K-REPORT MOBILE 2.0

Diskuse K-report: Zrušené tratě

Dolu v
Archiv

Témata Úvod


dědek_hank#2326@01.5.2020 17:14:09 >>Wagon 3852: Za předpokladu, že se vrátíme k businessu as usual. Přibývá lidí, kteří se domnívají, že by to nebylo dobře nebo že to zkrátka vůbec nebude možné. (Bohužel u nás ne tolik, kolik by bylo potřeba...) I když si to málokdo uvědomuje, svět už je zase na rozcestí.


Wagon#3853@01.5.2020 18:29:35 >>dědek_hank: Myslím, že dlouho nic nebude jako dříve. Ale budou se obecně hledat možnosti, jak efektivně vynakládat peníze. Takže se bude asi šetřit ve veřejné správě, na podporách všech zbytných činností a podle mne to částečně postihne i železnici. Ale nemyslím si, že investice do důležité železniční infrastruktury se zastaví. Akorát se na vše bude hledět s přísnějším metrem.


Starý_Hanák#739@01.5.2020 20:52:34 >>Rosta_kolmix: Kdyby železniční dopravní obsluhu objednával i v regionálce stát, a ne kraje, neskončila by jen Morkovka (které zrušení navíc nemá s krajským uspořádáním nic společného, provoz na ní byl zastaven ještě v éře OPŘ Brno), ale mnoho dalších lokálek. Klidně i Tvá oblíbená Moravská západní nebo lokálky v okolí Senice na Hané. Podívej se na Slovensko. Čímž ovšem netvrdím, že současný stav je ten správný.


Lovosičák#146@03.5.2020 9:53:03 >>Další díl z projektu iDnes.tv ze seriálu Zaniklé tratě: Heligóny havraňské lokálky neměly proti rypadlům šanci - trať 13a Počerady - Vrskmaň ::vypravci::.


471015#875@07.5.2020 8:26:42 >>Pokud by se chtěl někdo "projet" po "staré" trati mezi Přibyslaví a Sázavou u Źďáru, může v diskusi na Vysočině.


Ross#2168@07.5.2020 20:53:54 >>Tunel Slavíč. Stav začátek letošního roku.






A tady bonus, modrý strážní domek u tratě do tunelu. Předpokládám, že po opuštění trasy sloužil pro přeložku.



Zajímavé je, že každý portál tunelu má jinou architekturu. Opravdu škoda, že je tunel mimo provoz, i když za komárů byla v plánu třetí kolej skrz tunel. Notoricky známé fotky obou portálů ze všech úhlů sem dávat asi nemusím ::happy:: Toho je plný internet.

Je/byl někde v Česku podobný tunel, který má každý portál jiný?


kwasi#1202@08.5.2020 7:27:36 >>Mé průjezdy zrušených železnic autem ::happy::
Slavíčský ,,Tunel pro císaře" : https://www.youtube.com/watch?v=-OaQ0qi3fIU&t=4s
Jízda na tělese nedostavěné Baťovy železnice, Vizovice, 9.7.2016: https://www.youtube.com/watch?v=8g2N8T9OZss
Jízda po trase zrušené cukrovarské úzkokolejky Kvasice - Tlumačov: https://www.youtube.com/watch?v=E7ORF39PeKw
Jízda autem po náspu Vizovice 29.12.2016: https://www.youtube.com/watch?v=J0v42lWZYzg
Silnice na tělese Baťovy nedostavěné železnice: Ublo - 20.12.2014: https://www.youtube.com/watch?v=c5QbnrwWenI
KUROVICKÝ LOM - 2016 těleso zrušené úzkokolejky: https://www.youtube.com/watch?v=dCfpwuB51RM
Slavíč, 20.5.2017 https://cs.wikipedia.org/wiki/Slav%C3%AD%C4%8Dsk%C3%BD_tunel


4everman#799@09.5.2020 10:59:32 >>Jeden z dalších bude ze Svobodných Heřmanic.


