K-REPORT MOBILE 2.0

Diskuse K-report: JHMD (Jindřichohradecké místní dráhy) a Osoblažka

Dolu v
Archiv

Témata Úvod


Chronosphere#180@04.10.2021 0:45:52 >>David: A co byste s tím "Východním Tyrolském" ráčil dělat, když to je Tyrolsko co svět světem stojí?
Předělat je na Štajeráky? No u nás taky z Moravy pomalu vznikají Východní Čechy,teda Česko zatím.
Jsou ale země, které si své historie váží. A nevnucují lidem nehistorické patvary.


Stašek#634@05.10.2021 18:51:24 >>Kanada 21.2.2009 s T47.021

Střížovice

před Kunžakem-Lomy

Kunžak-Lomy

Kaproun


Luboš_3.21#3377@05.10.2021 19:08:44 >>Dnes na ČT v pořadu Události v regionech reportáž o JHMD. finanční úřad podal trestní oznámení na společnost JHMD. Dále je tam i zmínka o sporu JHMD versus Kraj Vysočina. p. Čajánek tvrdí, že kraj Vysočina neplatí a kraj Vysočina zase tvrdí, že všechny pohledávky řádně platí, tak jak má. Je tam i vyjádření majoritního věřitele p. Šatavy a ten říká, že firma se dostává do velké propasti, kde firma nebude schopna fungovat, tak cestující se může se současnou podobou JHMD rozloučit.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10118379000-udalosti-v-reg ionech-praha/221411000141005-udalosti-v-regionech/obsah/867495-tr estni-oznameni-na-jindrichohradecke-drahy


Luboš_3.21#3381@05.10.2021 19:41:04 >>Pokud by rozhodnutí soudu donutilo p. Čajánka vyhlásit úpadek, tak by možná měl p. Šatava jako majoritní věřitel šanci celou společnost získat zpět. Uvidíme jak to celé dopadne.


RadekŠ#11772@05.10.2021 19:56:35 >>p. Šatava jako majoritní věřitel


P. Šatava jako minoritní akcionář přijde o svých 15 % podílu v JHMD naprosto stejně jako Čajánek o svých 6? procent. V tomhle jsou oba na stejný lodi.


Luboš_3.21#3383@05.10.2021 19:59:20 >>Radek Š- Já jsem to blbě napsal, díky za opravu.


Vladimír_b#2930@05.10.2021 22:52:49 >>Zdravím, pokud by se i stal zázrak a vrátilo by se to k panu Š., tak to by asi byl poslední zázrak. Protože čas se o 8 let vrátit nedá a stav některých vozidel je dost tristní a některé už ani nejsou. Zkrátka budeme časem rádi jestli se vůbec udrží alespoň prázdninový, či výletový provoz bez VHD jako na mnohých jiných odepsaných lokálkách... I když asi Nautilusy se budou muset kvůli dotacím (na pořízení?) udržet v provozu...


Quenya#1509@06.10.2021 16:59:48 >>Ja se s lehkou znalostí věcí domnívám, že pravděpodobně dojde k odebrání licence, ke konkursnímu řízení, dočasnému zastavení provozu a (možná) následně k obnově s naprosto JINOU akcionářskou a majetkovou strukturou. Možná...


Luboš_3.21#3385@06.10.2021 18:01:46 >>Quenya - Pokud by došlo ke konkursnímu řízení, má p. Šatava možnost získat JHMD zpět?. Pokud ano, a získal by společnost zpět, tak bych p. Čajánka už do vedení podniku nikdy na jeho místě nebral.

Jenže pokud by se p. Šatavovi podařilo JHMD zachránit, tak na části, která je v kraji Vysočina, tak by asi už pravidelně od roku 2024 nejezdil, neboť kraj Vysočina o úzkokolejku nestojí a hodlá na ní zastavit provoz a nasadit rychlejší autobus. Ale by mohlo dojít poté k dohodě a na úseku tratě, který prochází Vysočinou by pak mohl být provozován letní víkendový provoz pro turisty. Ale to už jsou jen úvahy, které můžou a nemusí být reálnou skutečností.

Pokud skutečně společnost pod vedením p. Čajánka bude muset skutečně zastavit provoz, tak Jihočeský kraj je připraven zavést NAD, dokud se vlaky v Jihočeské části tratě opět nerozjedou.


