K-REPORT MOBILE 2.0

Diskuse K-report: Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš

Dolu v
Archiv

Témata Úvod


Ladislav_kubera#463@29.6.2020 10:16:34 >>Podle Vagonwebu to jelo přes Ruse třeba dle JŘ 1983/84:
odkaz

(Příspěvek byl editován uživatelem Ladislav_kubera.)


Komis#778@29.6.2020 12:53:40 >>Pokud si vzpomínám, tak se jezdilo Ruse-Varna/Burgas. A jezdilo ještě Transdanubium jižní trasou přes Curtici-Arad. Ale lovím to z paměti.
Do Sofie jezdila Pannonia přes Bělehrad a tam končila.
Mamaia končila v Mangalii.


Johny11#3926@29.6.2020 15:49:29 >>V roce 1983 Burgas přes Ruse, v roce 1990 přes Negru Voda/Kardam. Jestli to Transdanubium nebo něco posilového, to už si nepamatuji. V Ruse jsme přejížděli přes Dunaj v noci, v tom devadesátém roce jsme dost dlouho stáli za svítání u vjezdu do Negru Voda, protože tam pohraničníci a celníci úřadovali jen ve dne.


K6S31ODR#980@29.6.2020 16:14:20 >>Ještě si vybavuju jednu věc - jak jsme projížděli Rumunsko, vlak jel mezi nějakým hornatým terénem nebo strmými, příkrými vysokými kopci, a na tom jednom kopci byl krásně vidět nějaký starý hrad.


Johny11#3927@29.6.2020 17:16:35 >>Hornatým terénem... No, nějak se přes ty Karpaty dostat musíte. Pokud si to nepamatujete ze školního zeměpisu, tak doporučuji pohled do mapy. Tratě vedou obvykle údolími řek, ale čas od času se prostě musí dostat do jiného údolí. Hradů je v Transylvánii, Valašsku i dalších rumunských krajích dost. Třeba ten Vladův, alias Drákulův mezi Kluží a Brašovem :-). Ale možná se vám vybavuje Predeal na jih od Brašova, což je nádherné místo, pokud má člověk rád hory.


K6S31ODR#981@29.6.2020 18:59:09 >>Johny11: Se jen snažím nalézt kudy jsme vlastně tehdy jeli, neznám podrobnosti o rumunských železničních tratích. Tamten hrad nebyl daleko od tratě, šikmo v kopci nad ní. nebo tak nějak. Nevybavuju si detaily, je to přes třicet let! Tak mně napadlo jestli to někdo z vás nezná kde by to mohlo být...

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)


Tajemný_em#4060@30.6.2020 0:30:21 >>My jezdili v letech 1987-89 do Burgasu (a odtud do letovisek Primorsko/Nesebar/Sozopol), vždy večír Transdanubiem z Wágusonu (lehátko celé vyhrazené pro zamce ČSD), jelo se přes Komárno, Curtici, Ruse, Kaspičan, tam se (tuším) úvraťovalo. Hrad si nepamatuju, zato mi v paměti utkvělo (jak říkáte) dráha v údolí řeky/několika řek? a ten neskutečný bordel v Rumunsku (toulaví psi, somrující opálení haranti a vlaky ověšené obecenstvem jak někde v Indočíně).


Jezevec#400@30.6.2020 6:32:31 >>Mám takový možná hloupý dotaz. Lze ovládat motorovou lokomotivu z lokomotivy elektrické?
Často jezdí nákladní vlaky, vpředu elektrická lokomotiva a za ní dva brejlovci nebo bývají vzadu. Jak se pak takový vlak ovládá? Lze i nákladní vlak ovládat přez kabel, nebo vzadu musí být strojvedoucí?

(Příspěvek byl editován uživatelem Jezevec.)


Apollo_17#7718@30.6.2020 8:50:26 >>Teoreticky jde ovládat motorovou lok.z elektrické,ale tuzemské stroje to neumí.Neumí se ovládat ani různé řady mezi sebou.Brejlovci z el. lok ovládat nejde,buď jedou jenom jako vagon,nebo je tam další strojvedoucí.
Ovládání mezi sebou snad umí lok. od Siemense Herkules-Taurus.
Nákladní vozy žáden kabel nemají,takže ani nelze ovládat lok. vzadu.


Bllizzard#921@30.6.2020 10:55:54 >>Čistě teoreticky. Neuměl by MV řady 842 "mluvit" s MSV Esem?