Strom#962@10.5.2020 11:11:10 >>Rosta_kolmix: Totéž trať Hodslavice - Nový Jičín - tady Rosťo asi ta trať měla spíše smůlu, že ji semlely povodně v době, kdy zde o rentabilitě už nemohla být řeč a vývoj do budoucna nějaké lepší vyhlídky nedával. Kdyby nebylo potřeba poměrně značných investic do něčeho, co, jak se ukázalo, nikomu ani moc nechybí, asi by tam ten šukec jezdit doteď.

Tak mně přijde, že tahle trať dojezdila především na "kapitalisty socany". Roku 2009 v létě tam vládl Novák s Palasem z ČSSD. SŽDC neměla toho roku s opravou kupodivu problém, jen chtěla ujištění po kraji, že jako "řádný hospodář" investuje peníze účelně a chtěla po kraji potvrdit objednávku snad na 10 let. Ti dva výše uvedení přiběhli, že to slíbit nemůžou a že raději tedy přidají hned peníze autobusovým dopravcům na souběžné silnici 1. třídy. Město Nový Jičín mělo ze začátku velký zájem na obnovení provozu, dokonce přesvědčilo i Hodslavice, kterým to bylo ze začátku spíš jedno. Ty byly klidně ze začátku i pro cyklostezku, když se objednají ty autobusy...
Dopadlo to nakonec tak, jak to dopadlo. Bohužel lokálkou už jsem se v době systematického projíždění tratí už nesvezl. Ta povodeň jí vymlela cca měsíc před dovolenou, kdy jsem tam měl v plánu jet. Nakonec jsme se tam s kamarádem svezli ještě letitou Karosou na NAD za vlaky ČD, v červenci 2009.
Tak hodím dotaz, jezdí po 11 letech od zastavení provozu alespoň stejný počet autobusů jako tehdy vlaků, především o víkendu mě to zajímá? Jinak myslím, že ta trať potenciál mít mohla. Nebýt zrovna na pomezí dvou krajů, tak vozební rameno Nový Jičín - ValMez - Rožnov pod Radhoštěm mi nepřijde úplně nesmyslné. A kolik lidí poskakuje do těchto spádových měst ve všední dny auty do/z práce, na úřady, k lékaři (viz seriál ČT Sestřičky), s dětmi do/ze škol, kroužků)?
A Palas si užívá "důchod" v poctivě postaveném vlastním penzionu kdesi v Ludvíkově...::smrt::::smrt::::smrt::::pozor::
Tohodle socana fakt nenávidim. Nechápu lidi, který ho mohli vůbec někdy volit, ať do sněmovny, senátu nebo na kraj...
Dokonce i jeho profesor ze školy se ozval snad přemiérovi nebo prezidentovi, že nesouhlasí s jeho tehdejším jmenováním ministrem zemědělství::pozor::
Letos mám v plánu projet si snad konečně tu lokálku na kole...


Wagon#3880@10.5.2020 11:52:12 >>Strom: Kdysi hodně dávno se snad uvažovalo o propojení stanic Nový Jičín město - Nový Jičín horní nádraží. Nejsem si jist, zda by to výstavba v Novém Jičíně umožňovala, nicméně pokud by to někdy bylo možné, tak by se také zvýšila ekonomika provozu na trati Nový Jičín horní nádraží - Hodslavice. Nevím, v jakém stavu byla ta trať po povodni v roce 2007, nicméně některé tratě se po povodni obnovily a jsou v soukromých rukou, a to trať Šumperk - Kouty nad Desnou, která se dokonce elektrizovala a trať Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem. Asi pravděpodobně obce tolik po té lokálce netoužily, nebo na rozdíl od obcí v údolí Desné nechtěly na její obnovu přispět.


Vojtag#3686@10.5.2020 12:05:56 >>Zrovna ti zlatí socani, tolik milovaní všemožnými drážními odboráři ::lol:: to je paradox ::biggrin::

V té době asi nikdo moc nepředpokládal že by tam ten provoz mohl někdy být lepší, spíše se plánoval postupný útlum, případně zastavení osobní dopravy. Počet cestujících by šel většinou spočítat ve vlaku na prstech jedné ruky. A nákladní doprava byla už delší čas na nule.