Jaroslav_T#2392@06.10.2021 22:39:03 >>Někde (doopravdy si už nevzpomínám kde) byl rozhovor s p. Šatavou a tam se vyjádřil, že by už do JHMD zpět nešel vzhledem k jeho věku.


Adam_r#1502@11.10.2021 9:42:38 >>Quenya - Pokud by došlo ke konkursnímu řízení, má p. Šatava možnost získat JHMD zpět?. Pokud ano, a získal by společnost zpět, tak bych p. Čajánka už do vedení podniku nikdy na jeho místě nebral.

V pripade konkurzu ma Satlava uplne stejnou sanci jako kdokoliv jiny, kdo vytahne z kapsi dost penez. Dost penez = minimum z bodu 1 a 2: 1) castka, kterou lze ziskat rozprodanim jednotlivych casti majetku 2) castka nutna na splaceni vsech pohledavek.
Pokud bude vice zajemcu, tak vyhrava ten s nejvyssi nabidkou a pokud zbydou nejake penize nad ramec bodu 2, tak si je rozdeli byvali akcionari.


Quex#8409@11.10.2021 10:10:49 >> Pokud by došlo ke konkursnímu řízení, má p. Šatava možnost získat JHMD zpět?

Stejně jako kdokoliv jiný, kdo si to koupí od insolvenčního správce z majetkové podstaty. Počet jeho stávajících akcií je úplně irelevantní, protože se nezpeněžuje společnost jako taková, ale její majetek.

Dost penez = minimum z bodu 1 a 2: 1) castka, kterou lze ziskat rozprodanim jednotlivych casti majetku 2) castka nutna na splaceni vsech pohledavek.

V případě konkursu se nesplácejí žádné pohledávky, resp. nesplácí je ten, kdo si něco koupil z konkursu, ale věřitelé jsou pak uspokojeni až insolvenčním správcem z výnosu majetkové podstaty. Naopak, koupit si něco z konkursu je nejbezpečnější způsob nabytí majetku vůbec, protože ze zákona zanikají veškeré právní vady a zatížení věci (zástavní práva, zajištění apod.) a nabyvatel si to koupí úplně očištěné. A nemusí se ani rozprodávat jednotlivé části majetku, pokud je celek funkční a v provozu, dá se zpeněžit jako prodej podniku, resp. prodej obchodního závodu dle nové terminologie. To je úplně nejlepší varianta - očištěný a funkční podnik se prodá a dluhy pak vypořádá insolvenční správce, kdy se všichni věřitelé musí přihlásit a mít zjištěné pohledávky.

pokud zbydou nejake penize nad ramec bodu 2, tak si je rozdeli byvali akcionari.

To by připadalo v úvahu jen v případě, že i po zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení při uspokojení pohledávek ve výši 100 % by v majetkové podstatě zbyl nějaký majetek, ten by se pak vrátil dlužníkovi, ten by provedl likvidaci a ano, pak by si něco ještě mohli rozdělit akcionáři. Takový případ je ovšem spíš v rovině teorie, za svou 20letou praxi jsem zažil něco takového jen jednou a to bylo kvůli souběhu několika specifických okolností. Spíš jsou běžnější konkursy, které se ruší pro nedostatek majetku, takže je uspokojení věřitelů 0.

Jinak dle insolvenčního rejstříku je dlužník v mimořádném moratoriu, to již bylo jednou prodlouženo, takže teď platí nejdéle do 3. 12., kdy podle mého názoru bude muset soud prohlásit úpadek, pokud se situace nějak zásadně nevyřeší, pro další (řádné) moratorium asi nebudou splněny podmínky.
Nicméně prohlášení úpadku nemusí znamenat konec, pak soud rozhodne o způsobu řešení úpadku, tady připadá v úvahu konkurs nebo reorganizace a zkusit reorganizaci dlužník má určitě právo vzhledem ke svému obratu a počtu zaměstnanců, musí ale přesvědčit schůzi věřitelů o svém reorganizačním plánu a splnit ho. Podstata reorganizace je pak v tom, že věřitelé dostanou jen část svých pohledávek, zbytek zanikne, ale dlužník normálně pokračuje dál. Základním předpokladem reorganizace je ale fakt, že věřitelé by dostali v reorganizaci víc, než by se dalo předpokládat v konkursu.


