K-REPORT MOBILE 2.0

Diskuse K-report: Tratě v Karlovarském kraji

Dolu v
Archiv

Témata Úvod


Sonic#1387@14.10.2020 13:02:13 >>PŠ: Skvělé, díky za potvrzení. Ještě k té fotce - ten pásový dopravník, co tam vede doleva, tak to vedlo na druhou stranu kolejí na ranžíru (viz bod 2 na https://mapy.cz/s/dehodajeju), a tam na tom plácku se nakládalo do aut, že ... ? Nebo si to pletu?

AŠM: Pěkné ::happy::


Petr_Šimral#10334@14.10.2020 13:44:33 >>ad Sonic: Ano, stály tam kolony Liazek s vleky atd. Bouralo se to tuším 1995 - 96?


Mikulda#3854@14.10.2020 18:08:39 >>Díky za odpovědi. Na fotomapě z roku 1962 je ten dopravník od vykládací koleje ve výstavbě, na fotomapě z roku 1956 to odpovídá té kresbě - dopravník zleva z lomu.

Jinak na té fotce je zajímavé to návěstidlo typu Integra, co vykukuje za mašinou (za levým bočním sběračem) - ještě tedy nebyla trať na severní zásobník a patřilo to pod dopravnu M2?


Ahmad_Šáh_Masúd#1495@14.10.2020 19:05:30 >>Mno, to by mě taky zajímalo. Každopádně je to zajímavý tip na dlouhé karanténní večery (a že jich tento podzim bude...): pokusit se zkreslit ve více vrstvách všechna dostupná schemata sítě devítistovek z celé pánve na jeden "papír". Samozřejmě ne ty pohyblivé koleje v řezech a lomech, ale alespoň po desetiletích "hlavní" pevné koleje.
Například se mi zdá, že silnice II/210 je u Svatavy rozšířená na drážním tělese dvoukolejky do lomu Petr/Erika. Pár desítek metrů za odbočkou na Lomnici se totiž vlevo nad posledními domy obce vynoří zpoza silnice násep parádní bývalé dvoukolejky... A takových míst je hromada a stálo by za to mít to zakreslené a popsané i názvy lomů, dolů a zpracovatelských provozů.


Petr_Šimral#10340@14.10.2020 21:06:57 >>Například se mi zdá, že silnice II/210 je u Svatavy rozšířená na drážním tělese dvoukolejky do lomu Petr/Erika. Pár desítek metrů za odbočkou na Lomnici se totiž vlevo nad posledními domy obce vynoří zpoza silnice násep parádní bývalé dvoukolejky... A takových míst je hromada a stálo by za to mít to zakreslené a popsané i názvy lomů, dolů a zpracovatelských provozů.

To se Ti nezdá, to je fakt.
A byla tam i další dvojkolejka, už zarostlá, jako kluci jsme na ní blbli s vozíčkem, který jsme si skládací přivezli na kolech z Chodova, to mohlo být někdy v roce 1980 asi tady...


CDP#86@15.10.2020 9:14:51 >>Pár fotek z roku 1984


CDP#87@15.10.2020 9:18:26 >>A jedna fotka z roku 1997


Miram#1809@15.10.2020 10:14:49 >>Nádhera ::ok::


Kuřil_p#2614@16.10.2020 15:13:19 >>V červnu jsem tady dával nějaké poznámky k té třídírně Medard I.
/discus.php?addr=www.k-report.net/discus/messages/28/323609.html?160088221 0


Jnd#13332@16.10.2020 15:15:20 >>

Stejné místo dnes https://mapy.cz/s/hanohuguma


Kuřil_p#2615@16.10.2020 15:33:22 >>A tady si lze prohlédnout třídírnu Medard I v týdeníku z roku 1952. Byl to den horníků a patrně zároveň dokončení rekonstrukce této třídírny (čas od 4:04):
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1130615451-ceskoslovensky-fil movy-tydenik/202324242010383/
Také je v tomto týdeníku záběr na motokros, který se jel v Sokolově za nádražím (Šenvert). Je zde vidět stará výtopna.