Bylo ale celkem nefér, že se všude prezentovalo zničení celé trati povodní, což nebyla vůbec pravda...

Autobusů dnes jezdí celkem dost. Dokonce si můžou cestující vybrat jestli chcou jet z Jičína do Mořkova a přestoupit na vlak, rovnou z Jičína do VM (po věčně ucpané I/57), nebo oklikou přes Starý Jičín, a dokonce třeba i do Hustopeč a tam přestoupit na vlak. Ale stejně tudy většina lidí jezdí autem.

Dnes bych si tam dokázal představit modernizovanou 810, samozřejmě přímo do VM bez přestupu v Hostašovicích a alespoň zrušení pomalých na přejezdech co tam byly před zavřením. Třeba taková dvacítka na polním přejezdu u Hodslavic, kdy z obou stran nevedla k přejezdu ani cesta, byla dobrá prasárna.

Propojení obou tratí by bylo teoreticky reálně možné tak před sto lety, dnes leda ve formě nějaké vlakotramvaje.


dědek_hank#2346@10.5.2020 20:29:51 >>

Vojtag:
"Propojení obou tratí by bylo teoreticky reálně možné tak před sto lety, dnes leda ve formě nějaké vlakotramvaje."

To nepropojení mělo své historické důvody. Když byla v roce 1886 prodloužena koncese KFNB na dalších 20 let, dostala Ferdinandka od státu zároveň podmínku, co všechno ještě musí vybudovat. Především šlo o Dráhu moravskoslezských měst Kojetín - Bílsko a dále o spoustu lokálek, z nichž jedna měla vést od nového úseku právě do Nového Jičína. Jenže novojičínští notáblové si prosadili stavbu ze Suchdola (taky od trati KFNB a k její značné nelibosti) už v r. 1880, ještě před platností lokálkových zákonů, a stavbu provedli ve vlastní režii a za vlastní peníze, bez státní nebo zemské podpory. (I tak to bylo jen řešení z nouze. Původně měla Novým Jičínem procházet dálková trať z Opavy do Trenčína, která se už dokonce mezi Opavou a Fulnekem začala budovat, ale po krachu na vídeňské burze v r. 1873 byl její stavba zastavena a navždy opuštěna.) Stejně tak si svou lokálku novojičínští i sami provozovali, takže to byla vedle štramberské dráhy jedna ze dvou lokálek odbočujících v tomto kraji od KFNB, kde "velká" dráha nevedla provoz. To KFNB silně leželo v žaludku a tak bylo novojičínské horní nádraží v r. 1889 umístěno tak, aby případné propojení obou koncových nádraží ve městě bylo co nejsložitější. Vztahy se moc nezlepšily ani po zestátnění KFNB v r. 1906 - "městská" lokálka zůstala i nadále soukromá a vyšší úředníci bývalé KFNB většinou zůstali na svých místech, na pro ně speciálně vytvořených ředitelstvích pro provoz na tratích bývalé KFNB, tentokrát už sice placení státem, ale se starými nevraživostmi, které jim u nových koryt taky zůstaly...

(Nutno ovšem podotknout, že totéž se týkalo i tratí dalších velkých společností zestátněných v r. 1906, tj. StEG a SNDVB/ÖNWB, které se k soukromým společnostem odbočujícím z jejich tratí, v nichž neměli žádný nebo měli nedostatečný vliv, chovaly podobně macešsky jako Ferdinandka.)

Samozřejmě může padnout otázka, proč se propojení nerealizovalo za ČSD. Na to je jednoduchá odpověď - nová republika měla po r. 1918 v oblasti železniční dopravy daleko jiné starosti a po r. 1945 už byly při zajišťování VHD i jiné možnosti než železnice.


Wagon#3883@10.5.2020 20:58:17 >>dědek hank: Děkuji za hezkou informaci.


