.6.2022 0:17:29 >>DH: Jaký smysl na elektrifikované jednokolejné trati má použití brány na širé trati? Je tam široko daleko jediná a na obě strany od ní jsou jednoduché trubkové a příhradové sloupy. Viděno na nově elektrifikovaném úseku Uničov - Šumperk mezi Libinou a Hrabišínem.
Smysl to má velký, podle všeho to vypadá na pevný bod troleje.
Máme to tak na jiřinském mostě na levobřežním předmostí a viděl jsem to (podle stínů na ortofotomapě) i na modernizované trati od Mezimostí k Ševajzu:


Oproti původnímu řešení (konzole upoutaná ke dvěma sousedním podpěrám a ty kotveny do země) se to zdá mít půvab ve výrazně kratší délce fixačních lan, kteréžto nejsou teplotně kompenzovány.


dědek_hank#3969@25.6.2022 7:59:04 >>Hajnej: Děkuji.

V největší knihovně na světě (aka internet) jsem si našel, že pevné body troleje se na železnici umísťují podle místních podmínek cca po 1 km a že mají v zásadě dvojí význam: 1. aby se při teplotní kompenzaci o trolej nepřetahovala dvě sousední závaží, 2. když trolej spadne, tak zajistit, aby jí spadl co nejkratší úsek. A taky že konstrukčních řešení pevných bodů je spousta a že mnohem složitější než "u dráhy" bývá jejich řešení v MHD (což je vzhledem ke členitosti trolejových vedení ve městech pochopitelné).

Rozumím tomu dobře? Nebo je potřeba ještě něco dodat?


Hajnej#26719@25.6.2022 8:58:24 >>DH: aby se při teplotní kompenzaci o trolej nepřetahovala dvě sousední závaží
No hlavně je potřeba zajistit definovanou polohu troleje tak, aby při střední teplotě byly konzole kolmo k trati a závaží uprostřed zdvihu.
Přetahování by vlivem různosti tření vedlo k tomu, že jedno závaží by odcestovalo na doraz a konzole by byly vytočené jak blázen - a s příslušným vlivem na příčnou polohu troleje...

(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)


McBain#27032@25.6.2022 15:47:23 >>

Hajnej:
"Smysl to má velký, podle všeho to vypadá na pevný bod troleje."

Domnívám se, že v tomto případě jde o to, že brána má funkci rozpěry. Což vyplývá ze specifického ukotvení obou stožárů. A využití pro pevný bod je tam jen jako bonus.


Qěcy#8140@25.6.2022 17:20:06 >>Hajnej: brána v principu neslouží jako pevný bod troleje. Pouze u polokompenzovanych a nekompenzovanych trolejí se na trám brány uchycují pevné prvky takové troleje.
Brána plní funkci hlavně v příčných silách. A na fotce u mostu přes Labe je nějaký extrabuřtový vysokopevnostní trám.

Mezi Skálami a Vysočany se střídají širší a slabší trámy. Nevím přesně proč.
Brány se části dávají na nestabilní podklad, třeba na náspy.


dědek_hank#3970@25.6.2022 18:06:41 >>V tom Hrabišíně ještě nejsou ani koleje, takže dráteníci zatím nemohli nastoupit, ale předpokládám, že až tam bude viset všechno, co má, někdo ze zdejších odborníků pozná, o který z uvedených případů se jedná.


Hajnej#26726@26.6.2022 8:32:45 >>Q: brána v principu neslouží jako pevný bod troleje.
Obecně ne, ale tahle konkrétní jiřinská zjevně ano. To tam ta kotvící lana nevidíš...?
A mezi Veselím a Dynínem pár takovýchto bran najdeš taky a většinou jsou právě v polovině napínacího úseku. Ale najde se tam i klasickej pevnej bod "přes tři sloupy", takže budou ještě nějaká další kritéria výběru.

A na fotce u mostu přes Labe je nějaký extrabuřtový vysokopevnostní trám.
No protože kromě tíhy těch "svých" pár desítek metrů TV musí udržet i případnou napínací sílu.


Mike_shunt#452@26.6.2022 12:40:40 >>Pevné body se takto normálně dělají. Začalo to v 90-tých letech na koridoru. Teď už je to standart. Základy jsou větší (HTS 100x140 a až 4,5 m pod TK) stožáry jsou také mohutnější (na obr. odhaduji na TS 324, 9 m) a břevna jsou typu 34L (klasika je 24L) Vše se dá najít např. tady .


Zanechat zprávu

 ^ Nahoru

Témata Úvod