Wool#1919@11.10.2021 20:27:10 >>Quex - Osobně bych vykládal ustanovení § 127a odst. 8 InsZ tak, že je dána pravomoc soudu mimořádné moratorium prodloužit až o 3 měsíce, nikoliv pak opakovaně až o 3 měsíce - tedy že je lze prodloužit jen jednou a nejdéle o 3 měsíce.
V odborné literatuře jsem nic k tomuto nedohledal, ale s ohledem na smysl a účel mimořádněho moratoria, jakož i s přihlédnutím k ochraně práv věřitelů bych tvrdil, že můj výklad je udržitelný.


Quex#8411@12.10.2021 10:03:10 >>No vždyť jo. Mimořádné moratorium bylo právě již jednou prodlouženo, a to do 3. 12., takže i podle mě není žádná možnost ho prodlužovat opakovaně. Mohl by si požádat o (řádné) moratorium podle § 115 a § 116 InsZ, ale to je podmíněno souhlasem většiny věřitelů, s čímž se podle mého názoru nedá počítat. Takže za stávající situace je jediná možnost prohlásit úpadek, přičemž dlužník ještě může zkusit navrhnout reorganizaci, ale ani tomu nedávám moc šancí.


Stašek#638@12.10.2021 18:45:30 >>Kanada 21.2.2009 s T47.021
Křižování v Senotíně s T47.005


Petr165#1558@12.10.2021 20:05:27 >>Stašek

Animovaný slintací smajlík mi, bohužel, nejde vložit, tak aspoň takto slabá náhrada ::ok::


Zamracenej#1904@13.10.2021 11:34:15 >>V Senotíně lze (šlo) normálně křižovat? Resp. křižovalo se tam někdy pravidelně?


Majra#432@13.10.2021 11:48:56 >>@Zamracenej: Senotín je klasická dopravna D3 s lichoběžníky, výhybky i výkolejky na klíče - křižování je tedy možné jako v každé jiné podobné dopravně. Letmým pohledem do JŘ se tam pravidelně křižovalo např. v letech 2011, 12, 13 a určitě i jindy.


Jaroslav_T#2394@14.10.2021 8:23:46 >>@Zamracenej: Ano, Senotín je klasická dopravna D3 přesně tak, jak uvádí Majra. Avšak dopravnou se Senotín stal až za dob JHMD. Za ČSD (ČD) byl Senotín zastávka a nákladiště, dopravnami byly pouze Blažejov, Kunžak a Nová Bystřice, později (letopočet nevím ani přibližně, a tady si nejsem jistý, zda ještě za ČD) se staly dopravnou i Hůrky.
Dnes jsou oproti předchozím dobám dopravnami: Jindřiš, Blažejov, Střížovice, Kunžak-Lomy, Kaproun, Senotín, Hůrky, Albeř, Nová Bystřice. Kaproun, i když nemá kolejové rozvětvení, je dopravnou, protože slouží pro řízení sledu vlaků ve dnech, kdy jede do N. Bystřice parní vlak.


kwasi#1350@14.10.2021 17:42:53 >>Dvoucestný bagr na JHMD: https://www.facebook.com/jhmd.cz/photos/a.625777124115584/5163310 913695493


vixy#89@17.10.2021 16:40:42 >>Ještě k těm dopravnám, není také dopravna u odbočky k bývalé vlečce na Jitonu ? Pokud se nepletu jsou tam taky lichoběžníky a teoreticky by se tam dalo i vykřižovat...


J.M.#380@17.10.2021 18:50:16 >>Myslím, že ano.


Kadlos#950@17.10.2021 19:58:36 >>vixy: Jitka, né Jitona ::lol:: jinak po zrušení vlečky na podzim 2012 tam zůstalo nějakejch cca 175 metrů kolejí ukončených zarážedlem. Nejsem si jistej, ale mám za to že se to pro vykřižování s pravidlem využívalo hlavně pro loďovlaky pendlující mezi Jindřiší a Ratmírovem každej podzim, ale ruku do ohně za to nedám.