Mipol#186@10.5.2020 21:25:51 >>

Vojtag:
"Propojení obou tratí by bylo teoreticky reálně možné tak před sto lety, dnes leda ve formě nějaké vlakotramvaje."
Je to už cca 10 let, takže si detaily nepamatuju, ale v Muzeu Novojičínska mi tuším ukazovali nějaký plán, který snad ještě v době monarchie předpokládal propojení obou tratí. Nádraží by bylo na Bochetě poblíž současné ulice Bohuslava Martinů a pod Skalkami měl být tunel. Kdo za tím nápadem stál, už ale fakt nevím.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mipol.)


Zdepa#3099@10.5.2020 23:23:00 >>Jen takovou drobnou vsuvku - a představte si, že po záboru pohraničí Říší, byla Hodslavická lokálka rozdělena hranice v km 6,0455 a tak na ní byl ze strany ČSD zastaven provoz. Postupně však přišla ze strany Říše potřeba provoz obnovit a tak byla požádána Novojičínská místní dráha, aby se toho ujala. Provoz byl obnoven od 1.6.1941. Protože Novojičínská MD neměla dostatek svých vozidel, koupila 2 starší lokomotivy od Studensko-štramberské dráhy. Byť si objednala v Říši novou lokomotivu, ta byla výrobně opožděna, takže zakoupila od ČMD v roce 1942 lokomotivu 422.005 a v roce 1943 motorák M 120.460. Nakonec motorák zůstal na Novojičínské dráze. K dopravě převážně dělnických vlaků bylo od ČMD v roce 1942 koupeno 7 osobních vozů a dalších 6 v následujícím roce z Říše.
Po květnu 1945 ještě chvíli ČSD používalo soukromá vozidla, ale pak olomoucké ředitelství nasadilo svá, čímž Novojičínská lokálka jich měla přebytek. Vozy prodala a část se stala základem soupravy pro vnitropodnikovou dopravu do Sigmy Lutín a některé zakoupila Vítkovická závodní dráha


dědek_hank#2347@11.5.2020 0:36:03 >>Zdepa 3099: Děkuji. Málo známá kapitola je taky původní lokomotivní park NLB z roku 1880 - dvě dvojspřežky od mnichovského Krausse. Co se o nich ví?


Zdepa#3100@11.5.2020 9:32:13 >>Ano, chápu kam míří dotaz. Nevím kdy, ale rakouští autoři do počátku této dráhy vnesli zmatek.
První dvě dvounápravové mašinky byly jedna od lokomotivky Krauss, číslo 925, jméno - Kunewald, a druhá od Sigla, číslo 2485, jména Neutitschein. Vycházím z protokolů technicko-policejních zkoušek, které jsou uloženy ve vídeňském archivu.
V roce 1892 byl koupen třetí dvoukuplák jména Schönau od Sigla, číslo 3633.
V dalších letech dostaly kromě jmen lokomotivy i čísla (1,2,3).
Zvyšující se provoz donutil v roce 1904 zakoupit třínápravovou lokomotivu vycházející z řady 97 kkStB. Opět jí dodal Sigl, číslo 4558, a dostala jméno Zauchtel. Ale protože v roce 1905 byla prodána lokomotiva Neutitschein, dostala i její číslo 1. V roce 1906 zakoupená další třínápravová loko ("97") již převzala jméno Neutitschein, ale i pořadové číslo 2.Jméno Kunewald převzala poslední nová lokomotiva z roku 1913, která dostala pořadové číslo 4.
Původní Neutitschein koupila strojírna Kulka v Přerově, která kšeftovala s použitými stroji a dokázala je i opravovat. A to i lokomotivy všech rozchodů. A nebylo jich málo ! Informace o provozu mám až od roku 1916 kdy drátovny Bohumín žádaly c.k. ředitelství Severní dráhy ve Vídni o schválení jejich "nové" vlečkové lokomotivy. Původní Kunewald již v roce 1894 dostal nový kotel od firmy Sigl. V roce 1906 ho zakoupily Vítkovické kamenouhelné doly. Ale tam asi byl výkonově nedostačující, protože v roce 1910 je již veden na vlečce cukrovaru Doloplazy, odkud putoval do cukrovaru Velké Pavlovice a objevil se i v Bedihošti.
Ten poslední dvoukuplák dostal ještě v roce 1938 nové číslo soukromých drah 200.901, ale poté, co lokálka za války zakoupila nový tříkuplák od MBA(ale výroba Fr.Belge), stejně jako lokomotivy od SŠD či ČMD, tak byla pronajata vlečce vagonky Studénka. Tam byla i odprodána.
A zajímané jsou i ty dvě německé lokomotivy, které se v Novém Jičíně objevily koncem zimy 1944/45.
Z žádných dokumentů jsem se nedozvěděl, zda byly jen odstaveny při ústupu z dnešního Polska (Kleinbahn Katscher-Gr.Peterwitz) nebo měly být provozovány. Ale NJD jim přidělila interní čísla 9 a 10. Byly zahrnuty do zestátnění a od 04/1948 dokonce dostala čísla u ČSD jako pro soukromé dráhy 310.921 a 922. ČSD je však velmi rychle prodalo do vlečkového provozu. Jinak ty čísla byla použita duplicitně, protože v roce 1938 je dostaly už lokomotivy Železničního pluku. Zde je nesoulad se seznamy J.Motyčky.
Také hezké bylo přetahování v druhé půlce roku 1945 o nového tříkupláka z roku 1943, který na sobě měl číslo 50 105, díky němuž se objevil v seznamech kořistních lokomotiv SSSR řady 50 a 52. Až dodatečně si někdo všiml, že má jen 3 nápravy .....