Agent#9148@30.6.2020 11:46:45 >>

Apollo_17:
"Ovládání mezi sebou snad umí lok. od Siemense Herkules-Taurus. "

Ono jde z Herkula na kabel řídit Traxx (opačně to půjde asi taky,) někde je tu na KR foto. Nakolik lze kabelovat ČD-C 753.7 s 363.5 nebo WTB lok ČD mi není známo. Není mi ani známo, zda lze kabelovat 363.5 s WTB lok ČD a určitě to nepůjde s Catrovcem ČD - nemá WTB. Zrovna tak to asi nepůjde s některými lok ÖBB, mají odlišný protokol - mj. proto nelze řídit z rakouskýho rj nic jinýho, než rakouskej Taurus/Herkules (a možná i Vectron,) ale už asi nic dalšího. Teoreticky by mělo jít přes WTB "cokoliv s čímkoliv," ale co není povoleno, je zakázáno. Anebo to dělá provozovatel na vlastní riziko, takže v případě, že se v bedně s WTB vyskytne jednorázový generátor kouřovýho signálu, si vyrobci umejou ruce.


Výpravčíxy#4306@30.6.2020 12:04:37 >>Dopravce IDS Cargo provozuje staré Bobiny ( řada 140, stará přes 60 let )ve dvojici, řízené "na kabel". ::andel:: A dle informace od fíry co s tím jel, tak prý to tam je už z výroby. Ale asi se to nikdy nepoužívalo. Až teď u IDS. ::andel::


Agent#9150@30.6.2020 12:13:52 >>Dálkový řízení na 140 ??? - Se dělalo až po odprodeji od ČD, netřeba tady šířit bludy. První lok. pro ČSD s dálkovým řízením ze Shade byly nejspíš 122.

(Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)


Výpravčíxy#4307@30.6.2020 12:20:49 >>

Agent:
"Dálkový řízení na 140 ??? - Se dělalo až po odprodeji od ČD, netřeba tady šířit bludy. První lok. pro ČSD s dálkovým řízením ze Shade byly nejspíš 122.

(Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)"
Jak říkám, informaci mám od fíry co s tím jel. Nové na těch mašinách prý byl jenom lak ( ty celočervené ) vysílačka GSM-R a rychloměr. Ale jinak, podle mých zkušeností, ten dopravce s těma dvě 140 jezdí celkem svižně i s větší zátěží. ::vypravci::


Petr_Šimral#9804@30.6.2020 12:21:51 >>ad Agent: z TRAXXe jde sice řídit ER20 (Herkules), ale má to tolik omezujících podmínek, že jsem to pouze pracně vyzkoušel, popojel, rozpojil a dodal druhého strojvedoucího.


Výpravčíxy#4308@30.6.2020 12:23:16 >>Když jsem u tohoto tématu řízení "na kabel". Motorová Lv řady 749 ( Bardotka ) ? Jezdila někdy pravidelně taky dvojitě na kabel ?


Martin_zlivský#73616@30.6.2020 12:27:41 >>Minimálně z Budějc na Dvořiště určitě (nebo jen 751?), později pak i na Kadaň - Vary a všelijaký mimořádky (jako třeba odklony přes Lužnou).


Johny11#3929@30.6.2020 12:36:25 >>Nejspíše ne. Tedy, pokud se bavíme o období před rokem 1990 a rekonstrukcemi. Ostatně v jak to bylo s brejlovci na Thermalu nebo Západním expresu? Plzeňské jezdily obsazené každý svým strojvedoucím - mimo jiné proto, že nebyly do dvojic spřaženy trvale, ale každý měl svůj oběh a na dvojitém nasazení se prostě scházely. A na přípřežní mašině nebyla nejspíše žádná diagnostika stavu alespoň SM vlakové.


Agent#9151@30.6.2020 12:45:09 >>Nebo S13 v Praze, obvykle 751.157 a 158. Tyhle dva kousky měly dokonce i zdvojený budíky. Jednou šla S13 na revizi/opravu a mělo se to dočasně nahradit jinými 751. Jen to nějak nedopadlo, bo lok se chtěly přetlačovat nebo trhat. Takže nakonec jezdila S13 několik dní v jednostrojovym obsazení.


Petr_Šimral:
"ad Agent: z TRAXXe jde sice řídit ER20 (Herkules), ale má to tolik omezujících podmínek, že jsem to pouze pracně vyzkoušel, popojel, rozpojil a dodal druhého strojvedoucího."

A co bylo za problém::ok:: ? - Pokud to neni tajný...

(Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)


dědek_hank#2520@30.6.2020 12:45:59 >>Na dvojčlenné řízení pravidelně jezdily lok. T 466.2/742 už od přelomu 70. a 80. let. V některých depech, kde nemohly jezdit sergeje (např. Liberec) to byl jediný rozumný způsob, jak diesely nahradit výkony odcházejících lok. 556.0.