Jaroslav_T#2395@18.10.2021 8:46:03 >>vixy: odbočka k bývalé vlečce Jitka není samostatnou dopravnou, ale je součástí dopravny Jindřiš. Ve směru od J. Hradce je lichoběžníková tabulka před odbočnou výhybkou, v opačném směru je lichoběžníková tabulka u přejezdu u nástupiště Jindřiš.


vixy#90@18.10.2021 10:14:50 >>Kadlos, Jaroslav T: díky za upřesnění ::proud::


Stašek#650@20.10.2021 17:24:54 >>Kanada 21.2.2009 s T47.021

Vjezd do Senotína pro fotografy

vjezd do Hůrek

Hůrky


Wool#1921@20.10.2021 19:10:57 >>https://zdopravy.cz/potiz-pro-jhmd-drazni-urad-poprve-zahajil-riz eni-o-odejmuti-licence-kvuli-dluhum-94791/

Alea iacta est.


Luboš_3.21#3409@20.10.2021 19:19:18 >>Wool - Pokud by k odebrání licence došlo, tak na Jihočeském úseku kraj zavede NAD, s tím kraj počítá. Na úseku, který prochází krajem Vysočina by to znamenalo asi konec dopravy bez náhrady, protože od roku 2024 kraj Vysočina tam chce dopravu zastavit, takto by se to zastavení dopravy uspíšilo.


Wool#1922@20.10.2021 19:25:03 >>NAD stěží, tou se nahrazuje přerušená drážní doprava. Pokud však dopravce pozbude oprávnění k podnikání (licenci), nebude moci zakládat v rámci podnikání přepravní vztahy a v rámci těchto ani poskytovat plnění. Jihočeský kraj tedy, pokud to dopadne skutečně odnětím licence, což stěží předjímat, bude muset zajistit dopravní obslužnost svého území (zřejmě) veřejnou linkovou dopravou.


Petr_barchánek#1398@20.10.2021 20:19:25 >>A nemohl by kraj uzavřít smlouvu s jiným dopravcem, co má licenci + osvědčení a (najatá) vozidla, personál a provozní zázemí? Nebo je provoz na úzké tak specifický, že tam nemůže jen tak každý dopravce?

(Příspěvek byl editován uživatelem Petr Barchánek.)


Luboš_3.21#3410@20.10.2021 20:26:08 >>

Petr_barchánek:
"A nemohl by kraj uzavřít smlouvu s jiným dopravcem, co má licenci + osvědčení a (najatá) vozidla, personál a provozní zázemí? Nebo je provoz na úzké tak specifický, že tam nemůže jen tak každý dopravce?

(Příspěvek byl editován uživatelem Petr Barchánek.)"

Samozřejmě, že kraj může, ale kdo by do toho prodělečného podniku šel?. A jedinou společnostní, která vlastní potřebná vozidla a lokomotivy jsou ČD a JHMD. A kdoví jestli by tam jiného soukromého dopravce na tu trať Čajánek pustil.


dědek_hank#3639@20.10.2021 20:59:40 >>

Luboš_3.21:
"A kdoví jestli by tam jiného soukromého dopravce na tu trať Čajánek pustil."

Podle zákona musí.


Wool#1923@20.10.2021 21:37:45 >>Petr_barchánek - Sice je to účet bez hostinského, ale to není řešením, neb i u provozovatele dráhy regionální je dán předpoklad nabytí a trvání oprávnění k podnikání (úředního povolení) v podobě finanční způsobilosti.
Zákon o dráhách sice u provozovatele dráhy nepředvídá obdobně jako u provozovatele drážní dopravy enumerativním katalogem definované právní skutečnosti, jež zakládají finanční nezpůsobilost, nicméně lze důvodně předpokládat, že po posouzení celkové hospodářské situace příslušné osoby dokazováním (listiny zveřejněné v insolvenčním rejstříku) v řízení o odnětí licence budou výsledky tohoto řízení vést k iniciaci ex offo procedury o odnětí úředního povolení.
Nechci činit ukvapené závěry, nicméně mám za to, že takový příběh jsme tu od dob účinnosti zákona o dráhách ještě neměli. 🙂


Sebu#1209@20.10.2021 22:31:20 >>Malý dotaz. Na kterých vlacích na JHMD se dá s největší pravděpodobností zastihnout TU47. Náš mladej se na DVD do té mašinky + Balm/ú zamiloval a rád bych mu dopřál svezení. Díky za info.