dědek_hank#2348@11.5.2020 10:35:55 >>Zdepa 30100: A co více je známo o té lokomotivě 50 105...?

Jinak tady
https://raciborz.com.pl/2019/07/21/historia-linii-kolejowych-z-ra ciborza-do-glubczyc-i-kietrza.html
jsou i nějaké obrázky lokomotiv ve stanici Katscher/Kietrz, silueta vypadá na kraussky, ale jinak toho na těch fotkách moc poznat není.





(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)


dědek_hank#2349@11.5.2020 11:23:03 >>

Zdepa:
"
Ten poslední dvoukuplák dostal ještě v roce 1938 nové číslo soukromých drah 200.901..."

No, a já jsem si vždycky myslel, že toto číslo nesla jedna ze dvou luhačovických lokomotiv...


Zdepa#3101@11.5.2020 19:12:09 >>Lokomotiva s č.50 105, respektive interním č.8, byla objednána v Říši u lokomotivky MBA (dříve O&K) v roce 1941. Tam však už v dané chvíli řešili výrobu vojenské výzbroje a tak obdobně, jako další německé lokomotivky, zadávala práci dalším lokomotivkám nezatížených vojenskou výrobou. Třeba do Francie, Belgie, ale i Protektorátu. Takže nakonec lokomotivu dle německých plánů postavily strojírny Societé Franco-Belge. Samozřejmě byla to jedna ze série asi 30 stejných lokomotiv. Dle hlášení za rok 1943, překročila v polovině listopadu 1943 německo-belgické hranice, bylo na ní čekáno u NJD. To divné číslo asi souviselo s označením celé série, protože část z nich převzalo OKH, kde se podobná čísla pro vojenské lokomotivy používaly. Jinak tovární seznam lokomotivky MBA/O&K má pro ní své výrobní číslo, stejně jako nesla číslo svého skutečného výrobce. Druhá stejná jezdila na falknovských / sokolovských dolech.
Po válce jí byla snaha pro nadbytečnost prodat, což se podařilo ještě koncem roku 1947 pro OKD. Takže když se připravovalo zestátnění nebyla do něj zahrnuta. Stejně tak byly prodány lokomotivy koupeny od SŠD či ČMD. Jen motorák byl zestátněn a vrátil se zpět do stavu ČSD.

Lokomotivy č. 21 a 23 ex Kleinbahn Katscher-Gr.Peterwwitz byly dle rakouských kolegů výrobky firem Freud a Güstrow.