(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)


Kuřil_p#2616@16.10.2020 16:06:59 >>A tady je náčrtek vlečky "Medard" ke dni 1. září 1953:

V té době obsluhovaly vlečku ČSD. Počet přistavených vozů za 24 hodin bylo 180. počet obsluh za 24 hodin bylo 6.


Kuřil_p#2617@16.10.2020 16:46:52 >>Ahmad_Šáh_Masúd: Pár desítek metrů za odbočkou na Lomnici se totiž vlevo nad posledními domy obce vynoří zpoza silnice násep parádní bývalé dvoukolejky

To byly dříve koleje na výsypku Týn. Pamětníci jistě vzpomenou na přejezd do Svatavy, kde se neustále čekalo. S výstavbou lomu Marie zde došlo k výstavbě silničního mostu. Dodnes je zde patrné provizorní objíždění tohoto mostu při jeho výstavbě (autobazar). Pamětníci patrně vzpomenou, že z těchto výjezdových kolejí vedla zatrolejovaná kolej směřující za benzínovou stanici, která dále nikam nevedla. Pamatuji, že zde občas stály dvě lokomotivy typu 17E.


Kuřil_p#2618@16.10.2020 17:43:30 >>Ještě doplněk k lokomotivě, která je na snímku u třídírny Medard I.:
https://www.transporttreasury.com/p743205832/hACCB509E#haccb509e
Lokomotiva ev. č. 106 byla převzata v dubnu 1973 z národního podniku "Sokolovský revír, důl Přátelství, n. p., Březová". Zde měla evidenční číslo 008. Snímek je údajně ze 4. srpna 1974. V roce 1974 tato lokomotiva byla zařazena na skrývce. Tedy by měla mít za sebou vozy typu LH. Lze dohledat, že pouze v únoru a právě v srpnu výjimečně odvezla i uhlí. V srpnu 1974 odvezla 2 400 t uhlí a 3 332 t skrývky. V září už byla vedena pouze jako rezerva.


Kuřil_p#2619@17.10.2020 6:09:32 >>Omlouvám se. V předchozím příspěvku má být správně "V srpnu 1974 odvezla 2 400 m3 uhlí a 3 332 m3 skrývky".


CDP#88@17.10.2020 21:55:36 >>Zatrolejovaná kolej vedla od přejezdu do Svatavy podél Kraslické ulice za Benzinu, výhybka umožnila jízdu zpět směrem dolů k Medardu -triangl umožňonal otáčení lokomotiv a celých souprav.


Miram#1817@17.10.2020 22:58:25 >>Svatava, 1964, triangl už byl


Kuřil_p#2620@20.10.2020 16:41:42 >>CDP a Miram: Děkuji.
Mikulda: "a patřilo to pod dopravnu M2?"
V pozdějších schématech kolej č. 22 (pro zauhlování třídírny) vycházela z dopravny M-3 (vzdálenost 0,1 km). Konec koleje č. 22 byl označen ve schématech jako TM-1 (třídírna Medard I.)

Výkres se zakreslenou třídírnou a hradlem M-3:


LupGWTR#60@20.10.2020 21:34:20 >>Má pravdu předseda Kuřil. 72-78 jsem toho byl účastníkem. Dodnes nechápu, proč jsem více nefotil.


Kuřil_p#2621@20.10.2020 22:31:15 >>LupGWTR: Bohužel fotografií je málo. Tady je jedna nekvalitní fotografie třídírny Medard I. z opačné strany (údajně z roku 1994):

Jediné co zůstalo dodnes, z toho co je vidět na fotografii ze srpna 1974, je ten strom, který je vidět za lokomotivou typu 17 E3 ev. č. 106 (ZVIL 3830 1960).

