K-REPORT MOBILE 2.0

Diskuse K-report: Staré fotografie a pohlednice

Dolu v
Archiv

Témata Úvod


Zdepa#3442@07.4.2022 21:35:13 >>ad honzaklofar - nedokážu reagovat, jen jsem předal zajímavý text z periodika, které zapadlo...
A on to vypadá, že nešlo o soupravu železniční, ale silniční.
Aneb není vlak jako vlak


honzaklonfar#5788@08.4.2022 7:58:18 >>Zdepa: Já se ptal proto, že občas se vyskytnou fotky a popisky autovlaků z Austrálie. A tam jsou dneska ty výkony (i hmotnosti) "trochu větší"::proud::

Zkusím zapátrat na těch internetech.


honzaklonfar#5789@08.4.2022 8:04:36 >>Našli, moji rádcové::proud:: https://cs.wikipedia.org/wiki/Praga_V

Takže (zřejmě) na rozjezd soupravy těch 60 koníků, a po zařazení 3/4 se aktivoval regulátor otáček a pouštěl koníků je 27.


mašinka#260@08.4.2022 8:06:25 >>csik - Pěkně prosím, kde se nachází nebo nacházela tato část tratě na té fotce?


Mirek_2037#943@09.4.2022 10:49:21 >>mašinka: Zvolen Malá stanica. Pětasedma rozjíždí osobní vlak do Bánskej Bystrice.

(Příspěvek byl editován uživatelem mirek_2037.)


mašinka#262@09.4.2022 14:48:30 >>Mirek_2037 - Děkuji moc.


csik#642@12.4.2022 15:27:29 >>mašinka - kde se nachází nebo nacházela tato část tratě na té fotce?

přesně stejnou otázku asi měla většina čtenářů této publikace, když uvnitř hledali k tomu obrázku nějakou info.......nikde tam není. A jak je vidět z přehledu, chybí info i k mnoha dalším obrázkům....možná to má být ukázkou, jak by podobné publikace vypadat neměly?


mašinka#264@12.4.2022 16:10:10 >>csik - Aha takle to je,to asi určitě neměly.


M_g#1670@12.4.2022 16:48:11 >>Bystrický rad 75 až 77.


honzaklonfar#5855@08.5.2022 8:23:21 >>Zdejší znalci jistě budou identifikovat pražské nádraží za stíhačem tanků Hetzer::happy::
Já ani netuším...



Je to z článku https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/prazske-povstani-kveten-19 45-tanky-letadlo.A220506_101015_vojenstvi_erp/3#space-a


csik#675@08.5.2022 11:14:56 >>Tady...však to taky není ta pravá Praha, tohle býval samostatný okres, před tím přilepením ke Praze...


Sey#730@08.5.2022 11:40:46 >>Nebydlel v tom baráku náhodou filmovej železnej dědek ? Smíchovská výtopna je snad jasná.


honzaklonfar#5856@08.5.2022 14:04:31 >>csik, Sey: Dík za popostrčení::happy:: Nicméně se ještě zeptám - bylo zhruba na N 50°3.48507', E 14°24.45520'?

Na https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1 966.PRAH72.11316 jsem tam našel točnu, ta by s výtopnou mohla korespondovat...


dědek_hank#3895@08.5.2022 18:33:38 >>Mám dotaz pro znalce DB 50. a 60. let k této staré fotce.


Místo: Hradlo Neuland před vjezdem na most přes jižní labské rameno Süderelbe mezi stanicemi Hamburg-Harburg a Hamburg Hbf.
Čas: Rok 1960.
Situace: Fotografii pořídil topič Hans Buteschön ze své turnusové lokomotivy 78.450 (depo Hamburg Hbf) v čele osobního vlaku P 2371 Lüneburg - Hamburg. V protisměru vyjíždí z Hamburku na jih mezinárodní expres F 192 Skandinavien-Italien vedený lokomotivou 01.1074 z depa Osnabrück.

Moje otázka: Kam z Hamburku/odkud do Hamburku směřují zbývající dvě koleje?