Dle výnosu MŽ čj.9307-V/1-1938 z 24.2.1938 o novém označení lokomotiv soukromých drah s právem veřejnosti je v případě MD Újezdec-Luhačovice uvedeno nové označení 210.901 (ex 200.01) a 212.901 (ex 210.01)


kwasi#1204@12.5.2020 18:52:57 >>Došlo mi mailem. Nevíte, co je s těmito vozidly nyní? Díky ::happy::

Autodrezína ve Vlašimi - odkaz na fotky
Jsou tam čtyři fotky (šipkou doprava). Těch kolejových vozidel je škoda, viděl jsem je tam pedloni, když jsem si projížděl lokálku Benešov u Prahy - Trhový Štěpánov. Netušil jsem, že je ta Vlašim tak hezká (viz jiné fotky ve fotoalbu):

https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10211148014368319&set=pcb .10211148015488347&type=3&theater


Pene#2500@12.5.2020 19:31:22 >>kwasi: ty drezíny nejsou ve Vlašimi, ale o stanici vedle v Domašíně. Již se tu několikrát v mnoha diskusích řešila. Jsou nejspíš stále ve stejném či vlivem počasí spíše horším stavu.


E499001#3041@17.5.2020 8:49:34 >>Warszawa v Domašíně v prosinci 2016


Vsdmichalka#635@19.5.2020 21:57:04 >>Ad: Jičín - Hostašovice:
Povodně které trať odsoudily byly v roce 2007. Tratě do Milotic a Koutu n.D. zlikvidovala povodeň v roce 1997. Čili politické a společenské prostředí velice rozdílné.
A nyní k věci:
Něco z provozu rok 2001:
2001-04-28_810 234 Os 23156-59_Nový Jičín horní n.

Vojenský opravarenský závod Bludovice 2003:
2003-09-05_730 635_VVUř_Bludovice - Voj.opr.podnik


Dle toho co se mi doneslo k mým uším trať pohřbila myšlenka, že uvolněné státní peníze na opravu trati použije SŽDC na opravu jiných tratí a tak kraj nepotvrdil objednávku. Načež stát uvolněné peníze neuvolnil. Za této situace již nebylo cesty zpět. Poslední pomyslný hřebíček do rakve pod tlakem výše uvedeného dala armáda potvrzením, že vlečka do opravarenského podniku AČR v Bludovicích není zapotřebí.

Dne 23.4.2010 to vypadalo takto:



Strom#968@22.5.2020 17:20:59 >>Vsdmichalka:

Povodně které trať odsoudily byly v roce 2007

nikoliv, až 2009. S rozdílným prostředím lze souhlasit. Závazná objednávka uzavíraná s dlouhodobějším výhledem, status objednatele, dopravce a provozovatele dopravní cesty. To opravdu v roce 1997 nebylo.

Zde bohužel nebyla po povodni objednávka krajem potvrzena s dlouhodobějším výhledem, práce převážně Palase a Nováka z ČSSD... Holt, strana pro obyčejné lidi...


Šari#16752@22.5.2020 17:31:09 >>Určitě to byly povodně v červnu 2009, v únoru 2008 jsem zde fotit 810.191 ::wink::


T_m#3361@23.5.2020 23:01:48 >>Povodeň v roce 2009 https://polar.cz/zpravy/novojicinsko/novy-jicin/1282/povoden-2009 -den-1-jak-to-vsechno-zacalo
Impulsem pro zrušení však byla dopravní politika za ministra Bárty (červenec 2010 až duben 2011). V létě 2010 bylo využito dovolených na úřadech a bylo chvatně rozhodnuto o zrušení tratě, přesto že částka na konkrétní opravu tratě byla v rozpočtu alokována.


471015#917@25.5.2020 13:08:33 >>Kdo by se chtěl pokochat snímky M240.0113 ze zvláštní jízdy na do Ždánic a na trati Kyjov - Mutěnice dne 7.10.2006 může zde a zde.