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)


Kuřil_p#2622@20.10.2020 23:07:16 >>Na fotografii z nehody je vidět rovněž třídírna Medard I.:


Třídírna Medard I. dne 14. září 1952. Foto: ČTK


Kuřil_p#2623@20.10.2020 23:32:33 >>Na novějším výkresu je vidět i most vedoucí z třídírny Medard I. pro zauhlování drobného prodeje uhlí na auta:


Sonic#1389@20.10.2020 23:40:03 >>Kuřil_p a ostatní: Skvělé, díky všem za fotky a schémata. Jaký byl vlastně přesně postup přistavování vozů k třídírně? Přesouvali se po jednom na přesuvnu a pak zpět pod třídírnu? A využívaly se nějak běžně ty kusé koleje, co jsou prodloužením těch 2 kolejí od třídírny? A jestli tomu schématu rozumím dobře, tak tam byla ještě samostatná "5." kolej vedoucí jen z posuvny "uprostřed" ... jaký byl její význam?


Kuřil_p#2624@20.10.2020 23:50:49 >>I tyto záběry ze stejné lokality jsou dnes již historií:


Kuřil_p#2625@21.10.2020 0:24:35 >>Tady jsem našel ještě jedno schéma vlečky ze stejného období:


A ještě nějaké údaje:
Posuvna byla zapuštěná (jiným typem přesuvny byla převýšená, např. na vlečce dolu Jednota). Připojení na ČSD bylo v km 1 547,88. Délka kolejí: průběžné 777 a ostatní 1151. Počet výhybek: 3. Počet vagonových váh: 2. Norma pobytu vozů na vlečce: 4.


Petr_Šimral#10357@21.10.2020 0:26:31 >>ad Sonic:

Kolej nejbližší k trati byla prázdná Wapová, ta vedle normální. Pak pro ložené normální a ta čtvrtá opět ložená Wapová.

Pár šichet jsem ještě na záloze ve Svatavě stihnul, byť horní Anežku jsem stihl jenom v zácviku, tu zavírali hned na začátku devadesátek.

Šturcy za přesuvnou se běžně používaly pro změnu pořadí vozů a opravdu každý vůz rozvěsit, přitáhnout na přesuvnu, převézt, opět zavést pod násypku, vše se dělo vrátky.


Kuřil_p#2627@21.10.2020 2:07:48 >>Třídírna závodu Medard I. (závod Medard I. patřil tou dobou pod národní podnik "SR, důl Pohraniční stráže, národní podnik, Svatava") měla i vlastní lokomotivu řady T 211.0. Patrně zde neobstála a byla brzy předána do oblasti SHD. Později se lokomotiva nacházela u podniku "SHR, důl Antonín Zápotocký, národní podnik, Úžín". Zde byla i ve společnosti prototypu T 211.1002. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, kdy lokomotiva byla z třídírny předána do jiného podniku.


Radar007#540@21.10.2020 10:52:59 >>Kuřil p: K fotce s vykolejenou S458.0 : Kdy se to prosím stalo, aspoň přibližně a která to S458.0 je ?


Tajemný_em#4119@21.10.2020 12:32:39 >>Radar: odkaz Aspoň přibližné info...


Radar007#542@21.10.2020 14:27:03 >>Děkuji za přibližnou dataci a ví se která to byla S458.0 ?


Kuřil_p#2628@21.10.2020 15:56:07 >>Radar007: Inv. číslo nemohu rozluštit. Pamatuji, že se to odehrálo někdy v roce 1986 nebo 1987? Během roku 1987 dostala hnací vozidla již nové označení, které mělo platit od 1. 1. 1988. Většinou bylo nastříkáno na dveřích či pod dosavadní tabulkou. Tato lokomotiva toto nové označení (ř. 210) ještě nemá. Spíše bych se tedy přikláněl k tomu roku 1986. Pamatuji, že se tu jezdilo po této události téměř krokem. V pobočném depu Sokolov pamatuji lokomotivy S 458.0052 až S 458.0058. Jednu z těchto lokomotiv měl tehdy pronajatou pro obsluhu vlečky v Novém Sedle podnik ve Vřesové. Lokomotivní depo Cheb mělo tou dobou ve stavu tyto lokomotivy řady S 458.0: 002, 038, 046, 052, 053, 054, 055, 056, 057 a 058.
Fotografie pořídil býv. kolega Milan N., který tudy jel snad na kole.