Zdroj fotografie: Časopis Bahn Epoche 4(8)/2013, str. 63.


Vámos#6134@08.5.2022 18:48:51 >>

honzaklonfar:
"Zdejší znalci jistě budou identifikovat pražské nádraží za stíhačem tanků Hetzer::happy::
Já ani netuším... "

Smíchov::happy::
Trafačka v popředí je tahle

Edit: pohled na ni z Křížové ulice::happy::

(Příspěvek byl editován uživatelem Vámos.)


honzaklonfar#5857@08.5.2022 19:50:33 >>Vámos: Dík, teď jsem už "úplně doma"::happy::


M_g#1683@08.5.2022 21:04:46 >>Brémy?


csik#676@08.5.2022 22:06:31 >>Sey 730 - Nebydlel v tom baráku náhodou filmovej železnej dědek ?
Jasně že jo, ale filmovalo se i ve Vrškách, v Nbk, na Babíně, a podle těch varšavských EM možná i ve Voseku....sice to znalci odhadli na Vršky... musely by se porovnat doby filmování a doby přesunu těch EM. Do Voseka se dávaly nepojízdné vraky aby v Nbk nepřekážely...Na tom Babíně je hezky vidět provozorium, takže ještě nebyl hotovej most....

Koukám, že všechno zmizelo, kromě té trafačky a skladiště mezi BWB a PDE...
Ta trafačka je focena hodně z výšky, asi z horního patra důchoďáku....tak tady je zdola od kolejí, i s kasárnama a topírnou PDE. Kulatá stavba je vodárna?

Topírna BWB je z úrovně kolejí, stejně jako pohled na kasárna Železnýho dědka. Měli to kdysi dobře vymyšlený, když poslali fíru z Tábora do Gorišky nebo Terstu, dostal tam hned cimru. Potřebovali ho aby jezdil, a né aby tam bloudil po městě a sháněl bydlení....

A tady je ta točna, točnař ve dveřích boudy na točně mává praporkem


Kuřil_p#2946@09.5.2022 2:09:07 >>csik: podle těch varšavských EM možná i ve Voseku....sice to znalci odhadli na Vršky... musely by se porovnat doby filmování a doby přesunu těch EM. Do Voseka se dávaly nepojízdné vraky aby v Nbk nepřekážely...

Na prvním záběru z filmu je vidět polská jednotka ve Vršovicích - Nuslích. V pozadí jsou vidět i dvě vršovické lokomotivy 275.006 a 275.019. Na druhém obrázku jsou vidět v pohybu lokomotivy 52 4942 a 52 7269 (v pozadí je vidět polská jednotka), které tou dobou byly rovněž ve Vršovicích - Nuslích. Různě odstavené kořistní stroje se přesouvaly do určených deponií pro kořistní vozidla. Stroje 52 4942 a 52 7269 byly již k 30. září 1948 vedeny v deponii v Kolíně. I Velký Osek byl deponie pro kořistní stroje. Film byl dotočen v roce 1948. Pamatuji, že jsme zde o tom tehdy diskutovali. Mohli jsme se zmýlit.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)


Kuřil_p#2947@09.5.2022 3:59:22 >>První výše zobrazený záběr z filmu byl natočen na tomto místě:

Z Varšavy se v září 1944 evakuovaly vozidla před postupující Rudou armádou. Evakuovaly se tehdy i elektrické jednotky a lokomotivy. Na výřezu je vidět v čele soupravy původně italská elektrická lokomotiva "evakuovaná" z Varšavy. Druhá elektrická lokomotiva na výřezu vidět není, ale ta stála na druhém konci této soupravy. Tyto odstavené elektrické lokomotivy jsou vidět i ve filmu. Je to místo, kde se odstavovaly stroje, které byly vedeny ve skupině neprovozních lokomotiv. Na výřezu jsou vidět i lokomotivy řady 375.0, které tou dobou zde byly rovněž odstaveny.
Ta původně polská lokomotiva řady Ty23, která je vidět na prvním záběru z filmu, je patrně lokomotiva 58 2316, která tou dobou byla rovněž ve Vršovicích - Nuslích. Ta byla údajně "evakuovaná" z Polska 30. září 1944 do oblasti ředitelství v Regensburg (Řezno). Obě elektrické původně italské lokomotivy řady E626 (021 a 024) byly "evakuovány" údajně 23. září 1944 do oblasti ředitelství Breslau (Vratislav). V době natáčení filmu to byly elektrické lokomotivy a elektrické jednotky v majetku Sovětského svazu.
Mohu se mýlit.