Kůň#1994@25.5.2020 15:14:56 >>Zdravím, chtěl bych se pozeptat na trať Novosedly - Laa. Na internetu jsem se dočetl, že byla zrušena již po vzniku Československa - chtěl bych si potvrdit, že opravdu v meziválečných letech? A dále pak ve stanici Novosedly jsou dodnes zbytky odbočných kolejí, výhybky, výkolejky, ty ale asi nepochází z té doby, že? Přijde mi, že jsou novějšího data. Bylo to tedy ještě nějaký čas pojížděné, než se to zrušilo zcela?

Děkuji.



honzaklonfar#4035@25.5.2020 16:50:56 >>Kůň: O tom bohužel nevím nic. Ale podíval jsem se na fotomapu, a těleso tratě je furt vidět - po nějakých 100 letech!


310097#244@25.5.2020 21:58:28 >>

Kůň:
"Zdravím, chtěl bych se pozeptat na trať Novosedly - Laa. Na internetu jsem se dočetl, že byla zrušena již po vzniku Československa - chtěl bych si potvrdit, že opravdu v meziválečných letech? A dále pak ve stanici Novosedly jsou dodnes zbytky odbočných kolejí, výhybky, výkolejky, ty ale asi nepochází z té doby, že? Přijde mi, že jsou novějšího data. Bylo to tedy ještě nějaký čas pojížděné, než se to zrušilo zcela?
Děkuji. "

Trať Novosedly - Láva nad Dyjí - Zellerndorf byla otevřena 8. 12. 1873 jako odbočka z trati Břeclav - Hrušovany nad Jevišovkou.


Bdlm#1862@25.5.2020 22:32:34 >>Kůň: tam měla traťovka kolejovou základnu.


Kůň#1995@25.5.2020 23:21:15 >>Bdlm: To jsem potřeboval vědět, díky! A všem ostatním též.


Ross#2173@07.6.2020 15:48:43 >>Zaniklé tratě.

Mutěnku na jižní Moravě srazilo na kolena uzavření dolů


471015#941@09.6.2020 15:27:36 >>Trať Hostašovice - Nový Jičín h.n. jsem procházel 17. října 2010 a tehdy vypadala takto:







Jaroslav_T#1771@10.6.2020 23:31:38 >>Dovolím se zeptat znalých:
Trať Hostašovice - Nový Jičín hor.n. byla D3 nebo byl v N. Jičíně výpravčí?


Vagonet#423@11.6.2020 13:58:25 >>Procházka z Doubravky do Bukovce a ještě dál:









dědek_hank#2450@11.6.2020 18:21:59 >>

Jaroslav_T:
"Dovolím se zeptat znalých:
Trať Hostašovice - Nový Jičín hor.n. byla D3 nebo byl v N. Jičíně výpravčí?"

V r. 1998 byla trať dirigovaná. Dřív nevím.


Jaroslav_T#1772@11.6.2020 21:00:35 >>dědek hank: Dík!


Vojtag#3708@11.6.2020 21:13:15 >>Dříve taky (minimálně podle informace z dodatku z roku 1962), dirigující dispečer v Hostašovicích. Jen teda na vojenské vlečce v Bludovicích byly tři neobsazená stavědla - dvě na předávacím kolejišti a jedno u odvratné výhybky u výjezdu ze závodu před začátkem klesání. Byly v nich stavědlové přístroje a do těch dvou dole bylo nutno vložit zástrčkový klíč ze soupravy hlavních klíčů a pak bylo možno uvolnit závěr výměn a získat výsledný klíč od výhybek z traťové koleje.


Jnd#13139@13.6.2020 10:45:29 >>Vagonet

::ok::


Ross#2177@16.6.2020 11:59:44 >>Na začátku roku jsem kromě tunelu Slavíč a Bělotínské spojky prošel i původní trasu dráhy 270 v úseku Drahotuše - Hranice. A konečně je čas sem dát i fotky z tohoto úseku. Popis klasicky u fotek.