Quex#8413@20.10.2021 23:35:24 >>Wool: Zákon o dráhách požaduje pro provozovatele dráhy finanční způsobilost, definovanou v § 14a a podle § 19 drážní správní úřad (tj. zde Drážní úřad) musí rozhodnout o zrušení úředního povolení k provozování dráhy, přestane-li provozovatel splňovat předpoklady pro vydání úředního povolení. Takže tady toho moc nejde vymyslet. A bez provozovatele dráhy se drážní doprava provozovat nedá. Nicméně za podmínek § 21 by se mohla stát provozovatelem dráhy poměrně rychle Správa železnic.::lol::

(1) Vlastník dráhy je povinen zajistit provozování dráhy. Není-li vlastník dráhy celostátní nebo regionální současně jejím provozovatelem, je povinen umožnit provozování dráhy jinou oprávněnou osobou.

(2) Nemůže-li vlastník dráhy zajistit provozování dráhy, je povinen nabídnout dráhu k zajištění jejího provozování:

a) státu zastoupenému Ministerstvem dopravy, jedná-li se o dráhu celostátní nebo regionální,
...


Do toho ještě očekávám prohlášení úpadku, bude to ještě celé zajímavé...::crazy::


Quex#8414@20.10.2021 23:44:54 >>A nemohl by kraj uzavřít smlouvu s jiným dopravcem, co má licenci + osvědčení a (najatá) vozidla, personál a provozní zázemí?

Ano, jako normální veřejnou zakázku, a to by ještě musel nějakým způsobem ukončit dosavadní smlouvy. A za stávajících nejistých okolností je otázka, kdo by nabídku vůbec chtěl podat, když nemá ani jak zkalkulovat svoje ceny, protože je tam neznámých celá řada...


Jaroslav_T#2397@21.10.2021 0:41:35 >>Valná hromada chce odvolat Čajánka:
http://jhmd.cz/oznameni/1.pdf


Luboš_3.21#3411@21.10.2021 5:51:34 >>

Jaroslav_T:
"Valná hromada chce odvolat Čajánka:
http://jhmd.cz/oznameni/1.pdf
"
To měli udělat už daleko dřív.


Quex#8415@21.10.2021 8:33:25 >>Valná hromada chce odvolat Čajánka

To jste asi špatně pochopil, přečtěte si to celé, jen namátkou z dokumentu (podepsaného p. Čajánkem, coby statutárním orgánem):