(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)


Vámos#6135@09.5.2022 8:36:14 >>

Kuřil_p:
"První výše zobrazený záběr z filmu byl natočen na tomto místě:

"
A druhý taky. Jen o něco více vpravo. Ty 52 v popředí záběru jsou ty na leteckém snímku na jedné ze dvou kolejí. Teď bych to musel někde hledat, ale v záběru je vidět, že té 52, ze které je tady vidět tendr, chybí přední běhoun (takže je to vrak).
Za těmi 52 je dvojice přípojných vozů k těm polským jednotkám spojená jakobsovým podvozkem.


Vámos#6136@09.5.2022 8:45:10 >>Tak 52 bez běhounu a směr druhého záběru::happy::


Kuřil_p#2948@10.5.2022 1:53:18 >>Ta první lokomotiva 52 4942 byla údajně vedena v roce 1945 ve skupině provozních lokomotiv. Snad to byl i důvod, proč byla předána z chomutovské výtopny do výtopny Vršovice - Nusle. Na konci roku 1946 je již vedena ve skupině neprovozních strojů. Ta druhá 52 7269 byla vedena jen ve skupině neprovozních lokomotiv.
I ve filmu jsou vidět zde odstavené lokomotivy, o které mělo ministerstvo zájem. Byly to dvě lokomotivy 434.0509 a 434.0510, které zde byly rovněž odstavené. S lokomotivami se počítalo, že budou definitivně zařazené k ČSD a obdrží označení 434.0375 a 434.0376. V květnu se o nich píše, že jsou deponované a čekají k přistavení do dílen. Lokomotiva 434.0509 byla dána do provozu dne 19. června 1946. Druhá lokomotiva prodělala opravu a tlakovou zkoušku dne 26. března 1946 v dílnách v České Třebové. Hlavní opravu (L5) dle plánu měly prodělat 1. ledna 1947 (434.0509) a 3. března 1948 (434.0510). Jiný dokument zmiňuje, že z provozu přešly do skupiny neprovozních lokomotiv dne 20. srpna 1948 (434.0509) a 19. srpna 1948 (434.0510).
Obě lokomotivy jsou částečně vidět i ve filmu.

Nápis, který je vidět na druhém záběru patřil firmě "Petráň a spol., továrna na armatury slévárna kovů, Strašnice", která měla sídlo v blízké ulici Průběžná (č. p. 1542).

Mohu se mýlit.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)


Vámos#6137@10.5.2022 9:19:59 >>

Kuřil_p:
"

Nápis, který je vidět na druhém záběru patřil firmě "Petráň a spol., továrna na armatury slévárna kovů, Strašnice", která měla sídlo v blízké ulici Průběžná (č. p. 1542).

Mohu se mýlit. "

Já myslím, že se nemýlíš::happy::


McBain#27002@10.5.2022 19:27:32 >>

Kuřil_p:
"I ve filmu jsou vidět zde odstavené lokomotivy, o které mělo ministerstvo zájem. Byly to dvě lokomotivy 434.0509 a 434.0510, které zde byly rovněž odstavené. S lokomotivami se počítalo, že budou definitivně zařazené k ČSD a obdrží označení 434.0375 a 434.0376. V květnu se o nich píše, že jsou deponované a čekají k přistavení do dílen. Lokomotiva 434.0509 byla dána do provozu dne 19. června 1946. Druhá lokomotiva prodělala opravu a tlakovou zkoušku dne 26. března 1946 v dílnách v České Třebové. Hlavní opravu (L5) dle plánu měly prodělat 1. ledna 1947 (434.0509) a 3. března 1948 (434.0510). Jiný dokument zmiňuje, že z provozu přešly do skupiny neprovozních lokomotiv dne 20. srpna 1948 (434.0509) a 19. srpna 1948 (434.0510).
Obě lokomotivy jsou částečně vidět i ve filmu. "

Toto byly lokomotivy ex-FS, že?