Procházeli jsme to od Drahotuš. Procházka po takovém tělese, kde nic více než 100 let nejelo je celkem výzva. Bohužel jsou odstraněny všechny mosty (kromě posledního), takže obrovské údolí bylo nutno sejít. Obrovská škoda, na trati byly nádherné viadukty, celkem dva celkem dlouhé. Dost podobné těm Hranickým a Drahotušským. Jako třeba tento, který byl odstřelen v roce 1911.


Nyní už samotná procházka.






Dnešní Drahotušská spojka vede v místě původní dráhy. Ale je o dost níž položená. Terén a dráha se následně srovnají až u Hranických viaduktů.



A malý bonus v podobě váhy. Ta už sloužila zřejmě pro účely seřaďovacího nádraží, které bylo víceméně v ose původní dráhy.



A poslední obrázky jsou s otázkou. Věděl by někdo co bylo zde? Vedle trati byla poměrně velká plocha, která ze ze všech stran odbagrována. Vypadá to jako, že by tu mohlo být nějaké nákladiště, nebo budovy související s dráhou. Pod tímto náspem je velké množství stavební suti, což evokuje, že by tu opravdu mohla stát nějaká budova. Přidávám i současnou fotomapu, ptám se na místo v červeném kolečku. Červená čára je průběh opuštěné trati, která byla popsána výše.


Zeleznicni#4945@16.6.2020 12:09:44 >>Ross: Pěkná reportáž ::ok:: Proč se vlastně přeložka dělala? Bylo by problematické zdvoukolejnění v původní stopě? Nebo kvůli přesmyku?


Mipol#188@16.6.2020 12:53:30 >>

Ross:
"Věděl by někdo co bylo zde? Vedle trati byla poměrně velká plocha, která ze ze všech stran odbagrována."
Podle https://lms.cuzk.cz/ jde o skládku materiálu. Nic železničního tam zřejmě nebylo.

Zeleznicni: Drahotušská spojka se stavěla až těsně před druhou světovou válkou, zdvoukolejnění v nové stopě bylo 1874.


Ross#2178@16.6.2020 15:41:35 >>Zeleznicni: děkuji. Údajně byly problémy se stavbou druhé koleje v původní trase. Terén byl podmáčený a nešlo tam vybudovat další mosty. Proto vznikla přeložka mimo dotčené území.


Mipol: teď otázkou jestli do toho odstranění mostu roku 1911 byly na původní trase koleje a nebo je celá dráha opuštěná už od roku 1874.


Starý_Hanák#791@16.6.2020 20:59:55 >>Ross: V prostoru Slavíče vedla jedna kolej tunelem až do roku 1895, kdy byla přeložena k druhé koleji z roku 1873. Je otázka, jestli to tak bylo i mezi Hranicemi a Drahotuši. Jinak v oblasti se ještě nacházela 600 mm úzkorozchodka z Drahotuš do lomu v Hrabůvce.


Tajemný_em#4053@16.6.2020 22:42:30 >>S historií to nesouvisí, ale když už se to téma nakouslo, hodím hloupý dotaz: jak moc se využívá drahotušský přesmyk od doby, co se jezdí vpravo? Při výlukách resp. operativně třebas pro předjetí?


Lovosičák#159@17.6.2020 7:51:50 >>

Tajemný_em:
"S historií to nesouvisí, ale když už se to téma nakouslo, hodím hloupý dotaz: jak moc se využívá drahotušský přesmyk od doby, co se jezdí vpravo? Při výlukách resp. operativně třebas pro předjetí?"

Řekl bych že téměř pravidelně každý den. Využívají ho zejmena vlaky jedoucí v trase Valašské Meziříčí - Hranice na Moravě - Lipník nad Bečvou, aby nemusely křížit ostravské zhlaví v ŽST Hranice na Moravě.


Starý_Hanák#793@17.6.2020 21:31:10 >>V platném GVD jsou tam trasovány téměř všechny Valašské expresy. Samozřejmě operativně mohou být vedeny po hlavních kolejích.


Zanechat zprávu

 ^ Nahoru

Témata Úvod