Mohu se pochopitelně mýlit.

(Když to zkouším rozluštit v grafickém programu, tak mi to vychází na lokomotivu S 458.0046, ale spíše je to klam.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)


Radar007#543@21.10.2020 16:05:37 >>Kuřil p : Děkuji za odpovědi ohledně této nehody.


Kuřil_p#2629@21.10.2020 18:25:53 >>Zde je tentokrát drážní výkres, kde je lépe vidět kolej č. 22, zásobník, drtírna, třídírna Medard I., zauhlovací most pro drobný prodej a posuvna. Zajímá mne budova, která je přibližně uprostřed výkresu vedle koleje č. 22 vedoucí k zásobníku. Vzhled budovy je vidět na fotografii od přispěvatele "CDP". Budova patřila ČSD a její půdorys je dodnes zakreslen v katastrální mapě. Nemohu pořádně rozluštit ten popis u té budovy. Je to správně "Str.d.175"?


Kuřil_p#2630@21.10.2020 18:52:03 >>U předchozího drážního výkresu se nalézal další rovněž zajímavý výkres. Jedná se o zakreslení již nepoužívaného podjezdu úzkorozchodné tratě ze severního lomu Medard do jižního lomu Medard pod tratí ČSD Sokolov - Citice.

Náznaky podjezdu či spíše úvrať úzkorozchodné dráhy je tak trochu zřetelná dodnes.


Mikulda#3855@21.10.2020 20:10:47 >>V pozdějších schématech kolej č. 22 (pro zauhlování třídírny) vycházela z dopravny M-3 (vzdálenost 0,1 km). Konec koleje č. 22 byl označen ve schématech jako TM-1 (třídírna Medard I.)

A takhle to vypadalo na reléovce M3 po vytrhání koleje č. 22


Ale to už bylo zařízení AŽD s návěstidly AŽD, mě právě zaujalo to návěstidlo typu Integra, protože toto zařízení bylo v dopravně M2.


Kuřil_p#2631@21.10.2020 22:29:12 >>Mikulda: Dobrý.

Na tom posledním výkresu to hradlo M3 není vůbec zakresleno. Tak nevím, kdy bylo zřízeno?


Ahmad_Šáh_Masúd#1497@22.10.2020 13:42:02 >>A byla tam i další dvojkolejka, už zarostlá, jako kluci jsme na ní blbli s vozíčkem, který jsme si skládací přivezli na kolech z Chodova, to mohlo být někdy v roce 1980

To by mělo být to samé. Poválečná dvoukolejka na výsypku Týn. Předpokládám, že vycházející z výše popsaného trianglu u Svatavy.

Kuřil_p: Vidím dobře na těch leteckých snímcích dvě povrchové úzkorozchodné trasy mezi severním a jižním lomem?
Zhruba takto:


Zazdění bývalo koukám běžné. Nedávno jsem procházel důlní dráhu Šverma I - II v Ostravě ze Svinova k dolu Odra a tam býval podobný dlouhý podjezd pod ranžírem v Mariánských horách. Ten se však dá najít dodnes.


Petr_Šimral#10359@22.10.2020 14:07:05 >>Vidím dobře na těch leteckých snímcích dvě povrchové úzkorozchodné trasy mezi severním a jižním lomem?

Já tedy vždy slyšel o jednom tunelu pod tratí, nicméně vždy mě zaráželo, že ani jeden v úvahu přicházející nemá přímou osu na most přes Ohři do Jižního lomu.