Kuřil_p#2950@18.5.2022 15:29:43 >>McBain: Ano italské, ačkoliv byly započítávány i jako původní polský majetek. Těch elektrických jednotek je asi na letecké fotografii z roku 1947 víc než znám. Hnací vozy jsou celkem rozpoznatelné díky sběračům.


McBain#27007@19.5.2022 7:47:14 >>

Kuřil_p:
"McBain: Ano italské, ačkoliv byly započítávány i jako původní polský majetek."

Proč polský?


Kuřil_p#2951@19.5.2022 15:35:26 >>McBain: Tak tehdy po válce úředníci neměli žádné podklady k původu cizích lokomotiv. Tyto elektrické vozy, lokomotivy a vagony tvořily skupinu původně polských vozidel, které byly evakuovány z Varšavy. Navíc po válce se staly obě lokomotivy majetkem Sovětského svazu. Polsko bylo jedním z prvních států, které intenzivněji hledaly své lokomotivy. Dělal se tedy i soupis původem polských lokomotiv, které patřily po válce Sovětskému svazu. Část polských a rakouských lokomotiv (stejné typy lokomotiv z dob kkStB) byly ještě na počátku padesátých let vedeny jako stroje neznámého původu. Chyběly podklady. I původní majetek ČSD (lokomotivy, vozy) se určoval jen podle předpisu V101 z roku 1938.
Jsou lokomotivy, které tu byly po válce, u kterých původ dodnes neznám.


McBain#27008@19.5.2022 21:05:49 >>Já jsem se ale ptal na lokomotivy 434.0509 a 0510.


Kuřil_p#2952@20.5.2022 1:32:55 >>McBain: Aha. Tak to se omlouvám. Udělal jsem chybu i u těch lokomotiv ř. 434.0. Byly to správně lokomotivy 434.0508 (434.0375) a 434.0509 (434.0376). V předchozím příspěvku jsem to posunul o jednu. Správně to mělo být takto:
I ve filmu jsou vidět zde odstavené lokomotivy, o které mělo ministerstvo zájem. Byly to dvě lokomotivy 434.0508 a 434.0509, které zde byly rovněž odstavené. S lokomotivami se počítalo, že budou definitivně zařazené k ČSD a obdrží označení 434.0375 a 434.0376. V květnu se o nich píše, že jsou deponované a čekají k přistavení do dílen. Lokomotiva 434.0508 byla dána do provozu dne 19. června 1946. Druhá lokomotiva prodělala opravu a tlakovou zkoušku dne 26. března 1946 v dílnách v České Třebové. Hlavní opravu (L5) dle plánu měly prodělat 1. ledna 1947 (434.0508) a 3. března 1948 (434.0509). Jiný dokument zmiňuje, že z provozu přešly do skupiny neprovozních lokomotiv dne 20. srpna 1948 (434.0508) a 19. srpna 1948 (434.0509).
Obě lokomotivy jsou částečně vidět i ve filmu.

Obě lokomotivy byly původně rakouské. Lokomotiva 434.0508 (56 3128) patřila během války RBD Oppeln. Lokomotiva 434.0509 (56 3208) patřila během války údajně RBD Regensburg.