Jezevec#401@30.6.2020 12:59:39 >>Děkuju za odpovědi. Ještě se zeptám co je pravdy na tom , že lokomotiva vzadu nesmí být nečinná?
Jak druhý strojvedoucí pozná že netlačí moc nebo málo. Přijde mi ,že proti obyčejnýmu postrku, jezdí dnes ty vlaky mnohem rychleji.


Hajnej#22381@30.6.2020 13:01:47 >>Blizz: Neuměl by MV řady 842 "mluvit" s MSV Esem?
Neuměl, protože MSV Eso má jen WTB.
A ovládání "křížem" zatím nebylo nikdy požadováno, takže není důvod se s tím trápit.

To, co se teď dodělává, je WTB-ČD na 750.7, aby to umělo jezdit s push-pullem (popř. ve dvojčlenu). Nicméně pokud by ho někdo spojil s elektrikou, tak jí obratem vypne HV a shodí sběrače.


RadekŠ#10380@30.6.2020 13:14:56 >>Ono jde z Herkula na kabel řídit Traxx

A jak se tomu Traxxu z Hercula stahuje sběrač?::uhoh::


Oldcerry#6109@30.6.2020 14:29:16 >>Agent:První lok. pro ČSD s dálkovým řízením byly E423...ne tedy z Werke, ale dávno tomu...
před 90 jezdily na kabel v pravidelném provozu 100% T466.2 (742), M296. A tramvaje na ŠRT. U ostatních, pokud vím se to jen zkoušelo (E479..dokonce čtyřče).


Apollo_17#7719@30.6.2020 16:17:17 >>E479.0 jezdily z Tušimic do Prunéřova a Března ve dvojčlenu pravidelně od začátku 80.let.


ratymac#1@30.6.2020 16:41:54 >>Z "Werke" byly první poválečné lokomotivy s dvojčlenem již E 499.014 a E 499.016. Později odebráno. Všechny "E499.0" pro Koreu je měli také.


Petr_Šimral#9806@30.6.2020 17:57:23 >>ad Agent: po vypnutí pár ochran to dokázalo kopírovat TRAXXí jízdní páku. Před spojením musel být Herkul nastartován a nedalo se už na něj šáhnout. A pak celou cestu kopíroval tramvaj zcela zbytečně, pokud jsme ho potřebovali na přetlačení přes úsek s nevyhovujícími kolejovými obvody. A tak došlo k rozpojení a obsazení vlaku dvěma strojvedoucími, vyšlo to násobně levněji.


Hajnej#22383@30.6.2020 18:04:35 >>RŠ: Poslat po WTB povel ke stažení sběrače jde i z dieselu, v R1-telegramu jsou příslušná pole na sobě nezávislá. Takže problém je jen v ovladači a to už není nic neřešitelného, pochopitelně to zadarmo nejspíš nebude.


Hajnej#22384@30.6.2020 18:08:54 >>PŠ: Přesně pro předcházení toho zbytečného kopírování má NVL funkci Neutrál...


Honzasl#4996@30.6.2020 22:57:36 >><vtípek>
A nebylo by bývalo nejjednodušší povolit na displeji v Herkulovi "vzdálenou plochu" a z řídící lokomotivy to naťukat na tabletu přes wifi? ::happy::
<\vtípek>


Poklop_D400#234@04.7.2020 2:09:04 >>Honzasl: On to až takový vtípek není. General Electric si rádiové řízení přípřežných/vložených/postrkových lokomotiv nechal patentovat už v roce 1964. Přikládám odkaz na seznam patentů a stručný popis je tady A tady je něco z Evropského kontinentu.
Umí to dva režimy: Všechny lokomotivy se chovají jako jedna, nebo lze každou lokomotivu ovládat zvlášť. Jak mají ošetřeno, aby se nedohádaly dva vlaky, to nevím.

WiFi by k tomu navíc přineslo jen další protokol jako datový obal toho, co se vlastně přenáší.


Honzasl#4997@04.7.2020 5:49:49 >>No já jsem za vtipné spíš považoval spíš tu představu přednášet (místo řídících veličin) pohyb myši po displeji ::happy::


Hajnej#22402@04.7.2020 8:52:28 >>Poklop: Jak mají ošetřeno, aby se nedohádaly dva vlaky, to nevím.
Dá se předpokládat, že se to nejdřív musí nějak napárovat.


dědek_hank#2544@04.7.2020 22:04:36 >>Kdy bylo zrušeno Soumarském mostě nákladiště s vlečkou k rašeliništi?


David_jaša#4375@04.7.2020 23:09:37 >>Ad Severní Amerika: co jsem pochopil, tak ten Locotrol používají jen tam, kde je potřeba rozstrkat lokomotivy po celém vlaku, což je třeba Moffat Route s rozhodným sklonem 22 ‰, aby nemuseli být fírové na každé skupině lokomotiv. Pro běžný provoz používají řízení po kabelu.

(Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.)


Hajnej#22411@05.7.2020 10:54:40 >>DJ: Ani nemusíme do Severní Ameriky, stačilo se ve správnou dobu ocitnout v jižních Čechách: na JHMD jely v čele dvě mašiny na kabel a uprostřed třetí na vysílačku. Akorát měl z toho fíra náběh na rozdvojení osobnosti, protože tu třetí řídil "pupíkovkou" položenou mezi rajčákama.


František_plášek#1614@06.7.2020 9:24:51 >>Dopravce IDS Cargo provozuje staré Bobiny ( řada 140, stará přes 60 let )ve dvojici, řízené "na kabel". [andel] A dle informace od fíry co s tím jel, tak prý to tam je už z výroby. Ale asi se to nikdy nepoužívalo. Až teď u IDS

IDS Cargo provozuje na dvojčlen řadu 121. Informace o Bobinách zřejmě vznikla z toho, že pro některé strojvedoucí je Bobina všechno, co má Bo´Bo´ ::lol::
DO se dělalo včetně úpravy řízení na "rajčáky". Pokud vím, tak - jak bylo zmíněno - DO měly z výroby až loko 122.


Dvojčlenné řízení lokomotiv 140 má uděláno RM Lines. Ale jestli používá nevím.


František_plášek#1615@06.7.2020 9:27:03 >>Jak říkám, informaci mám od fíry co s tím jel. Nové na těch mašinách prý byl jenom lak ( ty celočervené ) vysílačka GSM-R a rychloměr. Ale jinak, podle mých zkušeností, ten dopravce s těma dvě 140 jezdí celkem svižně i s větší zátěží.

Záhada vyřešena.....celočervené Bobiny 140 má RM Lines ::biggrin::::biggrin::
IDS Cargo má 140.094 ve své kombinaci červeno-černo-modré a 140.042 je jak známo retro.


Výpravčíxy#4335@06.7.2020 9:42:48 >>ad František_plášek: Máte pravdu, spletl jsem si dopravce. ::andel::


František_plášek#1617@06.7.2020 9:48:59 >>ad František_plášek: Máte pravdu, spletl jsem si dopravce.

....ale řadu jste trefil ::wink::::wink:: ...o mašinách IDSC něco málo za posledních 7 let vím ::lol::


Marcel_Štancl#3692@06.7.2020 10:22:05 >>EC 173 Hungaria
Hamburg-Altona - Budapest-Keleti pu
https://www.cd.cz/vlak/173/6.7.2020/5457076/13.44/5500003/21.24/

Praha - Bratislava - Györ - Budapest-Keleti pu za 1869 korun zpátečka u ČD!

nebude to předražené až to začne jezdit Jančura?


dědek_hank#2548@06.7.2020 14:40:25 >>V TTP jsou v tabulkách 06a pro jednotlivé trati uvedeny parametry "normativ délky nákladních vlaků" a "největší povolená délka vlaku". Jak jsou tyto parametry přesně definovány a co je určuje? Proč jsou na některých tratích jejich hodnoty shodné a jinde je největší povolená délka vlaku i násobkem normativu délky nákladních vlaků? Proč pro některé trati není parametr "největší povolená délka vlaku" stanoven?

Několik příkladů: Č. Budějovice - Volary 630 m vs. 156 m, Rybník - Lipno 300 m vs. 93 m, Otrokovice - Zlín - Lípa 700 m vs. 291 m, na druhé straně třeba Březnice - Rožmitál 97/97 m, Tábor - Bechyně 95/95 m, Vsetín - Vel. Karlovice 94/94 m. Největší povolená délka vlaku není stanovena nejen pro některé lokálky (např. všechny suchdolské lokálky nebo trati "chornické hvězdice"), ale ani pro některé dost frekventované trati jako je třeba Veselí n. M. - Vlárský průsmyk.


Martin_zlivský#73626@07.7.2020 11:40:09 >>Ono to je samozřejmě někde definováno, ale v zásadě jde o to, že normativ určuje, co se vejde „všude”, zatímco největší délka určuje, co by mělo být možné po trati ještě provézt bez mimořádných opatření (=vejde se to do dostatečného počtu dopraven).
A někde je to stejné, protože to buď ještě nebylo stanoveno, nebo ani není potřeba větší než normativní délku vůbec stanovovat.


dědek_hank#2552@07.7.2020 12:56:04 >>Martin zlivský 73626: Je to dáno jenom délkami kolejí nebo i jinak? Třeba normou hmotnosti do největšího stoupání?


Zanechat zprávu

 ^ Nahoru

Témata Úvod