Ahmad_Šáh_Masúd#1498@22.10.2020 14:27:54 >>S mosty přes Ohři to bude taky složité. Z M4 na výsypku Antonín vedla IMHO vždy jen jedna socialistická dvoukolejka pro zavážení vytěženého dolu a lomu Antonín skrývkou z Medardu (severního). Uhlí z lomu a dolu Antonín asi šlo vždy k odběratelům v Rychnově, případně po vlečce do Citic.
Je mi ovšem velmi podezřelé, že když se postavím za garáže za sokolovským ranžírem a kouknu na řeku, tak jsou tam dva velké betonové skelety (jeden v řece a druhý na pravém břehu a ani jeden teď nevidím na leteckých mapách), v úplně jiné poloze než by navazovala ta drážka z podjezdu pod ranžírem.

Tunel pod chebským zhlavím ranžíru sloužil nejspíš jen pro napojení kolejové dopravy Jižního lomu se zbytkem sítě úzkých.
Ale to vše jen spekuluji, nevím o tom nic.


Petr_Šimral#10360@22.10.2020 15:42:54 >> tak jsou tam dva velké betonové skelety (jeden v řece a druhý na pravém břehu

Při mé dva a půl roku trvající službě ve výtažné koleji Sokolova seř.n. jsem most měl samozřejmě okoukaný ze všech stran (to tam ještě byl) a právě mi bylo divné, že osově nepasuje s tunelem.

Jinak se musím opravit, nebyl to most do Jižního lomu (ten nebyl za řekou), ale na důl a později výsypku Antonín?


Ahmad_Šáh_Masúd#1499@22.10.2020 15:51:19 >>Ty myslíš tento, ne?
https://mapy.cz/turisticka?mereni-vzdalenosti&x=12.6269909&y=50.1 776176&z=16&rm=9cu3FxYYRpSgfZM

Já dumám, že zhruba naproti garážím je tento základ:

což by mohl být pilíř nějaké dávné úzkokolejky. Ale není to naproti tomu tunýlku pod ranžírem, ale o pár desítek metrů níže po proudu.


Kuřil_p#2633@22.10.2020 15:59:08 >>Ahmad_Šáh_Masúd: To druhé je ta propust, která je i na výkresu. Podjezd propojoval oba lomy (severní a jižní lom Medard I.).


Kuřil_p#2634@22.10.2020 16:06:59 >>Petr_Šimral: Já tedy vždy slyšel o jednom tunelu pod tratí, nicméně vždy mě zaráželo, že ani jeden v úvahu přicházející nemá přímou osu na most přes Ohři do Jižního lomu.

Jižní lom závodu Medard I. nebyl za řekou. Lom Antonín za řekou patřil v té době jinému národnímu podniku.


Petr_Šimral#10361@22.10.2020 16:22:53 >>Jižní lom závodu Medard I. nebyl za řekou. Lom Antonín za řekou patřil v té době jinému národnímu podniku.

A proč tam tedy ten most byl?

Apropo: kdy byla zprovozněna důlní dráha po nadjezdu nad tratí ČSD?


Ahmad_Šáh_Masúd#1500@22.10.2020 17:45:30 >>Kuřil_p: Aha, děkuji.


Kuřil_p#2635@22.10.2020 18:41:12 >>Petr_Šimral: A proč tam tedy ten most byl?

Na konci padesátých let lom Antonín již pomalu s těžbou uhlí končil (zde již nebylo plánováno nasazení elektrických lokomotiv). Závod Antonín patřil pod podnik "SR, velkodůl Přátelství, národní podnik, Tisová". Činnost závod Antonín ukončil v roce 1965. Uvolněný prostor zde tedy začal zaplňovat skrývkou sousední lom Medard I., resp. závod Medard I. patřící pod podnik "SR, důl Pohraniční stráže, národní podnik, Svatava". Pro tuto činnost byl na severní části vyuhleného lomu Antonín v roce 1959 (1960) sestaven zakladač Z 1200/10 (později označený jako Z 1650/10). Tento zakladač později zasypával lom Silvestr, Michal a Družbu (fotografii tohoto zakladače jsem do této diskuze vložil nedávno). Kvůli této činnosti závodu Medard I. byl vybudován most přes řeku. Bývalý lom Antonín se zasypával do první poloviny sedmdesátých let.