Sonep#2@29.5.2022 7:51:39 >>Zdravím všechny. Chtěl bych se zde obrátit s prosbou na nalezení názvu jednoho filmu s železniční tématikou. Film jsem viděl jako malý kluk v tehdejší Československé televizi někdy v období 1980-1983. Byl v původním znění s titulky, ale zemi původu si nevybavuji. Původně jsem si myslel, že to byl film maďarský, ale dost možná to byl film z jiné části jihovýchodní evropy nebo severský. Děj filmu se odehrával na jednom nádraží, na patrně jednokolejné neelektrifikované trati, mechanická návěstidla, parní lokomotivy si ve filmu nevybavuji. Zápletku přesně nevím, ale konec filmu byl dost emotivní. Nákladní vlak (asi ucelená souprava kotlových vozů?) nedovoleně odjel ze stanice na trať a tam se střetl s protijedoucím osobním vlakem (motorový vůz?). Končí to záběrem na stoupající kouř někde za lesem a sedící starší paní, která čekala na svou dceru/vnučku, která měla tím vlakem dojet. Předem děkuji za všechny případné odpovědi.


signalista1#58@26.6.2022 12:38:50 >>Okénko pro filatelisty, k dostání zde:

https://www.ebay.de/itm/384680578953?hash=item5990bfcf89:g:phAAAO SwIFRh4plt&amdata=enc%3AAQAHAAAA4AACXYfUKJ15UxFmrLxTgWu8eu%2FezlY iLq7s6dLm%2F6KBz6cU2MvWHEZIWgy11g8RE4Cq3o6eFEUZhVyVHXMVRKYxTdXkIS UA9VMcBFcHw4LkR8vqVbtqAiOaJrjTe9RyFGCkmwcovTfAWf%2F0a910KSrll3d%2 BUPqmzClZsRNq1y5HEH7bTGg1Mx%2BpbPjCTcgPcQuhPh1fBcZKh7KGiotguc5TYd awOhO6sdujfVIl8Eg2Hu1V7XDrw09MUmw2kjDXqxzTwx%2B9P2g2bxpSrB5MfK6Yt OyaCDQg2uqP%2FxJBzBQ7%7Ctkp%3ABFBMwKjk-LNg


Honza411#368@27.6.2022 7:58:10 >>324.346 jako 53 7519. Ale nevím kde.


dědek_hank#3975@27.6.2022 8:57:19 >>Lok. 324.346 = 53.7519 v letech 1938-45 sloužila Říši ve výtopně Ústí nad Labem (Bw Aussig). Snímek byl pořízen v Ústí v r. 1938 a byl zveřejněn v publikaci Werner Komotauer: Die Baureihe 53.75 - die Buschtehrader IIIa, Eisenbahn-Kurier 1976, s poznámkou "Foto Hubert". Tvoje kopie má částečně vyretušované pozadí.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)


Honza411#370@27.6.2022 10:35:26 >>Tak ještě. Lípa?


dědek_hank#3976@27.6.2022 11:56:26 >>98.7802 = 400.119. Spolu s lok. 98.7801 = 400.105 patřila v letech 1938 - 45 pod výtopnu Liberec (Bw Reichenberg). Obě původně štégovské lokomotivy byly po roce 1931 nasazeny jako kmenové na trať Smržovka - Josefův Důl po jejím zestátnění a vystřídaly tam původní lok. RGTE řady 400.0 ČSD. DR je provozovaly tamtéž. Poslední snímek byl zveřejněn ve Světě železnice (s poznámkou "sbírka Radoslav Kolomý") v čísle 2(58)/2016 na str. 38 a uvádí se u něj, že byl pořízen v Liberci.


Honza411#371@27.6.2022 14:56:43 >>Moc hezká 300.614. Místo (zase) neznám.


Honza411#372@27.6.2022 14:59:03 >>A tohle je asi 423.067.


Honza411#373@27.6.2022 15:03:11 >>324.394


Honza411#374@27.6.2022 15:05:32 >>Tady je místo jasné na stopro... ale: 534.0??


dědek_hank#3977@27.6.2022 16:16:39 >>

Honza411:
"Tady je místo jasné na stopro... ale: 534.0??"