...
Žádost o svolání valné hromady má akcionář v případě, že je schopen navrhnout body k projednání a
tyto náležitě odůvodnit. Z literatury i judikatury vyplývá, že toto právo nepříslušní akcionáři, který
navrhuje bod k projednání nemožný nebo zjevně nesmyslný. V situaci, kdy kvalifikovaný akcionář žádá
odvolat člena správní rady, o němž je zároveň přesvědčen, že členem správní rady není, je patrné, že
jde o návrh na svolání valné hromady zcela zjevně nesmyslný.
Pokud tedy jde o navrhovaný bod „projednání opakovaného a závažného porušení povinností
statutárního orgánu společnosti“, dodáváme, že podle literatury se akcionáři mohou dožadovat
svolání valné hromady pouze k projednání záležitostí, které spadají do její působnosti. V případě, že
se kvalifikovaní akcionáři domáhají svolání valné hromady hned z několika důvodů, mezi kterými jsou
i důvody nespadající do působnosti valné hromady, přetrvává povinnost představenstva svolat valnou
hromadu pouze v bodech, které je valná hromada schopna podle zákona o obchodních korporacích a
textu stanov společnosti projednat.“ K tomu je nutno dodat, že v ust. § 421 odst. 2 zákona o
obchodních korporacích není výslovně uvedeno, že by do působnosti valné hromady společnosti
spadalo projednávání údajného porušování povinností statutárního orgánu. Je jistě logické, že
v případě návrhu na odvolání statutárního orgánu z daného důvodu případně proběhne taková
diskuze, resp. statutární orgán podá akcionářům odpovídající vysvětlení, ale jako samostatný bod
k projednání ji zákon neuvádí. Z toho plyne, že také kvalifikovaný akcionář nemá právo na svolání valné
hromady za tímto účelem.
...
K výtkám k činnosti „statutárního orgánu“ uvedeným žádosti kvalifikovaného akcionáře, kde tento
akcionář popisuje údajné opakované a závažné porušení povinnosti statutárního orgánu společnosti,
a to s odkazem na zákonná ustanovení občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, která
doplňuje citacemi judikatury Nejvyššího soudu ČR, společnost prostřednictvím tohoto „statutárního
orgánu“ uvádí následující:
Akcionář usuzuje z návrhu na prohlášení mimořádného moratorium na špatnou hospodářskou situaci
společnosti, dále usuzuje na platební neschopnost, dovozuje údajnou nefunkčnost a
netransparentnost společnosti. Z tohoto důvodu navrhuje odvolání člena správní rady, přičemž
výsledky hospodaření poměřuje dle řízení, vedeného v rámci mimořádného moratoria.
Akcionář dále uvádí, že pokud by existovaly pohledávky, tak jejich zpeněžení není možné v dohledné
době. Vznáší také dotaz k uplatnění pohledávek a jejich možnému promlčení. Uvádí, že jedná s cílem
projednání dalších kroků, které by měly předejít vzniku případné další újmy, zjištění skutečné výše
pohledávek a závazků společnosti a poskytnutí prostoru pro vysvětlení akcionářům.
K tomu je na místě především uvést, že každý následek má svoji příčinu. Vznik dlouhodobých
neuhrazených (ať již údajně „domnělých“3 nebo faktických) pohledávek je založen na základě
jednostranně nevýhodných smluv uzavřených v roce 2009. Z těchto smluv, zejména z dodatku č. 4
v případě smlouvy s Krajem Vysočina vyplýval výrazně omezený vyjednávací prostor naší společnosti
s objednatelem a tyto smlouvy se tak staly latentním předmětem sporu. Nejen nevýhodná smlouva,
ale i trestuhodné nevyužití možnosti plné úhrady prokazatelné ztráty ze závazku veřejné služby
na základě tzv. Memoranda o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální
železniční osobní dopravou je příčinou aktuálních finančních problémů. Tehdejší statutární orgány
nevyužily prostor, vytvořený tímto tzv. Memorandem a zcela nepochopitelně zavázaly společnost
k plnění závazků veřejné služby za podmínek, které již za první rok fungování v parametrech takto
podepsané smlouvy znamenaly pro společnost prokazatelnou neuhrazenou ztrátu ve výši
724 489,31 Kč, jak vyplývá z vyúčtování sestaveného Bc. Janem Hruškou dne 31. 1. 2011.
Dlužno poznamenat, že statutární orgán a společník kvalifikovaného akcionáře je osobou, která je za
uzavření těchto jednostranně nevýhodných smluv odpovědná a je z tohoto důvodu odpovědná také
za vzniklou ztrátu. Pokud jsou tedy kvalifikovaným akcionářem, prostřednictvím jeho statutárního
orgánu, citována pravidla vztahující se k povinnostem statutárních orgánů společnosti, a to zejména
pokud jde postup s péčí řádného hospodáře, lze to pouze kvitovat, neboť to znamená, že si je
statutární orgán kvalifikovaného akcionáře vědom toho, jaká pravidla se na něj vztahovala v době, kdy
jako statutární orgán naší společnosti tyto jednostranně nevýhodné smlouvy dojednával a uzavíral.