Kuřil_p#2636@22.10.2020 19:53:30 >>Tady je vidět situaci v roce 1946, kdy ještě nebylo možné vybudovat podjezd pod tratí. Na snímku z roku 1952 je vidět, že již most už neslouží původnímu účelu a využívá se podjezd pod tratí.


Do konce roku 1951 spadaly doly, resp. závody pod jeden společný podnik. Od roku 1952, v rámci celorepublikové reorganizace národních podniků, se z původních závodů staly samostatné národní podniky. Z původního podniku HDBS se stalo oborové či revírní ředitelství. To se v průběhu let několikrát měnilo. Myslím, že v přejmenovávání podniků, závodů, úseků, atd. bylo Československo na předních místech.

Mohu se mýlit.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)


Kuřil_p#2637@22.10.2020 20:36:32 >>Na snímcích z roku 1956 a 1957 je dokonce ten starý most snesen či demontován.


Koukám, že v příspěvku č. 2630 mám chybně uvedeno u jednoho snímku 1952. Asi tam mělo být 1956?

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)


Kuřil_p#2638@22.10.2020 21:05:33 >>Ten starý most by snad měl pocházet z roku 1942, ale není to jisté. S otvírkou jižního lomu se začalo údajně za války. V té době patřily lomy Antonín, Medard a Silvestr pod jeden podnik s názvem "Montan- u. Industrialwerke vorm. Joh. Dav. Starck (Falkenau an der Eger)".


Petr_Šimral#10362@22.10.2020 21:54:36 >>ad Kuřil_P: a teď mi řekněte, na co jsem koukal z lokomotivy 210.057 v letech 1992 - 1994, kdy evidentně tam most (kompletní) přes řeku byl.

Mimo jiné se dá z vašich fotek říci, že tunely tam pod hrbem opravdu byly dva, ale jeden sloužil pro odvod vody - ta přímá trasa do Ohře u západního tunelu hovoří za vše.


Kuřil_p#2639@22.10.2020 22:19:11 >>Petr_Šimral:

ale jeden sloužil pro odvod vody - ta přímá trasa do Ohře u západního tunelu

Ano. Je to i na tom výkresu. I dnes to lze v tom křoví na místě rozeznat.

kdy evidentně tam most (kompletní) přes řeku byl.

Na pozdějších snímcích je opět most obnoven. Sloužil zřejmě již jen jako silniční.


Kuřil_p#2640@22.10.2020 22:36:42 >>Kdysi to tam vypadalo takto:

Budova č. p. 47 na fotografii stojí dodnes.

I místo propustku lze najít.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)


Kuřil_p#2641@22.10.2020 23:05:38 >>V plánu z roku 1960 se měly ponechat lokomotivy typu 900 BS 200 na skrývce závodu Medard I. do zasypání jižního lomu Medard I. Dle plánu to mělo být do roku 1962. Na snímku z roku 1964 je vidět, že zasypání tohoto lomu bylo ukončeno.

K tomu starému mostu: Nemohlo to obnovení (asi provizorní) tohoto mostu souviset právě s výstavbou toho nadjezdu nad tratí ČSD (a zároveň mostu přes řeku)? Je vidět, že tam byl postaven (asi provizorní) objekt.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)


Petr_Šimral#10363@22.10.2020 23:07:14 >>Jo jo, díky.

Jen mi ten most nepřipadal po úpravě na silniční a i šachetní V3S jsem viděl spíše přejíždět po kolejích na nadjezdu. Ale jak jsem psal, šlo o roky 1992 - 1994, kdy jsem tam hobloval kolejnice rychlostí 2 km/h...


Kuřil_p#2642@22.10.2020 23:10:41 >>Připadá mi, že je to nějaké provizorní řešení. Ty stopy na nájezdech jsou evidentně od aut.