Proč ne? Za rajchu vozily z Liberce do Lípy přes Jablonné v Podještědí dokonce i rychlíky. Ta trať byla pomalá a potřebovala excelentní tahouny. Původně to vozily zabrané 464.0 = 68 DR, ale když se v r. 1943 z těch rychlíků staly vlaky bez civilní dopravy pro frontové dovolenkáře a jejich soupravy se prodloužily až na 15 vozů, dostávaly ještě postrky v podobě 95.2 DR = 524.1 ČSD nebo 86 DR. Kremáky přišly na transversálu cca v r. 1940 (byly ve stavu v Lípě i v Liberci), do protektorátu se vracely po r. 1943, když do Sudet přicházely nové lok. řady 52.

Více o provozu zabraných lokomotiv ČSD u DR viz ve známé publikaci Bufe-Schröpfer-Losos: Železnice v Sudetech 1938-45. Český překlad vyšel u Růžolícího chrochtíka v r. 2003 a je plný nepřesností, omylů i vyslovených lží, což u vysloužilých exponentů válečných DR, kteří text nota bene už v dosti v pokročilém věku sepisovali, příliš neudivuje; Ludvík Losos, který to překládal a figuruje v české verzi i jako spoluautor, ten překlad zkrátka neukočíroval a není mi známo, zda to u vydavatele prošlo nějakým lektorováním nebo redigováním. I přes všechny výhrady k textu je však kniha dokumentačně cennou sbírkou fotografií; v seznamu zhruba třicítky jejich autorů figurují i známí mistři německé železniční fotografie jako např. Helmut Griebl, Andreas Knipping nebo Gottfried Turnwald.


dědek_hank#3978@27.6.2022 16:26:55 >>53.7552 byla v l. 1938-45 ve stavu depa Chomutov (Bw Komotau).


Honza411#375@28.6.2022 6:04:41 >>58 2207 byla 534.010, proto ty otazníky, ale dohledal jsem.


dědek_hank#3979@28.6.2022 8:29:01 >>Ten buštěhradský kafemlejnek 98.7705 - jestli to na té fotce čtu správně - patřil pod Č. Lípu (na budce vidím Bw B. Leipa). Říši sloužily ještě v K. Varech, Sokolově, Lovosicích, Žatci a Chebu.


Honza411#376@29.6.2022 14:10:14 >>98 1213 (= 313.417 - asi Podmokly, vzadu stojí některá z 354.4) a 90 302 (= 312.702, asi Lípa).


dědek_hank#3981@29.6.2022 15:19:51 >>98.1213: Ano, mám tu dvě fotky stejného stroje se stejnými objekty v pozadí zachycené pod jiným úhlem a je u nich uvedeno výtopna Podmokly (Bw Bodenbach) 1940.


dědek_hank#3982@29.6.2022 15:28:56 >>90.302: Vlevo vykukuje tendr lok. 68 DR, což není nic jiného než zabraná 464.0 ČSD, takže Č. Lípa bude asi taky správně.


Honza411#378@29.6.2022 22:39:28 >>Vykukuje 68 010. Teda 464.014.


McBain#27033@30.6.2022 11:00:17 >>

dědek_hank:
"Více o provozu zabraných lokomotiv ČSD u DR viz ve známé publikaci Bufe-Schröpfer-Losos: Železnice v Sudetech 1938-45. Český překlad vyšel u Růžolícího chrochtíka v r. 2003 a je plný nepřesností, omylů i vyslovených lží, což u vysloužilých exponentů válečných DR, kteří text nota bene už v dosti v pokročilém věku sepisovali, příliš neudivuje; Ludvík Losos, který to překládal a figuruje v české verzi i jako spoluautor, ten překlad zkrátka neukočíroval a není mi známo, zda to u vydavatele prošlo nějakým lektorováním nebo redigováním."

Na tomhle je lehce pikantní, že spousta těch nepřesností, omylů i vyslovených lží v německém originále vůbec není. Na druhou stranu je třeba uznat, že od té doby šla úroveň publikací RCH dost výrazně nahoru.


Zanechat zprávu

 ^ Nahoru

Témata Úvod