Je ovšem na místě se zcela distancovat od snah kvalifikovaného akcionáře hledat příčinu dnešní
finanční situace společnosti v jednání aktuálního statutárního orgánu, který se od ustanovení do
funkce dlouhodobě potýká s problémy, které tímto podfinancováním z jednostranně nevýhodných
smluv vznikly. Snaha domoci se spravedlivé kompenzace pokrývající alespoň vynaložené náklady (když
už ne přiměřený zisk) pak společnost dlouhodobě paralyzuje a finančně dále vyčerpává. Soudní spory,
které společnost s kraji zahájila (a které v současné době přetrvávají pouze vůči Kraji Vysočina).
Jakkoli tyto pohledávky jsou vykázány v souladu se zákonem č. 266/1994 Sb. o dráhách v relevantním znění
(do 30. 6. 2010) a prováděcí vyhláškou č. 241/2005 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy vycházejí výhradně ze snahy napravit jednání předchozího vedení společnosti, které nelze označit jinak než jako poškozující.
Bohužel je nutno dále upozornit na to, že poškozování naší společnosti ze strany bývalého vedení
neustalo ani poté, co vedení rezignovalo na svou funkci. Kvalifikovaný akcionář si musí být vědom
toho, že jeho statutární orgán, Ing. Jan Šatava, poté, co uzavřel jednostranně nevýhodné smlouvy
pokračoval v poškozování naší společnosti snahou vydávat prohlášení a zkreslovat skutečnosti tak, aby
pokud možno v co nejvyšší míře zhoršil postavení společnosti v probíhajících soudních sporech a tak jí
způsobil další ekonomickou ztrátu.
V řízení vedeném v roce 2015 před Ministerstvem vnitra ČR poskytl zcela dobrovolně protistraně
prohlášení, v jehož důsledku došlo ke ztrátě sporu, přičemž v tomto prohlášení uvádí, že „v době jeho
působení“ byly finanční úhrady za závazek veřejné služby „zcela přiměřené“, dále uvádí, že ze strany
tehdy jím vedené společnosti JHMD neměl zájem o úhradu poplatku za dopravní cestu, neboť naše
společnost je unitární železnicí a dále to, že náklady byly údajně zahrnovány do „režijních a
vnitropodnikových nákladů“. Jak vyplývá ze ztráty vzniklé hned v prvním roce platnosti těchto smluv,
tato vyjádření jsou nepravdivá, a byla účelově vytvořena s cílem poškodit naši společnost ze strany
akcionáře a bývalého statutárního orgánu společnosti.
Jednání tohoto bývalého statutárního orgánu bylo předmětem šetření policejního orgánu, přičemž
policejní orgán dospěl ve svém usnesení NCOZ-4323-52/TČ-2019-417604-H ze dne 20. 3. 2020 trochu
nepochopitelně k závěru, že Ing. Jan Šatava neměl uzavřením jednostranně nevýhodných smluv
v úmyslu poškodit společnost, neboť údajně „rozjezd každé nové společnosti generuje náklady, které
se až se zpožděním proměňují do zisku a účetní ztráta na počátku chodu společnosti není automaticky
důkazem o trestném činu“. Policejní orgán se sice může domnívat, že společnost vzniklá v roce 1995,
která provozuje dopravu na trati privatizované v roce 1997 je od roku 2009 společností „novou“,
nicméně akcionáři patrně tuší, že zde měl spíše policejní orgán snahu věc neřešit a najít jakýkoli důvod,
jak bývalý statutární orgán z jakékoli vzniklé škody vyvinit. Argumentace novou společností od roku
2009 je samozřejmě zcela nesmyslná. Faktem zůstává, že v roce 2009 bývalý statutární orgán uzavřel
smlouvu, na jejímž základě obdržela naše společnost (nadále po celou dobu platnosti smlouvy měla
obdržet) nesrovnatelně nižší plnění ze strany Kraje Vysočina a Jihočeského kraje, než bylo v tu dobu
v České republice obvyklé a než bylo hrazeno Českým drahám, a.s. Zároveň se zcela vědomě vzdal
nároku na alikvotní část finančních prostředků z tzv. Memoranda. Pokud uzavření smluv na neobvykle
nižší částky, než se uzavírá standardně není poškozením společnosti, pak už asi nemůže být takovým
poškozením nic.
...


Takže je to jen plácnutí do vody a boj mezi akcionáři. P. Šatava má právo na svolání valné hromady, ale nic tam nejspíš neprosadí. A je snad jasné, že ten sofistikovaný návrh na rozhodnutí valné hromady, s těmi četnými odkazy na literaturu a judikaturu, nepřipravil osobně p. Čajánek.


Jaroslav_T#2398@21.10.2021 9:01:34 >>Quex: To jste asi špatně pochopil
Já jsem to doopravdy tak pochopil, podle návrhu znění usnesení k bodu 2.


Quex#8416@21.10.2021 9:10:06 >>Ano, návrh usnesení, o kterém bude hlasovat valná hromada a který s největší pravděpodobností nepřijme. To je asi celkem jasné už z toho průvodního komentáře k tomu návrhu. P. Šatava má samozřejmě právo chtít svolat valnou hromadu jako akcionář s určitým počtem akcií a navrhnout projednat určité body, to bylo učiněno, ale pro ten návrh tam bude hlasovat nejspíš sám.


Zanechat zprávu

 ^ Nahoru

Témata Úvod