Kuřil_p#2643@22.10.2020 23:18:36 >>Most nad touto tratí mi často slouží jako pozadí. ::happy::


Petr_Šimral#10364@23.10.2020 0:50:31 >>Tak na M 275.0 bych se z místa mého dlouhodobého turnusového působení rád podíval :-)

A ještě více i okusil i kvalitu jeho podvozků 1B´2´na ne úplně dokonalých tratích.

Jen mi nejde do hlavy, jak stejné podvozky mohly přežít tratě v bývalém CCCP, kde ta geometrie koleje byla ještě horší, nicméně stav v letech šedesátých nedovedu porovnat.

Když vidím fotky z nasazení Ganzů v současných letech a vidím tu kvalitu svršku, tak opravdu jen koulím očima jak Hurvajs se Špejblem...


frako#478@24.10.2020 15:55:09 >>Tak jsem viděl spoustu fotek, které jen potvrzují jak je vše pomíjivé a dnes už nostalgické. Genius loci. Já to vše pamatuji v provozu od r. 64 do r.70, obsluhy Medarda, Anežky, Británky, Libíka, Lidic, Jednoty, 25. Února, Markéty, Michala, Jiřího, Přátelství, Antonína a na konec i Kombinátu.
Zatím se zde nezmiňovala velká povodeň, která zaplavila oba povrchové doly, voda byla i na Starém náměstí v Sokolově. Kdy to bylo v 55, nebo v 56?
Nehoda, vykolejení na mostě se stala nejspíš v r. 87 byla u toho buď 458.058,(210 058-4) nebo 055,(055-0) obě byly dispečerky, 057(057-6) - II. zál, 056(056-8) - zál. N.S. a 052(052-7) byla střídačka. Všechny vyjmenované byly od r. 86 vedeny ve strojovém grafikonu depa Sokolov.
Jo Péťo s Ganzem, to bylo svezení, jel jsem v motorovém voze, v hospodě i v kupátku jedničce. R Hungaria.


CDP#89@25.10.2020 8:22:46 >>Povodeň, kdy došlo k protržení břehu a zatopení lomu Medard byla v červenci roku 1954.
V neděli 11.7. voda stoupala a prosakovala do vyrubaného dolu Medard. Asi 50 minut po půlnoci se protrhla hráz a voda z řeky se valila do prostoru lomu. Bortilo se dno a voda padala do hloubky a podemílala břehy. Vodní hladiny se vyrovnaly asi ve 4 hodiny ráno. Popsáno v sokolovském patriotu červen 2003 i s fotografii.


Petr_Šimral#10369@25.10.2020 8:59:18 >>To je ta fotka s horníky na lodičkách?

Jinak co jsem slyšel, tak Jižní lom byl zasypán včetně kompletní ponechané techniky? Tam musejí být v jílu zakonzervované úplné poklady jako parní bagry a podobné :-)


Ahmad_Šáh_Masúd#1515@25.10.2020 8:59:47 >>Ještě jeden záběr třídírny Medard, z roku 1942 (zdroj archiv SU a.s.):


Ahmad_Šáh_Masúd#1516@25.10.2020 9:08:16 >>A poslední éra kolejové dopravy na Medardu, zavážení skrývkou z východní části revíru. Březen 2008.


Mikulda#3856@25.10.2020 10:17:44 >>A já mám z té poslední éry toto video.


Jnd#13355@25.10.2020 10:52:08 >>Kdy jel na Medard poslední vlak ??
(nepotřebuju to přesně na den ::happy::


LupGWTR#61@25.10.2020 11:00:55 >>Když Mikulda načnul zakladač. Dvě fotky autora Milana Hrudky. I když ta druhá je asi moje, foceno ze Sprintra.
PS ty indexy jsou podružné.


Jnd#13356@25.10.2020 11:53:54 >>Zakladač jsem si do fotky zakomponoval ...


Mikulda#3857@25.10.2020 12:56:01 >>Kromě kamery jsem si tenkrát vzal i foťák ...

Most vlevo je bývalý nadjezd úzké zde.



(Příspěvek byl editován uživatelem mikulda.)


Zanechat zprávu

 ^ Nahoru

Témata Úvod